Na tisíce povinností jen pár škrtů. Vláda v boji s byrokracií žalostně selhává

Minulé české vlády měly jedno společné: Slibovaly, že odbourají přebujelou administrativu a vytvoří příznivější prostředí pro byznys.

Skončilo to vždy u slibů.

Současná vláda Petra Fialy už vypustila dva antibyrokratické balíčky a ve spolupráci s Hospodářskou komorou chystá další opatření směřující ke snížení administrativní náročnosti podnikání.

Že by se konečně věci daly do pohybu směrem ke snazšímu podnikání? Anebo to „dopadne jako vždycky“?

Živnostník musí podle 21 základních podnikatelských zákonů plnit 1 719 povinností. Zaměstnavateli ukládá stát na 2 100 povinností.

Není to hodně, Antone Pavloviči?

Liberální institut ve svém Indexu byrokracie, který kalkuluje časovou náročnost státem uložených administrativní povinností, zjistil, že v roce 2021 byrokratická zátěž malých podniků dosáhla 272 hodin. To znamená, že v malé firmě strávil jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát, ne pro podnik nebo zákazníka.

Čísla v roce 2021 poznamenala covidová pandemie, kterou vláda nezvládala, a administrativa spojená s chaotickými nařízeními, podle nichž se vyplácely náhrady za uzavřené provozovny. Jenže ani v „lepších časech“ nebyly podniky ušetřeny administrativy. Papírováním pro stát strávily v letech 2017 až 2020 ročně od 223 do 247 hodin.

Byrokratická zátěž malých podniků

Zdroj: Liberální institut

Za rok 2022 Index byrokracie chybí. Dá se však předpokládat, že spadl kamsi k předcovidové úrovni, ne níž – tedy tam, kde by ho chtěli podnikatelé vidět.

Naznačují to data z Právního elektronického systému pro podnikatele, který vytvořila Hospodářská komora a který mapuje regulatorní zátěž povinností podnikatelů. Živnostník musí podle 21 základních podnikatelských zákonů plnit 1 719 povinností. Zaměstnavateli ukládá stát na 2 100 povinností.

V tomto případě se patří obrátit výrok klasika: Není to hodně, Antone Pavloviči?

Copak ale může několik málo desítek náhodně vybraných opatření odbyrokratizovat byznys v Česku?

Nepotřebujeme balíčky, ale pořádný balík

Ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský přirovnal administrativu vyžadovanou státem, která přesahuje administrativu spojenou s běžným účetnictvím firmy, k určité formě zdanění.

Na webu Libinst.cz o ní řekl: „Generuje náklady mrtvé váhy (objem výrobků, který měl být vyprodukován, ale nebyl) v podobě úbytku produktivity na straně zaměstnanců a podnikatelů, kteří namísto vlastní práce musí sedět nad lejstry a formuláři. To se pak promítá do užší nabídky a vyšších cen.“

Jistě, finanční úřady, sociálka, zdravotní pojišťovny, ale třeba i statistický úřad potřebují určitá data. Měly by však dostávat jen ta, která se dají zařadit do kategorie „nutné“. Kromě toho, jak připomíná Hospodářská komora, by data měla obíhat v systému, ne podnikatelé po úřadech.

Polopatě řečeno, podnikatel by měl mít čas na podnikání.

Je paradoxem, že v roce 2019 se ministerstvo průmyslu a obchodu chlubilo, jak se vládě v Česku daří prosazovat opatření omezující administrativní zátěž. Z Indexu byrokracie, ale i z anket mezi podnikateli však takový trend nevyplýval.

A nebyl patrný ani letos v létě, kdy Hospodářská komora udělala průzkum, ve kterém se 79 procent podnikatelů vyjádřilo, že jejich administrativní zátěž se zvýšila.

Fialova vláda už leccos proti rozbujelému papírování udělala ve dvou antibyrokratických balíčcích. Namátkou zrušila povinné vstupní a periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance v nerizikových profesích, potravinářské průkazy či pravidelné revize elektrospotřebičů.

Padla také absurdní povinnost pro zaměstnavatele zasílat správě sociálního zabezpečení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který už u něj není zaměstnaný.

Copak ale může několik málo desítek náhodně vybraných opatření odbyrokratizovat byznys v Česku?

Neměl by kabinet namísto antibyrokratických balíčků raději předložit jeden pořádný antibyrokratický balík?

Dá se však předpokládat, že ministerstva i bruselská administrativa nepřestanou vymýšlet a doručovat další směrnice, zákony či nařízení.

Ze Strakovky je vidět jen špička ledovce

Vláda řeší jen špičku ledovce, na kterou dohlédne. Naznačují to čtyři stovky návrhů, kterými chce snížit nadměrnou administrativu podnikatelů Hospodářská komora. Podle představ živnostníků a firem by se mělo změnit nebo zrušit 114 ustanovení ve 41 předpisech.

Komora třeba navrhuje zjednodušit hlášení o zaměstnancích, které se musí rozesílat jak na správu sociálního zabezpečení, tak na finanční úřad a zdravotní pojišťovny, případně na další instituce. Cílem je jedno měsíční hlášení doručované na jedno místo. A skončit by mělo každoroční pravidelné podepisování „růžového papíru“ – prohlášení poplatníka k dani z příjmů.

Leccos teď ukazuje na to, že vláda ve spolupráci s podnikateli začíná krotit byrokracii. Dá se však předpokládat, že ministerstva i bruselská administrativa nepřestanou vymýšlet a doručovat další směrnice, zákony či nařízení.

Hádejte, co převáží: Byrokratický šiml, anebo zájmy byznysu?

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla
• Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí
• Přiškrtíme byznys v sutanách? Zoufalý nápad, který nedává smysl
• Rozhazování nekončí, s programem Oprav dům po babičce to vláda přehnala
• Karty jsou rozdány. Bankovky tuhle bitvu nakonec nevyhnutelně prohrajou