Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Lucie Kalousová: Každá recese přináší sebevraždy

Vojtěch Pišl | 23. 4. 2020 | Vstoupit do diskuze

Ekonomické cykly se odrážejí i ve zdravotním stavu lidí. Jejich vliv se u různých společenských skupin liší: někdo v ekonomickém útlumu zažívá stres ze ztráty zaměstnání, jiní profitují z čistšího životního prostředí. Protivirová opatření ale můžou vést k osamělosti a ta pak v kombinaci s krizí k růstu počtu sebevražd, vysvětluje Lucie Kalousová z University of California – Riverside.

Lucie Kalousová: Každá recese přináší sebevraždy

Zdroj: Shutterstock

Protivirová opatření nás směřují do recese. Jak se ekonomický útlum projevuje na lidském zdraví?

Ekonomický útlum se v běžném životě projevuje hlavně tím, že řada lidí ztratí zaměstnání. A když lidé přicházejí o práci, jsou ve větším stresu a někdy změní své zdravotní zvyky: co jedí nebo kolik kouří. Ve Spojených státech byla minulá recese zvláštní v tom, že jsme kromě zvýšení nezaměstnanosti prožili i útlum realitního trhu. Lidé si najednou nemohli dovolit platit půjčky a hypotéky. Vysoké procento lidí přišlo i o stabilní domov – většinou právě ti, kteří před tím přišli o zaměstnání. To prohloubilo dopad recese na populační zdraví. Jaký bude dopad této recese, není jasné, to uvidíme, až (a jestli) se lidé vrátí do práce.

Lucie Kalousová

Lucie KalousováArchiv Lucie Kalousové

Docentka Lucie Kalousová se na University of California – Riverside, zabývá vlivem socioekonomických proměnných na zdraví. „Ve většině moderních populací je zdraví úzce spojeno se socioekonomickým statusem, tedy s příjmem, vzděláním a povoláním. Zkoumám, proč je v některých zemích tento vztah silnější a v jiných slabší a jak se dá silnému vztahu mezi socioekonomickým statusem a zdravím předejít,“ vysvětlila při převzetí ceny Neuron.

Podle mnohých výzkumů, včetně těch vašich, ale ekonomický útlum může na lidské zdraví působit i pozitivně – čím to je?

U lidí, kteří o zaměstnání přijdou, se recese projevuje negativně. Ztratí příjem a prožívají víc stresu. Navíc se ztráta práce často pojí se změnou sebekoncepce. Člověk, který přijde o práci, se většinou cítí hůř. Další negativní vlivy pak působí na jeho blízké – třeba ty, kteří na něm jsou finančně závislí.

Mimo to ale existuje ještě takzvaný „silver lining“ [anglické rčení every cloud has a silver lining – každý mrak má stříbrný lem – odpovídá zhruba českému všechno zlé je k něčemu dobré, pozn. VP]. Někteří lidé na tom v recesi jsou o něco lépe. Většinou se jedná o starší lidi, kteří nepracují. Fakt, že lidé přicházejí o práci, jim asi není úplně příjemný, ale přímo je nezasahuje. Bezprostředně se jich naopak týká zlepšení životního prostředí, které se k recesi váže, protože starší lidé bývají citliví na ovzduší. Pozitivní vlivy na životní prostředí se už projevily i u nás, v Jižní Kalifornii: včera jsem četla v novinách, že jsme v Los Angeles měli nejčistší ovzduší za posledních deset let. Protože nikdo nechodí do práce.

Nejtlustší Finmag

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

3d král

„Hlavně doufám, že se při každé následující pandemii nebude znovu řešit, jestli Průša tiskne štíty,“ říká podnikatel, jehož 3D tiskárny zná celý svět. A tak jsme se radši ptali, jestli se budou tisknout domy a k čemu je 3D tisk cukrářům. Jenže… Tiskne už Josef Průša štíty?

Vyhnala nás karanténa

Téma: outdoor. Analyzujeme čísla z tuzemské turistiky, probíráme novodobé vychytávky od hodinek po jídlo, co se vaří bez ohýnku, a mrknem na historii vychytávek, které už nám přijdou všední. Kde bychom byli bez přehazovačky? Pod kopcem!

A další

Jakub Jetmar ochutnává v prostějovském pivovaru Axiom.Monika Veselíková slyší krávu růst. Je to japonské plemeno wagjú z farmy v Dolní Sloupnici. Gabriel Pleska se léčí kameny. Martin Vlnas jede Tour de France. Vojta Dobeš popisuje, jak kartou dokoupíte koně pod kapotu auta, ve kterém právě sedíte.


A kromě životního prostředí?

Zlepšení zdraví starších lidí pak má ještě jeden důvod: do pečovatelství přicházejí kvalifikovanější lidé než obvykle. Pečovatelství ve Spojených státech ani České republice není nijak populární profese, ale když chybí pracovní příležitosti, pořád nabízí stabilní zaměstnání. Tím pádem mají třeba domovy důchodců kvalifikovanější pracovní sílu. U některých lidí se tak ekonomický pokles projevuje pozitivně, nicméně pro většinu populace se z hlediska zdraví o dobrou zprávu nejedná.

Jakými mechanismy se na lidském zdraví podepisuje nezaměstnanost?

Psychické zdraví se na fyzickém odráží obecně. Pokud jde o konkrétní mechanizmy, lidé společně se ztrátou zaměstnání často změní své návyky: třeba jak se stravují, jak moc se pohybují a co dělají ve volném čase. Typicky člověk přibírá, což je jeden z hlavních prediktorů zhoršení kardiovaskulárního zdraví. Někteří lidé také v případě nezaměstnanosti začnou pít víc alkoholu nebo víc kouřit.

Navíc se lidé méně stýkají s přáteli a kolegy, přičemž je dobře podložené, že lidé, kteří tráví víc času s lidmi ve svém okolí, jsou zdravější a spokojenější. Nejen proto, že je to mentálně lepší, ale i proto, že vám blízcí lidé řeknou: „Nekuř tolik!“ nebo „Už nepij!“ A pokud člověk přijde o zaměstnání a tráví s lidmi míň času, o takové pozitivní vlivy přijde.

Existují i ale lidé, kteří začnou šetřit a kouření a pití omezí, takže pro někoho může mít ztráta zaměstnání i pozitivní důsledky. Ve svém volném čase třeba cvičí nebo chodí víc na čerstvý vzduch. Lidé, kteří přijdou o práci, také typicky víc spí. A spánek je pro zdraví důležitý, takže krátkodobá nezaměstnanost může paradoxně zdraví prospět. Takoví lidé jsou ale spíš výjimky.

Podle některých studií se ale právě kardiovaskulární problémy při recesi statisticky zlepšují. Chápu, že je během recese třeba míň autonehod, ale zrovna u srdce bych očekával, že se potíže společně se zhoršením duševního stavu spíš prohloubí…

Znovu to závisí na tom, o jaké populaci mluvíme. Snižuje se počet kardiovaskulárních příhod a úmrtí u starších lidí. Jedním z hlavních důvodů je jejich návaznost na dýchání a kvalitu ovzduší. Pro mnoho lidí je zároveň velmi stresující práce. Takže ano, nezaměstnanost stres přináší – ale na druhou stranu se zase člověk nestresuje v práci. Pro některé lidi je tak nechození do práce míň stresující než zaměstnání. Populace je heterogenní a na různých lidech se takové ekonomické faktory zkrátka projevují jinak.

Ve své studii o vlivu krize okolo roku 2008 na populační zdraví popisujete, jak si protiřečí populační studie nacházející pozitivní vliv krize na úmrtnost, se studiemi zaměřenými na individuální skupiny lidí, které naopak odhalují zhoršení úmrtnosti. Jak je to možné?

