Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Žádný technologický smažák. Tvoříme stroje s osobností, říkají šéfové startupu

Jan Strmiska
Jan Strmiska
24. 1. 2023
 5 061

Zakladatelé firmy AddAI.Life Jindřich Chromý a Tomáš Jindra se scházejí v moderním coworkingovém prostoru Meandr Řevnice a srší z nich nadšení. Jejich virtuální asistenti s umělou inteligencí komunikují s klienty v bankách i předních, nejen českých společnostech. Vyvíjejí například Anetu pro Air Bank. Co stálo za jejich rozhodnutím postavit se na vlastní nohy a založit firmu?

Žádný technologický smažák. Tvoříme stroje s osobností, říkají šéfové startupu
Zakladatelé firmy AddAI.Life Jindřich Chromý a Tomáš Jindra / Zdroj: Jan Strmiska

Zakladatel a CEO startupu AddAI.Life (tým čte jednoduše jako „Adaj“) Jindřich Chromý předvádí bankovního asistenta, který rozpoznává běžně mluvenou řeč a dokáže stejně tak přirozeně odpovídat. Nejen na něco banálního, jaký má zákazník zůstatek, ale najde odpověď třeba i na to, proč tento měsíc dostal menší úroky.

V rozhovoru společně s druhým zakladatelem společnosti Tomášem Jindrou vyprávějí, proč se svým projektem skončili u ING a jaký impuls je přivedl k nápadu založit vlastní firmu. V rámci speciálu Podnikavé Česko vám přinášíme rozhovor, který původně vyšel v tištěném Finmagu.

Většinou firmy předají klientovi řešení, a nazdar. My to děláme tak, že všechny asistenty neustále trénujeme a rozvíjíme.

Kdy budu mít vaše virtuální asistenty v telefonu?

Jindřich Chromý: Možná už máte. Můžete se setkat s nejnovější virtuální asistentkou vyvinutou pro Alza.cz na telefonní lince nebo asistentkou Anetou v aplikaci nebo na webu Air Bank. Pracujeme i pro Raiffeisenbank, klienty máme v bankovnictví, e-commerce a díky našemu investorovi Zentity nyní jednáme o novém projektu v Jihoafrické republice.

Jindřich Chromý

Jindřich Chromý
Jan Strmiska

spoluzakladatel a CEO AddAI.Life

  • Studoval finance a právo na Bankovním institutu vysoké škole.
  • Vedl inovační tým v české ING Bank, kde v roce 2017 spustili virtuální bankovní asistentku s umělou inteligencí Emu.
  • V prosinci 2019 založil startup AddAI.Life, který se specializuje na vývoj a implementaci AI virtuálních asistentů, zejména pro bankovní, telekomunikační a e-commerce odvětví.
  • Vede 16členný tým, miluje inovace, hudbu a svého koně Safiána, se kterým jezdí parkur.

Na rozdíl třeba od Siri váš systém umí česky…

JCH: Máme to štěstí, že spolupracujeme s IBM a stavíme to na jejich platformě Watson. To nám dělá mozek toho řešení. A obrovskou výhodou je, že IBM má část vývojového týmu i v Česku.

Když ten systém jednou něco naučíte, je to navždy hotové?

Tomáš Jindra: Ne. Naopak, musíte to neustále upravovat. Stejně jako se vyvíjí řeč a všechny backendové systémy, na které je to navázané. Je to jedna z věcí, kterou se odlišujeme od konkurence. Používáme totiž licenční model. Většinou firmy předají klientovi řešení, a nazdar. My to děláme tak, že všechny asistenty neustále trénujeme a rozvíjíme. Sledujeme, jak si vedou, hodnotíme konverzace a zlepšujeme jejich porozumění. Plus ve spolupráci s klienty stavíme nové dialogy a učíme asistenta chápat kontext situace podle toho, co chtějí asistenta nově naučit. Je to neustálý proces a asistent se vyvíjí. Něco ho naučíte a jemu se zase díky tomu může jinde porozumění zhoršit. A my chceme, aby asistent měl understanding (porozumění typu dotazu, na který zná odpověď) 90 a více procent.

Jak se vám podařilo tak ovládnout tuhle technologii?

JCH: Začínali jsme před pěti lety v ING, kde jsme byli s Tomášem interní tým. Třetí zakladatel je Petr Matějíček, ale ten je současně na vysoké manažerské pozici ve Vodafone. Já s Tomášem jsme v ING vyvíjeli virtuální asistentku Emu. I ona už běžela na platformě IBM Watson. Všechno ostatní, co bylo v té době na trhu, bylo poměrně hloupé řešení, které fungovalo většinou na klikání. Zeptalo se vás „chcete to nebo to“. A musel jste kliknout. Vy jste napsal, „ale já nechci ani jedno z toho!“. A nic. Pořád jste jen slyšel „omlouvám se, nerozumím“.

Ti levnější si říkali 150 až 500 tisíc. Ale to už hned víte, že s takovou technologií neuspějete.

Takže jste se to rozhodli postavit na neuronové síti.

JCH: Ano. A měli jsme na to od ING královský rozpočet z Amsterodamu z inovačního programu. Zadání bylo „uvařte to z těch úplně nejlepších surovin, udělejte to maximalisticky a bez kompromisů, ať je to fakt pecka, že si z toho člověk sedne na zadek“.

Tomáš Jindra

Tomáš Jindra
Jan Strmiska

spoluzakladatel a product owner AddAI.Life

  • Studoval ekonomiku a management na České zemědělské univerzitě v Praze.
  • Pracoval s Jindřichem Chromým na vývoji virtuální asistentky Emy pro ING Bank.
  • V roce 2019 s ním založil startup AddAI.Life.
  • Řídí vývoj virtuálních asistentů pro bankovní instituce včetně Anety pro Air Bank.
  • Má na starost bezpečnost, školení zaměstnanců a vede tréning AI.
  • Miluje fotbal, Apple, Kateřinu a jejich syna Davida.

Proč jste v ING nezůstali?

TJ: V jednu chvíli nám oznámili, že už není prostor pro inovace. Takže jsme se mohli stát třeba hypotečními specialisty nebo dělat regulatoriku, ale my jsme chtěli pokračovat v tom, co nás baví. Takže jsme hledali investora a rozjeli jsme firmu AddAI.

Jsou rozdíly v kvalitě asistentů?

TJ: Než jsme šli s AddAI na trh, sondovali jsme konkurenci, za kolik by nám virtuální asistenty vyrobili. Ti levnější si říkali 150 až 500 tisíc. Ale to už hned víte, že s takovou technologií neuspějete. Je to jako smažák v housce. V některých případech stačí. Zasytí. Ale jíst ho vlastně nechcete. Tyhle firmy podle mě dělají těmto technologiím špatné jméno. A pak jsou jiní, kteří si řekli třeba pět milionů, ale stejně toho jejich řešení moc neumělo. Naše Ema byla o něco málo dražší, ale uměla přes 300 věcí; oni řekli, že to jejich bude umět maximálně 30 až 50 situací. My se snažíme naše SDK  s asistentem do aplikace vyvíjet za jednotky milionů korun, aby to ještě mělo smysl, ale pořád se nedostáváme tam, kam chceme. (Software Development Kit – část kódu připravená pro snadnou implementaci například do vlastní aplikace, pozn. red.) To je teď naše největší výzva, dokázat prodat ještě ten level nahoru.

Vaše řešení jsou specializovaná jen na řeč? 

JCH: Rozhodně ne. Vše, co vyvíjíme, je omnichannel. Takže to může mít formu aplikace, která se dá ovládat hlasem a zároveň si tam s tím dá psát. To samé funguje i na webu a zároveň to může být i na telefonní lince. Umíme se napojit taky na chytré reproduktory či dodat asistenta v hodinkách. „Chci vytvořit QR kód na platbu 222 korun“ (říká svým Samsung Watch). „Zde je QR kód pro platbu 222 korun na Váš účet“ (odpoví hodinky a ukážou QR kód, který se dá hned sdílet). Pracujeme ale i na animovaných avatarech synchronizovaných s řečí a dalších věcech, jako jak dostat asistenta do 3D prostředí metaverza, aby tam mohl prodávat. Jeden klient poptával už i hologram.

Že se umělá inteligence správně naučí význam, dokáže zatím ohlídat jen člověk.

Dá se nějak porovnat porozumění asistentů?

JCH: U levných řešení je porozumění kolem 50 procent. To je pak jen na zlost. Střední konkurence, ke které mám opravdu respekt, drží porozumění kolem 65 procent a výše. To jsou naši největší konkurenti. My se snažíme být vždy nad 80 procenty, ideálně 90 procent a více. Ale každé procento nahoru je pak už opravdu těžké, ta křivka není lineární.

Využíváte nějakého virtuálního asistenta?

Co když mám firmu? K čemu je mi virtuální asistent?

JCH: Pokud máte firmu, implementujete virtuálního asistenta nejčastěji kvůli úspoře a rychlosti. My se snažíme působit komplexně principem omnichannelu. Náš asistent musí být osobnost a musí s ním být i legrace, musí být rychlý a hravý. Asistent může být napojený na vaše interní systémy a může provádět aktivní operace a překvapovat zákazníka, jak si s věcmi jednoduše poradí. Zkrátka pokud se to vezme za správný konec a dobře promyslí, můžete mít zcela nový komunikační kanál na všech svých platformách. Asistent se hodí pro zjednodušení zákaznické cesty, skvělou digitální zkušenost a pro inovace a marketing a pro mnoho dalších použití. Může se stát ambasadorem celé firmy v on-line světě – to je naše aspirace například i s Anetou, která se tomu už blíží.

TJ: Navíc můžeme prakticky v reálném čase sledovat, co uživatelé řeší za problémy; co je aktuálně nejvíc trápí. Firma tak může okamžitě reagovat, ať už se jedná o výpadek, nespokojenost či zvýšenou poptávku po určitém produktu. Produktoví manageři se podívají, co lidé u jejich produktu řeší s asistentem, a ví, že tady potřebují zlepšit web, tady mi padesátkrát komentují, že je to drahé, tady desetkrát, že nechápou, jestli baterka je taková nebo maková… A když se zeptají třikrát na půjčku, banka ví, že klientovi může nabídnout půjčku na míru. Data o uživatelích jsou hrozně důležitá. Zvlášť pro služby, jako jsou banky. Takže my stavíme byznysplán na více bodech.

Funguje to celé na základě nějakých klíčových slov?

JCH: Tak snadné to právě není. Klíčová slova jsou důležitá, ale asistent musí pochopit i význam celé věty (dotazu) a jeho souvislostí. Do jakého scénáře otázka zapadá a s jakou pravděpodobností, počítá právě logika asistenta, kterého my učíme, čemu jak má rozumět a co s tím dělat dál. Také ho učíme znát souvislosti. To znamená, že například ví, jestli se vaše druhá otázka vztahuje k první, nebo se téma změnilo.

Jsou tyhle neuronky schopné učit se samy?

TJ: My zatím tuto možnost nevyužíváme. Dá se s tím experimentovat, ale už dříve tyhle věci často vedly k tomu, že pak tato umělá inteligence tíhla k různým extrémismům. Třeba neuronová síť, kterou testuje Meta, pomlouvala Marka Zuckerberga. Takže my se snažíme spíš naučit asistenta přemýšlet podle našeho vzoru než tomu nechat úplně volný průběh. Nechceme dostávat falešně pozitivní odpovědi. Například rozdíl mezi otázkou „Chci si půjčit auto“ a „Chci si půjčit na auto“ může být pro algoritmus malý. Přitom uživatel má na mysli v obou případech něco docela jiného. Že se umělá inteligence správně naučí význam, dokáže zatím ohlídat jen člověk. Pracujeme často pro banky, proto musíme mít věci naprosto pod kontrolou.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
26
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Jan Strmiska

Jan Strmiska

Související témata

Podnikavé Českorozhovorstart-upstartupyStředočeský krajtechnologie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo