Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Zvrátí krizi i plyn z odpadu? Reaktor už máme, hlásí česká firma

Natálie Dudová
Natálie Dudová | 14. 9. 2022 | 1 komentář | 23 990
byznysekologieLiberecký krajplynpodnikáníPodnikavé Česko

Plazmové zplynování odpadu. Obor, kterým se zabývá jen hrstka firem po celém světě. A Češi nejsou pozadu: Millenium Technologies takto mění jinak těžko odbouratelný odpad na energii a suroviny. Brzy se navíc dočkáme ostrého provozu, slibuje člen představenstva společnosti Marek Lang.

Zvrátí krizi i plyn z odpadu? Reaktor už máme, hlásí česká firma

Plazmatron, důležitá součást plazmového reaktoru

Zdroj: Millenium Technologies

Plazmové reaktory, které Millenium Technologies vyvíjí a testuje už od roku 2010 v technologickém parku v Dubé, se tak poprvé dostanou ke koncovým zákazníkům. Stát se tak má v řádu dvou až tří měsíců, kdy by měl být po třech prototypech spuštěn reaktor čtvrté generace plně připravený i pro komerční využití.

Cesta k takovému reaktoru ovšem vedla přes řadu technologických překážek. Princip plazmového zplynování nebo technologie plazmatronů jsou sice známé (více viz box níž), sestavit ale funkční a spolehlivý reaktor není jen tak.

„Je to komplexní a sofistikovaný proces. Nejlépe se o něm dozvídáme vlastním testováním. Díky předchozím generacím dnes konstruujeme reaktor, který dokáže reakci úspěšně odřídit a dostaneme z něj výstupní produkt s příslušnou kvalitou,“ říká Lang.

Naše technologie se skvěle hodí tam, kde už není možné aplikovat jednodušší metody zpracování odpadu.

Plazmové zplynování v praxi

Nejtěžší prý bylo zařídit, aby produkt fungoval spolehlivě a s vysokou účinností, navíc s co nejmenšími nároky na obsluhu. „Plazmatron pomocí elektrického oblouku generuje plazma o teplotě tři až pět tisíc stupňů Celsia a tento výron plazmatu rozkládá hmotu na molekuly. V jednom kilogramu hmoty je ale kvadrilion částic, takže jde o superkomplexní proces, který není snadné uřídit,“ vysvětluje Lang.

Marek Lang

Marek Lang, Millenium TechnologiesMillenium Technologies

Ředitel společnosti JRD Energo, která se zabývá moderní energetikou z obnovitelných zdrojů. JRD Energo spadá pod JRD Group, do které patří i společnost Millenium Technologies zaměřená na plazmové zplyňování odpadu. V ní působí jako člen představenstva. Je také členem představenstva Svazu moderní energetiky.

Naopak s bezpečnostními překážkami, které při vyslovení slova reaktor kdekoho napadnou, se prý v Millenium Technologies při vývoji nepotýkali. Systém je nastavený tak, aby při jakémkoliv nestandardním stavu reaktor řádně odstavil. „Navíc celý proces probíhá v mírném podtlaku. Nikde tedy nedochází k přetlaku, při kterém by mohla hrozit exploze.“

Hlavní síla technologie plazmového zplynování odpadu tkví ve schopnosti zpracovat směsné materiály, u kterých ostatní technologie selhávají. Typickým příkladem jsou materiály zbylé po zpracování autovraků či lopatky větrných turbín vyrobené ze sklolaminátu. Ten navíc – na rozdíl od plastů – nelze ani spalovat či recyklovat.

Neznamená to ale, že by reaktor nebylo možné „krmit“ jiným běžným odpadem. Uplatnění tu ale najde zejména takový, s nímž si běžné metody neporadí. Vedle jinak nevyužitelného odpadu sem patří třeba čistírenské kaly nebo také nebezpečný nemocniční materiál.

„Pokud máte jednodruhové plasty, dává z hlediska cirkulární ekonomiky větší smysl vyrobit z nich nové plasty. Naše technologie se skvěle hodí tam, kde už není možné aplikovat jednodušší metody zpracování odpadu,“ říká Lang.

Může jít buď o likvidaci odpadu a dopálení vzniklého plynu, nebo můžeme chtít mít plyn bohatý, aby byl energeticky využitelný.

Byznys model na přání

Nyní firma provozuje v Dubé pouze vědecko-technické pracoviště. To je určeno pro výzkum a odpad pro zákazníky tak Millenium Technologies zatím nezpracovává. „U našeho produktu zatím neprobíhá žádná monetizace, s budoucími zákazníky ale už jednáme. K opravdovému komerčnímu nasazení se ale teprve dostaneme,“ objasňuje Lang.

Do budoucna v Millenium Technologies pracují se dvěma byznysovými modely. „Jedním ze scénářů, o kterém uvažujeme, je, že bychom odpad zpracovávali pro zákazníky my u nás. Určitě by to ale nebylo v Dubé. Museli bychom postavit nový areál.“

Druhá varianta pracuje s prodejem samotných zplynovacích reaktorů jednotlivým zákazníkům, kteří je budou sami provozovat pro svoje účely. Cena na klíč vyráběného reaktoru se pohybuje mezi 80 až 250 miliony korun.

Jak funguje plazmové zplynování?

