Pomohli jsme, tak plaťte! Stanjura hájí zdanění firem argumentačním faulem

České firmy v letech 2020 až 2023 dostaly desítky a desítky miliard korun státní pomoci, a tak není nic špatného na tom chtít něco z toho vrátit prostřednictvím daní, prohlásil tento týden v rozhovoru pro E15.cz ministr financí Zbyněk Stanjura. Obhajoval tím návrh na zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent.

Není přitom sám, podobně se už dřív vyjádřili i někteří jeho vládní kolegové. Firmy podle nich dostaly pomoc v období covidových uzávěr a potom v období energetické krize, a tak teď mohou peníze vracet. Ostatně, půjde „jen“ o zhruba 22 miliard korun ročně, podniky získaly na dotacích víc.

Navíc reálné daně z firemních zisků budou v Česku i poté nižší než ve většině zemí Evropské unie. Reálné daně, protože v těchto státech (včetně například Německa) existuje kromě většinou relativně nízké korporátní celostátní daně také řada lokálních daní či přirážek k daním, které mohou reálnou výši daně z firemního zisku zvednout až o polovinu.

Ministerstvo financí ČR

Jak vláda obhajuje v prezentaci k ozdravnému balíčku zvýšení daně z příjmu firem

To je sice všechno pravda. Jenže mají skutečně být daně uvalovány podle toho, kdo co v minulosti dostal od státu? A je právě tohle cíl vládního konsolidačního balíčku? Vždyť přece právě ministr Stanjura tvrdí, že konsolidační balíček není žádný trest a vydělá na něm nakonec každý.

Snížení rizika musí někdo zaplatit. Zvýšením daní nebo seškrtáním dotací. Jednou z obětí jsou pochopitelně firmy a podnikatelé.

Státní balíček jako pojistka

Začněme nejprve s tím, k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček. Vláda ho představila pod heslem Česko ve formě jako ozdravný plán veřejných financí a jako soubor reforem. K reformám má ovšem daleko, je to spíš preventivní záchranná brzda, která má zbrzdit rozevírající se nůžky mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu dřív, než dojde k nějaké kalamitě.

Mimochodem, na jaře jsme se zadlužovali nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Někteří politici při tom strašili tím, že se blížíme stavu Řecka v průběhu eurokrize, které se muselo půjčovat na svůj provoz a provádět pod tlakem věřitelů rychle tvrdé ekonomické reformy. Nebo je aspoň umě předstírat.

Ve skutečnosti Česku za normálních okolností řecký scénář ještě poměrně dlouho nehrozí. Dlouhodobě jsme se sice řítili proti zdi, ale inflace přece jen „ubrala“ něco ze státních dluhů. A navíc, celkové zadlužení Česka měřené vůči HDP je v Evropské unii silně podprůměrné. Mohli bychom určitě spokojeně existovat i s dvojnásobným dluhem a nehrozil by nám bankrot.

Pokud bychom si dlouhodobě udrželi dobrou pověst a důvěryhodnost. Pokud by si totiž lidé na finančních trzích začali myslet, že naše veřejné finance jsou ve špatném stavu a jejich stav se bude jen zhoršovat, mohli by vyvolat paniku, která by pak Česku zdražila půjčky. A naše země by se tak nakonec opravdu ocitla na prahu bankrotu.

Přesně to se v průběhu eurokrize stalo Portugalsku, které nebylo tak výrazně předlužené jak třeba Itálie, ale i tak se dostalo do situace, kdy muselo požádat o unijní pomoc.

Pokud se zlepší díky vládnímu konsolidačnímu balíčku stav veřejných financí, tohle riziko se zmenší, a potenciálně na tom tedy skutečně vydělají všichni. Na druhou stranu snížení rizika musí někdo zaplatit. Zvýšením daní, nebo seškrtáním dotací a státních podpor. A jednou z obětí jsou pochopitelně firmy a podnikatelé.

Pokud ministři obdivují drsný kapitalismus, měli ho chtít a hlavně prosadit už od začátku nástupu do funkce, a ne si na něj vzpomenout až dodatečně.

Rychle vraťte peníze

Podnikatelé přitom postihne obojí, tedy jak zvýšení daní, tak seškrtání dotací. Zatím se totiž zdá, že snížit či zrušit se mají zejména dotace pro firmy a podnikatele. Každou firmu to pochopitelně postihne trochu jinak, jen zvýšení korporátní daně bude pro všechny podniky společné. Zdůvodňovat ovšem tohle zvýšení tím, že jde vlastně o výběr toho, co stát poskytl podnikům dřív, je nesmyslné.

Vláda ČR

Vláda firmy nešetří. Slíbila úlevy, místo toho jim naložila ranec

Vyšší daně pro byznys – kdo tohle na startu Fialovy vlády očekával? Občanskými demokraty vedená koalice navrhuje to, co se v této zemi naposledy snažili prosadit sociální demokraté. Přečtěte si komentář Pavla Jégla na téma firemní daně.

Nikdo přece v průběhu covidu ani energetické krize nepřemýšlel o tom, že v případě státních podpor a dotací jde o jakousi půjčku, kterou bude potřeba za pár let splatit. Stát není firma, aby jednal jen za účelem dosažení zisku. Cílem všech těch dotací a regulací bylo zachovat funkční a konkurenceschopný průmysl a na cenu, kterou to bude stát, se příliš nehledělo. Šlo o to zachovat funkční ekonomiku a pracovní místa.

Analogií může být pomoc lidem, fyzickým osobám, v nouzi. Nikdo od nich přece nechce, aby následně peníze vraceli, i když se z bídy vyhrabou a pak už na to třeba mají prostředky. Pokud chce stát pomoc vrátit, měl dát firmám opravdu půjčky a nikoliv státní pomoc formou dotací či cenových stropů. Možnost dávat záchranné půjčky tu byla a v některých zemích to tak udělali.

Zkrátka: Pokud ministři obdivují drsný kapitalismus, měli ho chtít a hlavně prosadit – a Stanjura by si ho mimochodem možná přál - už od začátku nástupu do funkce, a ne si na něj vzpomenout až dodatečně. Případně mohli státní pomoc firmám navrhnout podobně tomu, jak se řeší v některých zemích studentské půjčky.

Každý si může půjčit na studium, protože zájmem státu jsou vzdělaní lidé, a kdo si následně nadprůměrně vydělává, půjčku splácí. Kdo nemá slušný příjem, neplatí nic. Podobně mohly firmy dostat dotaci s tím, že firma, která bude následně ve slušném zisku, ji bude nakonec splácet, a ta, která ne, nezaplatí nic.

Přemýšlíte o podnikání i tak? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Samozřejmě, bylo by třeba sledovat zisky firem nejspíš celá desetiletí, aby se nestalo to, že by někdo dostal státní dotaci, pak díky investicím držel dlouhodobě firmu neziskovou a pak si nakonec třeba po deseti či více letech nechal vyplatit královský zisk.

Kdyby vládní ministři byli takoví zastánci spravedlnosti, museli by být i neotřesitelnými zastánci i spravedlnosti daňové...

Spravedlnost na posledním místě

Zároveň není vůbec jisté, zda vyšší zdanění firem přinese nějakou daňovou spravedlnost. Stále tu je a bude spousta výjimek a navíc tu bude část daňových poplatníků, kteří na tom budou kvůli balíčku najednou lépe či naopak výrazně hůře než firmy a jejich vlastníci.

Ostatně, kdyby vládní ministři byli takoví zastánci spravedlnosti, museli by být i neotřesitelnými zastánci spravedlnosti daňové, a to vertikální i horizontální. Tedy toho, že všichni na stejné úrovni příjmů platí stejně a že čím vyšší má člověk či firma příjmy, tím vyšší platí daně.

Jenže to by pak nemohl třeba ministr práce Marian Jurečka obhajovat nulovou daň na tiché víno a daň na sekty a pivo a Stanjura zase změnu odvodů pro OSVČ a placení daní tak, že zvýšení se dotkne hlavně drobných živnostníků se skutečnými výdaji na podnikání, zatímco bohatší lidé pracující ve švarcystému zaplatí na daních a odvodech nižší část svého zisku.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Co dělat, aby vás zákazníci nezapírali. Tady je rada za všechny prachy
• Kdo pocítí zvýšení odvodů OSVČ nejvíc? Spočítali jsme to za vás
• „Místo pohoří měříme zadky.“ Byznysu se sedly na míru pomohl na svět i Průša
• Konec rodných čísel očima expertů. Krvácet bude stát i firmy, stojí to za to?
• Předvídá budoucnost a radí tak firmám. Přichází velký náraz, varuje Louženská
• Dnešní ceny jsou nesmysl, říká tvůrce zahrad Leffler. I malá vyjde na tři miliony

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag