Preventivní restrukturalizace. Chystá se revoluční bezúpadkové oddlužení firem

Marek Večeř
Marek Večeř | 7. 3. 2023 | 2 024
byrokraciefinanceinsolvencekonkurzlegislativapodnikání

Poslanci začali projednávat návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který navazuje na evropskou směrnici a zároveň fungující praxi v okolních zemích. Pokud bude schválen ve stávající podobě, bude pro firmy, které se dostanou do existenčních problémů, představovat revoluční možnost, jak se vyhnout konkurzu i samotnému úpadku. A ve finále se zachránit.

Preventivní restrukturalizace. Chystá se revoluční bezúpadkové oddlužení firem

Chystá se nová možnost, jak dostat firmu z problémů. Preventivní oddlužení pomůže před konkurzem i úpadkem (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

K pochopení významu institutu preventivní restrukturalizace je dobré si připomenout aktuální varianty. A hlavně jejich výhody a nevýhody.

Když se dnes firma dostane do finančních problémů, které nemají jednoduché řešení, nabízejí se jí de facto čtyři základní možnosti, jak zachránit podnikání firmy a odvrátit konkurz.

Neformální restrukturalizace

Tou první je takzvaná neformální restrukturalizace. V rámci ní je třeba, aby dlužník oslovil své bankovní a obchodní věřitele, přiznal finanční problémy, a dohodl se s nimi na odkladu splátek, splátkových kalendářích, případně restrukturalizaci existujícího dluhu.

Restrukturalizace vs. reorganizace

Oba příbuzné pojmy podobně znějí a používají se ve stejném oboru, takže si je mnoho lidí zákonitě plete. Základní rozdíl můžeme najít ve dvou rovinách. Jednak v tom, že restrukturalizace je obecnější aktivita za účelem přeměny firmy nebo třeba dluhu, zatímco reorganizace je právně přesně vymezený pojem. Zároveň v praxi se zpravidla o restrukturalizaci mluví, když je hybatelem sám dlužník, kdežto o podobě reorganizace rozhodují de facto věřitelé.

Pro úspěch neformální restrukturalizace a odvrácení hrozícího úpadku je nezbytné, aby dlužník začal řešit své problémy včas a připravil si komplexní plán, který průběžně diskutuje se svými věřiteli.

Místo neformální restrukturalizace však většina společností, které se dostanou do finančních potíží, dnes volí variantu „čekání na zázrak“. Víra v to, že se všechno v dobré obrátí, objeví se zákazník, který vykoupí sklady, nebo jiný magický zdroj hotovosti. A bude zase líp.

Ono „čekání na zázrak“ bývá doprovázeno takzvaným dodavatelským úvěrem, neboli kreativní prací s proplácením faktur za účelem co největšího oddalování naplnění podmínek úpadku. Zpravidla tedy existence dvou věřitelů s pohledávkami devadesát a více dní po splatnosti.

Výsledkem je akumulace závazků a vzrůstající nervozita na straně dodavatelů. I proto tento přístup nebývá zpravidla úspěšný a končí tím, že buď na sebe musí insolvenční návrh podat sama firma, nebo to udělají její věřitelé.

Předbalená a klasická reorganizace

Zbývají tedy ještě dvě možnosti, jak se pokusit zachránit. Lepší a nadějnější z nich je takzvaná předbalená reorganizace, která ale vyžaduje aktivní přípravu už během předinsolvenční fáze a zpravidla i příchod investora.

Stigma insolvence

Nevýhodou obou reorganizací je, že probíhají v režimu insolvenčního řízení, které je pro podnikání velmi náročným „stigmatem“. Firma se tím může diskvalifikovat z některých dlouhodobých zakázek a samotné zveřejnění informace v insolvenčním rejstříku zpravidla komplikuje vztah s dodavateli v rámci další spolupráce. Nevýhodou je pro danou firmu i nutnost „obnažit“ se v insolvenčním rejstříku, kdy současně s insolvenčním návrhem a reorganizačním plánem firma předkládá relativně detailní přehled svého účetnictví.

V rámci předbalené reorganizace dlužník předkládá věřiteli předběžně schválený reorganizační plán zahrnující opatření, která by měla vést k ozdravení společnosti. Tento plán se podává souběžně s insolvenčním návrhem.

Výhodou předbalené reorganizace je její rychlost, vyšší pravděpodobnost zachování dodavatelsko-odběratelských vztahů, a zejména možnost zvolit si svého insolvenčního správce.

Poslední variantou je klasická reorganizace, o kterou se pokusí dlužník po vyhlášení úpadku. To je časově náročnější varianta, kdy zpravidla trvá minimálně půl roku, než se firma vůbec dostane do fáze, že věřitelům představujete reorganizační plán.

Období mezi vyhlášením úpadku a přijetím reorganizačního plánu zároveň zvyšuje tlak na cash flow společnosti, jelikož dochází ke zkracování splatnosti faktur ze strany dodavatelů. Reorganizační proces navíc ovlivňují kontrolní orgány v podobě věřitelského výboru a insolvenčního správce.

Preventivní restrukturalizace

Abychom si co nejlépe ukázali výhody novinky v podobě preventivní restrukturalizace, musíme se vrátit do období „čekání na zázrak“. A samozřejmě místo čekání začít konat v intencích nové zákonné možnosti.

NIS2
Shutterstock

Obří změna pro tisíce firem. NIS2 je větší než GDPR, varují experti

Na tisíce českých firem čeká už brzy nová povinnost nazvaná NIS2. Široce diskutovaná evropská směrnice má za cíl razantně posílit kybernetickou ochranu podnikatelů i státních organizací v EU. Náklady na její zvýšení ponesou samy firmy, a to skrze potřebná technická, provozní a organizační opatření, které si implementace vyhlášky vyžádá. Na co se tedy připravit?

Klíčové je přitom začít problém řešit včas, vypracovat restrukturalizační plán a nalézt shodu na řešení se všemi zajištěnými a se 75 % i nezajištěnými věřiteli.

To je jeden z nejdůležitějších bodů: na rozdíl od dnes možné neformální restrukturalizace není nutné získat souhlas úplně všech. Naopak případná nesouhlasící menšina nezajištěných věřitelů se ze zákona musí podřídit většině a nehrozí, že minoritní rebelující věřitelé pošlou nakonec dlužníka do insolvence. Jejich pohledávka se totiž mění v souladu s dohodnutým restrukturalizačním plánem.

Hlavní výhodou preventivní restrukturalizace je, že se jedná o neinsolvenční řešení, což umožňuje využití širší palety nástrojů a opatření pro vyřešení problémů společnosti. Zároveň se firma vyhne „stigmatizaci“ insolvenčního rejstříku (viz box výše).

Současné majitele může motivovat i fakt, že o firmu nepřijdou a řízení společnosti během preventivní restrukturalizace zůstává v rukách současného managementu (pokud tedy podstatou restrukturalizačního plánu není převzetí společnosti novým investorem) a do řízení nevstupuje osoba insolvenčního správce v takové míře jako v insolvenčním řízení.

Revoluční možnost oddlužení

Dá se tedy shrnout, že předstupeň v podobě preventivní restrukturalizace je rozhodně výhodným řešením pro firmy, které chtějí aktivně jednat a pokoušet se o vlastní záchranu. Je ale potřeba neotálet, přiznat si (nejlépe na základě tříměsíčního výhledu cash flow) situaci a začít jednat s věřiteli.

Současně už musí začít vznikat restrukturalizační plán, ideálně v součinnosti s restrukturalizačním poradcem a nejlépe interim manažerem.

Anketa

Vítáte možnost preventivní restrukturalizace?

Dobrým základem pro vyhodnocení situace, a následně i vytvoření restrukturalizačního plánu, může být například takzvaný IBR (independent business review, tedy zpráva s nezávislým posouzením stavu společnosti). IBR reporty v současné praxi nejčastěji poptávají bankovní věřitelé, jakmile začnou pozorovat zhoršení finanční výkonnosti společnosti. Výjimkou ale nejsou ani reporty tvořené pro majitele firem.

Pokud se správně využijí její instrumenty a možnosti, je preventivní restrukturalizace určitě levnějším, rychlejším a variabilnějším řešením pro dlužníka, než insolvence klasická, nebo i takzvaná předbalená. Lze předpokládat, že i věřitelé mají v této fázi větší motivaci se dohodnout, protože cítí naději, že za své pohledávky dostanou víc peněz než v případě klasické reorganizace nebo dokonce při konkurzu.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

PRVNÍ FINMAG V ROCE 2023. CO V NĚM NAJDETE?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Fotbal mi pomohl přežít ty nejhorší roky mého dětství a puberty. Dostával jsem sežrat, že jsem zrzavý a pihatý,“ přiznal Petru Lukáčovi v rozhovoru Marcel Gecov.

FIN. Krypto už dnes nikdo nezakáže, říká šéf kryptoburzy Coinmate • Pavel Riegger řídí firmu Trask z březového háje na Pankráci • Tuzemské nemovitosti jsou přebrané a drahé, čím dál víc lidí sází na byt u moře • Robert Vlach o kouzlu networkingu • Pravidla pro home office se mají zpřísnit – hlavně pro firmy • V hlavě ředitele Siko koupelen Tomáše Valy

MAG. Ondřej Přibyla vede tým projektu Fakta o klimatu • Čárový kód: Vynález, který měl usnadnit lidem za kasou práci, je o ni do pár let připraví • Jestli chcete poznat Jordánsko, zkuste pronájem Jeskyně přes Airbnb • Vy si to hybridní esúvéčko od Porsche prostě zasloužíte!

Autor článku

Marek Večeř

Marek Večeř

Působí jako manažer v týmu Business Recovery Services v PwC Česká republika. Zaměřuje se zejména na provozní a finanční restrukturalizace firem, nezávislé posouzení společností a oblast distressed M&A. V minulosti se podílel například na přípravě reorganizace společnosti ZOOT nebo akvizici slovenských chemických závodů pro významnou českou investiční skupinu. Vystudoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Během svých studií absolvoval stipendijní pobyt na University of Lausanne ve Švýcarsku.

Nejčtenější články autora

Všechny články autora