Články

Program Oprav dům po babičce naznačuje, s jakou „nesnesitelnou lehkostí“ se dají utrácet dotační miliardy. Vypadnou z něj příliš drahé energetické úspory.

Česko začne konsolidovat veřejné finance. Pocítí to i mnozí z těch, kteří chodí do hospody na točené pivo. Má ale cenu zachraňovat výčepy pomocí daňových výhod pro pěnivý mok?

Nejsou lidi. V Česku scházejí desítky tisíc pracovníků. Také proto se naše ekonomika po covidu a energetické krizi tak těžce rozjíždí. Pomohli by pracovníci ze zahraničí. Vláda ale s podporou klíčového programu váhá.

Už to zažila nejedna firma. Obnovujete techniku nebo nábytek v kanceláři, tak staré počítače nebo stoly darujete humanitární organizaci, která je využije v České republice. Vcelku logické. Jenže ouvej: daruj, ale zaplať DPH! Právě tenhle byrokratický nesmysl zvolila veřejnost za letošní Absurditu roku.

Vláda minulý týden schválila už druhý antibyrokratický balíček, který si bere za cíl ulevit podnikatelům od nadměrného papírování a roztodivných povinností vůči státu. Má to být kompenzace za tvrdé dopady ozdravného balíčku. Problém ale je, že nikdo – tedy kromě členů kabinetu – s ním vlastně není spokojený.

Vláda v rámci konsolidačního balíčku hodlá největší částku ušetřit na národních dotacích. Krok hájí slovy, že současný systém je neefektivní a navíc se často zneužívá. Ne všichni jsou ale zloději a lze najít firmy, kterým to naopak uškodí. Nešlo by tedy místo tupých škrtů najít prostředky třeba tím, že by naopak stát celý přebujelý systém zefektivnil? Zeptali jsme se expertů.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura?

Vláda se chystá šetřit na eráru. Byl by to chvályhodný a fiskálně odpovědný počin, pokud by kabinet šetřil důsledněji – nejen v centrálních úřadech, ale i v krajských zastupitelstvech a obecních samosprávách. Pak by třeba nemusel zvedat některé daně.

Veřejný i soukromý sektor bude od příštího roku řešit velkou změnu, která přinese náklady ve výši desítek miliard korun. Rodná čísla by totiž měly nahradit obecné identifikátory. Jak velkou komplikaci bude tento krok znamenat pro stát a pro firmy? A je opravdu nezbytně nutný? Zeptali jsme se odborníků.

Vyšší daně pro byznys – kdo tohle na startu Fialovy vlády očekával? Občanskými demokraty vedená koalice navrhuje to, co se v této zemi naposledy snažili prosadit sociální demokraté.

Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.

Pokud konsolidační balíček vlády něčím překvapil, byly to škrty v dotacích. Jsou totiž citelné, zařídí víc než dvě třetiny úspor ve státních výdajích. K takovému kroku ale už byl nejvyšší čas.

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Státní finance jsou na tom mizerně. Tak mizerně, že jinak než „tupými škrty“ se jejich rozval sotva odvrátí. Vláda by s nimi neměla otálet. Čím déle bude trvat, než se k nim odhodlá, tím budou „tupější“.

Češi chtějí úspornější stát, ukazuje sonda Kantaru. Vláda ho chce taky. Ujišťuje o tom ve svém programu. Tak proč ho, k čertu, ještě nemáme? Protože zbývá rozhodnout, kdo si utáhne opasek.

Populární čínská mobilní aplikace TikTok je v posledních měsících terčem stále silnější kritiky, před jejím používáním varují odborníci v USA i Evropské unii, někde už dokonce sahají k zákazům na oficiálních zařízeních. Představuje skutečně velké bezpečnostní riziko? A mají se bát i „běžní“ uživatelé? Zeptali jsme se expertů.

Vláda slíbila snížení stavů státních zaměstnanců. Už teď se ale dá tušit, že o „štíhlosti“ státní správy bychom si neměli dělat iluze. Dokdy dokážeme živit rostoucího státního Otesánka?

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

Speciální poplatek uvalený na technologické platformy nepomůže zvýšení investic do internetové infrastruktury. Naopak může ohrozit investice ze strany inovativních firem. Říká to analytička amerického think tanku Progressive Policy Institute Malena Daileyová.

Český poštovní moloch se zásadně změní. Alespoň to zvěstovala vláda. Kolikrát jsme ale tohle už slyšeli? Dá se to ještě brát vážně? Jasné je to, že transformace je naprosto nezbytná.