Důstojné stáří jen pro bohaté? Tenhle domov v Mělníku dokazuje, že to jde jinak

Nikdo na něj nechce myslet, ale přece se většiny z nás týká. Pokud je vám čtyřicet plus, zřejmě řešíte bydlení pro prarodiče či jiné seniory v rodině. A záhy zjistíte, že moc možností nemáte. Buď nekonečná čekací doba ve státním „důchoďáku“, nebo soukromý domov, na nějž se budete finančně skládat celá rodina.

„Říká se, že v sociálních službách nejsou peníze. Asi jich nikdy nebude dost, ale my jsme se rozhodli, že ušetříme na administrativě a přidáme pečovatelům. Pro nás je totiž naprosto zásadní individuální péče o klienta,“ říká Lukáš Drásta, spoluzakladatel inovativního domova pro seniory Senlife.

Napadlo mě, že by bylo fajn tohle místo opravit, ale co tam vybudovat? Kanceláře? Byty? Nic z toho mi moc nedávalo smysl.

Jak získat sto milionů

Vcházím do nově opravené budovy a hned na první pohled je tu něco jinak. Žádná vrátnice jako někde v nemocnici, ale útulná kavárna s usměvavou servírkou. Rozhlížím se po místnosti, kde mě upoutá pestrobarevná koláž na stěně. Je na ní vidět postupný vývoj zdejšího kláštera: na pohlednicích z počátku minulého století vypadá zachovale, zato na snímcích z přelomu milénia jsou už jen oprýskané fasády a vybydlené chodby.

Tomáš Eckschlager

Libor Fojtík

Vystudoval architekturu na Fakultě stavební ČVUT, je autorizovaným architektem České komory architektů se specializací na historické objekty a jejich rekonstrukce. Po škole se začal věnovat rezidenčnímu developmentu a přestavbě historických budov. Autorsky se podílel na projektech čítajících více než 800 bytů. Od roku 2017 vedl pro německý penzijní fond oddělení projektového managementu, které se zabývalo rekonstrukcí a obnovou portfolia zahrnujícího kulturní památky a budovy v zóně UNESCO s hodnotou více než 5 miliard korun.

Jeden z nejstarších augustiniánských klášterů ze 13. století prošel v uplynulých měsících velkou proměnou. Zakladatelé projektu Senlife Lukáš Drásta a Tomáš Eckschlager ho koupili od Jiřího Lobkowicze a vloni v srpnu v něm po deseti měsících rekonstrukce otevřeli domov pro seniory.

„Jezdil jsem okolo zchátralého kláštera spoustu let. Jednou jsem si všiml, že je na prodej. Napadlo mě, že by bylo fajn tohle místo opravit, ale co tam vybudovat? Kanceláře? Byty? Nic z toho mi moc nedávalo smysl,“ vzpomíná architekt Tomáš Eckschlager na počátky projektu, který se velmi rychle rozrostl. Jen za letošní rok očekávají obrat za celou skupinu Senlife 150 milionů korun.

Ani on, ani jeho kolega neměli zkušenosti ze sociálních služeb, a přesto se pustili na neprobádané území. „Začali jsme řešit, jak získat sto milionů na rekonstrukci. Obcházeli jsme nejrůznější banky, ale většinou jim vadilo právě to, že nemáme zkušenosti z oboru. Nakonec jsme investovali z vlastních zdrojů a sehnali banku, která přispěla sedmdesáti procenty. Často se nás lidé ptají, jak je možné, že jsme na rekonstrukci památky nedostali peníze z dotací. V rámci Evropské unie jsou sice dotační programy, ale o ně mohou žádat pouze města nebo kraje,“ říká Drásta, bývalý projektový manažer, když procházíme ambitovou chodbou, kterou doslova zabydleli dobovým nábytkem.

Lukáš Drásta

Libor Fojtík

Původně zdravotnický záchranář, který se ale profesně specializuje na poskytování služeb, jako je ubytování, zdravotní péče a kancelářské nemovitosti. Od roku 2014 působil ve společnosti Regus (IWG), poskytovateli vybavených kanceláří, kde řídil více poboček. Od roku 2018 vedl společnost Zeitraum, poskytovatele soukromého studentského ubytování v Česku, a připravoval vstup na polský trh. Všechny pracovní zkušenosti teď zúročuje jako ředitel provozu domovů Senlife.

Polstrovaná křesílka, stolky a knihovničky působí přívětivěji než běžné unifikované chodby v seniorských domovech. A jiné jsou i detaily u jednotlivých pokojů. U každých dveří je jmenovka „Vážený pan“ nebo „Vážená paní“, mnohdy i s akademickými tituly. Jinde vídám pouze příjmení na jmenovce, v mělnickém domově si ale zakládají na individuálním přístupu ke klientům, a proto jsou pro ně i takovéhle detaily důležité.

