Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Po rozhazování v krizi přijdou „solidární“ daně. Vystrčilův exces ukázal tvrdou realitu

Petr Fischer | 3. 3. 2021 | Vstoupit do diskuze – 65 komentářů

Řekl to špatně, ale neměl vlastně pravdu? Předseda Senátu Miloš Vystrčil volá v čase vrcholící covidové pandemie po větší sociální solidaritě. Ať už je jeho nápad jakkoli nepovedený, připravuje nás na neodvratitelnou budoucnost.

Po rozhazování v krizi přijdou „solidární“ daně. Vystrčilův exces ukázal tvrdou realitu

Zdroj: Shutterstock

Nápad, že by lidé na home office měli sdílet část příjmů s těmi, kteří kvůli uzávěře nemůžou pracovat, nebyl z nejlepších. Místopředseda ODS se za něj také obratem omluvil. Svou šílenou ideu však nahradil jiným nápadem: navrhuje zmrazení platů státních zaměstnanců, případě převedení jejich části potřebným.

Krajní situace vyžaduje krajní řešení, to každý pochopí. Proč ale právě politik ODS, strany, která sama sebe považuje za prakticky jedinou opravdovou pravicovou v Česku, navrhuje tak nesystémové řešení mimo zákonitosti trhu, jakému by zakladatel ODS Václav Klaus říkal „sociální inženýrství“? I během koronavirové krize, tak jako rétoricky ostatně vždy, přece ODS prosazovala plošná řešení. Tedy podporu všem.

To se nakonec nejvíc promítlo ve zrušení superhrubé mzdy, která však pomůže jen čtyřem milionům zaměstnanců, zejména těm bohatším, zatímco milion samostatně výdělečně činných lidí musí vzít zavděk mírným zvýšením odečitatelných daňových paušálů. Možná by k solidarizaci mělo dojít už někde tady, ale o tom až někdy příště.

Víc peněz všem

ODS pomohla k nebývale radikálnímu snížení daní, které přijde státní rozpočet na téměř devadesát miliard korun každý rok, a je hrdá na to, že nechala lidem víc peněz. K čemu tedy ještě něco jako solidární daň ve vybraných oblastech, kterou de facto navrhuje předseda Senátu?

Uvolnit s velkou slávou a krásnou pravicovou vyřídilkou daňová pouta a vzápětí je zase – jen někomu – nasazovat, to nedává příliš smysl. Předseda Vystrčil se buď vyděsil toho, že po snížení daní má stát najednou mnohem méně prostředků na krizové pomocné balíčky, anebo vůbec nerozumí ekonomické politice své vlastní strany. Pravda bude zřejmě v průniku obojího.

Byrokracie
Zdroj: Shutterstock

Na rok, dva... nebo osm...

Spojení „solidární daň“ má v Česku pachuť. Ta poslední, sedmiprocentní, byla zavedena v roce 2012 (s účinností od ledna 2013) jako součást boje s hospodářskou krizí. Měla se platit tři roky, nakonec s námi byla osm let, než ji loni zrušili. I když ne tak úplně. Solidární daň znamenala proti normální dani z příjmů navíc ještě sedmiprocentní zdanění příjmů nad čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy (v roce 2013 to bylo zhruba 105 tisíc korun, loni skoro 140 tisíc). Loňský daňový balíček má ale pro lidi s vysokými mzdami nebo platy také něco zvláštního: příjmy nad čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy se nebudou danit standardními 15 procenty ale sazbou 23 procent. Co si politici vymyslí, až se necháme všichni bodnout a ekonomika se zotaví (což ukazují zkušenosti ze zemí, které už to mají za sebou), na to si musíme počkat. Milé to ale asi nebude.

Z lidského hlediska je samozřejmě Vystrčilova aktivita pochopitelná a správná, cítí to tak jistě skoro všichni. Pomoc lidem, kteří kvůli antivirovým opatřením státu nemůžou vydělávat, je nutná.

Čistá pomoc

Může se tak ovšem dít jenom dvojím způsobem. Za prvé přímou pomocí občanů, tedy charitativní činností, kterou pravice a s ní i ODS vždy propagovala jako učebnicově nejčistější sociální koncept, protože vychází z komunitní blízkosti a vztahu člověk k člověku. Problém je, že ani ODS ani jiná konzervativní strana v Česku tuhle přirozenou koncepci nerozvíjela, přestože například u KDU-ČSL by se to vzhledem ke křesťanským zdrojům její práce dalo čekat (o křesťanství dost hovořili i politici TOP 09, křesťanské vztahy k bližnímu se ale do jejich sociální politiky moc nepromítly).

Čeští konzervativci, tehdy ještě více liberálně-konzervativní politici, vždy oceňovali dobrovolnost pomoci vycházející ze soucitu srdce, z lidské empatie, která drží společnost pohromadě. Čeští občané tuto vlastnost pravidelně osvědčují v úspěšných humanitárních sbírkách.

Češi dávají na charitu, ne že ne. Otázkou ale je, jestli dobrovolná solidarita sbírkového typu může vyřešit systémový problém daný nařízením vlády, tedy opět systémově. Všichni asi přirozeně cítí, že to nemá velkou logiku, natožpak v kontextu české konzervativní politiky.

Daně na ně

Druhá cesta je legislativní opatření státu, tedy nějaká forma zvýšení daní, posílení sociálních systémů vyššími výběry či zavedení solidární daně. Tu známe už z doby povodní, z doby poslední hospodářské krize a ve světě například v podobě solidární daně mezi východními a západními zeměmi ve znovusjednoceném Německu (daň po 30 letech postupně končí).

Anketa

Jak solidární byste byli?

Principem je přijetí přechodné daně, která má pomoci státu vyrovnávat sociální nerovnosti vyjevené krizí. Případně rychle odstraňovat následky přírodní katastrofy, zejména pak v hlavních veřejných službách, jako jsou zdravotnictví, školství a sociální služby.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že covidová krize je přírodní katastrofa svého druhu, byla by taková daň vhodná. Přičemž by z ní byli osvobozeni ti, kteří nemůžou v době krize pracovat. Žádný takový návrh, kupodivu, během rok dlouhé krize nepadl. Šlo se důsledně opačným směrem, cestou rozhazování deficitních peněz státu na všechny strany a snižováním daní.

Dokonce ani když se projednávaly daňové změny, ani všechny ty astronomické deficity a daňové díry do rozpočtu (který, jak zřejmě věří všichni politici zleva doprava, se sám od sebe zalepí, jakmile se ekonomika zase rozjede naplno) nepadlo o potřebné daňové solidaritě a přetvoření systému přerozdělování státních peněz ani slovo.

Dezinformace, koronavirus

Jsme připraveni

Zmatené návrhy Miloše Vystrčila, kterého omlouvá snad jen viditelná ekonomická neznalost, debatu na toto téma asi nerozjedou. Politici, zřejmě s výjimkou předsedy Senátu, ani takovou diskuzi o spoluodpovědnosti každého občana a sociálně spravedlivé politice státu před volbami nechtějí.

Není divu. V zemi, kde ochota občanů solidarizovat se prostřednictvím odvodů státu, který je v čase pandemie zklamal, nebude velká, by to mohlo být bráno skoro jako provokace. Po volbách ale bude snad už jiná vláda a doufejme i jiné, méně hysterické naladění společnosti.

Dnes poněkud úsměvné návrhy předsedy Vystrčila se v nové situaci můžou stát základem jednání o potřebných nástrojích, jak snížit schodky a rychle odstranit sociální a finanční následky pandemie. A bude-li u moci ODS, jak si jistě představuje i Miloš Vystrčil, bude to mít velmi pikantní nádech.

Dávat dohromady strukturálně předlužený rozpočet (jen nižší daně a vyšší náklady na zdravotnictví, to je minus 150 miliard každý rok apod.) nepůjde škrtáním výdajů. Nepůjde to bez zvyšování daní (i zavedení přechodné daně je zvýšení daní), které byly předtím stejnými lidmi s velkou pompou sníženy.

Díky panu Vystrčilovi, že to sobě, své straně i nám všem tak pěkně dopředu připomněl.

Finmag v novém!

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN.Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.

Petr Fischer

Petr Fischer

Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách, BBC či České televizi. Byl šéfredaktorem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 65 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 3. 3. 2021 06:31

Téma, které nadnesl pan Fischer považuji za natolik zajímavé, že jsem překonal i ten odpor k fialovému hnusu, kterým nás management Finmagu tvrdošíjně obdařuje, přes již několikrát zmíněné výhrady řady diskutujících.

Ano, současná deprese ekonomiky v dusledku proticovidových opatření vyvolá potřebu nějaké ekonomické reakce za účelem minimalizace ekonomických důsledků a rekonstrukce ekonomicky prosperujícího prostředí. Řekl bych, že o tom není sporu. Spor se povede o tom jak a kdo by měl na tu ekonomickou rekonvalescenci přispět. Paradoxem je, že s takovou myšlenkou přišel "pravicový" politik a to ještě s receptem v podstatě nejhorším, nebo alespoň nejhůře zamýšleným či formulovaným.

Je symptomatické, že právě politik přišel s nápadem "solidární" daně. No solidární daň je ale určitý protimluv proti přirozenosti - je to nedobrovolná finanční restrikce za účelem její využití v rámci politicky realizovaného "dobra". Daň byla tedy první myšlenka politika na získání mimořádných zdrojů.
Zároveň zde ale vidíme přirozené tendence vyhnout se možnostem uplatnění státní daně (kryptoměny, daňové optimalizace a pod.), přirozenou malou ochotu akceptovat jakékoliv zvyšování daní a snížení potenciálu i ochoty k solidární, tj. dobrovolně poskytnuté dani. Otázka, zda se takový trend dá zvrátit, pokud je, dejme tomu, společenská potřeba se spolupodílet na obnově ekonomiky.
Vidíme přitom politiky, kteří jen vedou urputné boje o výši dávek, bonusů, kompenzací, přerozdělování a míry zadlužování, jako jediného řešení ekonomické stránky problému a to bez ohledu na ideový základ té které strany, bez výjimek. Jejich mentální dispozice není schopná přijít s ničím jiným. To samotné ukazuje na mimořádnou ideovou impotenci představitelů takového systému a neefektivitu a slepotu jejich počínání, zejména v kritických situacích. Přitom každý rozumně uvažující člověk vidí tu bobtnající režii celého státního aparátu, který nyní předvádí v úplné nahotě svou nekompetenci.

Není-li státní aparát schopen prokázat svou kompetenci v kritických situacích, o to více vyvstává otázka po jeho rozsahu, smyslu a efektivitě v době nekritické. Ostatně premiér Babiš sám je ukázkovým koncentrátem tohoto konstatování, nota bene když si plete svůj dotačně a mocensky politikou podporovaný byznys se schopností vybudovat tržně prosperující firmu a dává sám sebe za příklad schopného manažera. Pendrek, každý druhý řemeslník ví o podstatě zdravého tržního podnikání víc než premiér Babiš.

Rozhýbat charitativní (dobrovolnou) podporu, vyšší stupeň akceptovatelnosti mimořádné daňové zátěže lze přitom jednoduše a logicky. Zásadní úsporou zbytných a nemalých nákladů státního aparátu, včetně redukce jejich zbytečných agend, redukcí platových nákladů, které v posledních letech porážejí platy producentů daní. Jakkoli je covidová krize nepříjemná, je to příležitost uvědomit si zvrácenost tendencí posilování role a pozic státu, zejména v kontrastu s jeho neschopností v momentě, kdy kompetentní stát by byl potřebný. Obávám se však, že tato situace zůstane nevyužita, protože podstatu problému se ani nepodaří rozkrýt, gramotně politicky pochopit nebo mediálně komunikovat, neřku-li vyřešit.

+82
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 3. 3. 2021 14:57

Při nákupu státních dluhopisů centrální bankou od ostatních bank žádné peníze nevznikají a z hlediska množství peněz jde o neutrální operaci.

Stejně tak se do oběhu nedostanou žádné peníze v případě, že jsou vytvořeny za účelem splacení státního dluhu bankám, kde tyto peníze naopak zaniknou. Splácení státního dluhu novými penězi bankám je tak z hlediska množství peněz zcela neutrální.

Splácení státního dluhu bankám penězi vybranými na daních je deflační záležitostí (peníze vybrané na daních zde při splacení dluhu zanikají).

Budeme rádi, když udržíme alespoň tu 2% inflaci. O hyperinflaci si můžete nechat zdát. :-)

-13
+
-

Doporučujeme