Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Co nás čeká na podzim? Stačí se podívat do Ameriky…

Michael  Durčák
Michael Durčák | 20. 9. 2021 | 2 komentáře | 64 987
covidkoronavirusočkovánípredikce

České zpravodajství v minulých týdnech plnily v souvislosti s USA hlavně novinky kolem zpackané evakuace z Afghánistánu, případně dvacátého výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Jedno prominentní téma do Čech ale už příliš neprosakovalo – novinky ohledně pandemie koronaviru.

Co nás čeká na podzim? Stačí se podívat do Ameriky…

Lékař v ochranném biologickém obleku odpočívá během dne před nemocnicí (San Francisco, 11. září 2021)

Zdroj: EJ Nickerson / Shutterstock.com

Právě vývoj v boji s onemocněním covid-19 za velkou louží by nás přitom měl extrémně zajímat. Konflikty a otázky, kterými se teď plní debata ve Spojených státech, totiž dost možná čekají v průběhu podzimu i nás.

V Česku rostou počty nakažených a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už připustil příchod další vlny pandemie. Co je proti těm předchozím pozitivní, je nepříliš vzrůstající počet hospitalizovaných. Právě zahlcení nemocnic, v jehož důsledku zemřely desítky tisíc lidí, bylo v předchozích vlnách největším problémem pandemie.

Mnozí to připisují očkování, které sice nezabrání nákaze, ale ve víc než 90 procentech vážnému průběhu nemoci. A ukazuje se to i v USA, kde se očkování jeví jako zatím jediná dlouhodobě funkční obrana v boji s pandemií.

Důvody, proč část Američanů vakcínu odmítají, jsou různé. Někteří věří své imunitě, někdo má s očkováním špatnou zkušenost a další čekají na finální, plné schválení preparátů...

​Ulitý start nepomohl

V USA je aktuálně plně naočkováno bezmála 55 % obyvatel. To je mnohem méně, než se po prvotním velkém úspěchu očkovacích kampaní očekávalo. Dnes má procentuálně vyšší proočkovanost leckterý stát Evropské unie, v poměru plně naočkovaných obyvatel k celkovému počtu lidí předběhlo Ameriku podle statistického portálu Our World in Data dokonce i Česko.

Američané tak prohospodařili náskok před zbytkem světa, který jim daly vakcíny vyvinuté tamními farmaceutickými giganty. Na začátku léta přitom bylo ve Spojených státech často snadnější nechat se zadarmo naočkovat než sehnat bezplatný test na koronavirus. Ten vyžadují třeba aerolinky.

Pokud se ale podíváme důkladněji na věkovou skladbu očkovaných, Američané na tom nejsou zas tak zle. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že alespoň jednu dávku vakcíny dostaly víc než tři čtvrtiny dospělých Američanů. V případě lidí nad 65 let, kteří jsou nejohroženější skupinou, je pak naočkováno už přes 92 %.

Hlupáci z venkova? Ále...

Na každém šprochu pravdy trochu? Z pohledu odmítačů očkování pusťte z hlavy povídačky o hloupých „rednecks“ z venkova, kteří věří konspiračním teoriím o tom, že jim Bill Gates píchne do mozku čip. Neodpovídá to realitě. Třeba v New Yorku jsou nejméně proočkovanou skupinou Afroameričané, kteří často nevěří kvůli rasistické minulosti americkému zdravotnickému systému.

To už je hmatatelný úspěch. Speciálně v situaci, kdy z praxe víme, že neočkovaní lidé mají zhruba 11× větší šanci zemřít na koronavirus. I kdyby se tak u oněch patnácti až dvaceti procent obyvatel USA, u nichž se odhaduje, že vakcinaci odmítnou za jakýchkoli podmínek, nepodařilo situaci zvrátit, mají Spojené státy dobře nakročeno k takzvané kolektivní imunitě. Její dosažení se odhaduje zhruba při 70% proočkovanosti celé populace.

Důvody, proč část Američanů vakcínu odmítají, jsou různé. Popsal je například deník New York Times. Někteří věří své vlastní imunitě, někdo má s očkováním špatnou zkušenost z minulosti a další zas čekají na oficiální, plné schválení preparátu Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). To se mimochodem u vakcíny Pfizer stalo na konci srpna, Moderna na tento krok zatím čeká.

Důvodem nízké proočkovanosti v USA je i fakt, že mnozí Američané brali očkování jako jakousi společenskou smlouvu...

​Delta mění hru

Tlak na neočkovanou část Američanů se stupňuje. A to z čistě praktických důvodů, za nimiž stojí hlavně takzvaná varianta Delta. Ta v USA napáchala paseku; oproti začátku července (tedy za pouhé dva měsíce) se počet hospitalizovaných pacientů s koronavirem víc než zosminásobil. Za den přibude víc než sto tisíc nových případů nákazy.

Původně byly zasaženy hlavně jižanské státy, což ale nelze přičíst jen relativně nízké proočkovanosti. Na vině je dost možná i oblíbenosti klimatizací, které pomohly virus roznést. Letní vlna pandemie mnohé vyděsila a ve zpočátku nejhůře zasažených státech zvedla i zájem o vakcíny. Speciálně když vyšlo najevo, že vakcína sice nezabrání nákaze, ale zajistí lehký průběh nemoci. Třeba v New Yorku bylo na začátku léta 97 % hospitalizovaných lidí neočkovaných.

Jak jsem se nechal naočkovat
Shutterstock

Pět minut v hale a dva dny mimo. Jak jsem se nechal očkovat proti koronaviru

Hodně dlouho jsem váhal, jestli vůbec tenhle text psát. Očkování jsem dostal relativně brzy a řekl jsem o tom jen nejbližším spolupracovníkům a přátelům. Držel jsem to dlouho v tajnosti, jelikož jsem se bál reakce okolí, reportoval Michael Durčák, ještě když byl v USA. Přečtete si jeho osobní zkušenosti s očkováním proti covid-19.

 

Důvodem nízké proočkovanosti v USA je i fakt, že mnozí Američané brali očkování jako jakousi společenskou smlouvu ve stylu Nechám se naočkovat, a tím pro mě pandemie jednou provždy končí. Tahle představa ovšem dostala trhlinu nejen zjištěním, že vakcíny fakticky před nákazou nechrání, ale i tím, jak se postupně měnila pravidla i pro plně naočkované lidi.

Zatímco v první polovině května CDC vydala doporučení, které pro plně očkované rušilo povinnost nosit roušky i ve vnitřních prostorech, všechna relevantní čísla klesala, opatření se plošně rušila a dalo se zase žít „normálně“ (o čemž svědčí i má vlastní zkušenost, kdy po mě při cestách po jihu a východním pobřeží USA nikdo nežádal očkovací kartičku), postupem času vzalo tohle všechno za své.

Státy jako Louisiana, Oregon a další opětovně zavedly povinné roušky ve vnitřních prostorech. New York se stal prvním městem v USA, které na začátku srpna zavedlo povinnost prokázat se aspoň jednou dávkou vakcíny pro vstup do divadla, restaurace či posilovny. Tedy fakticky něco jako aplikace Tečka v Česku, ale s tím rozdílem, že v USA neexistuje nic jako federální databáze očkování a vláda ani neplánuje nic takového budovat.

Dalekosáhlé nařízení mají vyrobit a vynucovat úředníci z federální agentury OSHA. Ta se stará třeba o bezpečnost práce...

​Třetí dávka a povinné očkování

Současně s tlakem na neočkované skrze různé restrikce a omezování ze strany státu se paralelně začala řešit distribuce třetích dávek vakcíny. Tu FDA doporučila nejprve lidem s oslabenou imunitou, ale Bidenova administrativa plánuje „booster shot“ nabídnout v těchto dnech i široké veřejnosti. Třetí dávku vakcíny plánuje federální administrativa doporučit všem šest měsíců po podání předešlé, i když od toho Bílý dům odrazují zdravotničtí experti.

Covidoví jestřábi

Mezi oblasti s nejpřísnějším režimem ohledně koronavirových opatření už od začátku pandemie patří severoamerické sportovní ligy. V případě ligy amerického fotbalu NFL se musí například i očkovaní hráči a trenéři nechat povinně testovat každých sedm dní. Pro neočkované sportovce pak platí nutnost se testovat denně. Pokud je jedinec otestován pozitivně, zůstane mimo svůj tým minimálně na pět dní. Podobně přísná je třeba i NBA, která loni na jaře jako jedna z prvních institucí ve Spojených státech začala s testováním a nyní liga podpořila rozhodnutí, že hráči ve velkých městech jako Los Angeles nebo New York nebudou mít vůbec přístup na stadion nebo k týmovým aktivitám, pokud jsou neočkovaní. Výjimkou jsou samozřejmě uznané náboženské a zdravotní důvody.

Biden a spol. se tak mezitím rozhodli třeba prodloužit nutnost nosit roušky v dopravních prostředcích a na letištích až do ledna (!) příštího roku. Zároveň začala federální vláda (stejně jako některé státní administrativy) rozšiřovat okruh lidí, pro které je očkování povinné. Nejprv to byli všichni federální zaměstnanci a vládní dodavatelé, následně by se měla povinnost rozšířit i na víc než 600 tisíc zaměstnanců pošty, na které se tak trochu zapomnělo, a teď už se mluví dokonce o všech (!) firmách nad sto zaměstnanců.

Dalekosáhlé nařízení mají vyrobit a vynucovat úředníci z federální agentury OSHA. Ta se stará třeba o bezpečnost práce a pracovního prostředí. Kritici však poukazují na to, že tento krok je protiústavní a skončí u soudu. Stejně jako Bidenovo moratorium na vystěhování, které chtěl Bílý dům prosadit skrze již výše zmiňovanou CDC. Po několika dnech ho zrušil Nejvyšší soud.

I tento krok federální vlády pak nejspíše skončí u Nejvyššího soudu. „Jižní Dakota se postaví na obranu svobody. Uvidíme se u soudu,“ vzkázala prezidentovi třeba republikánské guvernérka státu Jižní Dakota Kristi Noemová. A ke kritice demokratického prezidenta se (nepřekvapivě) přidali i další republikáni.

Biden přitom nejspíš dobře ví, že jeho krok je protiústavní. Přesto ve svém projevu hájil, mimo jiné tak, že „chce chránit naočkované zaměstnance před jejich neočkovanými kolegy“.

Politizace celé pandemie je jedním z hlavních důvodů, proč kvůli viru přišlo o život víc Američanů, než jich zahynulo ve druhé světové válce.

​Dívejme se pozorně

Vzhledem k rostoucím číslům případů i v Česku je velice pravděpodobné, že se podobných nařízení dočkáme i u nás. Třetí dávky vakcín, ale i debaty o povinném očkování nebo rovnou jeho nařízení tu můžeme čekat v řádu několika měsíců. Pak už bude na českých správních soudech a legislativním umu vlády, zda dokáže povinné očkování třeba pro učitele ve státních školách vtěsnat do vhodného právního rámce tak, aby soudy opatření v horizontu několika týdnu opět nezrušily.

Premiér Andrej Babiš
Úřad vlády ČR

Česko zůstane Babišovo. Covidovému zmaru navzdory

Covidová pandemie prošla Českem drsněji než v jiných zemích. S víc než 30 tisíci mrtvými jsme v přepočtu na milion obyvatel v nejhorší světové pětce (pátí za Peru, Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou a Severní Makedonií). V nadúmrtí během pandemie, tedy počtu mrtvých nad běžný roční průměr, pak 15. nejhorší. Ani tahle katastrofální čísla ale volby zjevně nerozhodnou, všímá si Petr Fischer.

Do USA je dobré hledět jako do zrcadla naší budoucnosti i vzhledem k dalšímu trendu, který k nám může dorazit. Je jím brutální politizace pandemie, která by mohla ovlivnit kampaň před říjnovými parlamentními volbami.

V Česku například za uplynulý rok a půl nefungovalo spojení politického osudu vlády a premiéra s vývojem boje proti koronaviru. A byť u nás některé strany a hnutí horují proti vakcínám či plošným protipandemickým opatřením, nikdy tu lidé masově (například kvůli politické příslušnosti) neodmítali nosit respirátory nebo se nechat očkovat. V Americe se to dělo od začátku: republikáni odmítali nosit roušky, demokraté je často pomalu uctívali. To stejné se občas dělo i s vakcínami.

Tenhle trend se přenesl i do soudních bitev, kdy se třeba demokratická federální vláda snaží bojovat proti republikánským státům zakazujícím plošné nošení roušek ve školních třídách. Podobný soudní spor se vede například i ve státě Florida, kde zákaz roušek ve veřejných školách vyhlásil republikánský guvernér Ron DeSantis. Tenhle jeho krok přitom lze přičíst i snaze o zisk politických bodů, které potřebuje k republikánské nominaci na prezidenta do voleb za tři roky.

Kritici nutnosti nosit roušky ve třídách poukazují na to, že prý pro podobná opatření neexistuje žádný vědecký základ. Politizace pandemie je jedním z hlavních důvodů, proč kvůli viru přišlo o život víc než 600 tisíc Američanů. Víc než jich zahynulo třeba ve druhé světové válce.

Kdy, a zda vůbec, se život vrátí do „normálních kolejí“ z doby před koronavirem, není přes aktuální „hluché období“ stále jasné. Dost možná budeme muset jen přehodnotit naše současné vnímání...

​Z pandemie endemie

Podobné bitvy pravděpodobně svedeme v průběhu školního roku i u nás. Dost možná nás čeká i opětovné omezení cestování do zahraničí. Ostatně EU už vyňala Spojené státy ze seznamu bezpečných zemí. Zároveň také můžeme minimálně v horizontu několika let očekávat zvýšenou úmrtnost (ale na druhou stranu i plodnost), s čímž ostatně počítá i americká federální vláda.

Anketa

Co nás čeká na podzim?

V každém případě nelze říci, že pandemie je za námi. Kdy, a zda vůbec, se život vrátí do „normálních kolejí“ z doby před koronavirem, není stále jasné. Dost možná budeme muset jen přehodnotit svoje současné vnímání a koronavirus prohlásit za endemický. Tedy takový, který tu s námi zůstane a jehož nákaza se bude v cyklickém období opakovat podobně jako chřipka.

To vše samozřejmě za předpokladu, že neočkovaní lidé nebudou pro očkované představovat vážné nebezpečí. A také proto, že socioekonomické náklady drastických protipandemických opatření nelze opakovat rok co rok.

USA nám nicméně už dnes ukazují, že v následujících měsících lze i u nás očekávat zvyšující se tlak na neočkované, utužování opatření a opět se vynořující spory o tom, jak mají vypadat. Boj s koronavirem tedy v žádném případě neskončil.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Michael  Durčák

Michael Durčák

Má rád fotbal a kočky. Jeho texty kromě Finmagu vycházejí nebo vycházely v Reportéru, Echu 24, E 15, Seznam Zprávách nebo na Info.cz i jinde.