Čipy z Rožnova pohání iPhony i nová auta. Poptávka je obrovská, hlásí firma

Rožnovská pobočka amerického výrobce čipů Onsemi sice nepatří mezi české malé a střední podniky, které vám od začátku roku přibližujeme v Podnikavém Česku, její příběh a lokalní význam je však natolik zajímavý, že ji do projektu výjimečně zařazujeme. 

Onsemi má totiž v Rožnově opravdu pořádně našlápnuto – masivní investice do výroby umožní navýšit produkci mikročipů na bázi karbidu křemíku až šestnáctinásobně. Do konce roku 2024 tak v regionu vzniknou dvě stovky nových pracovních míst.

Onsemi

Onsemi

Další obrázky v galerii (4)

Souběžně má rožnovská čipárna zažádáno o investiční pobídku a plánuje další rozšiřování vývoje a výroby. „Snažíme se pokrýt požadavky našich zákazníků. Investujeme nejen do nových technologií, ale průběžně rozšiřujeme i výrobu klasických polovodičových čipů. Třetinu vyrábíme pro automotive, třetinu pro komunikační technologie včetně mobilních telefonů a třetinu pro průmyslové aplikace, kam patří fotovoltaika či robotika,“ vysvětluje šéf výroby a viceprezident Onsemi Aleš Cáb.

Svět hladoví po čipech a tento trend bude v následujících desetiletích zesilovat. Starají se o naši bezpečnost a přispívají k ekologické udržitelnosti.

Zájem o čipy rozhodně neklesne

Že by investice přišly nazmar, se Cáb nebojí. „Jsme technologicky na špičce a vyrábíme to nejlepší, co je na trhu k dostání. Jednáme s předními evropskými automobilkami o přímých dodávkách čipů a s řadou z nich máme smlouvy uzavřené na mnoho let dopředu,“ dodává a upozorňuje, že přechod na elektromobilitu bude rychlý. Čipy vyrobené v Onsemi mají navíc využití i v klasických automobilech vyšší i střední třídy.

Obdobně to vidí i ředitel vývojového centra Onsemi Radek Václavík: „Svět hladoví po čipech a tento trend bude v následujících desetiletích zesilovat. Starají se nejen o naši bezpečnost a pohodlí, ale přispívají také k ekologické udržitelnosti.“

Mikročipy na bázi karbidu křemíku totiž dokážou šetřit elektrickou energii a uplatnění tak mají především v power managementu. Na cestě k dekarbonizaci jsou proto nepostradatelné a zájem výrobců o ně roste raketově. Ve srovnání s klasickými křemíkovými čipy nabízejí typicky desetiprocentní úsporu.

„Veškerá elektronika, která nás obklopuje, zvyšuje své nároky na energetickou spotřebu. Abychom nemuseli budovat další jaderné zdroje, vyvíjíme inovativní úsporná řešení,“ dodává Cáb.

Výroba krystalů a desek karbidu křemíku představuje velmi náročný a dlouhý proces. Právě v Rožnově se při ní využívají unikátní postupy, z nichž některé byly v průmyslovém měřítku aplikovány poprvé na světě (viz box). Onsemi proto za technologii obdrželo i cenu Inovační firma Zlínského kraje.

Samostatnou kapitolou jsou pak nároky na výrobní prostory, kde čipy vznikají. Víc než osmimiliardová investice proto putuje na výstavbu dalších čistých prostor rožnovského areálu, které jsou několikanásobně sterilnější než operační sál. Zaměstnanci zde pracují v ochranných oděvech a excelentní podmínky zaručuje speciální vzduchotechnika. Jediná částice prachu by totiž mohla drahý čip zcela znehodnotit.

Nejsme žádná montovna, ale pomáháme v Česku vychovat další generaci odborníků, bez kterých bude dojezd elektromobilů kratší.

Na zelené louce by to nešlo

Americký čipový gigant Onsemi se v Rožnově neusídlil náhodou. Výroba polovodičových čipů i samotného křemíku má v regionu dlouhou historii. Před revolucí zde sídlila Tesla a právě na jejích základech vzniklo současné hi-tech vývojové a výrobní centrum. V devadesátých letech se ze státního podniku stala Tesla Sezam a Terosil – obě společnosti se pak v roce 2003 spojily v továrnu ON Semiconductor Czech Republic.

„V regionu byla po desetiletí vychovávána řada odborníků, bez kterých by to nešlo. Jedna věc je mít dostatek peněz pro stavbu továrny na výrobu čipů. Druhá a mnohem zásadnější je mít dostatek vzdělaných a zkušených lidí. Nastartovat výrobu čipů na zelené louce by nikdy nebylo možné,“ vysvětluje Cáb a upozorňuje, že společnost Onsemi neinvestuje pouze do nových technologií, ale také do vzdělávání.

V tomhle nemá na výběr – jako jediná firma v Česku vyrábějící polovodičové čipy nemá odkud specialisty přetáhnout. „Pokud chceme růst, musíme si odborníky vychovávat od nuly. Spolupracujeme proto nejen s vysokými, ale i se středními a základními školami. Snažíme se děti ke studiu techniky motivovat co nejdříve,“ hodnotí Cáb.

„Nejsme žádná montovna, ale pomáháme v Česku vychovat další generaci odborníků, bez kterých bude dojezd elektromobilů kratší a účinnost solárních elektráren horší. Pro technologický rozvoj jsou zkrátka nezbytní lidé, kteří jej potáhnou kupředu. A pro ty máme dveře otevřené,“ doplňuje Václavík.

Pokud se bavíme o potenciální gigafactory, pak je třeba si uvědomit, že naše mikročipy jsou druhým nepostradatelným kouskem puzzle.

Evropa se závislosti nezbaví

Mikročipy zajišťující power management jsou zároveň i strategickou komponentou. Česko je jednou z favorizovaných zemí, kde by mohla vzniknout továrna na baterie pro elektromobily značky Volkswagen. Stavět by se měla začít kolem roku 2024 a výroba článků do baterií by měla odstartovat v roce 2027.

„Pokud se bavíme o potenciální gigafactory, pak je třeba si uvědomit, že naše mikročipy jsou druhým nepostradatelným kouskem puzzle. Bez nich nebude možné energii do elektromotoru správně a s minimálními ztrátami přenést,“ uvádí Cáb.

Úvahy o úplné soběstačnosti v produkci čipů však odmítá. Podle jeho slov není reálné, aby se Evropa zbavila plné závislosti na jiných regionech a snaha o zvýšení soběstačnosti Evropy v oblasti polovodičů bude znamenat velmi vysoké náklady. Výrobce čipů je proto nutné motivovat vhodnými pobídkami a výhodami pro realizaci dlouhodobých a rozsáhlých záměrů.

„Obdobně liché jsou úvahy o tom, proč Škodovka nemá vlastní výrobu čipů, aby nemusela přerušovat výrobu. Čipů existují tisíce a jsou náročné na výrobu, a to jedna továrna zabezpečit nedokáže. Je ale reálné, abychom si budovali světové prvenství u nově vznikajících technologií, kam patří právě třeba aplikace karbidu křemíku. Můžeme tak snížit závislost na ostatních regionech,“ vysvětluje.

Onsemi se proto zapojuje do aktivit kolem vznikajícího Evropského aktu o čipech, který by měl do budoucna řešit nedostatek polovodičů posílením vývoje a výroby v Evropě. Celkově by měl být akt o čipech do roku 2030 podpořen částkou přesahující 43 miliard eur (jeden bilion korun), která má být doplněna dlouhodobými soukromými investicemi.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Rohlíky neděláme, říká pekař z Vimperka. V Londýně oslovil i Jamieho Olivera
• Nejdřív neúspěch, až pak růst. „Museli nás dokopat,“ říkají otcové Hanibala
• Česká vlna kouše. Chci, aby ta moje hladila, říká zakladatel Ovečkárny
• Vracet knížky jako flašky od piva. Sázka na změnu Knihobotu vyšla
• Fotbal mi dal chuť něco dokázat, říká Gecov. Teď rozjíždí miliardový byznys

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag