Petr Fischer

Dřív se o ovládnutí vesmíru praly velmoci. Dnes v jeho dobývání soupeří nejbohatší lidé světa. Země je už pro jejich peníze malá. Kluci vyrostli a plní si sny. Mají velké ideály, ale jak říká písnička: Velký ideály potřebujou spoustu malejch lidí.

Vzývaná i proklínaná – kuponová privatizace se vrací v podobě brněnského fintechového start-upu. Ten chce vydělat tím, že pomůže k penězům kuponovým akcionářům, kteří už dávno zapomněli, že kdy nějakými akcionáři byli. Sen o snadném zbohatnutí je i dnes stále živý.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat. A když na něco přece jen přijdou, zase zatloukat. Plzákovská strategie premiéra Andreje Babiše, kterou používá ve všech svých problémových kauzách, od Čapího hnízda po střety zájmů a vlastnictví nevlastnictví Agrofertu, se během Babišových čtyř let v čele vlády skvěle osvědčila.

Hlavní agenda Evropské unie, s níž Česko souhlasilo, se jmenuje „Green Deal“. Kolem klimatické agendy se odehrává veškeré strategické politické dění. Poslední pokus, jak zbrzdit změny klimatu, které negativně ovlivňují existenci lidského rodu na planetě Zemi, se politicky prosazuje ve většině evropských zemí. Proč tedy v Česku nemá tento trend své politické přátele?

V ochraně obyvatelstva před pandemií covidu-19 patří Česko s bezmála třiceti tisící mrtvými mezi nejhorší země světa. Zato v uvolňování epidemiologických opatření trháme rychlostní rekordy.

Nejrozumnější politik první vlny covidové pandemie, který ve druhé přiblížil svou stranu ke dnu volebních preferencí, musí ve třetí vlně čelit nařčení z vlastizrady. Co provedl covid s šéfem ČSSD, ministrem vnitra a vicepremiérem Janem Hamáčkem?

Práce bez hranic dování řadu lidí doslova k šílenství. Jenže ani striktní hranice moc nepomůžou. Člověk si nevybere. Lidstvo se ocitlo v zajetí technostresu.

Blatný a Petříček skončili. Ze seznamu prezidenta Zemana, na němž byli lidé, kteří by měli odejít kvůli tomu, že brzdí očkování ruskou vakcínu Sputnik V, chybí už jen šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.

Ještě nikdy v dějinách se lidé tolik nespoléhali na data jako v dnešní covidové době. Ještě nikdy se zároveň tak jasně neukazovalo, že data sama o sobě nemoc neporazí a nic nezlepší, když jim chybí rámec. Big data – big problem.

Dokud se to nevyčíslí penězi, nikoho to nezajímá. Důležitost vzdělání, ale třeba i kultury, tak politici rádi přehlížejí. Jejich krátkozraké vládnutí od jednoho volebního období ke druhému to ovšem nezmění. Poptávka musí přijít z lidu.

Deník první rodiny světa, příkladné výkladní skříně lidských osudů, kterou britská monarchie bezesporu je, dostal se zpovědí prince Harryho a jeho ženy Meghan další kapitolu. Jenže mnohem méně uvěřitelnou než tu od Harryho matky, lady D.

Měla to být snadná výměna. Pohodové střídání stráží. Idyla. Skoro selanka. Jenže nebude. Odchod Angely Merkelové, který si kancléřka doposud organizovala přesně podle svých představ, se naopak proměňuje v politické drama. V boj o proměnu německé politiky, která dosud byla posledním konzervativním jádrem společné Evropy.

Virus se nejvíc šíří v práci. Všichni to věděli, včetně vlády. Přesto trvalo rok (!), než se česká politika v době covidové pandemie odhodlala zavést povinné testování v podnicích. Fabriky v Česku jsou zkrátka posvátné krávy, nesmí se na ně sahat. Továrny musí jet, i kdyby v nemocnicích umíraly tisíce lidí.

Řekl to špatně, ale neměl vlastně pravdu? Předseda Senátu Miloš Vystrčil volá v čase vrcholící covidové pandemie po větší sociální solidaritě. Ať už je jeho nápad jakkoli nepovedený, připravuje nás na neodvratitelnou budoucnost.

Za bojem médií a vlád s hegemony technologického světa se skrývá mnohem víc, než se zdá. Tohle je vyšší hra. Hra o byznys, kde hlavní komoditou je naše virtuální já. Naši dvojníci, digitální otisky. My sami.

Je za tím jen resentiment, nebo něco jiného? Z Ruska nikdy nepřišlo nic dobrého, řekne si většina Čechů, tak proč bych se měl nechat očkovat ruskou vakcínou? Důvodů je řada. Ve výsledku je to ale vlastně jedno.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Británie definitivně dokončila své vystupování z Evropské unie a začala žít na vlastní pěst.

Říká se, že vítězům sluší velkorysost. Platí ale i to, že vítěz, který bere všechno, potřebuje zničit své minulé soupeře. Lepší je ho zašlapat do země, dokud je slabý. Dokazuje to i aktuální předávání moci v USA.