Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Místo Green Dealu potřebujeme Real Deal, říká investor Sýkora

Dominik Stroukal
Dominik Stroukal | 27. 8. 2022 | 9 662
byznysinvesticekvalita životarozhovorúrokové sazby

Jan Sýkora ušel dlouhou cestu – od medvědů na Konopišti až k medvědím trhům. Nachodí desítky kilometrů, kdy přemýšlí o tom, kam kráčí Wood & Company i celé Česko. Jestli to chcete vědět, čtěte dál. Anebo mu zkuste stačit.

Místo Green Dealu potřebujeme Real Deal, říká investor Sýkora

Naše kvalita života je jedna z nejvyšších na světě. Proč to neprodávat dál?, ptá se Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company.

Zdroj: Alexander Dobrovský

Od šestnácti let pracoval jako průvodce na Konopišti. „Miloval jsem ty zbraně a medvědy,“ říká. Když si postupně prošel ruskými skupinami turistů, mohl dostat občas i nějakou v angličtině, a tak se naučil další světový jazyk.

„Kdyby nepřišla revoluce, odešel bych do Anglie za pratetou, která tam emigrovala. Ale zaplaťpánbůh přišel Listopad, komunismus se sesypal jako domek z karet a já odjet nemusel,“ směje se Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company.

Ta úspěšně uvedla na burzu Pilulku, stojí za investiční platformou Portu, během několika let nakoupila nemovitosti za desítky miliard korun, ale nebojí se investovat ani do hodinek nebo menstruačních kalhotek. Aby dokázal tak široké portfolio činností udržet v hlavě, chodí Sýkora skoro každý den do kanceláří společnosti na náměstí Republiky pěšky. Pomáhá mu to přemýšlet.

Jsem na prášky ze všech těch nápadů zakázat v Praze auta. Lepší by bylo, kdybychom zajistili všude dostatek elektrických kol.

I v tomhle vedru chodíte všude pěšky?

No jasně, snažím se.

Jan Sýkora

Jan SýkoraAlexander Dobrovodský

Letos oslavil padesátiny. Před revolucí v rámci studentské brigády prováděl turisty na Konopišti, kde se také potkal s britským finančníkem Richardem Woodem. V roce 1994 se k němu přidal a společně s dalšími partnery vybudoval společnost Wood & Company, kde je spolumajitelem a šéfem představenstva.

Působil jako konzultant pro Ameritech International, byl poradcem Světové banky a členem představenstva Burzy cenných papírů. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a má titul MBA z Rochester Institute of Technology v USA. Je ženatý a má dva syny.

To ale musíte bydlet někde tady za rohem Palladia, ne?

Ne, bydlíme na Strahově. Manželka někdy nechápe, proč mám pořád dobrou náladu. Jenže to je tak krásná cesta sem do práce! Nedovedu si představit v Praze hezčí procházku.

A ještě tím pomáháte planetě.

Mně přijde, že kdybychom místo té ztřeštěnosti s Green Dealem udělali Real Deal a chtěli skutečně pomoci, tak můžeme začít u sebe a více chodit pěšky. Na druhou stranu jsem na prášky ze všech těch nápadů zakázat v Praze auta.

Lepší by bylo, kdybychom místo zákazů zajistili všude dostatek elektrických kol. Elektrických, protože je Praha kopcovitá. Město by mohlo zdarma nebo v rámci lítačky lidi snadno naučit jezdit na kole. Kdo jede na kole, nejede autem. A navíc by se lidi víc hýbali. Byli bychom zdravější, možná spokojenější a Praha zelenější.

Nejsou cestou elektroauta?

Jasně, jsou fajn. Je to výborný nápad, ale aby byla elektroauta ekologická, musí ještě ujet nějakou cestu. Spousta lidí si neudělá domácí úkol a nespočítá si plný environmentální audit auta, tedy odkud jdou všechny ty drahé kovy, které se v něm používají, odkud je elektřina, kterou se nabíjí, co to bude znamenat pro přenosovou síť, pokud bychom měli mít jen elektromobily, a kolik CO₂ by vyprodukovaly náklady na přechod k elektromobilitě.