Ostatně jmenovky mají senioři i v nedaleké jídelně, kde se za chvíli bude servírovat oběd z místní kuchyně. Odsud je přímý vstup do rozlehlé klášterní zahrady. Několik seniorů má zrovna návštěvu, příbuzní jsou s nimi na zahradě nebo si povídají v atriu.

Mnoho lidí si myslí, že soukromé domovy rovná se drahé domovy. U nás ale bydlí úplně stejní senioři jako ve státních zařízeních.

Zisk i blaho

„Jasně, to bude důchoďák jen pro bohatý!“ slýchám, když mluvím o soukromých domovech pro seniory, a tak mě zajímá, jaký je vlastně rozdíl mezi financováním státních a soukromých zařízení. Podle Drásty chybí po celé republice desítky tisíc lůžek pro seniory.

„Mnoho lidí si myslí, že soukromé domovy rovná se drahé domovy. U nás ale bydlí úplně stejní senioři jako ve státních zařízeních, jenže řada z nich má zažádáno o místo ve státním domově, a dostane se na řadu kdovíkdy. My v podstatě suplujeme to, co stát nezvládá zajistit,“ vysvětluje Lukáš Drásta.

Domov pro seniory Senlife

Libor Fojtík

Libor Fojtík

Další obrázky v galerii (7)

Státní zařízení má nárok na 85 procent z důchodu konkrétního klienta, pak na něj dostává ještě příspěvek na péči a státní dotaci. „V Senlife je to stejné, ale bez té dotace, takže senior doplácí 13 až 14 tisíc měsíčně – buď z vlastních úspor, nebo se mu na to skládá rodina. Neustále se nám ozývají další lidé, kteří mají zájem o bydlení. Zhruba dva z deseti potenciálních klientů říkají, že by sem moc rádi, ale nedají dohromady finance,“ říká Drásta.

Mělnický Senlife se odlišuje také tím, jaký důraz tady kladou na moderní technologie. Díky digitalizaci administrativy se tu podařilo ušetřit na jednotlivých pracovních pozicích a naopak přidat, kde je to nejvíc potřeba.

„Máme jednoho IT experta na celý úvazek, který se od začátku věnuje digitalizaci naší firmy, aby veškerá dokumentace probíhala online. V systému máme propojené veškeré informace o klientech, takže se personál nemusí zdržovat zapisováním do sešitů nebo zdravotních karet. Podobně máme vyřešené třeba zásobování nebo účetnictví. Zredukovali jsme veškerou papírovou agendu na minimum. Nemáme ani hospodářku, která by řešila zásobování kuchyně, ani sekretářku. Tímhle způsobem jsme hodně ušetřili a nabrali víc lidí, kteří pečují. Teď tu bydlí 130 seniorů, o které se stará 45 pečovatelů a zdravotních sester,“ říká Drásta a zmiňuje důležitý inspirační zdroj.

Vloni koncem roku se vydal se skupinou českých odborníků ze sociálních služeb do Dánska. Na pozvání dánského velvyslance se jel podívat, jak funguje péče o seniory v této severské zemi, kde kladou maximální důraz na individuální potřeby klientů. Součástí skupiny byl také dánský podnikatel Birger Husted, který dlouhodobě působí v Česku v oblasti personalistiky a je zakladatelem nadačního fondu Ninin sen, jehož hlavním cílem je propojování česko-dánských sociálních služeb.

„Zaujalo mě, že se snaží vnést do domova důstojnost a péči. Chtějí vytvořit domov, nikoliv ústav. Určitě nejsou jediným zařízením pro seniory, kterému se to daří, ale mám pocit, že zakladatelé mají silný smysl pro blaho svých obyvatel, že nejsou zaměření jen na zisk. To je dobrá dlouhodobá strategie a přináší spokojenost obyvatelům i personálu,“ říká Husted.

(...)

Pozor, to není všechno. Zbytek článku si můžete přečíst v aktuálním tištěném Finmagu. Co se ještě dozvíte? Třeba to, proč zakladatelé Senlife založili vlastní stavební firmu, nebo čím a jak inspirují ostatní poskytovatele služeb.

Kam dál? Podnikatelské příběhy na Finmagu:

• Místo pohřbu velká party. Český inovátor mění pohled na smuteční obřad
• Sáhl si na dno, dnes vyrábí exkluzivní lampy. Život vás donutí, říká designér
• Café Louvre slaví 30 let. V začátcích šlo o život, vzpomíná Spohr
• Češi a práce? Za nesmyslný plat a nejlíp za rohem, shodují se podnikatelky
• Zvrátí krizi i plyn z odpadu? Reaktor už máme, hlásí česká firma

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag