Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Sputnika si strčte za klobouk. Odpor k ruské vakcíně přetrvá

Petr Fischer
Petr Fischer
9. 2. 2021
 24 085

Je za tím jen resentiment, nebo něco jiného? Z Ruska nikdy nepřišlo nic dobrého, řekne si většina Čechů, tak proč bych se měl nechat očkovat ruskou vakcínou? Důvodů je řada. Ve výsledku je to ale vlastně jedno.

Sputnika si strčte za klobouk. Odpor k ruské vakcíně přetrvá
Zdroj: Shutterstock

Nikdy v životě bych se nenechal naočkovat vakcínou z Ruska! Přiznám se, že i já jsem vyslovil tuto v poslední době dost častou větu v podstatě automaticky, jakmile se objevily zprávy o tom, že ruská proticovidová vakcína Sputnik V možná jako rychlá záchrana poputuje i do České republiky. Z Ruska přece nepřišlo nikdy nic dobrého…

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Co je to s námi? Je to resentiment z doby, kdy Rusko bylo povinně vzývaným „nejlepším přítelem“, který v zájmu socialismu spíš ničil než pomáhal? Pracuje tu předsudek, který je třeba konečně projednou překonat, zejména jde-li o zdraví a rychlou ochranu proti pandemickému viru? Lze Sputnik vyjmout z dlouhé řady a zbavit se předprogramované averze ke všemu ruskému?

K rychlému průzkumu této otázky a předběžnému vyjasnění odpovědi stačí přejít ke knihovně a policím s konzervovanou hudbou. Všichni ruští klasici tu samozřejmě jsou. Čajkovskij, Tolstoj, Rachmaninov, Dostojevskij, Stravinskij, Šostakovič, Čechov… Rozehrávají svou ruskou duši stejně jako Tarkovskij či dnes Zvjagincev ve filmu. Bez nich by svět byl úplně jiným místem. Nedají se škrtnout jenom proto, že jsou Rusové.

Ruský „lovebrand“

Odpor k ruské vakcíně vychází zřejmě z něčeho jiného. Především z odporu a nedůvěry k tomu, co ruské umění také velmi přesně zachycuje. A to je velikášství, touha po významnosti a ovládání, nezřídka, vlastně skoro vždy prosazované silou. Na první pohled jde o protiruský resentiment, ale do velké míry a stále ještě velmi živě podpořený životní zkušeností, která se opakuje po generace a zatím neměla příležitost se nějak zásadně změnit.

Existují i další vrstvy zkušenostní. Novinářka Petra Procházková, která Rusko sleduje celoživotně, vyjadřuje dlouhodobý údiv nad tím, že v Rusku, ani v tom kapitalistickém, nikdy nevznikl výrobek světové úrovně. Ať už automobil, počítač nebo kvalitní obuv. Či něco jiného. Není tedy žádný populární moderní brand, natož „lovebrand“, na nějž by Rusové mohli být v cizině v ekonomické sféře hrdí.

Koukej, jak jsem dobrej!

Palec hore
Zdroj: Shutterstock

Že neexistuje ruský „lovebrand“? Vakcína Sputnik V se to snaží změnit. Třeba tím, že má nejen vlastní web, ale i vlastní profil na Twitteru. Ten neslouží ničemu jinému než vychloubání se, jak je skvělý a kdo všechno má o tuhle „první registrovanou vakcínu proti covid-19“ (ano, v Rusku a bez nutných klinických studií!) zájem. Že to není snaha úplně marná, ukazují desítky tisíc sledujících (v době přípravy textu bezmála 40 tisíc). Nedávno si na profilu užil svých pět minut slávy i český premiér Andrej Babiš se svým nedělníkem Čau lidi!, v němž o Sputniku mluvil jako o „vakcíně, kterou chceme, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky“. Ta už vakcínu na základě žádosti Ruska o registraci očkovací látky v EU posuzuje.

Ruská ekonomika žije výhradně z prodeje nerostných surovin, industriální rozvoj pokulhává. Čím to je, se můžeme jen dohadovat. Nakonec se obvykle dojde k závěru, že neexistuje systémová dobrá vůle a trpělivost, která je k takovému vývoji potřebná. Nedůvěra k ruským výrobkům je tak nesena spíš vzpomínkou na socialistickou minulost, protože kvalitní ruské zboží se v obchodech prostě nenajde.

Věda a šachy

Ruská věda, podobně jako šachy nebo krasobruslení, to je něco jiného. Vakcionologie má dokonce ruské kořeny a tato tradice v Rusku dodnes zůstala. Čeští odborníci jako biochemik Jan Konvalinka či Libor Grubhoffer ostatně práci ruských ruských vědců v Gamalejově institutu velmi uznávají a kvalitě vakcíny Sputnik V věří.

Ta mezitím dostala dobré reference (účinnost terapie dvou dávek 91 %) v odborných referenčních časopisech jako je Lancet nebo Nature. Sputnik V se tu jeví jako nadějná, velmi účinná a bezpečná vakcína.

Jenže i Konvalinka a Grubhoffer, kteří věří práci ruských vědců, vám vzápětí vždycky řeknou, že nevěří tomu, co s vakcínou dělá ruský státní systém. Jak se zachází s daty získanými v klinické fázi výzkumu, jak se tlačí na to, aby se ruská vakcína prosadila stůj co stůj.

Jinými slovy: největší strach nevyvolává ani tak samotný Sputnik V a jeho vědecké kvality, nýbrž nestandardní postupy a politizace vakcíny, což už nemá nic společného s medicínou a pomocí proti pandemii. Ani sami vědci tedy nevěří tomu, že za vakcínou Sputnik V je ve všem všudy dobrá vůle. 

Koronavirus
Zdroj: Shutterstock

Z Ruska nebo Číny, prdni mi to do vakcíny

Maďaři se navzdory všem pravidlům společného evropského trhu rozhodli od Ruska vakcínu Sputnik V objednat ještě dřív, než ji posoudí EMA. Prvních 40 tisíc dávek do země premiéra Viktora Orbána dorazilo už na začátku února a během dalších tří měsíců by to měly být dva miliony. Na výzvědy proto do Budapešti vyrazil i český ministerský předseda Babiš, který si po setkání s Orbánem chválil otevřenost Maďarů při sdílení zkušeností. Dodal, že kdyby Česko mohlo získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, zváží stejný postup. „Vakcína není o politice. Je to o bezpečnosti, o zdraví,“ řekl. Mimo ruský Sputnik V Maďaři podmínečně schválili i čínskou vakcínu od Sinopharmu.

Kdyby tomu tak bylo, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by vakcínu Sputnik V jako další možnost pro očkování v Evropského unii posuzovala už dávno. Jenže žádost přišla až před týdnem, ruská vláda šla nejprve – jako obvykle – svými vlastními cestami. Rozdělovala, aby mohla lépe ovlivňovat.

Sputnik V tak k očkování už po své mimoevropské linii schválilo maďarské Národní centrum pro veřejné zdraví (viz box Z Ruska nebo Číny...). Mimo to samozřejmě Maďaři očkují i všemi třemi v Evropě schválenými vakcínami (BioNTech/Pfizer, Moderna, AstraZeneca).

Ale aby nedošlo k mýlce, že Sputnik V snad chtějí jen středoevropští populisté: zájem o něj po Orbánovi projevil nejen šéf české vlády Andrej Babiš, ale i rakouský kancléř Sebastian Kurz či německý ministr zdravotnictví Jens Georg Spahn. Kurz dokonce nabídl rakouské kapacity pro výrobu ruské vakcíny, ale jen když projde schválením EMA. Razítko EMA je rozhodující i pro Němce, stejnou certifikaci požaduje český ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Nesmazatelné politikum

Z otázky odborné se opět stala politická záležitost. Rusko, které očkovalo doma i v cizině vakcínou, jež neprošla všemi klinickými testy a postupně si je teprve dodělala, se dostalo v Unii do hry jenom proto, že tu očkování kvůli nedostatku vakcín vázne. Ne proto, že by o to Rusové z dobré vůle předem usilovali a chtěli Unii jako celku pomoct.

Sputníček
Zdroj: Shutterstock

Počet hlasů:

Pokud EMA Sputnik V nakonec schválí, zmizí možná vědecká pochybnost. Ta vážnější – politická – ale zůstane na vakcíně nalepena dál.

Řada lidí se už teď nemůže zbavit pocitu, že když se nechají očkovat Sputnikem, pomohou tím k legitimizaci ruské konfrontační politiky, která ve své oficiální doktríně považuje západní země Unie za nepřítele (a proč zrovna nepříteli dodávat vakcíny?).

Úspěch ruské očkovací látky může tuto „předběžnou opatrnost“ k deklarovanému nepříteli oslabit a posunout vnímání Ruska od politické paranoi k rozumu reálpolitiky.

Jenže víte, jak je to s tou paranoiu... To, že ji máte, ještě neznamená, že po vás nejdou. A to už s antiruským resentimentem opravdu nemá nic společného.

Dezinformace, koronavirus
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
6
+

Sdílejte

Diskutujte (20)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

komentářkoronavirusočkováníruskosputnikvakcína
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo