Drzost bank nezná mezí
Během shromažďování podkladů pro můj text o Španělsku jsem zjistil jednu překvapivou věc: Většina Španělů, která si vzala hypotéky, splácí měsíčně částku převyšující 50 % jejich měsíčních příjmů. To číslo mi připadalo ohromné. Utěšoval jsem se, že u nás se nic podobného stát nemůže. Realita je bohužel zcela opačná.
Mají elektromobily šanci?
Minimální hluk a vibrace, čistota, úspornost a ekologičnost. To jsou vlastnosti, kterými se elektroautomobily po právu pyšní. Jízda takovým vozem je skutečným zážitkem. Opětovné nasednutí do „obyčejného“ automobilu (jakkoliv je luxusní) působí jako návrat o desítky let zpátky.
Nad nemovitostmi se stahují mračna
Je tomu již více než rok, co generální ředitel společnosti Orco Jean-François Ott sebevědomě prohlásil, že k žádnému plošnému zlevňování bytů nedojde. Zároveň všechny ujistil, že jeho podnik krizi přečká bez problémů: „Cenu nemovitostí jednoduše stabilizujeme snížením nabídky bytů,“ pronesl tehdy Ott. Byla to skutečně silná slova…
Příliš kyselá oranžáda
Představte si zemi s minimální podporou nezaměstnaným, neomezenou volností podniků při určování mezd a přímou úměrou mezi produktivitou a výší mzdy. Kde by tak asi mohla být?
Prohnilé dotace
Před časem jsem si v jednom nejmenovaném obchodním řetězci koupil lahev velmi levného a přitom velmi kvalitního francouzského vína. Jeho nízká cena mě jako koncového spotřebitele nepokrytě těšila. Na druhou stranu jsem si ale uvědomoval, že dumpingová cena lahve byla tvrdě stlačena Společnou zemědělskou politikou Evropské unie, z níž nejvíce profituje právě Francie.
Proti krizi s Hooverem
Řada ekonomů se domnívá, že Velkou hospodářskou krizi zavinila liberální politika 31. prezidenta Spojených států Herberta C. Hoovera založená na pasivním přístupu (čti nicnedělání). Pravda je ale úplně jiná.
Janota krotitelem dluhů
Před několika měsíci přinesly Hospodářské noviny otřesný titulek s černým pozadím: Česku hrozí deficit až 150 miliard korun. Realita je však mnohem otřesnější. Schodek by mohl dosáhnout až 230 miliard.
Investovat do dluhopisů?
Jsou dluhopisy pro občany, které plánuje vydávat ministerstvo financí, opravdu vhodnou bezrizikovou alternativou vůči spořicím účtům, nebo by se jim měl konzervativní investor vyhnout?
Mýty kolem deflace
Spotřebitelé zastaví veškeré své nákupy v očekávání lepších cen. To má údajně způsobit totální zastavení ekonomiky a velkou hospodářskou krizi podobnou té ve 30. letech minulého století.
Co nás čeká a nemine
Jaké jsou vyhlídky zemí Evropské unie na budoucí ekonomický vývoj? Je to opravdu všechno tak špatné, jak se všude povídá? Podívejme se, co bude ohrožovat budoucí Evropu.
Může být destrukce kreativní?
V souvislosti s růstem nezaměstnanosti a současnou finanční krizí se poměrně dost sociologů domnívá, že nezaměstnanost bude nadále růst, protože je potřeba stále méně nových pracovních míst a pokud jsou vůbec nějaká potřebná, přesouvají se do rozvojových zemí. Hrozí nám něco takového a máme se toho bát?
Nepoučení z krizového vývoje
Jsou konjunktury a hospodářské krize neoddělitelnou součástí hospodářského cyklu podobně jako v lidském životě jsou období dobrá a špatná, nebo jsou hospodářské krize pouze uměle vytvořenou bublinou, kterou lze s jistotou předcházet?
Kam nás vede závist
Na serveru aktuálně.cz byl publikován zajímavý článek s názvem „Závist je motorem neúspěchu“. Závist se tedy údajně šíří v zemích, kde existují největší nerovnosti a lidé jsou frustrovaní svou špatnou sociální a životní situací.
Čína, země nejistot
Krize nemilosrdně udeřila i na exportní ekonomiky, které kvůli velkému propadu poptávky zaznamenávají pokles hospodářské aktivity. Jednou z takových zemí je i Čína. Jak se nejlidnatější země vypořádá s finanční krizí? Jakým hrozbám čelí do budoucna?
Změňme v krizi priority
Současná finanční krize nám ukazuje, že zaměření jednotlivých ekonomik pouze na určité obory se v delším horizontu jeví jako zcela nepromyšlená taktika. Během hospodářské krize zažívají totiž tyto státy mnohem hlubší propad HDP.
Afrika na rozcestí
Ve svém předchozím článku jsem psal o trendu některých blízkovýchodních či asijských zemí ohledně pronajímaní či nakupování půdy v jiných zemích, převážně v Africe. Čína například nedokáže pokrývat nárůstem produkce stále větší poptávku a poohlíží se jinde.
Suroviny vítězí!
Krize se prohlubuje a stále více zemí musí upravovat své makroekonomické predikce, většinou směrem dolů. Pokles HDP má vliv na i na spotřebu komodit, která překvapivě začíná mírně růst.
Slovenská eurolaboratoř
V současné době se ukazuje, že finanční krize zasáhla Slováky podstatně více, než Českou republiku. Zatímco v prvním čtvrletí roku 2008 rostla slovenská ekonomika o 8,7 procenta, v 1. čtvrletí tohoto roku zaznamenala 5,6-procentní pád.
Deflační zkušenost Japonska
O zkušenosti Japonska s kvantitativním uvolňováním peněz a volné měnové politiky se hovoří velice pozitivně. Experiment se údajně Japonsku vydařil. Žádná hyperinflace nevznikla a japonští centrální bankéři litovali, že s tím nezačali dříve. Je tato idylka opravdu taková, jak se tvrdí? Můžou podobný postup uplatňovat i centrální bankéři ve Spojených státech?
Od perestrojky ke krizi
Je to již více než dvacet let , co v Sovětském svazu proběhla perestrojka, kterou vedl tehdejší generální tajemník Michail Gorbačov. Dala nám perestrojka nějaké historické ponaučení?
Nejnovější podcasty