Jak funguje plazmové zplynováníMillenium Technologies

Podstata technologie plazmového zplynování je poměrně jednoduchá. Působením vysoké teploty je v prostředí bez přebytku kyslíku rozkládán libovolný materiál. Výron plazmatu vytvoří teploty kolem tří až pěti tisíc stupňů Celsia, které zpřetrhají molekulární vazby a vstupní materiál se tak rozpadne na molekulární úroveň. Organické části materiálu, tedy kyslíky, uhlíky a vodíky spolu posléze složí syntézní plyn. Naopak anorganická část se roztaví a po vychladnutí z ní vznikne struska. Vše, co ji tvoří, je uzamčeno v její krystalické struktuře, a je proto bezpečná pro další využití například ve stavebnictví.

Klíčovými prvky, od kterých se cena odvíjí, je druh odpadu, jeho množštví i připravenost a požadovaná výstupní surovina, tedy plyn či elektrická energie. Například onen reaktor čtvrté generace má základní vnitřní objem 1 200 litrů a kapacitu pro referenční surovinu 500 kg za hodinu.

„Je pak otázka, jestli chce zákazník zpracovávat víc, či naopak míň. Podle toho se liší konfigurace ústředního prvku produktu – zplynovacího reaktoru,“ upřesňuje Lang s tím, že záleží i na využití a prostředí, do kterého chce zákazník technologii zasadit.

„Může jít buď o likvidaci odpadu a dopálení vzniklého plynu, nebo můžeme chtít mít plyn bohatý, aby byl energeticky využitelný. Tam je pak potřeba doplňujících technologií na ochlazování a čištění,“ dodává Lang.

Pořízení plazmového reaktoru primárně proto, aby generoval náhradu zemního plynu, je dobrý způsob, jak obejít jeho rostoucí ceny.

Plyn z odpadu

Syntézní plyn vzniklý po zpracování odpadu je snadno skladovatelný. Nemusí se tak využít nutně tam, kde byl vygenerován. „Máme i takové případy, kdy měla o naši technologii zájem odpadová společnost, které neměla o plyn zájem. Vedle sebe ale měla jiný průmyslový podnik, se kterým se dohodla, že plyn využijí tam,“ potvrzuje Lang.

Technologie plazmového zplynování tak s sebou přináší náplast hned na dvě rány. Dokáže přetvořit nevyužitelné složky odpadu, které by za normálních okolností skončily na skládkách a vedly k ekonomické ztrátě v podobě plýtvání materiály i zbytečným emisím. Zároveň může přispět k řešení současné energetické krize, a to především v provozech na plynu závislých.

Těmi jsou například pekárny nebo v posledních dnech často diskutované sklárny, pro které je situace na trhu s energiemi neudržitelná a vypínají kvůli ní své pece či zcela ukončují výrobu.

Jak vypadá plazmový reaktor?

Technologický park v DubéMillenium Technologies
Další fotky v galerii (7)

Plazmové reaktory navíc nemusí být plněny jen odpadem. Právě podniky jako sklárny by tak k výrobě syntézního plynu mohly využívat třeba tuhé alternativní palivo. Podle Langa jde o variantu, o které se teď mluví často.

„Pořízení plazmového reaktoru primárně proto, aby generoval náhradu zemního plynu, je dobrý způsob, jak obejít jeho rostoucí ceny,“ říká Lang. Návratnost investice do reaktoru se v takovém případě pohybuje okolo pět let.

Zákon nás vnímá, jako že spalujeme odpad, což nám vytváří množství překážek: formát spalovny znamená papírování a průtahy.

Ruka zákona

Problémem pro větší rozšíření nadějné technologie je však aktuální legislativa. Plazmové zplynování je sice už nyní zařazeno v odpadovém zákoně, ale české právo ho stále neumí posuzovat samostatně – a tedy správně. „Zákon se na nás dívá optikou toho, co se rozhodneme udělat s následným produktem,“ nastiňuje hlavní problém Lang.

Jinými slovy: pokud je technologie využita pouze materiálově a syntézní plyn není energeticky využit, vnímá ji legislativa jako materiálovou recyklaci. Pokud na konci ale stojí kotel nebo kogenerační jednotka, je technologie vnímána jako spalovací.

Anketa

Věříte v budoucnost plazmového zplynování odpadu?

„Zákon nás vnímá, jako že spalujeme odpad, což nám vytváří množství překážek: formát spalovny znamená papírování a průtahy. Pokud řeknete, že si stavíte kotel a budete v něm spalovat zemní plyn, je to jednoduché. Když ale řeknete, že tam budete spalovat syntézní plyn, který si vyrobíte zplynováním odpadu, dostanete punc spalovny.“

Jenže to je podle Langa nejenom nepřesné, ale i problematické: při spalování musí docházet k hoření, což je definice, kterou plazmové zplynování odpadu nenaplňuje. „Je to něco, co ještě musíme legislativce naučit,“ přemítá Lang.

Jak rychle nastane změna k lepšímu, neumí předpovědět: ani v zahraničí se prý zatím příklad dobré praxe najít nedá. „Rád bych věřil tomu, že to půjde rychle. Snažíme se to vysvětlovat, snažíme se o tom mluvit. Myslím, že kompetentní úředníci už chápou, v čem je jádro technologie. Nejsme ale mainstream a chuť tomu jít naproti zatím ještě není.“

Kam dál? Podnikatelské příběhy na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Natálie Dudová

Natálie Dudová

Studentka třetího ročníku žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. V průběhu studia přispívala hlavně do studentského časopisu Helena v krabici nebo na univerzitní portál. Stážistka Finmagu, která do opravdové novinařiny teprve nahlíží a sbírá cenné zkušenosti. Zajímá se o společensko-kulturní témata, módu a design. Ve volném čase připravuje a pije kafe ve společnosti dobré knihy.