Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopisNadílka

Korona a antivax. Vyzkoušeli jsme svět bez očkování. Kupodivu v něm někdo chce žít

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 30. 11. 2020 | 30 komentářů | 8 935
biontechkoronavirusočkovánípfizersputnikvakcína

Neměl snad být rok 2020 koncem odpůrců očkování – antivaxerů? Dočkali se ukázky světa, který si vysnili, světa bez vakcín (proti koronaviru). To jim to na zbytek života nestačí?

Korona a antivax. Vyzkoušeli jsme svět bez očkování. Kupodivu v něm někdo chce žít

Zdroj: Shutterstock

Nejen antivaxeři mohli letos získat názornou představu, jak vypadal svět za „starých dobrých časů“. Svět, kde se neočkovalo proti černému kašli, tuberkulóze, pravým neštovicím, tetanu, obrně nebo záškrtu. A je to úděsná zkušenost.

Stát proti očkování

Michal Kašpárek poukazuje na to, že kromě odpůrců očkování má proočkování populace, minimálně v Česku, ještě jednoho nepřítele. Neschopný stát: „Nepředpokládám, že by vakcína éru omezení a nejistot ukončila, natož rychle. Ke skepsi mě nevede antivaxerství, ale opět zkušenosti s fungováním veřejných institucí.“

Vakcína nadohled. Pojďme si to zkomplikovat

Že by jejich vírou v lepší bezvakcínové zítřky neotřásly statistiky nakažených a mrtvých, obrázky přeplněných nemocnic, aut svážejících mrtvé na zimní stadiony a data z propadajících se ekonomik? Že by je nezviklala ani druhá vlna s tisícovkami obětí v Česku?

Z opakovaných průzkumů každopádně vyplývá, že jen necelá polovina Čechů je ochotna nechat se očkovat. Pravda, zbytek nejsou jen zarputilí antivaxeři. Patří k němu patrně i lidé, kteří z vakcíny nemají obavy, ale očkovat se nedají – sami se necítí ohroženi. Anebo ti, kteří váhají, protože nemají k „rychlým vakcínám“ důvěru, chtějí si počkat, aby viděli, co udělají s těmi, kteří je už dostali.

V době, kdy se proticovidové vakcíny blíží do cíle, je každopádně vysoký podíl lidí, kteří odmítají očkování, znepokojující. Vždyť vakcína je zjevně jedinou šancí, jak se covidu v dohledné době (dejme tomu do dvou let) zbavit.

160 STRAN FINMAGU

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto


Na kolik procent dosáhneme?

Experti odhadují, že k tomu, abychom covid setřásli a dosáhli kolektivní imunity, je nutné proočkovat šedesát až sedmdesát procent populace.

Pokud bychom do proočkovaných zahrnuli i ty, kteří se už promořili a jejichž počet nejspíš několikanásobně převyšuje statisticky doloženého půl milionu nakažených, mohli bychom této mety dosáhnout.

Ve společnosti jsou ale i lidé, kteří očkováni být nemůžou. Například proto, že mají oslabenou imunitu po operacích nebo onkologické léčbě, že jsou příliš staří, anebo pro různé vážné choroby, třeba pokročilé stádium cukrovky. Lékaři odhadují že tato skupina tvoří kolem deseti procent populace.

Kromě toho, žádná vakcína není stoprocentně účinná, byť farmaceutické společnosti, které čekají na schválení svých proticovidových látek Evropskou lékovou agenturou, se jí podle dat z testů přibližují. Pfizer a BioNTech tvrdí, že jejich očkovací látka má 95procentní účinnost, Moderna hlásí 94,5 procenta a AstraZeneca 90 procent. Taková účinnost, jak upozorňuje Sarah L. Caddyová, je ale pojem relativní. Skutečnou účinnost ukáže až skutečné očkování, testy prokazují zejména bezpečnost vakcíny.

Pokud to všechno složíme dohromady, pak může kolektivní imunita ležet ještě výš, než předpokládáme.

Šamani očkování doporučují

Česko, obdobně jako jiné evropské země, bývá pokládáno za vyspělý stát, který si zakládá na vzdělání a vědeckých poznatcích. Studie v magazínu Lancet nicméně dospěla pozoruhodnému závěru: Zjistila, že Evropané, včetně Čechů, jsou k očkování skeptičtější než třeba Afričané.

Větší podíl lidí než v Evropě reaguje pozitivně na vakcínu v Libérii nebo Senegalu, tedy v zemích, které vnímáme jako plné předsudků, pověr a šamanů. Že by šamani vakcinaci doporučovali?

Dá se snad český přístup vysvětlit zdravou skepsí k vědě a výzkumu, která je založena na tom, že každá vědecká hypotéza by měla být dokázána a každý výzkum prověřen?

Dezinformace, koronavirus

Je patrné, že (nejen) v Česku se na nedůvěře k vakcínám ve velké míře podílejí konspirační teorie. Zajímavý výklad k tomu v Interview ČT24 poskytl datový analytik František Vrabel. Zmínil, že na třicet procent Čechů čte pravidelně nesmysly o tom, že koronavirus je biologická zbraň vyvinutá některou z mocností, že testování i očkování je spojeno s čipováním, že covid způsobují vysílače 5G sítě…

Pravda, farmaceutické firmy takovým teoriím někdy nahrávají. Nelze si o nich dělat iluze, že mají starost pouze o naše zdraví, a ne o své zisky. Když třeba Pfizer oznámil účinnost své vakcíny, prodal jeho ředitel Albert Bourla většinu svých akcií, které v reakci na tuto zprávu poskočily o patnáct procent. Okamžitě se vyrojily divoké teorie o velkém covidovém podvodu, o miliardových hrách farmaceutických firem, které nakonec přikryje Evropská komise ruku v ruce s Evropskou lékovou agenturou.

Až bude vakcína pro každého…

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyškrtla loni Česko ze seznamu zemí, kde byly vymýceny spalničky. Je jasné, proč – v posledních dvou letech byly v zemi zaznamenány stovky případů nemoci.

Je přitom jasné, komu se za to patří poděkovat – rodičům-antivaxerům, kteří se ohánějí vyvrácenými fámami, podle kterých vakcína dělá z dětí autisty nebo poškozuje jejich imunitu. Proočkovanost proti spalničkám v Česku několik let klesala, byť je očkování povinné a všem dětem dostupné.

S vakcínou proti covidu to bude jinak. Nejdřív ji dostanou pouze ohrožené skupiny obyvatel, zdravotníci, policisté, hasiči, vojáci… Poté bude dostupná ostatním. Je tedy patrné, že poptávka bude dlouho převyšovat nabídku. Tím spíš, když vakcínu budou hradit zdravotní pojišťovny.

Pokud však bude očkována jen polovina dnes „ochotné“ populace, nebude možné ukončit probíhající epidemii – i kdyby vakcína byla nakrásně stoprocentně účinná.

O úspěchu vakcinace a o tom, jestli s její pomocí jednou dosáhneme kolektivní imunity, nakonec tedy rozhodnou ti, kteří stojí na straně odpůrců očkování.

Nechají se přesvědčit o prospěšnosti vakcín? Ustoupí ze svého přesvědčení aspoň někteří z antivaxerů?  Rok světa bez vakcín proti koronaviru jim mohl otevřít oči.

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.