Na co se těšíte v roce 2023? Tváře Finmagu o vyhlídkách letošního roku

3. 1. 2023

Časopis Finmag loni přinesl rozhovory s mnoha zástupci českého byznysu. A ukázal, jak dokážou svůj úspěch vracet zpátky svému okolí. Dnes se podíváme na jejich pohled na budoucnost. Na to, na co se těší v roce 2023.

Na co se těšíte v roce 2023? Tváře Finmagu o vyhlídkách letošního roku

Šest čísel, šest titulních tváří, šest predikcí na rok 2023. Takový byl cíl dnešního textu. Řada osobností české byznysové scény, které časopis Finmag na titulní straně loni představil, si však v hektickém závěru roku nakonec nenašla čas. A není se co divit, k řešení toho měli opravdu hodně. Pojďme si tedy nejprve aspoň připomenout, kdo na vás z titulních stran zhlížel.

První číslo loňského roku zkrášlila na titulní straně Dita Formánková, která v rozhovoru s Jakubem Jetmarem prozradila, jak v Avastu bourá předsudky, kvůli kterým velké firmy přicházejí o talenty. Dnes svůj čas a energii věnuje především čerstvě narozenému potomkovi (gratulujeme!). Napilno mají i Jaroslav a Silke Horákovi, zakladatelé Albatrosu, kteří se dál plně věnují rozvoji svého nakladatelského domu. Rozhovor, který s nimi vedla šéfredaktorka časopisu Adéla Vopěnková, přinesl dubnový Finmag.

Následující, červnové, číslo opanovala realitní hvězda Prokop Pivoňka Svoboda. V rozhovoru s Adélou Vopěnkovou vysvětluje svou přezdívku i to, co má společného s mokřady. Letní číslo pak patřilo Janu Sýkorovi, investorovi a spolumajiteli společnosti Wood & Company. Ten Dominiku Stroukalovi zas popsal svou cestu od medvědů na Konopišti až k medvědím trhům. Následně se Jiří Nádoba vydal za šéfem společnosti Mattoni 1873. Alessandro Pasqualle mu představil svůj pohled na krizi.

Závěr roku, tedy prosincové číslo, patřilo opět ženě. Adéla Vopěnková vyzpovídala Kateřinu Havrlant a představila tak její cestu z velkých korporací do světa umění a filantropie. Tohle číslo totiž filantropům patřilo, protože představilo TOP 10 filantropických počinů roku dle výběru časopisu Finmag. A právě filantropů jsme se na jejich vyhlídky na rok 2023 také ptali. Tak proč to nespojit...?

Na co se těšíte a čeho se obáváte v letošním roce?

Předně bych si přál, abychom měli normální rok, tedy bez nějakých dalších černých labutí typu pandemie či války. A to, aby válka na Ukrajině skončila. Z pohledu investic si ale myslím, že se máme na co těšit, a bude se objevovat celá řada zajímavých investičních příležitostí. Na nějaké větší predikce by člověk potřeboval křišťálovou kouli, ale kdybych si měl vsadit, pravděpodobně budeme svědky dna na akciových trzích. Riziko nějakého deseti až dvacetiprocentního poklesu tu sice stále je, jelikož budou doznívat inflační tlaky, vše navíc stále komplikují postcovidové zpřetrhané dodavatelské řetězce či růst cen energií, ale vzhledem k tomu, že recese v USA bude pravděpodobně mírnější, než se původně zdálo, otevřou se tím opravdu úžasné možnosti.

Z pohledu Evropy bych byl rád, aby se současné zelené šílenství dostalo do nějakého normálního, ne jen zeleného dealu. Stále tu nevidíme moc pragmatismu a osobně jsem doufal v to, že když se Němci rozhodli znovuotevřít jaderné zdroje, že je tomuhle směru konec. Aktuální kroky kolem emisních povolenek či plná sázka na elektromobilitu ale zatím vypovídají spíše o tom, že Evropa dál strká hlavu do písku. Evropě bych tedy přál nějakou lepší vizi a silnější leadership. My v Česku k tomu mezitím můžeme přispět tím, že budeme šetřit energiemi, kde se dá. A přispět k tomu může každá domácnost. Na druhé straně bychom se měli snažit o to, abychom se z krize proinvestovali. V tomhle ohledu stále platí, že nejlepší energie je ta nespotřebovaná.

