Brčka vyřadit nemůžeme, pacient je víc, říká Britta Fünfstück z Hartmannu

Petr Prokopec
Petr Prokopec | 22. 12. 2022 | 2 634
byznysFinmagpodnikánírozhovorzdravotní péčezdravotnictví

Britta Fünfstück po nástupu do čela skupiny Hartmann zažila křest ohněm. Nejdřív přišel covid, pak válka na Ukrajině. Na první dobrou by obojí společnostem vyrábějícím zdravotnický materiál mělo nahrávat. Jako obvykle je to ale složitější.

Brčka vyřadit nemůžeme, pacient je víc, říká Britta Fünfstück z Hartmannu

Výkonná ředitelka Hartmann Group Britta Fünfstück

Zdroj: Hartmann Group

Ve vedoucích pozicích v oblasti zdravotní péče má Britta Fünfstück zkušenost patnáct let. Nějakou dobu působila i v chemickém průmyslu, než si uvědomila, že se chce vrátit.

„Ve zdravotnictví můžete prospět lidem v nejkritičtější moment jejich života, můžete lidem pomoct od bolesti. To mě motivuje,“ říká v rozhovoru pro Finmag. Kromě jiného v něm mluví i o významu české pobočky v rámci celé skupiny, nebo o dalších plánech.

Jestli jsme v roce 2021 utržili 2,3 miliardy eur, tak ve srovnání s rokem 2020 je to propad o 5,2 procenta.

Většina lidí vidí firmy, které podnikají ve zdravotnictví, jako vítěze koronavirové krize. Jak je na tom Hartmann?

Pandemie naše finanční výsledky skutečně ovlivnila. Loni ale odezněla výjimečná poptávka po dezinfekci a ochranném oblečení, zákazníci si v mezičase vybudovali poměrně velké skladové zásoby. Lůžka v nemocnicích už nebyla tolik obsazená a četnost operací a návštěv u lékařů či v lékárnách narůstala jen velmi pomalu. K tomu se zvedaly ceny materiálu a přepravy.

Britta Fünfstück

Britta Fünfstück
Hartmann Group

Vystudovala inženýrskou fyziku na Univerzitě Johannese Keplera v Linci. Kariéru odstartovala jako konzultantka společnosti Boston Consulting Group. V americké pobočce společnosti Siemens AG vedla tým o více než 2500 zaměstnancích a funkci ředitelky zastávala i v německém Erlangenu, kde pod ni spadalo přes devět tisíc lidí. Od začátku roku 2019 je předsedkyní správní rady a výkonnou ředitelkou Hartmann Group.

Takže jestli jsme v roce 2021 utržili 2,3 miliardy eur (55,6 miliardy korun), tak ve srovnání s rokem 2020 je to propad o 5,2 procenta. Zisk po zdanění klesl dokonce o 17,7 procenta na 240,6 milionu eur (5,8 miliardy korun). I přesto jsme ale investovali víc než v předchozích letech, mimo jiné do modernizace výrobních poboček ve Francii, Španělsku, Německu a pochopitelně také v Česku.

Investice ve Veverské Bitýšce byly skutečně vysoké, 151 milionů korun. Jaký je význam české pobočky Hartmannu v rámci skupiny?

Ta pobočka je pro nás hodně důležitá, vyrábějí se tu takzvané CPT sety – sady obsahující všechny jednorázové prostředky, které potřebuje chirurgický tým pro konkrétní zákrok – od skalpelů a šití přes roušky až po chirurgické oblečení. Doba operace se díky nim může zkrátit i o desítky minut. Pro nemocnice je to zásadní časová úspora.

Té jsme teď dosáhli i my. Propojili jsme několik budov a vlastně i závodů do jediného a automatizovali výrobní proces. Zjednodušili jsme logistiku a zkrátili čas dopravy produktů k zákazníkovi. Když skončily koronavirové restrikce a já mohla konečně dorazit i na návštěvu českého Hartmannu, už během prohlídky jsme přišli na řadu možností, jak všechno posunout ještě dál. S investicemi tedy budeme pokračovat.

Hartmannu se určitě musela dotknout i válka na Ukrajině.

Pro naši společnost je nepřijatelná jakákoli agrese. Jsme koneckonců firma, která se věnuje zdravotní péči, náš úkol je životy zachraňovat. Hned po zahájení invaze jsme věnovali nemalé finanční částky na charitu a darovali i řadu našich balíčků, jak přímo na Ukrajinu, tak do Polska, kde je velké množství uprchlíků.

Zvlášť si vážím aktivity českého týmu. V Česku pro Hartmann pracuje víc než tři sta Ukrajinců, pro které to byl pochopitelně šok. Pomohli jsme jejich příbuzným, aby se dostali do bezpečí, zajistili jim ubytování, a dokonce jsme otevřeli přes 40 nových pozic, aby měli práci.

V běžném životě můžete docela snadno vyřadit jednorázová plastová brčka, ve zdravotnictví to udělat nemůžete.

Jak se daří po obchodní stránce?

Hlavní problém je, jak dramaticky se zvýšila cena vstupních materiálů. Bezprecedentně jdou nahoru i ceny energií. Byli jsme nuceni zvýšit ceny. Pro nás je přitom po etické stránce zásadní, aby naši zákazníci mohli pokračovat ve své činnosti, aby se mohli starat o pacienty. Snažíme se proto zejména vůči nemocnicím nastavit co nejférovější přístup, bez zdražení to ale zkrátka nešlo. I tak předpokládáme, že nám znovu klesne zisk. Prognózy jsou ovšem dost nejisté, protože dopady rusko-ukrajinského konfliktu ještě není možné v úplnosti vyčíslit.

Jiří Batěk
Petr Schwank

Na digitalizaci tlačí i sami pacienti. Benefity převažují, říká šéf Kyndrylu

Digitalizace státu je na lepší úrovni, než si většina z nás asi myslí. Tvrdí to Jiří Batěk, ředitel společnosti Kyndryl pro Českou republiku, který ve Finmag podcastu mluvil hlavně o digitalizaci zdravotnictví.

Na druhou stranu mám radost ze spousty inovací, které jsme přinesli na trh. Patří k nim Vintens, systém založený na umělé inteligenci, který zvládá provést analýzu zranění, a to i hloubkově. Znovu tak dochází k úspoře času a rychlejším zásahům, což může zachraňovat životy. Dál jsme přišli třeba s vysoce efektivními dezinfekčními produkty, balíčkem sterilních komponentů nebo náplastmi na bázi silikonu.

Podniky po celém světě dneska řeší udržitelnost a ekologii, jak se k tomu staví Hartmann?

Zdravotnictví upřímně není obor, který by v téhle oblasti udával tempo. Není to ale naší neochotou. V běžném životě můžete docela snadno vyřadit jednorázová plastová brčka, ve zdravotnictví to udělat nemůžete, protože jde někdy o jedinou možnost, jak dát pacientovi napít. Ve zdravotnictví zkrátka často platí výjimky, protože péče o pacienta je prostě víc.

Nicméně udržitelnost je téma i pro nás. Hartmann má velkou výhodu, že součástí skupiny je společnost Kneipp, která vyrábí kosmetiku a řadu dalších produktů. Pro ni je udržitelnost jednou z hlavních hnacích sil. Velkou pozornost věnují třeba recyklovatelným obalům nebo využití bioodpadu. A jejich zkušenosti se pak snažíme využívat v celé skupině.

Co vás k Hartmannu přivedlo a jakým způsobem se skupina mění pod vaším vedením?

Zdravotní péče mě fascinovala odjakživa a s vedoucími funkcemi v oboru mám patnáct let zkušeností, pracovala jsem třeba pro Siemens Healthcare. Pak jsem přestoupila do chemického průmyslu, ale po čase jsem si uvědomila, že se chci vrátit, a jak se objevila příležitost, popadla jsem ji za pačesy. Ve zdravotnictví můžete prospět lidem v nejkritičtější moment jejich života, můžete lidem pomoct od bolesti. To mě motivuje.

Z Hartmannu chci udělat lídra trhu. Cesta k tomu stojí na třech pilířích. Prvním je výrazná inovace. Chceme na trh uvést co největší množství produktů, které budou představovat opravdový průlom. Druhým je cenová optimalizace. Ta byla důležitá vždycky, po koronaviru je ovšem ještě důležitější. Proto musíme investovat do nových strojů. A za třetí je to vývoj nových digitálních byznysmodelů, protože čím dál víc zákazníků komunikuje online a používá nové IT nástroje.

Kam dál? Rozhovory na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Petr Prokopec

Petr Prokopec

Vystudoval ekonomii na Obchodní akademii, již na střední škole psal krátké povídky. Po ukončení studií se psaní začal věnovat profesionálně, hlavně pak automobilové novinařině. Následně založil vlastní firmu na opravy a úpravy japonských aut, stejně jako vybudoval vlastní závodní hernu. Mimo to přispívá i do titulů Finmag a Heroine, za kterými stojí vydavatelství NextPage Media. Jeho velkou vášní je kalistenika.