Recese
Shutterstock

Máme se bát recese? Dost možná už v ní jsme, ale konec světa nečekejte

Všude kolem byla recese, ale nikdo o ní nevěděl. To tak s recesemi bývá, že o nich víme až zpětně. Opakuje se snad historie? Dozvíte se v článku Dominika Stroukala, autora právě tohoto rozhovoru.

Kdybychom měli plně recyklovatelné baterie a elektřinu vyráběnou pouze z obnovitelných zdrojů, tak by byla elektromobilita skvělá. Teď si ale nemyslím, že je to cesta. Přesto vidím kolem sebe, možná v souvislosti s tím, co se děje ve světě, určitý návrat zpátky k selskému rozumu. Až krize s sebou dokáže přinést vlnu pragmatismu a realismu. Zejména v Evropě.

Skutečně si to myslíte? Vím, že jsme říkali, jak nás pandemie nebo válka posadí zpátky na zem, ale děje se to?

Teď si najednou říkáme, že jádro možná není tak špatné. Já doufám, že krize a složité období kvůli inflaci a válce na Ukrajině snad přivodí určité změny, které s sebou přinesou selský rozum. Vezměte si, jak Putin sjednotil Evropskou unii. Kéž by se to spojení využilo k něčemu pragmatickému a realistickému! Čeká nás ale velmi těžké období.

Když říkáte těžké období, co tím myslíte? Čekáte recesi? Krizi?

Trhy padají tak moc, že jsme v takzvaném medvědím trhu, máme vysokou míru inflace, napnutý trh práce, přichází snižování životní úrovně a celá řada byznysů vysoké sazby a současnou cenu energií a práce neustojí a budou muset zavírat. Prostě jim to nevychází. Ekonomika zpomaluje, ale jestli bude nějaký propad, to netuším.

Pořád počítám s optimistickým scénářem, že válka na Ukrajině se nerozšíří dál a naopak konflikt deeskaluje. Strany si sednou k jednacímu stolu a ukončí to nesmyslné utrpení. Ale jako realista bych se raději připravil na to, že válka bude trvat do té doby, než v Rusku dojde ke změně režimu. Těžko se dá dneska něco predikovat.

Naše země je skvěle umístěná geograficky, máme úžasné kulturní, historické a přírodní dědictví a také řadu pracovitých a hravých lidí.

Ale cítím, že očekáváte určitý propad.

Určitě dojde minimálně k výraznému zpomalení evropských a světových ekonomik. Jestli nás čeká recese a jak hluboká, to opravdu nevím. Určitě nechceme, aby to byl hluboký propad, protože lidé na to zareagují tak, že budou volit populisty. A problém se nejen nebude řešit, ale ještě dále prohlubovat. Doufám, že vláda začne konečně přicházet s konkrétními kroky, jak situaci dál řešit. Že přijde s vizí, kam chceme zemi posunout ve světovém měřítku.

Wood & Company

Investiční skupina se zaměřením na poskytování transakčního poradenství, poradenství v oblasti korporátních financí, obchodování s cennými papíry a správu aktiv. Společnost vznikla v roce 1991 pod vedením britského finančníka Richarda Wooda, ke kterému se postupně přidali Jan Sýkora, Vladimír Jaroš a další. V roce 2007 firmu z poloviny prodali islandské bance Straumur. Ta byla o dva roky později v krizi znárodněna a Sýkora se společníky podíl koupili zpět.

Do portfolia společnosti dnes patří Galerie Harfa, Centrum Krakov nebo investiční platforma Portu. Wood & Company stojí za úspěšným úpisem akcií na burze několika firem, včetně Pilulky nebo České zbrojovky. Od letošního roku drží 18 procent v gastronomické skupině Coloseum Holding. Ta upsala v rámci nedávného vstupu na pražskou alternativní burzu Start celkem 162 200 kusů akcií a získala téměř 40 milionů korun nového kapitálu.

Wood & Company má kanceláře v šesti evropských zemích s centrem v Praze a je největším hráčem na burzách v Praze a Budapešti.

A kde byste ji viděl vy?

Proč nechtít být jednou z nejlepších zemí pro život? Jedna z věcí, kde jsme tak trochu Šípková Růženka, je naše kvalita života. Ta je jedna z nejvyšších na světě. Proč to neprodávat dál? Naše země je skvěle umístěná geograficky, máme úžasné kulturní, historické a přírodní dědictví a také řadu pracovitých a hlavně hravých lidí, což je důležité pro budoucnost. Navíc my jako Češi moc neválčíme, raději vymýšlíme.

Co chceme s tím vším Evropě dát? Pojďme být tím místem, kam zamíří evropské talenty. Pojďme z Prahy, Brna nebo Bratislavy udělat města jak za Rudolfa II., kam proudí lidé z celého světa. Chceme sem přitáhnout investory, univerzity, šikovné lidi. Ať má vizi nejen stát, ale každé město i městská část. Co chceme? V čem chceme být nejlepší? Co pro to jsme schopni udělat? A pak si na to dejme nějaké ukazatele, parametry, které můžeme měřit.

Například?

Ať si primátor třeba řekne, že chce z Prahy udělat nejlepší místo k životu na světě. Proč nebýt lepší než Vídeň? Pojďme si dát kápéíčka. Bude tam určitě vnitřní okruh, vnější okruh, doprava obecně, kultura, čistota, bezpečnost… Uděláme si jednoduchý žebříček a pojedeme. Na to se dá poté nabalit tolik věcí, je to efekt pozitivní sněhové koule. Pojďme digitalizovat, podporovat podnikatele… Proč nemůžeme mít víc jednorožců než Estonsko? Pojďme mít víc Avastů a Rohlíků.

… a Pilulek!

No jasně. A Pilulek. Tam by to ale ještě potřebovali překlopit z korun na eura.

A kde tedy vezmeme tu vizi, o které mluvíte?

Čekají nás komunální a pak prezidentské volby, tak uvidíme, jestli se budeme stydět za svou politickou reprezentaci, nebo ne. Je to důležité, protože jde v prvé řadě o vize a poté o jejich realizaci.

Není to ale jenom utopie, když se podíváme na naše politiky? Nebo vidíte někoho, kdo by to zvládnul?

Věšek Michalik, starosta Dolních Břežan, byl úžasný člověk. Je hrozná škoda, že už není mezi námi. Ten v tom uměl chodit. To, co tam vybudoval, je fantastické. Na municipální úrovni už to vidíme a já si myslím, že to musí vyrůst tam. Tam se určuje, kam půjdeme.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Ale zas než se to promítne z komunálu do celostátní politiky…

Dneska, v digitální době, když někdo udělá něco skvělého na komunální úrovni, tak to můžeme vidět všichni. Může nás inspirovat. Stát pak bude dotlačen něco dělat. A není to nemožné, třeba v Estonsku se to stalo.

Vám by se zjevně líbilo to digitální.

Řekněte mi, proč v dnešní době člověk potřebuje hromadu kartiček a není jedna státní databáze? I kdyby měl stát rozdat každému chytrý telefon, pak nepotřebuje třeba síť pošty, vyplatí se to. Vlastně je to jen dělání chytrých a pragmatických rozhodnutí.

Pojďme udělat bolestivé reformy. Teď to bude bolet, ale děláme to s vizí, že někde budeme třeba za tři roky nebo pět let.

I během toho špatného období?

Právě proto. Když se máme dobře, tak nás nic nenutí k žádné změně. Pojďme udělat bolestivé reformy. Teď to bude bolet, ale děláme to s vizí, že někde budeme třeba za tři roky nebo pět let.

Nepopulární kroky u nás teď dělá jen Česká národní banka. Už cítíte dopady vysokých sazeb?

Mě osobně mrzí, že tu nemáme euro. Sazby bychom měli nižší.

Anketa

Může být Česko magnetem pro světové talenty?

Ale zase bychom měli vyšší inflaci.

To si úplně nemyslím, podle mě bychom ji měli srovnatelnou s Německem či Rakouskem. Náš problém je, že jsme si tu natiskli obrovské množství peněz a stát nasával velké množství lidí, které nenechal v ekonomice. A nepustili jsme sem dostatek zahraničních pracovníků. Ale sazbami bohužel nesnížíme cenu elektřiny. Je to naše hloupost, že nemáme další bloky Temelínu či Dukovan a na každé střeše nejsou solární panely.

Cítíte dopady vyšších sazeb a zpomalování na firmách?

Bohužel se sazby projeví všude, nejen na končících fixacích hypoték, ale i u firem. Řada podniků se už financuje v eurech. Nejpostiženější budou ty s vysokým zadlužením a energetickou náročností. Vyhrají podniky, které nejsou tak zadlužené, mají zafixované ceny i úroky nebo jsou schopny přesunout náklady na spotřebitele. Což se dnes děje a vidíme to na vývoji inflace.

Vyšší sazby vás musí zajímat u nemovitostí, přece jen jich ve Woodech nemáte málo.

Teď máme tři nemovitostní fondy a portfolio kancelářských a obchodních center je v hodnotě přibližně 1,2 miliardy eur. Snažíme se jednotlivé objekty dobře nakoupit, dobře zafinancovat a hlavně se o ně aktivně starat, aby naši nájemci u nás byli spokojení. Hlavní výhodou je, že komerční nemovitosti jsou eurová aktiva, takže máme úvěry v eurech a zafixované na dlouhou dobu.

Sazby jdou ale nahoru i v eurozóně.

Určitě ano, nicméně si myslím, že nárůst bude řádově o nízké jednotky procentních bodů. V případě vyššího nárůstu by měly problémy státy s vysokým zadlužením, jako jsou Itálie, Španělsko, Řecko nebo Francie. 

Indexy investiční nálady jsou pod bodem mrazu. Dá se vůbec v této době ještě investovat?

Dnes je opravdu těžká doba na investice – vlastně je letos většina tříd aktiv více či méně v minusu. Když jsme se těšili na postcovidovou normalizaci a růst, přišla válka na Ukrajině spolu s množstvím natištěných peněz, Zeleným údělem v Evropě, poničenými dodavatelskými řetězci, sankcemi vůči Rusku a ruskými hrátkami na energetickém trhu. Nakonec s přehřátým trhem práce to je opravdu hezký recept na vysoce inflační prostředí.

(...)

To není všechno. O čem Jan Sýkora ještě vypráví?

Finmag 2022/4Zdroj: Finmag

Zaujalo? Pokračování rozhovoru s Janem Sýkorou najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Co se ještě dozvíte?

  • kam se v dnešní době vyplatí investovat
  • proč zakladatel Richard Wood odešel z firmy
  • proč si firma i poté nechala jeho jméno
  • jak fungoval nemovitostní trh během pandemie
  • jak probíhal vstup Pilulky na burzu
  • proč firma investovala do menstruačních kalhotek

Kam dál? Rozhovory na Finmagu:

Autor článku

Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

Hlavní ekonom Platební instituce Roger, expert na kryptoměny. Vystudoval ekonomii na VŠE a mediální studia na UK. Vyučuje na vysoké škole CEVRO institut. Je šéfredaktorem časopisu Trade-off, managing directorem odborného časopisu New Perspectives on Political Economy, ekonomickým poradcem SatoshiLabs a vede společnost bit agency.