Z Brna ke světovému renomé. Klíčem jsou inovace, říká zakladatel Codasipu

Jana Novotná
Jana Novotná | 10. 1. 2023 | 1 713
automobilový průmyslbyznysčipyelektronikainovaceJihomoravský kraj

Už jako student Erasmu v Německu vycítil Karel Masařík velký potenciál ve spolupráci průmyslu s akademickou sférou. Dnes sedí v čele firmy, která na trh dodává vlastní procesorová jádra a softwarový nástroj pro navrhování procesorů postavených na otevřené architektuře RISC-V. A mimo jiné přispívá ke strategickým diskuzím o čipové nezávislosti Evropy.

Z Brna ke světovému renomé. Klíčem jsou inovace, říká zakladatel Codasipu

Zakladatel společnosti Codasip Karel Masařík

Zdroj: Jan Prokopius

Masařík zakládal Codasip v době, kdy se čipy veřejně příliš nediskutovaly. Firma vznikla jako přímá reakce na jeho dizertační práci na Fakultě informačních technologií (FIT) Vysokého učení v Brně. Dneska patří mezi nejvýznamnější hráče v oboru a vedle rožnovské pobočky americké firmy On Semiconductor jedné z mála firem, které se výrobou a návrhem čipů v Česku zabývají.

Codasip od počátku staví na otevřené instrukční sadě RISC-V, která je stále sílící konkurenci pro mnohem rozšířenější ARM. Té loni v očích potenciálních zákazníků uškodily tanečky s NVidií, která nejdříve oznámila, že společnost za 40 miliard dolarů (dnes téměř miliarda Kč) odkoupí, aby od toho postupně tiše upustila. ARM ovšem mezitím ztratil u svých partnerů minimálně zčásti reputaci, z čehož těžily právě firmy stavící na konkurenční architektuře RISC-V.

V rozhovoru, který vznikl pro server zVUT.cz přinášející zprávy a zajímavosti z Masaříkovy Alma Mater, a který skvěle zapadá do projektu Podnikavé Česko na Finmag.cz, zakladatel úspěšné firmy popisuje, jak i z České republiky a ve vysoce konkurenčním prostředí lze vystavět firmu světového významu. Na počátku přitom stála jeho fascinace komplexitou moderních výpočetních systémů v zahraničí.

V roce 2013 jsme viděli potenciál na trhu, ale bylo nutné, aby se aktivity překlopily více do komerční fáze.

Jaká byla vaše cesta k informatice?

Jako dítě jsem si hrál s elektronickými stavebnicemi, a to mě pak nasměrovalo na elektroprůmyslovku. Tam jsme měli programování mikroprocesorů, takže software-hardware, a to mě bavilo. V té době ještě na VUT neexistovala fakulta informatiky, takže jsem šel na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií, a tam jsme měli obory, které byly více zaměřeny na návrh digitálních obvodů a mikroprocesorů, na digitální zpracování signálu a podobně. To mě po rozdělení fakulty a vzniku FIT směřovalo k informatice.

Karel Masařík

Karel Masařík, Codasip
Codasip
  • vystudoval Fakultu informačních technologií na Vysokém učení technické v Brně, v posledním ročníku magisterského studia absoloval Erasmus na německé Fernuniversität in Hagen
  • posléze se na fakultě věnoval výzkumu využití jazyků pro popis architektury a automatizaci designu, doktorát získal v roce 2008
  • od počátku ho fascinovalo propojení akademické půdy s reálným byznysem, v roce 2013 v něm ucítil i reálnou příležitost
  • společnost Codasip založil v roce 2014, až do loňského roku stál v jejím čele
  • od října 2021 ovlivňuje vývoj otevřené architektury z pozice člena Technického řídícího výboru RISC-V

Jak se v průběhu studia utvářela vaše představa o budoucím uplatnění?

