Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Povinné očkování dusí Ameriku. Vyhraje svoboda, nebo prosperita?

Michael  Durčák
Michael Durčák
25. 10. 2021
 16 508

Amerika řeší kardinální otázku: tlačit na povinné očkování, i když to prokazatelně škodí ekonomice, nebo respektovat svobodu jednotlivce a právo volby? Už dnes tento bolehlav řeší nejen řidiči náklaďáků, ropné společnosti či restaurace, ale třeba i hvězda NBA. Podobná otázka dost možná čeká i Česko.

Povinné očkování dusí Ameriku. Vyhraje svoboda, nebo prosperita?
Demonstrace proti povinnému očkování na podporu učitelů v New Yorku, kteří u soudu žádají výjimku pro náboženské přesvědčení (New York, 12. října 2021) / Zdroj: Steve Sanchez Photos / Shutterstock.com

Začněme trochu zeširoka. Když nově zvolený americký prezident Joe Biden nastupoval do funkce, měl prakticky dva zdánlivě jednoduché úkoly: naočkovat co nejvíc Američanů proti koronaviru a dostat zpátky na nohy virem zbídačenou zemi.

Původní plán byl píchnout vakcínu 70 % dospělým do 4. července, kdy Američané slaví Den nezávislosti. To  se nepovedlo a situace je stále tristní: každý den umírá v USA na koronavirus zhruba 1500 lidí, byť čísla nových případů zase jednou klesají.

Ani druhý úkol se demokratické administrativě nedaří. Ukazuje to především fakt, že zatímco trhy očekávaly během září na půl milionu nových pracovních míst, vzniklo jich jen 194 tisíc. Na tamní ekonomiku totiž významně dopadá postupně zaváděné povinné očkování.

Ač neexistuje jednotný federální postup napříč USA, faktem zůstává, že povinné očkování se postupně rozšiřuje napříč obory.

Oborová krize

Aktuálně neexistuje snad nic, co by Ameriku rozdělovalo víc. V USA totiž stále existuje významná část lidí, kteří se proti koronaviru zkrátka očkovat nechtějí. Nechme teď stranou důvody (je jich mnoho a popsal je například deník New York Times), nejistota a chybějící pracovní pozice v řadě odvětví však ještě víc zesílily globální krizi dodavatelských řetězců.

Co nás čeká na podzim
EJ Nickerson / Shutterstock.com

Co nás čeká na podzim? Stačí se podívat do Ameriky…

České zpravodajství v minulých týdnech plnily v souvislosti s USA hlavně novinky kolem zpackané evakuace z Afghánistánu, případně dvacátého výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Jedno prominentní téma do Čech ale už příliš neprosakovalo – novinky ohledně pandemie koronaviru.

Ta nejistota vychází právě z nechuti řady klíčových pracovníků nechat se naočkovat. Ač neexistuje jednotný federální postup napříč USA, faktem zůstává, že povinné očkování se postupně rozšiřuje napříč obory: zdravotnictví, ropný průmysl, ale třeba i logistika. Některé segmenty trhu se však s povinným očkováním („vaccine mandate“) nedokážou vyrovnat.

Že ve Velké Británii chybějí řidiči kamionů? Stejný problém mají i USA. Už dnes v oboru chybí zhruba 63 tisíc řidičů a tamní „truckeři“ se obávají, že pokud na ně dolehne povinnost nechat se očkovat, jak je v plánu od ledna 2022, krize se ještě prohloubí. A to přesto, že oproti roku 2019 vzrostly průměrné platy řidičů nákladních vozů o 25 %.

Podobný strach navíc panuje i v sousední Kanadě, která se kvůli plánovanému zavedení povinného očkování v USA obává odlivu řidičů mezinárodní kamionové dopravy. Asociace řidičů v Ontariu už uvedla, že ač očkování podporuje, z důvodu nedostatku času na přípravu hrozí odchod až 38 tisíc řidičů. I tady už přitom jejich nedostatek pociťují: celému odvětví v Kanadě chybí 20 tisíc lidí.

Stejný model platí i pro další odvětví, třeba gastronomii, ropný či energetický průmysl. Deník Wall Street Journal třeba uvedl, že u společnosti Nine Energy Service, významného hráče v oboru, je naočkovaných méně než 15 % zaměstnanců pracujících v terénu. Nedostatek pracovní síly v energetickém odvětví je přitom jeden z faktorů, který přispívá k neustále rostoucím cenám energií.