Každému bych také doporučil hledat takové investiční nástroje, které dostatečně ochrání před vysokou inflací. Osobně se mi stále líbí nemovitosti, které přinášejí hezké zisky z nájmu, ve Wood & Company se stále díváme na projekt SPAC, který podle nás otevře celou řadu zajímavých příležitostí. Jako sektor bude velmi zajímavý blockchain, tedy ne samotné kryptoměny, ale dění kolem téhle technologie, která má ambici zvýšit produktivitu všeho. Vedle už zmíněných akcií, které začnou v nějaký okamžik v průběhu roku dávat velký smysl, navíc aktuálně velice dobře fungují i kvalitní, vysoce úročené dluhopisy s delší splatností. Díky nynějším vysokým úrokovým sazbám si jimi mohou investoři zajistit velmi zajímavé výnosy do budoucna, jelikož je předpoklad, že sazby opět spadnou dolů.

Role technologií v roce 2023 bude i nadále růst a promítne se do řady odvětví, což bude mít přímý dopad na trh práce a nutnost rozvíjení našich digitálních dovedností. Bude nutná transformace pracovních oborů a rekvalifikace pracovníků. Míra digitilazace výrazně vzroste a využití umělé inteligence se bude i nadále rychle rozvíjet například v logistice, v tradingu, ve zdravotnictví, v řešení problémů souvisejících s ekologií, což by mohlo vést k expanzi startupů zabývajících se těmito tématy.

Osobně věřím, že důraz na ekologii a trvale udržitelný rozvoj bude ještě vetším a aktuálním tématem, které se v roce 2023 začne postupně vymáhat na úrovni států a nadnárodních společností. Téma ESG (Environmental, Social, Governance) se pro mnoho firem stane akutním a každý se bude muset začít věnovat monitoringu sustainability charakteristik a reportování, které bude vyžadováno Evropskou unií od roku 2025.

Bitcoin zažije comeback. Nevrátí se už na hodnoty z roku 2021 a počátku roku 2022, ale jeho hodnota poroste a ve druhé polovině roku bude asi o polovinu vyšší než teď. Metaverse bude i nadále trochu nevinně a vzdáleně vstupovat do našich životů a povedou se zřejmě častější etické diskuze na toto téma, zatímco naše děti jej budou více zažívat prostřednictvím online světa a formou různých avatarů a her, ve kterých je možné téměř vše.

Z politického hlediska doufám a přeji si mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Doufám, že prezidentské volby dopadnou pozitivně a důstojně a veřím, že Danuše Nerudová i Petr Pavel budou skvělými kandidáty, kteří nás vyvedou z případné krize či stagnace.

Těším se na divadlo a koncerty. Mám ovšem obavu, že financování kultury zůstane jednou z posledních ,prioritʼ vlády, a tak doufám, že nadcházející těžké časy umění přežije. Těším se na každoroční pouť ve Vacově, kde se schází okolo čtyřiceti mých příbuzných tří generací a moc si to všechno užíváme, včetně výborných řízků s bramborovým salátem.

A čeho se obávám? Že v letošním roce bude pokračovat ruské barbarství na Ukrajině. Současně doufám, že se najde politické řešení, jakkoliv obtížné se to zdá.

Budova první trutnovské elektrárny je ve vlastnictví naší firmy už několik let a nápad, jak tuto krásnou stavbu využít a dát jí nový význam, se rodil postupně, v souvislostech plánování náplně našeho dalšího života a v kontextu s naší dlouhodobou podporou kultury. V letošním roce připravujeme slavnostní otevření EPO1, to je asi současný největší plán a náš cíl.

Obávám se hlavně pokračování válečného konfliktu na Ukrajině a utrpení nevinných lidí. Naše pomoc válečným uprchlíkům bude pokračovat i nadále. Zakládáme si na tom, aby naše filantropická činnost stála na hodnotách, které s námi osobně rezonují. A to jsou především respekt, svoboda a demokracie.

Po mnoha letech plánování a hledání se uskutečňuje vize záchrany varhan z českého kostela, jejich oprava a umístění na kůr kaple a sálu v Týnci. Tedy nebude se konat žádný dovoz vyřazeného novodobého nástroje ani stavba kopie barokních varhan.

Po deseti letech práce na živém umění v Litni jsme se rozhodli naši energii nyní nasměrovat k opravě dalších historických budov v areálu zámku. Obnovíme oranžerii, která by měla sloužit jako zázemí pro konání výtvarných kurzů, workshopů, přednášek a koncertů. To, že vdechneme život dalšímu krásnému místu, které má tak bohatou uměleckou historii, mi dělá velkou radost.

Těšíme se, že skončí válka na Ukrajině, Putin bude poražen a přestane to strašné utrpení lidí, kteří na Ukrajině žijí. Těšíme se na další výstavy v Kunsthalle Praha. Žijeme v turbulentní době, pravděpodobně se rýsuje – pod tlakem války – nová podoba uspořádání Evropy, a tak si přejeme, aby staří známí evropští démoni zla setrvali někde hluboko v nás a tento kontinent zůstal prostorem míru, vzdělání a inspirací pro celý svět.

Těším se na cvrkot života, pro který to všechno děláme. Těším se, že to bude v mlýnech pulsovat. A jestli se něčeho bojím? Ne. Možná že před námi nejsou nejlepší časy, ale po nich zas přijdou ty dobré. Tenhle projekt je na dekády.

Letošní rok nebude jiný. Už pracujeme na dalším ročníku festivalu, na dalším rozšíření kapacit školy Jinotaj, na projektu nové galerie a krajského kreativního centra, na nových programech ve fabrikách. Rozšiřujeme spolupráci s UTB Zlín, připravujeme nový produkt Libelly, pokračujeme v hnutí Zlín 21. Čeho se obávám? Lehkovážné kanibalizace historie naší společností. Víc si bereme, než dáváme.

V letošním roce se těšíme na nová dobrodružství. Budeme držet palce synům, aby se jim dařilo v tom, co je čeká. Budeme jim fandit na důležitých závodech ve veslování a nejmladšímu synovi u přijímaček na šestileté gymnázium. Koncem května máme v plánu další ročník festivalu Cibulka Open a na podzim bychom rádi otevřeli kavárnu v první zrekonstruované budově na Cibulce. Bude toho jistě mnohem víc, co nás potěší. Stejně nejlepší bývá vždycky to, co člověk neplánuje a na co se nechystá.

V prosinci jedu do USA pátrat v tamějších archivech po dalších dokumentech vztahujících se k Josefu Guttmannovi. Spolu s Emanuelem Šípem pracujeme už několik let na publikaci mapující život tohoto československého novináře. Rádi bychom už knihu dokončili, to je můj hlavní úkol pro letošní rok. A čeho se obávám? Politická situace ve světě i v Česku je vážná. Nikdo neví, kam až bude Rusko schopno zajít. Na Ukrajině po sobě jeho vojáci zanechávají jen zkázu a spoušť, škody se budou odstraňovat mnoho let. V Evropě čelíme energetické krizi, naše ekonomika pravděpodobně míří do recese. Větší a větší skupiny lidí protestují proti současné vládě, která v obtížné době jedná dost těžkopádně. Doufám ale, že se udrží, protože alternativa – současná opozice – by byla cestou do pekel. Směrem k orbánizaci naší země.

Nezapomeňte, velké téma o filantropech a jejich projektech najdete v aktuálním tištěném Finmagu. Stejně jako celý rohovor s Kateřinou Havrlant. K dostání online, nebo v každé dobré trafice.

Kam dál? Ankety na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel... Více

Další články autora

Změna větší než GDPR. Koho se týká směrnice NIS2 a jaké hrozí sankce?

Držte si peněženky, konsolidační balíček je tu. Co se mění pro podnikatele?

Kniha jízd je přežitek, jen zatěžuje, spílají firmy vládě. Nabízejí vlastní řešení

Dá sa, nedá sa, dá sa Pražákům? Tak to neexistuje, říká vinař z rodu Valihrachů

Zobrazit vše

Irena Jirků

Šéfredaktorka Finmagu. Vystudovala historii a bohemistiku, vsadila na novinařinu. Začínala jako reportérka v MF Dnes, posléze řídila časopisy Marianne, Sanquis a víkendovou přílohu Hospodářských novin.... Více

Další články autora