Využil jsem své znalosti němčiny a v posledním ročníku studia jsem šel na Erasmus do německého Hagenu. V Německu mě zaujalo, jak průmysl dokáže úzce spolupracovat s akademickou sférou. Diplomovou práci jsem dělal ve spolupráci s mnichovskou firmou a její téma bylo zajímavé pro akademickou sféru a zároveň prakticky využitelné. Po návratu jsem hledal něco, kde bych uplatnil německý jazyk a zároveň znalost z vestavěných systémů ve veřejné dopravě, na které byla moje diplomová práce zaměřena. Tehdy tady na Kolejní jezdil Ikarus, a v Německu už měli autobusy, které byly vybavené systémem hlášení zastávek, přenosu informací o poloze do centrály dispečinku a řízením semaforu, aby autobus projel na zelenou. Přitahovalo mě, že se dají dělat komplexnější systémy, na kterých pracuje početný tým inženýrů.

V roce 2005 jsem začal pracovat na doktorské práci na téma Hardware-Software Codesign ve spolupráci s rakouskou firmou, která chtěla navrhovat procesory a čipy pro automobilky. Mým školitelem byl profesor Hruška (Tomáš Hruška, Ústav informačních systémů FIT) a zapojili jsme i další studenty FIT. Zpočátku má role nebyla čistě výzkumná, ale částečně i manažerská, protože bylo potřeba vybudovat silnější tým a k tomu jsme potřebovali získat granty.

A firmu jste zakládal kdy?

V roce 2013 jsme viděli potenciál na trhu, ale bylo nutné, aby se aktivity překlopily více do komerční fáze. Pokud jednáte s partnery, kteří vyvíjejí mobily, je pro ně fakulta dobrý výzkumný partner, ale když už se jedná o konkrétních produktech, které máte dodat za komerčních podmínek včetně záruk, pak to fungování musí být nastaveno trochu jinak. A tak jsme v roce 2014 založili soukromou firmu. Čipový trh je velmi konzervativní a trvá dlouho, než si vybudujete jméno. Codasip si ho budoval asi osm let, aby byl partnery rozpoznatelný.

Dneska vidíme, že se to podařilo. Jak jste takového postavení jako česká firma dosáhli?

Samozřejmě se to neobešlo bez investic. Když spolupracujete se zákazníky, kteří dělají čipy pro komerční elektronické produkty, jste součástí vývojového řetězce, a pokud selžete, můžete zásadně opozdit dodání výsledného zákazníkova produktu na trh, což je ve strategickém odvětví, jako je mikroelektronika, neakceptovatelné. Věděli jsme, že potřebujeme vybudovat robustní R&D tým přibližně o sto inženýrech a k tomu jsou nutné investice, které najdete primárně v soukromém sektoru. Takže na začátku roku 2014 vstoupili do firmy čeští investoři se zkušeností v byznysu (úvodní investici získal Codasip od českého fondu Credo, pozn. red.). Počáteční kapitál nám umožnil, abychom nastartovali komerční vývoj a uzavřeli několik klíčových komerčních kontraktů se zákazníky z Izraele, Japonska a USA, to pro nás bylo zásadní.

Zvut.cz
VUT

Zprávy z VUT

Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.

Takže velkou expanzi jste zahájili díky investorům už na začátku?

V té době jsme sice rostli, ne organicky, ale nebyla to ani expanze, jakou znáte od amerických firem. Do roku 2017 jsme vyvíjeli pouze nástroj na akceleraci designu procesorů. V roce 2017 začal nástup architektury RISC-V, která dala základ našim procesorovým jádrům, která jsme od tohoto roku začali interně vyvíjet pomocí našeho automatizačního nástroje.

V Kalifornii je jiná teplota než v Norsku a ten kus křemíku se při různých teplotách chová trochu jinak.

V čem ona výhoda RISC-V spočívá?

Je to otevřený standard a ekosystém, který je pro řadu oborů příslibem jistější budoucnosti. Umožnil velký růst firem, které se snažily být konkurenti ARMu nebo Intelu. A nám tak zároveň vyskočili konkurenti, kteří rovněž dělají RISC-V procesory, v USA získali investice v řádech stovek milionů dolarů a kteří dokážou vyvíjet konkurenční produkty s mnohem větším počtem inženýrů a růst daleko agresivněji.

Vaše inovace, tedy to, co vás odlišuje od konkurence, tedy spočívá v čem?

Je to rychlost, s jakou dokážeme dostat více funkcionality do velikostí i spotřebou velmi omezeného zařízení. To může být mobil, automobil nebo nějaká chytrá elektronická krabička u vás doma. Když vám něco, jako například komplexní software, běží ve vašem PC nebo notebooku, je to fajn, ale chtěli byste, aby ta vaše malá krabička, kterou máte přilepenou doma na zdi a je napájena malou baterii, měla stejné nebo lepší funkce: aby taky uměla mluvit, ideálně vám rozuměla. Nebo aby váš automobil dokázal samostatně fungovat v dopravní městské infrastruktuře a ideálně byste mohl během jízdy vést konferenční hovor ve full HD kvalitě přes 6G síť.

5G sítě
Shutterstock

Když si lednička pokecá s vysavačem. 5G sítě změní svět i společnost

5G. Číslo a písmeno. Dvojka, která budí víc vášní a dohadů než racionálních diskuzí nebo nadšení. Přitom právě ty by měla budit především. Tyhle sítě promění fungování lidstva.

Takže klíčovým segmentem je pro Codasip automobilový průmysl, který nedávno bojoval s čipovou krizí?

To je teď můj nový koníček – Internet of Cars. Díky němu integrujete spoustu věcí v automobilu do jediného čipu, například funkce herního infotainmentu, aby se děti zabavily na hrách během jízdy, 5/6G modemy, dálkové odemykání auta a podobně. A paradoxně je i spotřeba tohoto čipu velmi důležitá, protože operujete v různých teplotách. V Kalifornii je jiná teplota než v Norsku a ten kus křemíku se při různých teplotách chová trochu jinak. Čili je to koncept ala Tesla, kdy máte jeden čip a snažíte se do něj dostat co nejvíc výkonu, co nejvíc komplexního softwaru a maximálně snížit plochu čipu a jeho spotřebu. To my umíme díky automatizaci, která byla na začátku, díky tomu codesignu aplikačně specifických procesorů. Takže pak je „time to market“, když něco dokážete udělat za šest měsíců místo osmnácti, naše výhoda oproti konkurenci.

Cítíte zde i nějakou nevýhodu?

Nevýhoda je, že americké firmy mají více soukromých investic a čínské firmy dostávají hodně peněz od vlády. To se teď snažíme trošku narovnat pomocí EU Chip Actu, kdy EU prosazuje evropskou suverenitu podpořenou veřejným financováním, které rovněž kombinujeme s rizikovým kapitálem. Codasip díky tomu, že dokáže v Evropě působit v různých lokacích, je partnerem této diskuse o EU Chip Actu, a proto jsem byl rovněž minulý týden v Bruselu, kde s Evropskou komisí formujeme něco jako evropský „design flow“ pro čipy s klíčovými evropskými dodavateli. Codasip byl přizván jako jediná evropská RISC-V firma k této diskusi, takže ani politice se nevyhneme.

Vývoj a výzkum jsme museli přesunout mimo ČR. Co nám v Brně chybělo, byli zkušení lidé, kteří už někdy designovali procesory.

Proč jste koncem roku 2021 opustil místo výkonného ředitele, které jste od založení firmy sám zastával? (Codasip v prosinci 2021 jmenoval do funkce CEO Rona Blacka, který do té doby působil na stejné pozici ve společnosti Imagination Technologies, pozn. red)

Ronovi jsem před lety osobně prodal jedno naše řešení, které pro jeho firmu bylo důležité. On v té době zastával CEO pozici ve firmě Rambus a spolu jsme pracovali na uzavření tohoto obchodu. Zůstali jsme v kontaktu a vloni jsem ho oslovil s tím, že pokud chce udělat něco většího v RISC-V, tak u nás má příležitost. Avšak, pokud má firma dále růst, bylo třeba znovu nastartovat inovace, a tak poté co se stal Ron v zimě minulého roku CEO, dostal jsem na starost nové děťátko, a sice vybudovat Codasip Labs. Není to úplně výzkumná organizace, ale inovační aparát, který používáme pro inovace ve vybraných strategických oblastech a kde je úzká spolupráce s univerzitami a dalšími komerčními partnery. Má čtyři hlavní oblasti: security, automotive, machine learning a i univerzitní program. To je právě spolupráce s univerzitami, abychom lidem dokázali vysvětlit, že dnes už se schémátka mikroarchitektury procesorů nekreslí rukou, ale dělají se efektivněji pomocí automatizačních nástrojů, a tím zrychlujeme inovace.

Codasip

info
Shutterstock

Brněnský Codasip vznikl na základě dizertační práce Karla Masaříka. Vyvíjí procesorové technologie na otevřené architektuře RISC-V, za hlavní produkt firma označuje Codasip Studio pro návrh procesorových jader. Firma si rychle získala slušné renomé v Evropě i ve světě. Svůj rozvoj financuje hlavně skrze investory, peníze získala kromě Česka i v Německu, Číně či Spojených státech. Hlavním cílem Codasipu je stát se klíčovým hráčem v Evropě a vytvořit konkurenci americké společnosti SiFive. Krom Brna či Prahy v posledních letech buduje vývojová centra i v Německu, Řesku, Španělsku, Francii či Velké Británii. Nedávno se stal součástí programu Intel Pathfinder for RISC-V.

Když byste měl porovnat úroveň vzdělávání v IT na českých univerzitách se světem, jak si podle vás stojíme?

My jsme začali se studenty z FIT a FEKT, kde je velmi dobrý model výuky. Studenti, se kterými spolupracujeme, mají znalosti, které hledáme. Dnes vytváříme hodně nových míst v oblasti security, aby vám třeba někdo nehacknul telefon či automobil, a k tomu dobře využijeme právě absolventy FIT VUT nebo Masarykovy univerzity. Co nám v Brně chybělo, byli zkušení lidé, kteří už někdy designovali procesory. Takže softwarová část byla dobrá, ale abychom naše procesory dostali na kompetitivní úroveň, museli jsme udělat expanzi vývoje a výzkumu mimo ČR.

Anketa

Věříte v budoucnost RISC-V architektury?

Proto jste zřizovali vývojová centra v Evropě?

Ano. Dnes máme kanceláře na jihu Francie, v Bristolu, Cambridge, v Barceloně, teď jsme otevřeli vývojové centrum v Řecku. V těchto lokacích je řada významných firem, které tam mají zázemí už více než dvacet let a dokážou formovat i univerzity. Díky tomu jsme získali zkušené talenty, kteří pracovali pro firmy, jako je Apple, Nvidia, Imagination Technologies, či ARM. Část znalostí a zkušeností zase importujeme zpátky, aby designové centrum v Brně mělo potenciál růstu. Našim studentům někdy chybí plný kontext, Česká republika nemá historii v návrhu komplexních procesorových jader, proto je důležité, že na seniornějších manažerských či architektních pozicích máme lidi, kteří už v průmyslu pracovali a jsou schopni studenty formovat. To je koncept, který nyní používáme: talenty nacházíme, ale musíme je ještě dovychovat. Firma má nyní přes 190 zaměstnanců převážně v Evropě, 80 procent z nich jsou inženýři.

Jak byste charakterizoval vaši společnost a její postavení na globálním trhu?

Beru to i jako důležitou zprávu pro studenty a absolventy VUT, že je možné i ve velmi kompetitivním prostředí vybudovat úspěšnou světovou firmu. Jsou tady příklady velmi úspěšných softwarových firem, ale v oblasti hardware je to těžší, hlavně v Evropě. Tím nechci říct, že chceme lákat hardwarové studenty, pro nás jsou důležití všichni, a nejdůležitější je inovace: když se člověk věnuje inovacím, může se podařit vytvořit něco velkého a přelomového.

Podnikavé ČeskoFinmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Jana Novotná

Jana Novotná

Spolupracovnice serveru zVUT.cz přinášejícího zajímavosti z Vysokého učení technického v Brně (VUT), redaktorka časopisu Události na VUT.