Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Třetí pád: ubližujeme komu, čemu? Všichni ubližujeme Rusku

Zuzana Válková | 22. 11. 2020 | Vstoupit do diskuze – 3 komentáře

Nápadně častý výskyt gramatického jevu může jazykovědce přivést na stopu zajímavých zjištění. Analýza třetích pádů na webu Sputnik ukázala, jak ruská propaganda konstruuje pro cizinu obraz Ruska.

Třetí pád: ubližujeme komu, čemu? Všichni ubližujeme Rusku

Zdroj: Shutterstock

Jestli vám někdy přišlo, že je čeština složitá nebo dokonce zbytečně složitá, vězte, že je to přece jenom k něčemu dobré. „Když výsledky našeho výzkumu vidí lidé z Anglie nebo USA,“ říká lingvista Václav Cvrček, „padá jim čelist.“ Protože angličtina nemá pády, na některé věci kolegové v jiném jazykovém prostředí zkrátka nemají taky páky.


První díl rozhovoru s korpusovým lingvistou Václavem Cvrčkem se týkal prezentace koronaviru v českých médiích:

Druhá vlna do médií ještě nedorazila


Pomáhá vám fakt, že jste vědec, odpoutat se od nenávistí nasáklého obsahu, který studujete?

Bohužel to není tak, že bych si nic nepřipouštěl. Nicméně cítím jisté uspokojení z toho, že aspoň dokážu na něco přijít. Nezažívám asi takovou bezmoc, jako když se člověk dívá na diskuzi plnou nenávisti a svádí se sebou vnitřní boj, jestli do ní vstoupit nebo ne, protože ví, co bude následovat. Já se můžu s tématem vypořádat na vlastním poli a na konci si říct: aspoň už vím, co to tady děláte.

Teoreticky vzato, budete mít díky práci na korpusu během jednoho roku pro každý mediální segment 365 slov. Jejich počet se asi na konci zmenší – některá slova si budou podobná, budou odkazovat ke stejnému problému. Bude možné s tímhle souborem naložit ještě nějak jinak? Třeba si ho vzít k ruce a říct si „teď už vím, odkud začít kultivovat veřejnou debatu“, případně „tohle a tohle by možná měl zohledňovat můj politický program“?

To je těžká věc. Myslím si, že tato slova dne budou spíše kronikou doby, ale i z ní se nakonec můžeme poučit – dá se na ní zpětně vysledovat, které pojmy dostaly váhu časem a jak k tomu došlo. Můžeme se díky ní snažit vyhnout některým komunikačním excesům, protože budeme lépe rozumět kontextu, v němž se určité výrazy objevují a proč by bylo lepší se mu vyhnout. V konečném důsledku to kultivaci debaty asi nepomůže. Mám ale pocit, že běžné čtenáře a posluchače může trochu imunizovat vůči některým druhům manipulace. Budou chápat, že stejné slovo v jiném kontextu nemusí znamenat totéž. A budou vědět, kdo se o ta slova nejraději „hádá“.

Dezinformace, koronavirus

Manipulaci a dezinformacím se v rámci svého výzkumu věnujete dlouho. Z jakého úhlu je zkoumáte v poslední době?

Ve spolupráci s lingvistkou Mako Fidler, což je bohemistka japonského původu působící na americké Brownově univerzitě, se například snažíme popsat ruský vliv na prezentaci ruských zájmů v českých médiích. Opět: o některých tématech – třeba migraci – budou ve stejné době referovat novináři napříč celým spektrem, ale na iDnesu to dopadne o dost jinak než na Aeronetu. Profesionálové z branže nebo všeobecně vzdělaní lidé ten rozdíl často vycítí, ale běžný čtenář si rozdílu všimnout nemusí, natož, aby ho dokázal pojmenovat. S kolegyní jsme se zaměřili hlavně na výzkum portálu sputniknews.cz. Naše data totiž ukázala, že obraz Ruska je tam ve srovnání s mainstreamem skutečně výrazně jiný.

V čem je rozdíl?

Sputnik je přiznaně proruská agentura, která vysílá do světa v mnoha jazykových mutacích. Nejde tedy o zkoumání antisystémového webu, ale o analýzu otevřeně proruského elementu v českém mediálním prostoru. Způsob, jakým se na Sputniku mluví o Rusku, se od mainstreamu liší nejen vyzněním, ale my ho můžeme pozorovat i na typologických charakteristikách češtiny. V češtině máme pády, které ve větě signalizují nějakou prototypickou funkci. Zjistili jsme, že na Sputniku se nezvykle často objevuje dativ čili třetí pád (komu čemu). S kolegyní jsme se na to dívali a říkali si: co to znamená? Dativ je totiž z českých pádů druhý nejméně častý, nejčastější je nominativ (první pád: kdo, co) a akuzativ (čtvrtý pád: koho, co). Sledovali jsme použití slova Rusko ve 3. pádu a zjistili jsme, že nejčastější předložky, které se na Sputniku používají, jsou „proti“ a „vůči“. Sputnik totiž referuje o jevech, které jsou „proti“ Rusku nebo se „vůči“ němu vymezují. Polopatě řečeno, Rusko je na Sputniku nejčastěji v roli oběti. Není aktérem dění, ale více či méně trpělivě snáší kroky, které proti němu podniká svět.

