Kov, dřevo, Bůh a rodina. Za úspěchem nábytkářů z Wuders stojí pevné hodnoty

Wuders se během šesti let existence poprala s několik různými krizemi. Dneska ovšem svým nábytkem plní designové příbytky a kanceláře a pořád roste.

Dost pravděpodobně už jste na ně narazili. Jejich dubové kancelářské nebo kuchyňské stoly a komody jsou v designových magazínech, hipsterských kancelářích a dnes už i tisícovkách domácností.

Firmu založila dvojčata Jan a Dominik Herkovi a má za sebou úctyhodný vzestup – ze dvou zaměstnanců je dnes 40 a poslední roční obrat činil 58 milionů.

Víc než o obratu by se mělo ale mluvit o veletočích. Ten aktuální přitom firma žije v posledním roce, kdy se v jejím fungování změnilo snad úplně všechno.

Museli jsme všechno vymyslet, propočítat, najít prostory, vyjednat je, všechno přestěhovat, nakoupit stroje, zjistit, jak všechno funguje...

Inovuj, nebo zemři

„Covid nás nejdřív vyděsil, první týdny omezení se nám propadly obraty, ale pak si lidé začali vybavovat domácnosti a nás to nakoplo. Daleko horší období přišlo kvůli válce, energetické krizi a inflaci. Během pár týdnů šla cena materiálu nahoru o čtyřicet procent. Ceny byly tak obrovské, že jsme museli něco dělat, jinak by nás to položilo,“ vzpomíná na těžké období Jan Herka.

Stojí při tom uprostřed stolařské části svojí firmy, kde se pracuje se dřevem. Všechno, co je dnes kolem něj, je zhmotněním nové strategie společnosti – kvůli drahému materiálu se spolumajitelé rozhodli přestěhovat, nakoupit hned třináct strojů, a zbavit se tak závislosti na nestabilním dodavateli dřevěných polotovarů. Teď sem jezdí řezivo ještě se zbytky kůry.

Nahlédněte do nábytkářské výroby Wuders

Wuders

Wuders

Další obrázky v galerii (15)

Změnila se tím v podstatě i celá výroba. Namísto předchozích dvaceti se ve třech propojených halách v prostorách bývalého masokombinátu dělá už rovných sedmdesát procent procesů, na jejichž konci je jídelní stůl nebo lavice.

Procházíme dřevovýrobou, kde se hmota rozmítá na lamely o různých šířkách. Na to navazuje lisování, kdy se na vozík naskládají fošny, slepí lepidlem a dají do lisu, aby vznikla deska o potřebné šířce. Ta se pak ještě opracovává, zbavuje zbytků lepidla a zapravují se suky – když jsou na spodní straně, tolik nevadí. Na vrchní je ale třeba je „vyříznout“, desku zatmelit a pak ji pustit dál na lakování.

Michal Hron, Finmag.cz

Vindyšova továrna ožila díky patriotům. Chceme být inspirací, říkají podnikatelé

Že je tahle prodejna jiná, si mnozí všimnou už při vstupu. Namísto reklamní tabule se slevami narazí na cedulku vyzývající na vyčkání příchodu obsluhy. Ski a Bike Centrum Radotín na osobním přístupu staví už 35 let. Své úspěchy navíc vrací obci i sportovní komunitě. „Chtěli jsme udělat něco jiného,“ vysvětluje sázku na multifunkční areál spolumajitelka firmy Kateřina Princová.

V jiné části haly, tam, kde se dřív v masokombinátu myla střeva, je dnes „kovová část“ výroby. Právě propojení dřeva a kovu je poznávacím znamením nábytku se značkou Wuders, takže tady leží vyrovnané různé kusy kovové konstrukce a nohy budoucích stolů. Což je mimochodem doména Herkova otce. On a kovovýroba ostatně stály na začátku byznysového příběhu Herkových.

Sám Herka přiznává, že ne všechno si ještě sedlo, pořád ladí návaznost výroby nebo optimální vytížení lidí. „A to už je finále, předtím jsme museli všechno vymyslet, propočítat, najít prostory, vyjednat je, všechno přestěhovat, nakoupit stroje, zjistit, jak všechno funguje, zautomatizovat to...“

Ani to se neobešlo bez problémů. „Když už si myslíte, že máte skoro hotovo, zjistíte, že vám chybí odsávání na nějaký stroj nebo kompresor,“ kroutí Herka hlavou. Současně je ale znát, jak moc je hrdý na to, co všechno s kolegy za poslední měsíce dokázali.

Věděli jsme, že abychom se vyvíjeli dál, potřebujeme se spojit ještě s někým, kdo má jiné schopnosti a znalosti než my.

„Kdybychom to věděli, nedělali bychom to“

Dvojčata Dominik a Jan jsou vyučení zámečníci, kteří po škole nastoupili do kovovýroby svého strýce, ale po roce dali k překvapení otce, který tam také pracoval, výpověď. Sami sebe vnímali jako tvůrce, zamilovali se do industriálního stylu a chtěli si dělat něco vlastního.

„Náš táta vždycky říkal, že kdo umí s železem, ten umí i se dřevem, tak jsme si řekli, že to nemůže být tak těžké. Dnes už bych to s ohledem na předchozí roky rozhodně neřekl. Ale to asi žádný podnikatel. Kdyby člověk věděl, čím vším si bude muset projít, neudělal by nic,“ přiznává mladý podnikatel.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. . Tak směle do toho!

Člověka až zarazí, když si uvědomí, co všechno má v 27 za sebou a jak nad byznysem přemýšlí. Samotná výroba, nové produkty, efektivita. Prochází halami a ukazuje na místo, které ještě chybí dodělat. Budou tady stát pojízdné stoly, aby se zaměstnanci nemuseli zbytečně ohýbat a nechyběla jim energie na jiné věci.

Inspirace automotive nebo v nedalekém Zlíně kdysi působícím Baťou? Od každého něco, zmínka o Zlíně je ale důležitá. S tímhle městem je totiž spjatý Václav Staněk, novodobý pokračovatel zdejší obuvnické tradice, který ve Wuders drží třicetiprocentní podíl. Jeho vstup do firmy byl důležitým momentem pro její rozvoj, i když byl – i vzhledem k mladému věku podnikatelů – lehce netradiční.

„Byli jsme v kontaktu přes sociální sítě. Vašek nám napsal, že by chtěl, abychom mu vybavili showroom, tak jsme jeli k němu do Fryštáku, dost spolu popili a na druhý den se do toho s bráchou pustili,“ vzpomíná Jan Herka, hlava Wuders, na období, kdy si s bratrem říkali, že musí něco změnit.

„Věděli jsme, že abychom se vyvíjeli dál, potřebujeme se spojit ještě s někým, kdo má jiné schopnosti a znalosti než my. Do té doby to byl z naší strany takový vlčí ring, hodně jsme se dohadovali, a Vašek se stal naším mentorem a moderátorem. Teď jsme pokornější a víc si věříme,“ popisuje mentální změnu.

Náš zákazník je jiný než ten, který chodí do řetězců. Nevadí mu týdny čekat, protože ví, že tenhle nábytek mu vydrží do smrti.

Hodnoty, na které se nepráší

Opuštění zaměstnání, nastartování vlastního byznysu, první krize s nutností stanovit si směr, spojení se Staňkem, covidová horská dráha, která přinesla propad a následně ohromný zájem o produkty, pak další propad způsobený zdražením materiálu, rozhodnutí o osamostatnění a obří investice do výroby… Wuders toho za ani ne šest let existence zažili tolik jako jinde za několik desetiletí.

Směr je ale jasný. Pořád chtějí růst a stát se jedničkou trhu a nejznámější firmou segmentu. Za svými produkty si stojí od začátku a teď je chtějí dostat do co největšího množství domácností. Ale ne za každou cenu. I když původní výrobu na zakázku už opustili, nikdy nebudou ze skladu „plivat“ jeden stejný výrobek za druhým.

Kusy nábytku se tady dělají v konfiguracích, aktuálně je jich 105. Zákazník si je v e-shopu může poskládat a pak musí pár týdnů počkat, než mu je v průmyslových halách na kraji Hodonína vyrobí.

„Náš zákazník je jiný než ten, který chodí do řetězců. Nevadí mu týdny čekat, protože ví, že tenhle nábytek mu vydrží do smrti. A kdyby se mu znelíbil, stačí říct a my mu ho přelakujeme třeba na jinou barvu,“ zdůrazňuje Herka dlouhověkost produktů a hodnoty svojí firmy. Na ty se tady vůbec dbá.

Finmag.cz

Montovna? Průmyslová země? Kdeže, Česko budují hlavně šikovní lidé

Říká se, že Česko je především průmyslová země. Že jsme montovnou Evropy. A že podnikatelé jsou „příživnici“ či dokonce snad „parazité“. I zběžný pohled do základních statistik ovšem odhalí, že je všemu jinak. A že by si politici, kteří se do podnikatelů oněmi nevybíravými slovy navážejí, měli ujasnit, co je pro Česko opravdu důležité: všichni ti činorodí lidé, kteří něco budují a podnikají.

Při prohlídce jdeme třeba kolem nového stroje na kartonové krabice. Zdánlivá maličkost, prostě mašina na něco, co vyrobí jednoúčelový obal, který se hned vyhodí, řeknete si. Ne tak úplně. S tím, jak zdražuje logistika a klade se čím dál větší důraz na uhlíkovou stopu, je tohle „gamechanger“.

Proč? Vzpomeňte na běžnou praxi řady e-shopů, kdy vám dorazí produkt v krabici v jiné krabici, která bývá z většiny vystlaná plastovými bublinami nebo papírovou střiží. Zkrátka odpadem. A to je problém. Zbytečně velké krabice zabírají zbytečně moc místa v přepravních kamionech a tvoří spoustu odpadu. Tahle mašina ale umí vyrobit obal každému produktu na míru.

V republice jsou takové stroje zatím čtyři a Herkovi už teď plánují, že kapacity toho svého pronajmou i jiným firmám, protože sami ho na sto procent nevytíží. Jim samotným ale snížil množství papírového odpadu o 35 procent, což se ve firmě, která hledí na udržitelnost a snaží se vyhýbat plastům, počítá.

Maminka chodila dřív do práce na čtyři ráno a když chtěla dovolenou před hody, aby mohla chystat pohoštění pro chasu, byl s tím problém.

Maká celá rodina

Jiné hodnoty reprezentuje rodinná fotka v rohu jedné z hal. Je na ní část Herkovy rodiny, rodiče a tři bratři spolumajitelé. Všichni v mikinách Wuders, protože všichni tady pracují – když dvojčatům byznys rostl, zaměstnali všechny. Táta pracuje v kovovýrobní části, máma na expedici.

„Jsem ze sedmi sourozenců a vždycky jsme žili skromně. Jako malý jsem s rodiči nikdy nebyl u moře, což mi ani tak nevadilo, ale s bráchou jsme věděli, že se chceme posunout dál,“ pojmenovává jeden z motorů v podnikání Jan Herka.

Nahlédněte do nábytkářské výroby Wuders

Wuders

Wuders

Další obrázky v galerii (15)

Rodina je nábožensky založená, sám CEO Jan se k Bohu hlásí a rodina a její pospolitost jsou pro ně důležité. „Maminka chodila dřív do práce na čtyři ráno, výplata byla směšná, a když třeba chtěla dovolenou před hody, aby mohla chystat pohoštění pro chasu, byl s tím problém. Rodiče jsme si sem vzali, protože jsou oba opravdu pracovití, ale chtěli jsme, aby byli v bezpečí, aby už se o dovolenou nebáli si říct,“ povídá Herka s pohledem upřeným na rodinný snímek.

S tím samým étosem chtějí se společníky vést firmu i dál. A dostat ji na pozici tuzemské jedničky. Jak dlouho dokážou v tomhle tempu vydržet? A spojí se časem s někým dalším, nebo ji jednou předají svým dětem? Ani jedno z toho teď Herka nevylučuje, ostatně těch šest předchozích let ukázalo, že stát se může cokoliv a každá krize pootočí Wuders zase trochu jiným směrem.

Zatím vždycky byl ale perspektivní.

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme! A třeba vám ho brzy naservírujeme podobně jako tento.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Fotbal mi dal chuť něco dokázat, říká Gecov. Teď rozjíždí miliardový byznys
• Zvýšení odvodů OSVČ očima expertů. Vážně platí podnikatelé státu málo?
• Delikatesy má v krvi, Česko zásobuje lanýži. Stojí i 180 tisíc za kilo, říká Hrubá
• Obří změna pro tisíce firem. NIS2 je větší než GDPR, varují experti
• Opustila korporát, prorazila s e-shopem. Splněný sen, říká bývalá manažerka