Pavel Kohout

Kudy se mohly dějiny ubírat, kdyby je před 170 lety nepopohnal Komunistický manifest?

Jak by se odvíjely dějiny, kdyby náboženský reformátor Martin Luther skončil před pěti sty lety v roce 1518 na hranici za kacířství?

Píše se červenec 1947. Jan Masaryk vystupuje v Praze z letadla s triumfálním úsměvem: „Stalin po nás chtěl, abychom se stali jeho pohůnky, ale odmítli jsme to. Jsme svobodný národ!“

Patříme mezi světové šampiony ve výběru podnikových daní. Jejich snížení by státní příjmy nepoškodilo

Kaliforňanům vyděšeným výsledkem voleb zbývá jen doufat v rozumnou daňovou reformu.

Nebylo by řešením migrační krize vytvoření nového státního celku?

Nebezpečná síla škatulkování se v dnešní společnosti projevuje na každém kroku. Občas to vypadá, že bychom bez používání národnostních stereotypů nedokázali fungovat. Je přece tak snadné se vůči někomu zjednodušením vymezit.

Žádné mince ani bankovky. Žádná šedá ekonomika. Zamlouvá se vám svět bez hotovosti? Možná do doby, než vám stát začne konfiskovat vklady.

Se znehodnocováním peněz si věděli rady antičtí Římané i sovětští bolševici. Dnes jejich praktiky přebírají ekonomové v centrálních bankách. Ideologie se změnila, cíl zůstává stejný – naše úspory.

Můžou stroje a počítače nahradit většinu lidských profesí? Než odmítavě zakroutíme hlavou, pojďme se zamyslet, v čem vlastně profesionalita různých oborů spočívá a jak moc je umělá inteligence ve skutečnosti inteligentní.

Ekonomika má dva motory: jedním je dluh, druhým byrokracie. Každý ovšem táhnou stroj jiným směrem. Ten byrokratický je ale stále silnější a ze společného zdroje energie čerpá víc a víc: Kdyby plnění daňové povinnosti bylo průmyslovým odvětvím, patřilo by k největším v USA, vytíží totiž 3,8 milionu zaměstnanců na plný úvazek.

Příběh zkázy Světového obchodního centra ukazuje, že Spojeným státům občas vládne náhoda, která rozhoduje, jestli prezident vyhodnotí tu či onu strategickou informaci jako podstatnou. A shoda okolností posílená složitostí mechanismu federální vlády vyvolává někdy pocit, že USA řídí tajné spiknutí.

Víme, co následovalo po prvních dvou velkých hospodářských krizích. Co přinese ta třetí?

23. června bude Velká Británie v referendu rozhodovat o svém setrvání v Evropské unii. Ta udělá všechno pro to, aby se Británii případný odchod rozhodně nevyplatil.

Pro samé nadšení z byznysu s bohatým partnerem nezapomínejme na vlastní bezpečnost.

Kvazináboženský kult všemocného státu je moderně neokázalý. A vytrvale posiluje.

Jak asi může vypadat rok 2016 v zemi, kde se recese vydává za zpomalení růstu.

Český státní dluh vzrostl v roce 2015 o 9,3 miliardy korun na 1673 miliard korun. Proč dluh rostl v době hospodářské konjunktury? Jedním z důvodů mohou být záporné úroky. Slovy ministra financí Babiše: „Nevyužít stavu, kdy jsou věřitelé ochotni za to, že státu půjčují, platit, by bylo chybou.“

Budoucí finanční krize může být způsobena zápornými sazbami.

Ani několik let po finanční krizi nedokázala ekonomie najít novou diagnostickou metodu.

Levná ropa zasahuje ekonomiku a státní rozpočet Ruské federace na nejcitlivějších místech. Poraženým ale nakonec nemusí být Rusko, nýbrž ti, kteří cenu ropy tlačí k zemi.