Pravidla se liší stát od státu i obor od oboru. Zdravotnický personál například bez vakcinace zkrátka pracovat nemůže a reálně riskuje výpověď, zatímco ropné firmy mají povinnost nenaočkované zaměstnance jen častěji testovat. Přesto panuje přesvědčení, že to mnohé lidi ve výsledku odradí a raději si najdou práci v jiném, vakcinačními pravidly nesvázaném, oboru. Krize se tím dál prohloubí.

Chybějící pracovníky v klíčových odvětvích pro dodavatelské řetězce by mohli nahradit poloprofesionálové z Národní gardy.

Pokřivená realita

Na druhou stranu zaznívají hlasy, že obavy z masového odcházení pracovníků z jednotlivých odvětví vyžadujících očkování jsou plané – odchod z práce namísto očkování si prý zvolí jen minimum zaměstnanců. Zastánci očkování také upozorňují, že média se vyžívají ve výstřelcích jednotlivců, kteří z práce odcházejí demonstrativně, ale celkový obrázek vypadá přece jen jinak.

Názorným příkladem takového výstřelku, kterému se dostalo nebývalé mediální pozornosti, je případ státního policisty ve státu Washington. Ten odešel ze služby po 22 letech poté, co demokratický guvernér státu Jay Inslee nařídil povinné očkování bezpečnostních složek.

Současně se v americkém veřejném prostoru objevují případy „přehnaného strašení“. Příkladem může být zpráva o propouštění v Northwell Health – největší soukromé síti zdravotnických zařízení ve státě New York. Ta z důvodů chybějícího očkování vyhodila dvě desítky lidí, zatímco jich celkově zaměstnává na 70 tisíc (!). Přesto už guvernérka Kathy Hochulová vyjadřuje obavy a v případě nedostatku zdravotnického personálu hodlá nasadit Národní gardu.

Oni mu to spočítají

Bidenovi se jeho selhání v oblasti veřejného zdraví a ekonomiky téměř jistě vrátí příští rok u „midterms“, tedy voleb v půlce jeho funkčního období, které rozhodnou o budoucím složení Kongresu. V něm mají demokraté velice těsnou většinu. Podle posledních čísel je přitom s prací úřadujícího prezidenta spokojeno jen něco lehce přes 40 % Američanů.

S podobnou myšlenkou si přitom pohrává i samotný Bílý dům. Tedy konkrétně s návrhem, že by chybějící pracovníky v klíčových odvětvích pro dodavatelské řetězce mohli nahradit poloprofesionálové z Národní gardy, kteří mají zkušenosti s logistikou a podobně. V obou případech však kritici poukazují na to, že už z podstaty věci to nemůže být dlouhodobé řešení.

Paradoxní navíc je, že členové Národní gardy nemusí být naočkovaní až do léta 2022. Aktuálně jich je navíc naočkovaná sotva polovina.

Zatímco profesionálním hráčům či politikům hrozí tak maximálně ztráta části platu či disciplinární tresty, celé řadě ostatních jde doslova o živobytí.

Klan vyvolených

Debatám o povinném očkování nepomáhá ani fakt, že zatímco u řadových pracovníků si vláda dokáže představit jejich nahrazení (třeba zmíněnou Národní gardou), a často jim při vyhazovu kvůli nenaočkovanosti nevzniká ani nárok na podporu v nezaměstnanosti, u privilegovaných pravidla často neplatí. A to nejen z pohledu očkování, ale třeba i povinnosti nošení roušek.

V půli září mířila kritika například na účastníky plesu Metropolitního muzea v New Yorku, takzvaného Met Gala. Na něm se řada známých osobností producírovala bez ochrany úst, zatímco jejich obsluha, která musela být stejně jako hosté plně naočkovaná, pracovala v rouškách. Tentýž scénář se pak opakoval o týden později v případě předávání cen Emmy. A bez viny není ani sám Joe Biden.

Podobně benevolentní jsou ke svým „zaměstnancům“ i profesionální sportovní kluby. Zatímco tak 19. října odstartoval jubilejní 75. ročník severoamerické NBA, už před jeho začátkem poutal pozornost případ hráče Kyrieho Irvinga. Ten se zarputile odmítá nechat naočkovat a celý tým kolem něj jen opatrně našlapuje, zatímco obyčejná sestra v kdejaké newyorské klinice by už odcházela s výpovědí.

Případ Irving (viz box níže) tak aktuálně nejlépe dokládá, jak jsou si Američané v této otázce ve skutečnosti „rovni“. Dokud se však nepodaří právě takovéto rozdíly v přístupu smazat, těžko lze po lidech povinné očkování vyžadovat. Protože zatímco profesionálním hráčům či politikům hrozí tak maximálně ztráta části platu či disciplinární tresty, celé řadě ostatních jde doslova o živobytí.

Případ Irving

Kyrie IrvingLeonard Zhukovsky / Shutterstock.com

I když vás sport třeba zrovna nebere, případ Kyrie Irvinga je velmi zajímavý. Tento geniální rozehrávač a jedna z největších hvězd ligy aktuálně hraje za Brooklin Nets sídlící v New Yorku, který po divácích i hráčích vyžaduje povinné očkování, Irving to však zarputile odmítá a týmu nezbývá, než kolem něj jen opatrně našplapovat: žádný další tým z NBA ho chtít nebude, takže ho není kam vyměnit, a druhého Irvinga Brooklyn v záloze také nemá. A i když lze žádat o zdravotní či náboženskou výjimku, Irving, který v minulosti šokoval mimo jiné tvrzením, že Země je placatá, ji nedostal.

Irvingovi tedy hrozí, že přijde minimálně o 41 domácích zápasů. A v ohrožení jsou i další utkání. Kdyby navíc musel hrát v Kanadě, hrozilo by mu jako neočkovanému trestní stíhání, pokuta ve výši 750 tisíc kanadských dolarů a možné odnětí svobody až na šest měsíců. Rozehrávač Brooklynu se pokusil své počínaní vysvětlit na sociálních sítích s tím, že je to jeho osobní rozhodnutí. Peníze, o něž kvůli tomuí přijde, prý nehrají roli. Pokud by totiž Irving skutečně nenastoupil minimálně do poloviny zápasů základní části, přišel by zhruba o 16 milionů dolarů, tedy asi polovinu ročních příjmů.

Už nyní je přitom naočkovaných 90 až 95 procent hráčů NBA a například další odpírač očkování – Andrew Wiggins hrající se Golden State Warriors – se nakonec podvolil na poslední chvíli, když mu skutečně hrozilo, že by přišel o desítky zápasů za sezonu. Dle jeho slov existovaly jen dvě možnosti – naočkovat se, nebo v NBA prostě nehrát.

 

Je tu také alternativa v podobě pozitivní motivace. Tedy zlepšené kampaně ze strany státu či také benefity ze strany zaměstnavatele.

Povinné očkování v Česku

Výše nastíněné debaty se zatím sice odehrávají až za oceánem, ale vzhledem k rostoucím počtům nakažených a především hospitalizovaných se dost pravděpodobně brzy přelijí i k nám. Už dnes v českém veřejném prostoru najdeme některé zastánce povinného očkování, například imunolog Václav Hořejší, a v létě možnost zavedení povinného očkování pro určitě profese připustil i pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Už se bodli?

Samozřejmě by bylo na společnosti samotné (a na budoucí vládě Petra Fialy), jak se k této otázce postaví. Povinné očkování na základě zákona o ochraně veřejného zdraví už v minulosti například skončilo u Ústavního soudu a pravděpodobně by se tak stalo i v tomto případě. Zatím to ale vypadá, že by se týkalo jen zdravotníků, pracovníků v rámci pečovatelských služeb či dalších zařízení, kde jsou pacienti náchylní k úmrtí na koronavirus. Následné postupné rozšiřování na další obory po vzoru USA teď ovšem nelze zcela vyloučit.

Pochopitelně je tu také alternativa v podobě pozitivní motivace. Tedy zlepšené kampaně ze strany státu či také benefity ze strany zaměstnavatele. Už dnes některé společnosti nabízejí svým zaměstnancům za to, že se nechají naočkovat, benefit k výplatě nebo třeba volno navíc.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Michael  Durčák

Michael Durčák

Má rád fotbal a kočky. Kromě Finmagu píše pro magazín Reportér nebo komentáře o dění v USA pro Seznam Zprávy. Zároveň je redaktorem videoherního časopisu Score.

Související témata

covidcovidpaskoronavirusočkovánísvobodaUSAvakcína
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo