Marek Hudema

České cíle se s časem mění, jedno ale zůstává: snaha podpořit vývoz, a to i mimo Evropu. V nové Exportní strategii ČR, vytvořené ministerstvem průmyslu a obchodu, se už ale tak nezdůrazňuje snaha o vývoz mimo Evropskou unii a na východ. Hlavním cílem je podpořit vývoz s vysokou přidanou hodnotou. Jak ale zařídit, abychom takové produkty vůbec vyráběli?

Vláda minulý týden schválila už druhý antibyrokratický balíček, který si bere za cíl ulevit podnikatelům od nadměrného papírování a roztodivných povinností vůči státu. Má to být kompenzace za tvrdé dopady ozdravného balíčku. Problém ale je, že nikdo – tedy kromě členů kabinetu – s ním vlastně není spokojený.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.

Ministr financi Zbyněk Stanjura přišel s teorii, že by zvýšením firemních daní měli podnikatelé vrátit část peněz, které dostali od státu v době covidových uzávěr a energetické krize. Jenže má stát vážně zdanit hlavně ty, kterým jednou pomohl? A k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček a daně vůbec?

Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?

Pokud je firma či podnikatel považován za „bídáka“, který ubližuje zvířatům či prodává věci, co ničí zdraví, je to smutné. A škodí to obchodům. Jsou dvě cesty, jak z toho ven: buď změnit své chování, anebo přesvědčit ostatní, že všechno je úplně jinak. PR agentura, štědré dary a vědci dokážou reputaci „vyprat“.

Minulý rok byl pro nás těžký, říkají zakladatelé firmy Knihobot bratři Dominik a David Gazdošovi. Jejich společnost, která se zabývá automatizovaným výkupem a prodejem knih, nezískala investora, jak plánovala, zastavila pokusy uchytit se v zahraničí a musela propustit třetinu lidí. Zároveň to ale byl svým způsobem i zisk, říkají bratři v rozhovoru pro Finmag.cz.

Čínské vedení hýří optimismem. Hrubý domácí produkt země může letos růst až o 5,5 procenta, což je fenomenální úspěch po loňských třech procentech a 2,24 procenta v roce 2021, nejhorším výsledku od roku 1976. Je za tím hlavně rychlé uvolnění proticovidových opatření. Čínu přesto čekají obří ekonomické potíže. Jak je to možné?

Lhát a přehánět se někdy musí. Jak jinak asi přemluvit investory, aby dali peníze na nový projekt? Jednou přece bude skvělý! Silicon Valley ale nabízí i dost odstrašující příklady, například Elizabeth Holmesovou a její Theranos.

Je jedno, jestli prodáváte jogurt nebo prezidentského kandidáta. U obojího fungují stejná pravidla a musí se to umět, tvrdí jeden z nejzkušenějších českých digitálních marketérů Tomáš Jindříšek. Přinášíme ukázku velkého rozhovoru z aktuálního čísla tištěného Finmagu.

Malého ostrova Tchaj-wan se chce zmocnit pevninská komunistická Čína. Jelikož si je ale ostrovní stát vědom toho, že nemůže velikostí své armády víc než miliardové Číně konkurovat, spoléhá se na nevojenskou obranu silnější než tanky a rakety. Je jím ryzí byznys: ve světě i Číně tolik žádané čipy.

Největší hvězdy typu Nicka Cavea nezajímají pouze peníze. A diváci zase řeší nejenom program, ale i komfort. Stejně důležité jim připadají i keramické záchody, říkají Libor Winkler a David Gaydečka, kteří stojí za festivalem Metronome.

Jak růst do světa, který o váš produkt nestojí? V Česku Audioteka zjistila, že její hlavní produkt je něco jiného, než si myslela. Od té doby si navlíká dobyté trhy jako korálky.

Statistiku používáme všichni a často si toho ani nevšímáme. Pracují s ní politici, měří se v ní pracovní výkony a banky s její pomocí rozhodují, zda dostaneme úvěr. Jenže čísly, grafy a křivkami lze člověka i snadno ošálit a ani není nutné lhát. Jak se nenechat napálit? Ve své zatím poslední knize, která nedávno vyšla v českém překladu, o tom píše novinář a ekonom Tim Harford.

Světová ekonomika se zadrhává a v novinových titulcích se znovu objevuje slovo stagflace. To strašilo ekonomy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Jsme tedy opět ve stejné situaci, v jaké byl svět tehdy? A čeká nás dekáda vysoké inflace, stagnace ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti?

S pokračující válkou na Ukrajině se stále více mluví o možném použití jaderných zbraní. Dokonce se o něm debatuje s lehkostí, která tu nebyla minimálně od padesátých let minulého století. Proč je tahle možnost reálná, co by to znamenalo a jak se na to mají lidé, státy i ekonomiky připravit?

Energetická krize tu byla už před ruskou invazí na Ukrajinu a válka ji ještě zhoršila. Není tak divu, že se objevují různé nápady, jak ceny energií pro domácnosti i podniky snížit. Řada z nich ale ke kýženému cíli vůbec nevede.

Ruská invaze na Ukrajinu zasadila poslední ránu rostoucí globalizaci. Výsledkem bude víc pracovních míst v západních ekonomikách, větší rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a větší chudoba pro všechny. Nemusíme ale zoufat. Vlna globalizace, kterou jsme zažili, není první a patrně nebude ani poslední. Jen ta další bude zase trochu jiná a může přijít až za desítky let.

Internetové a elektronické technologické firmy měly donedávna v Číně postavení jako nikde na světě. Byly obdivované, protežované, chráněné před konkurencí a téměř beztrestné. Teď jim komunisté přitahují obojek. Proč?

Pád Afghánistánu pod vládu Tálibánu vypadá jako žalostný konec „války proti teroru“ po útocích z 11. září 2001. Vždyť právě porážka tohoto radikálního islamistického hnutí byla prvním krokem. Ve skutečnosti ale válka pokračuje, jen s jinými aktéry. A vrací se zpátky do Afghánistánu, kde se hraje o to, zda za pár let z téhle oblasti nepřijde útok na USA či Evropu znovu.

V Izraeli nedávno sesadili z křesla premiéra Benjamina Netanjahua, odpůrce vzniku plnokrevného izraelského státu a nejdéle sloužícího izraelského premiéra v historii. Změnil díky tomu svou zemi i celý Blízký východ. Jeho odchod ale očekávané usmíření s Palestinci nepřinese. Na definitivní odepsání Netanjahua je navíc ještě příliš brzy.