Bohumír Žídek

Představujeme dalšího republikánského uchazeče o křeslo prezidenta USA. Rand Paul patří k libertariánskému proudu v Republikánské straně – snad dokáže zaujmout mladé, menšiny, města, napřed ale bude muset získat podporu mezi republikánskými konzervativci. A možná, že jeho snaha vyhovět každému bude nakonec znamenat, že ho nebude chtít nikdo.

V pondělí 23. března přišlo to, na co se v Americe dlouho čekalo. První republikán oficiálně oznámil, že se ve stranických primárkách bude ucházet o nominaci na prezidenta Spojených států. Texaský senátor Ted Cruz tak učinil v rámci projevu před deseti tisíci studentů křesťanské Liberty University.

Rakouská koalice lidovců a sociálních demokratů připravila daňovou reformu. Platit má začít – pokud projde parlamentem – od prvního ledna příštího roku. Přitlačí na bohaté, zkomplikuje systém, ale o skutečnou reformu nejde.

Konflikt na východní Ukrajině s sebou přináší nejeden paradox. K těm nejzajímavějším patří to, jak často se na totožných názorových pozicích objevují figury a skupiny, které by vás dřív nenapadlo dávat dohromady. Třeba vlivní američtí libertariáni a čelní představitelé Ruské federace.

V reálné politice nikdy stoprocentně neplatilo, že přítel mého přítele je i mým přítelem a že nepřátelé mého přítele jsou také mými nepřáteli. Ovšem pokud jde o Západ a země Blízkého východu, jsou tyto zásady denně stavěny na hlavu.

Ron Paul býval libertariánskou ikonou. Už to tak docela neplatí. Proč?

Po každém teroristickém útoku se objeví četná volání po dalším omezování svobody projevu. Jak se k nim jako společnost postavíme?

Nic neškodí feminismu víc než našlehávání bouří ve sklenici vody a veřejné lynčování pro malichernosti.

Židovské světovládné spády jsme nakousli už v minulém díle Konspiračních teorií, ale k mnoha podstatným bodům jsme se nedostali. Třeba k tomu, že Židé vůbec nejsou Židé. Nebo že holokaust nebyl holokaust. A hlavně, že největším židozednářským komplotem je – libertarianismus.

Už v minulém díle seriálu o konspiračních teoriích jsme narazili na ty, které tvrdí, že Židé chtějí ovládnout Polsko nebo Patagonii. Jenomže kdo by se spokojil jen se dvěma – Polsko a Patagonie prominou – nepříliš významnými zeměmi? Nejpopulárnější konspirační teorie s Židy v roli hlavního podezřelého se s tím nepářou a připisují jim rovnou úsilí o ovládnutí celého světa.

Židé dali světu obrovské množství vynikajících lidí. Pozitivně i negativně. Albert Einstein, Robert Oppenheimer či Barry Goldwater patřili mezi ty první. Za ty druhé jmenujme Vladimira Iljiče Lenina a Lva Trockého. Mnozí si proto dodnes myslí, že to není samo sebou. Musí za tím být nějaké rozsáhlé spiknutí. Tak rozsáhlé, že Židé mohou téměř za všechno špatné, s čím se náš svět potýká.

„Každý den po celou dobu své školní docházky jsem se před vchodem do školy pokřižoval. Pokaždé jsem přišel pozdě, protože jsem se bál šikany.“ „Jakmile jsem nastoupil do školy, začali nám tlouct do hlavy, že lidé jako já nemají právo žít.“ „Táta tvrdí, že by vzal bouchačku a všechny homosexuály postřílel.“

Konspirační teorie o jedenáctém září není jedna. Je to spíš jakési „teoretické pole“ s centrem a periferií. Jádro jsme začali popisovat už minulý týden, dnes budeme pokračovat. Ale dojde i na opravdu bizarní podteorie z okraje.

Na ten den si pamatujeme asi každý. 11. září 2001 narazila dvě dopravní letadla do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Trosky ještě nevychladly, ale mnozí už měli svá tušení. Ta se brzy proměnila v jasno – a nejpopulárnější konspirační teorie dneška byla na světě.

Psal jsem o podobném tématu na těchto stránkách několikrát. Pokoušel jsem se nastínit rysy konspiračně-teoretického myšlení u nemalé části bojovníků proti islámu, snažil jsem se poukázat na vzdálenost mezi islámem a islamistickým extremismem a psal jsem i o vztahu hidžábu ve školách k naší kultuře.

Že nikdo nemůže být horší než ti, kteří tam seděli doteď? Historie přece mnohokrát dokázala opak…

Je třeba demaskovat antiliberální podstatu mnohých liberálnědemokratických návrhů. Ale stejně samozřejmě je nutné bojovat proti orbánovským nebo putinovským demokratům autoritativním.

Sekulární stát neznamená „sekulární občané“.

Když jsme v seriálu o konspiračních teoriích přišli s tématem „islámského spiknutí“, text vzbudil značný ohlas. Není tedy od věci se ještě jednou vrátit a pokusit se vyrovnat i s některými komentáři.

Konspirační teoretik nemá chvíli oddechu. Sotva přeběhne přes ulici zamořenou jedy z „chemtrails“ a nastříká se octem, aby se před jejich působením ochránil, v supermarketu na něj číhají další nástrahy. Třeba otrávené jídlo.

Čas od času se najde někdo, kdo zařadí nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. Hayeka mezi konzervativce. Friedrich Hayek sám to ovšem zuřivě odmítal. Je v jeho politické filozofii něco, co by mohlo k označení za konzervativce svádět? Proč se mu tolik bránil?