Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Válka o vakcíny. Farmafirmy ukradly slunce

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 1. 2. 2021 | 2 komentáře | 5 199
astra zenecabiontechcovidkoronavirusočkovánípfizer

Vakcíny proti covidu jsou nedostatkové zboží. Je o ně pračka. Kdo platí víc a dřív, ten je dostane. Ostatní musí počkat. Pryč jsou doby, kdy výzkumníci dávali recepty na záchranu zadarmo: protože za vzduch nebo slunce se přece nepatří platit.

Válka o vakcíny. Farmafirmy ukradly slunce

Zdroj: Shutterstock

V roce 1953 vyvinul virolog Jonas Salk se svým týmem v pittsburské laboratoři vakcínu proti obrně, jedné z nejděsivějších nemocí dvacátého století. Ročně na ni umíraly desítky tisíc dětí po celém světě a další stovky tisíc jich končily celoživotně ochrnuté.

Když Úřad pro kontrolu potravin a léčiv očkovací látku schválil, doktor Salk vystoupil v televizi a na otázku, kdo k jeho vakcíně vlastní patent, odpověděl: „Řekl bych, že lidstvo… Ne, žádný patent neexistuje. Copak se dá patentovat slunce?“

Píše se, že kdyby Salk patent měl, mohl mít časem na kontě sedm miliard dolarů. Místo toho nechal práva volná, aby byly vakcíny levné a mohly se šířit po celém světě – nejen v zemích, kde na to měli peníze. Pravda, později skupina právníků vyslovila pochyby, jestli v tehdejší době bylo reálně možné získat pro vzorec vakcinační látky patentovou ochranu, a jestli tedy mělo cenu o ni usilovat. Buď, jak buď, nepatentovaný recept usnadnil výrobu vakcíny a obrna je dnes téměř vymýcena.

Očkoman
Zdroj: Shutterstock

Československo prga!

Vakcína Jonase Salka je ve Spojených státech schválena roku 1955. V Československu se jí očkovalo aktivně od roku 1957. Už v roce 1960 byla ale nahrazena účinnější vakcínou, kterou ve Spojených státech vymyslel Albert Sabin. V roce 1961 se Československo stalo první zemí na světě bez přenosné dětské obrny.

Ač levnější a účinnější narážela Sabinova vakcína delší dobu na odpor amerických schvalovačů, mnohem dříve se začala používat v sovětském bloku. Tak jako Salk neusiloval Sabin o patentovou ochranu své očkovací látky.

Dotované duševní vlastnictví

Patří se připomenout, že Salkův nákladný výzkum financovala neziskovka založená prezidentem Franklinem D. Rooseveltem a část peněz pocházela z veřejné sbírky. Morálně vzato by patent v tomto případě nebyl úplně fér.

Ani dnes ale farmaceutické korporace nevyvíjejí vakcíny jenom za svoje. AstraZeneca dostala nejmíň dvě miliardy eur na financování vývoje a rozšíření výrobních kapacit z Británie, Evropy a Spojených států. Německá vláda i Evropská unie poskytly společnosti BioNTech stovky milionů eur. Moderna dostala od americké vlády víc než miliardu dolarů. Kromě toho americká administrativa poskytla farmaceutickým gigantům rozsáhlé garance.

Tyhle žáby na prameni si ale své technologické postupy a složení vakcín patentově chrání. Moderna sice slíbila, že patenty po dobu pandemie nebude uplatňovat. Jenže duševní vlastnictví k technologii messenger RNA, která je klíčem k výrobě vakcíny, si nechala.

Farmaceutické firmy přitom nestačí uspokojovat poptávku. Namítají, že jejich výrobní kapacity jsou omezené. Proč tedy nezapojit více výrobců, i těch, kteří vakcínu nevyvíjeli – bez zdlouhavých patentových procedur? Každý týden pandemie za sebou nechává tisíce mrtvých.

Některé země vloni ve Světové obchodní organizaci usilovaly o to, aby léky a vakcíny proti covidu byly dočasně vyjmuty z pravidel, kterými se řídí duševní vlastnictví. Marně. Farmaceutické korporace podporované západními vládami návrh zablokovaly.

Dezinformace, koronavirus
Včelička!
Zdroj: Shutterstock

Anketa

Půjdete se bodnout?

Madonna platila víc

Střihem do Evropy: V Evropské unii panuje rozčarování. Očkování postupuje pomaleji, než bylo možné očekávat. Váznou dodávky. Z vakcinačních statistik na webu OurWorldinData je patrné, že obyvatelé unijních zemí si o úniku z lockdownů můžou nechat zdát.

Izrael už může vyhlížet „zkoronavstání“ – alespoň jednu dávku vakcíny tam v neděli dostaly tři miliony obyvatel, dvě dávky 1,7 milionu – a Británie má jednou dávkou proočkovánu šestinu populace. Čísla z unijních států jsou několikanásobně nižší.

Dodávky vakcín do Unie omezilo společenství Pfizer/BioNTech, Moderna i AstraZeneca. Všechny firmy se odvolávají na problémy s výrobou. Zejména v případě AstryZeneky bude výpadek citelný – ze sta milionů dávek vakcíny v prvním čtvrtletí může zbýt jen třetina.

Brusel se ohání gumovou klauzulí, kde se píše o „best reasonable effort“, tedy o tom, že AstraZeneca vynaloží dostatečné úsilí na to, aby zajistila dodávky do Unie. Jenže Británie přišla dřív vynaložila ještě větší úsilí než Brusel, a tak bude mít vakcíny první.

Nahlíženo z Česka se dá láteřit nad neschopnými vyjednavači Evropské unie. Anebo nad tím, proč Unie do vývoje vakcín investovala jen 1,4 miliardy eur, několikanásobně míň než Spojené státy. Přitom naplánovala velkolepý projekt obnovy evropských ekonomik za půl bilionu, který bez vakcinace nebude možné nikdy uskutečnit.

Jenže když v květnu uspořádala Evropská komise dárcovskou konferenci na vývoj vakcíny, Česko přispělo jen 20 miliony korun. Pro srovnání, popstar Madonna věnovala 25 milionů korun.

Na konci řady

Za tenčících se dodávek vakcín do Evropy dnes málokdo myslí na to, kolik jich míří do nejchudších zemí. Byl pro ně vypracován program, který má řídit Světová zdravotnická organizace. Zatím ani nezačal a kdovíkdy se na tyto státy v bitvě o vakcíny dostane.

Poptávka po vakcínách bude ještě dlouho převažovat nad nabídkou. Kdo dá lepší cenu, je první na řadě.  Dá se předpokládat, že ti nejchudší zůstanou kdesi na chvostu, protože očkování je dnes business as usual.

Výrobci vakcín jsou každopádně na koni. A budou na něm ještě dlouho. Také proto, že – slovy Jonase Salka – vlastní „patenty na slunce“.

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.