Chile, očkovací velmoc. Nudle Jižní Ameriky školí celý svět

„Dosud jsme naočkovali přes jeden a půl milionu Chilanů a Chilanek,“ pochlubil se v pátek 12. února prezident Sebastián Piñera, který sám právě ten den dostal první dávku vakcíny čínské společnosti Sinovac. Ani na tomto tempu, kterým nechává daleko za sebou sousedy i státy Evropské unie, se ambiciózní Chile nehodlá zastavit. „Chceme se postupně dostat ze zhruba 150 tisíc naočkovaných za den na víc než půl milionu,“ vysvětluje prezidentka Lékařské komory Izkia Siches.

Do konce března plánuje mít vláda naočkovaných pět milionů lidí z nejohroženějších skupin, do července osmdesát procent populace. Objednáno už je tolik dávek, že by Chile mělo být schopno proočkovat všechny svoje obyvatele dvakrát – na rozdíl od drtivé většiny zemí na světě tedy nepředstavuje zásadní problém, když se některé dodávky zpozdí, jako se to stalo v případě vakcín od firem Pfizer-BioNTech.

Regionální velmoc

Chilská schopnost efektivně očkovat vyniká zvláště v porovnání se sousedy a s širším regionem, který sice patří mezi koronavirem vůbec nejvíc zasažené oblasti, zároveň ale očkuje jen velmi pomalu. Pokud vůbec: podle údajů brazilského listu Folha de S. Paulo do 13. února zahájilo očkovací kampaň pouze devět ze 33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku, z toho některé zcela symbolicky.

Chile začalo s očkováním jako jedna z prvních zemí už loni na Štědrý den, tedy podobně jako Mexiko nebo Argentina – oba tyto státy spoléhající se původně na jediného dodavatele (v případě Argentiny šlo o ruský Sputnik V, u Mexika o Pfizer-BioNTech) však vzápětí ochromila zásadní redukce dodávek. Mexiko se dokonce mělo na dva měsíce ocitnout zcela bez vakcín, přestože se nakonec podařilo dojednat rychlé doručení očkovacích látek od společností Cansino, Novavax a Astra Zeneca. Ty by měly v příštích dnech umožnit obnovení očkovací kampaně.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador také oznámil, že od Ruska vyjednal 24 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Měly dorazit v průběhu února. Zatím však není zřejmé, kdy a jestli vůbec se ruské vakcíny v zemi objeví. Oproti tomu Chile už stačilo naočkovat víc lidí než obě tyto regionální velmoci dohromady (v Argentině a Mexiku žije v souhrnu na 170 milionů lidí) a na počet obyvatel s velkým předstihem předbíhá také Brazílii, která si jinak v Latinské Americe vede nejlíp, ačkoli začala očkovat pozdě.

Mexická vlna

Zdroj: Shutterstock/Finmag

Mexický prezident ve strategii boje s koronavirem vsadil na „osobní zodpovědnost“ a na nehynoucí optimismus, který jeho vláda šíří na každodenních ranních brífincích. Diváci se při jednom z nich na konci října například mohli dozvědět, že se zdravotní situace v zemi neustále zlepšuje – shodou okolností ve stejnou dobu, kdy začal v Mexiku znovu prudce růst počet hospitalizací i úmrtí.

Mexický prezident proti viru doporučuje — svaté obrázky

Chile samozřejmě zvýhodňuje relativně vysoká životní úroveň, v regionu srovnatelná pouze s Uruguayí, Kostarikou a Panamou. Na druhou stranu ale tato země nechvalně proslulá rekordní mírou společensko-ekonomických nerovností nedlouho před vypuknutím pandemie koronaviru prožila mimořádně destruktivní protesty proti prezidentu Piñerovi a potácí se uprostřed vleklé politické krize týkající se vzniku nové ústavy.

Loni v létě, když vrcholil prudký nárůst nových případů koronaviru, se navíc zdálo, že si paralyzovaný stát nedokáže s pandemií příliš poradit. Jak se ale ukazuje teprve s odstupem, ve stejnou chvíli probíhaly horečné přípravy na to, aby země úspěšně zvládla další, a ještě možná důležitější krok – efektivní a skutečně masovou vakcinaci.

Historie nestačí

Chile má s velkými očkovacími kampaněmi dlouholeté zkušenosti a pro jejich účely vybudovala kvalitní infrastrukturu. „Země má za sebou dlouhá desetiletí systematické vakcinace obyvatelstva. Právě ta umožnila vymýcení chorob, které v mnoha okolních zemích dosud řádí, jako jsou například spalničky nebo tuberkulóza,“ připomíná imunolog Flavio Salazar z Chilské univerzity.

Díky velkoplošnému a dobře zorganizovanému očkování se v Chile podařilo už v roce 1950 jako třetí zemi na světě eliminovat pravé neštovice a v roce 1975 dětskou obrnu. Ve zbytku regionu přitom boj proti této obávané nemoci pokračoval ještě dalších šestnáct let. I v posledních letech kromě už zmíněných spalniček Chile úspěšně bojovalo proti chřipkovým epidemiím, které podobně jako koronavirus ohrožují zejména starší obyvatelstvo. Pro srovnání: zatímco v České republice byla proočkovanost proti chřipce mezi osobami staršími 65 let podle údajů OECD v roce 2013 pouhých 22 procent, v Chile to bylo víc než 76 procent.

Čilé Chile

Zdroj: Shutterstock

Republika Chile má zvláštní geografii, která z ní dělá logistický oříšek. Jejích 756 tisíc čtverečných kilometrů (Česko × 9,5) je uspořádáno v severojižně orientovanou nudli zvíci na délku 4300 kilometrů, kdežto na šířku od východu k západu pouhých 350 kilometrů. Naštěstí většina ze 17,5 milionu obyvatel Chile žije v nížinách při pobřeží Pacifiku, nikoli v dopravně podstatně náročnější východní části země, tedy v Andách.

Jak dnes ovšem dokazuje řada dalších zemí regionu, ani skvělá infrastruktura a historické úspěchy s masovým očkováním neznamenají automaticky dobré výsledky při vakcinaci v dnešní době. Například Brazílie by měla být vzhledem ke zkušenostem a díky rozsáhlé síti očkovacích center podle odborníků schopná očkovat zhruba milion lidí denně. Místo toho to zatím bylo jen něco přes 200 tisíc, což je mimochodem absolutní číslo srovnatelné s víc než desetkrát menším Chile.

Chilský vakcinační „zázrak“ tedy spočívá ještě v něčem jiném: především v dlouhodobém a dopředu detailně promyšleném plánování na všech úrovních. Co se týče objednávek vakcín, vláda začala s perspektivními společnostmi navazovat první kontakty už v květnu a nedlouho poté se rozběhlo intenzivní vyjednávání o cenách a o podmínkách dodávek. Například s Pfizerem došlo k uzavření dohody v září, tedy dva měsíce před Evropskou unií, přestože se jednání neobešla bez komplikací.

Chile mimo jiné pomohla i ochota zapojit se do klinických testů – jejich třetí (a tedy závěrečnou) fázi v zemi uskutečnily společnosti Astra Zeneca, Janssen, Cansino nebo Sinovac. Poslední jmenovaná firma přímo uzavřela dohodu o spolupráci s chilskou Pontifikální katolickou univerzitou, která zemi zajistila prioritní dodávky za podstatně nižší ceny, dostupné okamžitě po schválení vakcíny regulačním úřadem.

K podobnému ujednání došlo i mezi Sinovacem a Institutem Butantan v Brazílii. To elitnímu vědeckému pracovišti spadajícímu pod stát São Paulo dokonce umožnilo desítky milionů čínské vakcíny Coronavac licenčně vyrábět. Plánovaná výroba se ale značně zpozdila vinou politizace kvůli brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který „čínskou vakcínu“ hlavně pro spory s guvernérem São Paula měsíce agresivně napadal a její nasazení původně zcela odmítal.

Takové debaty se oproti tomu v Chile prakticky neobjevily a vakcínou od Sinovacu se nechal naočkovat sám prezident Sebastián Piñera, aby tak posílil důvěru veřejnosti (proti tomu Bolsonaro prohlašoval, že žádné očkování nechce). „Je to bezpečná a efektivní vakcína,“ ujistil Piñera. „Vyvinuli jsme nesmírné úsilí pro to, abychom dokázali naočkovat všechny občany této země bez rozdílu.“ Jedenasedmdesátiletý Piñera mimochodem s očkováním na rozdíl od mnoha politických špiček nejen v Latinské Americe „nepředbíhal“ a počkal teprve na okamžik, kdy došla řada na jeho věkovou skupinu.

Buď připraven!

Chile si zajistila vakcíny nejen včas, ale i od řady dalších výrobců – postupně uzavřela dohody se společnostmi Pfizer-BioNTech, Sinovac, Astra Zeneca a Janssen a zapojila se do globální iniciativy Covax pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace, která má zajistit rychlou distribuci očkovacích látek zejména do méně bohatých zemí. Od počátku roku k tomuto už tak dlouhému seznamu přibyla dohoda s Ruskem na dodávkách Sputniku V a vyjednává se i americkou společností Novavax.

„Bylo velmi důležité se zaměřit na mnoho různých vakcín zároveň, protože trh je v tuto chvíli velmi zdeformovaný a nabídka značně omezená,“ vysvětluje regionální ředitel Rozvojového programu OSN pro Latinskou Ameriku, Luis Felipe López-Calva. „Některé země se původně rozhodly jen pro jednu variantu a teď se na poslední chvíli pokoušejí diverzifikovat.“ To je mimochodem příklad takřka všech latinskoamerických zemí a do velké míry vysvětluje jejich momentální obtíže, ačkoli vinu má i „očkovací nacionalismus“ nejbohatších zemí.

Finmag v novém už zítra!

Zdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN. Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h..., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.

Koupit Finmag

Precizní dlouhodobé plánování chilské vlády se prokázalo i v ostatních důležitých oblastech. Chile vypracovalo detailní vakcinační strategii, která počítá s přesným harmonogramem jednotlivých věkových a dalších prioritních skupin (vedle pracovníků ve zdravotnictví jde kupříkladu o hasiče nebo zaměstnance strategických odvětví) a dokonce i s využitím různých očkovacích látek pro jednotlivé kategorie. Zdravotníci a nejstarší obyvatelé tak v první fázi počínaje Vánocemi obdrželi relativně limitovaný počet několika set tisíc dávek zřejmě nejúčinnější vakcíny od společností Pfizer-BioNTech, začátkem února následovala masivní očkovací kampaň čínskou vakcínou od Sinovacu.

Vláda kromě toho začala už v létě upravovat stadiony, zdravotní a vzdělávací střediska na očkovací centra a mobilizovat veškerý myslitelný zdravotní personál včetně zubařů či porodních asistentek, kteří se měl do očkování zapojit. Spolu s velkými středisky má chilská vláda k dispozici například desítky mobilních očkovacích autobusů a dodávek, které je možné rychle vyslat do míst s napjatou kapacitou, a nově i logistické centrum pro koordinaci aktivit.

Do toho, aby vakcíny do Chile hladce dorazily a co nejrychleji se je podařilo distribuovat do různých částí celé nepředstavitelně rozsáhlé země (756 tisíc kilometrů čtverečních ve třech časových pásmech), vláda úzce spolupracovala s desítkami soukromých a státních společností. Do obrovské logistické operace centrální vláda samozřejmě zapojila i regionální a místní samosprávy, které podpořila dodatečnými financemi a s předstihem je informuje o datu a množství zasílaných vakcín.

Výsledkem celého úsilí je, že se v žádné fázi od doručení dodávek na letiště (mimochodem v dopředu domluvené spolupráci se soukromými aerolinkami) neztrácí čas: vakcíny okamžitě míří do míst, kde jsou právě potřeba, a během krátké doby končí přímo u pacientů. Přestože se i v Chile samozřejmě čas od času objeví problémy – na způsob dodávek si původně stěžoval například od pevniny tři a půl tisíce vzdálený Velikonoční ostrov – celý proces zatím probíhá bez větších zádrhelů a ostatně i bez politických půtek, které jsou jinak v zemi na denním pořádku.