Luboš Palata

Evropský parlament bude dnes hlasovat, jestli potvrdí kandidátku Evropské rady na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen. Určitě by ji neměl potvrdit hned a bezvýhradně. Ukázal by tím, že mu nevadí, když šéfové vlád a národních států neberou v potaz kandidáty evropských politických stran, potažmo tedy samotného europarlamentu.

Mohutná demonstrace na Letné popostrčila současnou Babišovu vládu k jejímu pádu. Jenže výsledek bude nejspíš pravý opak toho, co si demonstranti přáli.

Slovenský prezident nemůže skoro nic. Když s ním – nebo s ní – nespolupracuje vláda, prosadí jen málo.

„Czexit nebude, nejsilnější pojistka jsou německé chemičky Agrofertu a to, kolik dostává Andrej Babiš z Unie na dotacích,“ říkávali v nadsázce západní diplomaté v Praze.

Je to přesně jako s tou poloprázdnou-poloplnou sklenicí. Výsledky evropských voleb může každý vykládat tak trochu podle toho, co se mu hodí.

Prezidentský úřad už má. Teď chce Volodymyr Zelenskyj taky vládu a většinu v parlamentu.

Většina Čechů se celých minulých patnáct let o Evropský parlament vůbec nezajímala. Teď do něj mají volit. Většina neví koho a neví proč.

Nový ukrajinský prezident má jednu cennou devizu: v očích obyčejných Rusů nemá image nepřítele.

Paříž odmítla dlouhé prodloužení brexitu a prosadila pro Brity ponižující podmínky. Zatímco většina Evropy doufá, že Spojené království z Unie nakonec neodejde, Francouzi se na to těší.

A Německo si za to nechá zaplatit.

Zvolit si v době, kdy země vede válku a stále bojuje o přežití, prezidentem herce, který si na hlavu státu zatím jen hraje v televizním seriálu, je hazard.

V druhém kole slovenských prezidentských voleb se můžou střetnout dva dobří kandidáti. Pokud jeden z nich nepopře všechno, co dělal poslední dekády, a nevydá se cestou nejlacinějšího populismu.

Pro české hospodářství Babišova cesta do USA úspěch nebyla. I proto, že se na ni premiér osobně nedostatečně připravil.

Bezmála třicet let po sjednocení odvádějí západní Němci těm východním solidární daň. A přesto vydělávají v přepočtu o desítky tisíc korun měsíčně víc.

Diplomatická krize mezi Varšavou a Tel Avivem, která vyvrcholila zrušením summitu V4 v Izraeli, otevřela nové kolo debaty o vztahu Poláků k Židům.

Výstavba plynovodu Nord Stream 2 už se nezastaví. Evropský (rozuměj německý) trh se ale otevře i pro zkapalněný plyn z USA.

Evropská komise má dávno plán na jednotný evropský poplatek za dálnice. Je ale součástí rozsáhlejšího plánu na změny v dopravě, který bude obtížné prosadit. A potěš nás pámbu, jestli se pojede podle německého vzoru.

Klíčový projekt někdejších liberálních reforem, soukromé investování na penzi, je na Slovensku stále populární. Lidé ho ale neumějí efektivně využívat. Je proto otázka, jak dlouho starobnímu důchodovému spoření podpora veřejnosti vydrží.

Před deseti lety přijali východní sousedé euro. Zvýšili si tím ceny, kvůli euru padla tamější nejreformnější vláda, ale ekonomice euro pomohlo.

Problém Andreje Babiše a jeho „bývalé“ firmy Agrofert ukazuje na selhání české politické reprezentace, Babiše samotného. Rezoluce Evropského parlamentu je ale jen politickým gestem. Problém se bude reálně řešit mezi Babišem a Evropskou komisí, která odpovídá za kontrolu vyplácených evropských dotací.

Britský parlament bude v úterý hlasovat o smlouvě o brexitu. Bez ohledu na to, jak hlasování dopadne, je tu desítka postřehů, které by měl vzít v úvahu každý politik, který mluví o tom, že by jeho země měla také zvážit odchod z Unie.