Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Peníze, nebo životy? I v době covidu můžeme chtít obojí

Joe Hasell
Joe Hasell | 30. 9. 2020 | 6 komentářů | 6 883

Často se říká, že v reakci na covid je potřeba najít rovnováhu mezi ochranou zdraví lidí a ochranou hospodářství. Předpokládá se automaticky, že nemůžeme mít obojí najednou: čím víc zdraví, tím míň ekonomiky. Nebo naopak. Je to ale správný předpoklad??

Peníze, nebo životy? I v době covidu můžeme chtít obojí

Zdroj: Shutterstock

Předběžně nám odpověď může napovědět porovnání dosavadních zdravotních a ekonomických dopadů pandemie v různých zemích. Nastal v zemích s nižší úmrtností větší hospodářský útlum?

Když porovnáme úmrtnost na covid-19 s aktuálními údaji o HDP, vidíme ve skutečnosti pravý opak: obecně řečeno, státy, kterým se během pandemie dařilo chránit zdraví obyvatelstva, ochránily také své ekonomiky.

Míra hospodářského útlumu

Hospodářský pokles v době covidovéOur World In Data

Hodnoty HDP pocházejí především z předběžných odhadů Eurostatu pro druhé čtvrtletí. K nim byly připojeny dodatečné datové položky z čtvrtletních národních účtů OECD a údaje z některých národních statistických úřadů. U originálního článku (link dole) si na interaktivním grafu můžete přiklikat ještě další země.

Tento graf ukazuje míru nedávného hospodářského poklesu v osmatřiceti zemích, pro něž jsou dostupné aktuální údaje o HDP. Je tu zaznamenáno procento propadu HDP v letošním druhém čtvrtletí (duben až červen) oproti stejnému období loňského roku (s očištěním o inflaci).

Hodnoty HDP pocházejí především z předběžných odhadů Eurostatu pro druhé čtvrtletí. K nim byly připojeny dodatečné datové položky z čtvrtletních národních účtů OECD a údaje z národních statistických úřadů pro Tchaj-wan. U originálního článku si na interaktivním grafu můžete přiklikat ještě další země.

Jak vidíme, v některých zemích skutečně došlo k extrémně hlubokému propadu ekonomiky: hospodářský výkon Španělska, Velké Británie a Tuniska se v druhém čtvrtletí oproti stejnému období loňského roku snížil o více než 20 procent. V těchto zemích jde o čtyř- až pětinásobek nejvyšších dosud zaznamenaných čtvrtletních propadů HDP. A třeba v Peru je meziroční pokles ještě hlubší, celých 30 procent.

Jiné země ale zaznamenaly mnohem mírnější ekonomické důsledky. Na Tchaj-wanu byla hodnota HDP za letošní druhé čtvrtletí oproti stejnému období roku 2019 nižší jen o necelé procento. HDP Finska, Litvy a Jižní Koreje poklesl přibližně o pět procent či méně.

Na rozpor mezi zdravím a hospodářstvím nic neukazuje. Naopak

Dařilo se zemím, které prodělaly největší hospodářský pokles, podávat lepší výkony v oblasti ochrany zdraví obyvatel – jak bychom mohli očekávat, pokud by jedno vylučovalo druhé?

Ekonomika, životy, covidOur World In Data

Tento graf ukazuje tytéž údaje o HDP na vodorovné ose. Svislá osa uvádí úhrnné počty potvrzených úmrtí na covid-19 na milion obyvatel.

V rozporu s přesvědčením o neslučitelnosti zdravotních a ekonomických zájmů vidíme, že země, které utrpěly nejzávažnější hospodářský propad (jako Peru, Španělsko a Velká Británie), vesměs patří mezi státy s nejvyšší úmrtností na covid-19.

160 STRAN FINMAGU

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto


A totéž platí i opačně: státům, v nichž byly hospodářské dopady mírné (jako Tchaj-wan, Jižní Korea a Litva), se také dařilo udržet nízkou úmrtnost.

Všimněte si také, že v zemích s obdobným propadem HDP se úmrtnost velmi různí. Porovnejte například USA a Švédsko s Dánskem a Polskem. Hospodářství všech čtyř zemí pokleslo o 8 až 9 procent, ale úmrtnost se nápadně liší: v USA a Švédsku měli pěti až desetinásobně více úmrtí na milion obyvatel.

Na počtech úmrtí na covid-19 síle ekonomického otřesu se nesporně projevilo i mnoho dalších faktorů mimo politických rozhodnutí jednotlivých vlád ohledně způsobů, jak dostat šíření viru pod kontrolu. A celkové dopady pandemie teprve uvidíme.

Mezi zeměmi, pro které jsou dostupné údaje o HDP, však nenacházíme žádné důkazy o rozporu mezi ochranou zdraví obyvatel a ochranou ekonomiky. Je spíše patrné, že vztah mezi zdravotními a hospodářskými dopady pandemie je přesně opačný. Země, které nákazu dostaly účinnými opatřeními pod kontrolu, nejen zachránily lidské životy, ale možná také zvolily nejlepší hospodářské strategie.

Z originálu, který vyšel na Our World In Data pod licencí CC BY 4.0, pro Finmag přeložil Petr Ondráček

Autor článku

Joe Hasell

Joe Hasell

Joe Hasell studuje na Ústavu sociální politiky a intervence na Univerzitě v Oxfordu, kde dřív získal bakalářský titul z filozofie, politologie a ekonomie. Magisterský titul z ekonomiky a financí obdržel na Neapolské univerzitě Fridricha II. Jeho akademický výzkum se zaměřuje na ekonomickou nerovnost, zejména na úlohu bydlení ve vztahu k nerovnosti příjmů v zemích s vysokými příjmy. Podílí se na několika projektech souvisejících s nerovností, např. na internetovém zdroji dat Chartbook of Economic Inequality. Spolupracuje také s online médiem Our World in Data, kde řídí velké projekty vyžadující tvorbu nových datových sestav, například výzkum dějin hladomorů. Zabývá se dějinami válek.