Populační studie spočítají, jak se krize projeví na celé populaci – a individuální zase ukážou, jak se projeví na určitém typu člověka. A pokud je v populaci hodně starších lidí, krize se může na zdraví projevit pozitivně, byť pracující zasáhne špatně. Celkové výsledky populačních studií zkrátka záleží na tom, jak jsou v ní zastoupené konkrétní skupiny.

Co bychom měli z pohledu populačního zdraví dělat, aby na něj recese neměla příliš negativní vliv?

Pokud recesi přijde, záleží na tom, jestli půjde o recesi s křivkou nezaměstnaností ve tvaru „V“ nebo „L“. Pokud bude graf jejího průběhu mít tvar „V“, velké množství lidí přijde o práci najednou – ale problém se rychle vyřeší a oni zas najdou jiné zaměstnání. To by byla ta lepší varianta. Negativní vlivy na populační zdraví by tak byly minimální. Při recesi ve tvaru „L“ jsou lidé nezaměstnaní dlouhodobě, což má zásadnější důsledky jak z hlediska ekonomiky, tak zdraví populace. Dlouhodobá ztráta zaměstnání je z pohledu zdraví problematičtější než pár měsíců čekání, než se ekonomika znovu nastartuje. Dlouhodobě nezaměstnaní mají například větší riziko deprese a úzkosti než krátkodobě nezaměstnaní.

Současná omezení navíc mohou přinést ještě jeden zásadní problém, o kterém se téměř nemluví. Každá recese přináší zvýšení počtu sebevražd, zejména lidí ve starším středním věku. Mnoho dat o tom máme z poslední recese z Řecka, nejklasičtějším příkladem je ale krach na Wall Street – obrázek bankéřů, kteří před sto lety skákali z mrakodrapů.

Pokud jde o sebevraždy, nejrizikovější skupinou jsou lidé, kteří nejsou úplně sociálně propojení s ostatními. Takže pokud se teď snažíme lidi izolovat, aby měli co nejmíň sociálních kontaktů, a pak přijde ještě recese, obávám se, že bychom mohli pozorovat ještě větší počet sebevražd než v průběhu obvyklé recese.

Ve svojí dizertaci jste studovala přenášení životních návyků mezi generacemi, třeba kouření. Ukázala jste, že nedědíme jen samotné zvyky, ale i příslušnost k určité sociální skupině, která v nás takové chování posiluje. Můžete to vysvětlit?

Ve Spojených státech i v Evropě je dost výzkumů o tom, že kouření vašich rodičů má velký vliv na to, jestli budete kouřit v dospělosti i vy. Já jsem takové výzkumy trochu kritizovala, protože se obvykle opomenou zamyslet nad tím, že člověk se svými rodiči nesdílí jen zdravotní zvyky, ale i často i sociální třídu. A sociální třída a zdravotní zvyky spolu korelují, takže nelze říct, do jaké míry se to jeho kouření odvíjelo od kouření jeho rodičů. Zdůrazňovala jsem to strukturální situací: dítě kuřáka má vysokou pravděpodobnost, že od rodičů zdědí sociální třídu, v níž nacházíme určitou distribuci zdravotních zvyků. Vliv rodičů na zdravotní zvyky jejich dětí je samozřejmě důležitý, ale ze strukturálního hlediska bychom se měli zabývat také tím, proč se tak často dědí sociální třídy. 

PS: Mezi natočením a publikováním rozhovoru docentka Kalousová analyzovala současnou situaci ve Spojených státech pro Boston Review.

Vojtěch Pišl

Vojtěch Pišl

Vojtěch Pišl píše a překládá o vědách, jejichž název má aspoň deset slabik, zejména pokud se točí kolem mozku, myšlení, psychologie, neurověd, medicíny… nejraději má psychoneuroimunologii. Ve volném čase pobíhá se psem po... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Doporučujeme