To vlastně intuitivně naprosto sedí, ale jak jste říkal – po přečtení pár článků by to člověk asi nepojmenoval, natož aby to mohl přesvědčivě tvrdit.

Příkladů podporujících tuto tezi jsme objevili víc. Podívali jsme se například na způsob, jakým se na Sputniku referuje o tehdejším ukrajinském prezidentovi Petru Porošenkovi a dění v jeho zemi. Ukázalo se, že obrazy, s nimiž se v textech setkáváme, se vzájemně doplňují. Zatímco Rusko není aktivním činitelem, Ukrajina vždycky koná – a v nejhorším případě rovnou útočí. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin je silný vůdce, který řeší problémy a překračuje překážky, které mu do cesty klade svět, Porošenko je ve vleku nepříznivých událostí a něco se děje „s ním“ nebo „jemu“. Jde o zrcadlové obrazy. Jeden vytváří představu ohroženého Ruska v čele s aktivním hrdinou, druhý agresivní Ukrajinu vedenou slabochem. Tento postřeh má přitom oporu v jazyce, ve zmiňovaných pádech, a pouhým okem je postřehnutelný velmi těžko. Je totiž potřeba vzít spoustu textů a spočítat, kolikrát se v nich určitý jev opakuje. To celé nemusíme nazývat otevřenou manipulací s fakty, ale jde o porušení principů nestrannosti a snahu o přerámování událostí. Když výsledky našeho výzkumu vidí lidé z Anglie nebo USA, kteří se také věnují analýze diskurzu, padá jim čelist. V angličtině totiž pády nemají, proto u nich analýza probíhá jen na úrovni jednotlivých slov a tyto nuance nemůžou zachytit. My máme k dispozici i gramatické kategorie.

Aniž bychom podceňovali ruskou rafinovanost ve vedení hybridní války – dá se taková věc vůbec někomu zadat? Říci v redakcích Sputniku: teď budeme, přátelé, používat předložky „vůči“ a „proti“?

Mám pocit, že to zadání je v podstatě jednoduché. Řekne se: „Rusko je v současném světě ten, kdo se brání nepříznivým trendům. Zařiďte se podle toho.“ Lidi nejsou hloupí, nechtějí psát prvoplánové zprávy ve stylu „Amerika velký špatný, Rusko skvělé a mocné“. Jsou daleko sofistikovanější. Navíc jsou věci, kterým se neubráníte, nemůžete je vědomě kontrolovat, protože jsou na nižší jazykové úrovni – třeba v oněch pádech.

Stejně je to zajímavá významová hrana – když to přeženu, Rusko je v tomhle pojetí spící medvěd, který toho moc nedělá. Člověk by tedy očekával, že buď pojde hlady, anebo se v určité chvíli probudí a se strašným řevem zlikviduje ty, kdo mu otravovali život. Naznačují nějaká data, která máte k dispozici, že ho něco nutí reagovat jinak?

Nejsem expert na geopolitiku, myslím si, že noviny jsou jen služebníky trendu. Jakmile se významně aktivizuje politika, Rusko se stane přiznaným aktérem, v médiích se to projeví. V českém prostředí existuje celý segment antisystémových webů, které Ruskem formulovaný obsah přebírají. Všímáme si jen malého zpoždění, s nímž k tomu dochází – srovnání ukázala, že často bývají až z 90 procent shodné s tím, co zveřejňuje Sputnik. Odborníci na nová média a sociální sítě např. zmiňují fenomén koordinované činnosti. Na antisystémovém webu vyjde článek a během dvou minut ho sdílí dva tisíce různých facebookových entit. To je zvláštní fenomén, že? 

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


Tím se blížíme k otázce spin doctoringu, snahám ovlivňovat veřejné mínění přerámováním událostí nebo zahlcením mediálního prostoru vlastní verzí příběhu. Věnujete se i jemu?

Ano, jdeme na to přes výzkum asociací, tedy významů, které se nám přirozeně vybaví, když se setkáme s nějakým pojmem. Je zatím v začátcích, ale je nesmírně zajímavý. Asociace jsou pro nás důležité, protože vytvářejí náš dojem z textu. Delší dobu jsem si nebyl jistý, jak tohle téma uchopit, ale v současnosti s kolegy zkoumáme metodu, která se používá v marketingu: jde o takzvanou market basket analysis. Budete ji nejspíš znát: v online obchodě například nakupujete potraviny a těsně předtím, než je zaplatíte, se vám zobrazí nabídka dalšího zboží, které předtím nakoupili jiní zákazníci. Systém totiž na pozadí skenuje všechny nákupní košíky a mezi jednotlivými položkami vytváří síť vztahů. Napadlo mě, že by to možná mohlo být použitelné i na jazyk. Vzali jsme proto s kolegy soubor textů, nechali si z nich vyjet klíčová slova, která charakterizují jeho obsah, a začali vytvářet sítě asociativních vztahů mezi nimi.

A jak jste to dělali?

Bylo třeba zjistit, která klíčová slova se opakovaně vyskytují pospolu v textech a jaká je pravděpodobnost jejich souvýskytu. Takhle se dá zkoumat, jak se liší asociace některých výrazů na antisystémových webech a v mainstreamu. Opět totiž platí: všechna média můžou v jednu chvíli sledovat jednu kauzu, ale budou to dělat různě. Zatímco antisystém se příliš nevěnuje domácí politice, s mainstreamem sdílí zájem o geopolitiku, Evropskou unii i NATO. Významový – asociační, chcete-li – posun je patrný například v případě německé kancléřky Angely Merkelové a Německu: antisystém v každém xtém článku zmíní Adolfa Hitlera. Potřebuje se totiž neustále vztahovat k diskurzu druhé světové války, tedy Velké vlastenecké války, abychom to řekli správně rusky, a je to pro ně základní moment, od nějž se odvíjí interpretace moderních dějin. Zatímco v létě jsme se mohli v mainstreamových médiích dočíst leccos, antisystém pořád jel migranty, dohodu s Tureckem nebo Hitlera. Jde o jednu myšlenkovou linii.

Znáte osobně někoho, kdo podobné weby čte anebo v souvislosti s koronavirem podléhá konspiracím? Vnímání problému se mění s tím, pokud se bavíme o „tamté skupině lidí“, anebo jsme se dostali do konfliktu s vlastním příbuzným.

V mém okolí se takových lidí vyskytuje minimum, ačkoli mám pár známých na Facebooku, kterým se občas podaří zabrousit do těchto vod. V zásadě jsme tomu ale vystaveni všichni a bylo by poněkud namyšlené se domnívat, že mě se to vůbec netýká.

Zuzana  Válková

Zuzana Válková

Novinářka na volné noze, někdejší redaktorka páteční přílohy Hospodářských novin, externí spolupracovnice Orientace Lidových novin, Práva, Deníku Referendum, magazínů Harper’s Bazaar či Marie Claire. Rozptyl témat, jimž se... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 23. 11. 2020 13:31

S tím posledním odstavcem souhlasím. Tendenčnost zpravodajství ČT (jednostranná kritika brexitu, Trumpa, jednostranná adorace EU, ignorování problémů plynoucích z imigrace, roztleskávání všech možných ISMů od gender po eko, od multikulti po europeismus...) je do očí bijící.

Na druhou stranu co se týče těch proruských webů: sice také osobně neznám nikoho, kdo by to četl, natož aby tomu věřil. Jenže to je dané mou sociální bublinou. Stejně tak totiž osobně neznám nikoho, kdo by tvrdil, že to Bureš či Venezuela Maláčová dělají skvěle (takové lidi potkám leda tak tady na diskusním fóru). Ale ti lidé baštící ruskou propagandu bezpochyby existují, stačí zabrousit do diskusí na serverech určených spíše pro ty méně vzdělané, úspěšné a inteligentní. Případně kdo má na Facebooku v přátelích i lidi, které zná již dlouho (od základní školy) - tak i tam může vidět, kolik procent lidí věří těmto nesmyslům.

Bohužel plno lidí má potřebu něčemu věřit, k nějaké myšlence či organizaci se přimknout.
Kdo vidí zlo (autoritářský režim, rozpínavost, ...) v Rusku, často nekriticky adoruje Brusel.
Kdo poznal, co je Brusel za byrokraticko-socialisticko-cen tralizačnípočin, často začne vzhlížet k Moskvě.
Jen málokdo je schopen žít bez toho přimknutí, bez té berličky či opory (pocitu, že má "za sebou" velkou sílu) - a kritizovat co je špatné na Moskvě i Bruselu.

Já to vidím tak, že Brusel je samozřejmě civilizovanější. V daný okamžik to je menší zlo. Rozhodně je lepoší život v EU, než v Rusku.
ALE:
1) Moskva je sice horší, ale je dál. Neovlivňuje nás tak intenzivně, dnes a denně - kdežto z Bruselu zcela automaticky přebíráme většinu legislativy, musíme se řídit jejich direktivami, atd... Brusel nás zkrátka mikromanageuje, kdežto Moskva jen z povzdálí šíří propagantu, vysílá špiony, ovlivňuje některé politiky (třeba kvůli dostavbě Dukovan, dříve kvůli US radaru, ...).
2) Důležitý není okamžitý stav, ale trend - a podle mě se ta byrokratičnost, socialističnost, centralizace, tlak na různé multikulti či zelené sebevraždy v EU zintenzivňuje.

+7
+
-

Doporučujeme