Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Netflix mluveného slova. Byznys s audioknihami změnil až vstup do Česka

Marek Hudema
Marek Hudema | 5. 10. 2022 | 4 410
byznyspodnikáníPodnikavé ČeskoPolskosuccess storytechnologie

Jak růst do světa, který o váš produkt nestojí? V Česku Audioteka zjistila, že její hlavní produkt je něco jiného, než si myslela. Od té doby si navlíká dobyté trhy jako korálky.

Netflix mluveného slova. Byznys s audioknihami změnil až vstup do Česka

Audioteka cílí zejména na ty, kteří nemají čas číst nebo dívat se na televizi.

Zdroj: Daniel Hamerník

Je to polská přesilovka. Na jedné straně český novinář, na druhé polský byznysmen a scenáristka a dramaturgyně. Arkadiusze Marcina Seidlera a Kingu Krzemińskou spojuje jedno slovo: Audioteka.

„Snažíme se nabízet víc než převyprávěnou verzi tištěných knih,“ říká Arkadiusz Seidler, ředitel polské Audioteky a jednatel její dceřiné společnosti, největšího prodejce audioknih v Česku. Vedle čtených knih tak připravují i tituly v takzvaném superprodukčním zpracování, což je v podstatě totéž jako propracovaná rozhlasová hra – jen nevzniká v rozhlase a pro rozhlas. Vystupuje v ní víc herců, atmosféru dotvářejí ruchy a hudba. Kromě detektivek a sci-fi, které táhnou nejvíc, jsou v nabídce i reportáže a rozhovory.

Audioteka funguje částečně jako Netflix na mluvené slovo, ale předplatitel nemá k dispozici úplně všechen obsah, v rámci předplatného si kupuje přístup k víc než tisícovce audioknih, za jiné je potřeba platit zvlášť. Dramaturgie cílí zejména na mladé profesionály, kteří chtějí konzumovat příběhy nebo publicistiku, ale nemají čas nebo chuť číst nebo se dívat na televizi, a většina zákazníků je ve věku mezi 29 a 45 lety.

„Popularita audioknih roste,“ říká Seidler. „Od začátku jsme se snažili být sexy pro aktivní dospělé, teď se svým obsahem oslovujeme i celé rodiny s dětmi.“

V roce 2009 uzavřeli smlouvu s Nokií, která aplikaci předinstalovala do 250 tisíc telefonů Nokia e52.

Příběhy pro 250 tisíc Nokií

„Audioteka sice byla založena roku 2008, ale když jsem do ní v roce 2015 nastoupil, byl to pořád ještě startup. Nikdo tehdy v Polsku neměl o audioknihy zájem. Každý vydavatel se staral o papírové vydání. Pak se začali zajímat o elektronické knihy, ale o audioknihy ne,“ vzpomíná Seidler. „Když jsem začínal, ještě pořád byl můj úkol vysvětlovat vydavatelům, proč by se měli audioknihám věnovat. Nevěřili, že půjde o dobrý byznys.“

Daniel Hamerník
Další fotky v galerii (7)

Fakticky ale Seidler naskakoval do vlaku, který už byl rozjetý a nabíral rychlost. Firmu založil ve Varšavě Marcin Beme, internetový podnikatel tehdy v Kristových letech, s kamarádem Błażejem Kulkou, zvukařem, jenž pracoval pro polské rádio a televizi.

Chvíli žili z veřejných grantů, ale záhy přilákali prvního investora – tehdy největší polskou digitální marketingovou agenturu K2 Internet. Vytvořili mobilní aplikaci Audioteka a začali nejdřív distribuovat a pak i nahrávat audioknížky. V roce 2009 uzavřeli smlouvu s Nokií, která aplikaci předinstalovala do 250 tisíc telefonů Nokia e52, tehdejší špičky mezi modely finského výrobce.

Do Česka Audioteka vstoupila v roce 2011. K prvnímu zahraničnímu úspěchu pomohlo spojení s podnikatelem Petrem Michálkem.

Mezi slepicí a vejcem

Byl to úspěch, ale pokud má být startup skutečně úspěšný a expandovat, musí mít dobře škálovatelný produkt. Takový, který se dá snadno, bez větších investic do vývoje rozšířit na další trhy. A to jaksi polské knihy v polštině nejsou. Bez velkých nákladů se ale dá přenést systém, aplikace i webové rozhraní – jen je potřeba do nich dostat místní obsah.

Krimi, sci-fi, legrace

V Česku se na Audiotece nejvíc poslouchají detektivky, sci-fi a humoristické knihy. Konkrétně komedie Úča musí pryč, audioseriál Recepce, komedie Vlastníci a kriminálka Strážmistr Cuff.

Ke spolupráci na dramatizaci knížek i psaní nových her Audioteka často vyzývá talentované filmové scenáristy. Jedním z nich je i Kinga Krzemińska.

Do Česka Audioteka vstoupila v roce 2011. K prvnímu zahraničnímu úspěchu tehdy pomohlo spojení s podnikatelem Petrem Michálkem (zemřel v roce 2019) a jeho společností Pemic Books, jedním z místních největších knižních distributorů. Obě strany tehdy hledaly, jak dál, chtěly se někam posunout. Michálek měl znalosti českého trhu a kontakty s vydavateli knih, majitelé Audioteky zase aplikaci a zkušenosti s audioknihami.

Audioteka navíc měla na expanzi i peníze, v tom samém roce získala proti dvacetiprocentnímu podílu 440 tisíc eur od polsko‑izraelského fondu rizikového kapitálu Giza Polish Ventures. Později se akcionářem Audioteky stal i český investor Ondřej Tomek.

Spojením s Pemicem Audioteka vyřešila klasický problém síťových a elektronických startupů, který je moderní obdobou hádanky, jestli byla dřív slepice, nebo vejce: Když máte určitou platformu například na poskytování obsahu, je vám nanic bez obsahu. Jenže úplně stejně nanic je vám třeba i kvalitní obsah, když ho nedokážete dostat k uživateli.

Audioteka funguje v Polsku, v Česku, ve Španělsku, v Litvě, na Slovensku a v Turecku.

Vzorové Česko

Vstup na český trh se stal modelem pro další zahraniční expanze polské firmy. „Najít místního partnera je nejjednodušší cesta na trh. Zná místní společnost, podmínky a uvažování spotřebitelů. Fungovalo to v Česku, fungovalo to v Litvě a Turecku. Ale třeba ve Španělsku jsme nikdy partnera nenašli a španělský trh je pro nás menší než český nebo litevský,“ říká Seidler.

Fenomén audiokniha

Celosvětové příjmy z prodeje audioknih byly loni 4,8 miliardy dolarů, v roce 2025 by to mělo být podle odhadů 8,5 miliardy dolarů. Největší trh s audioknihami je Čína, druhý největší Spojené státy.

V Evropě by tržby z prodeje audioknih měly v příštím roce překonat miliardu dolarů. Jde sice pořád jen o zlomek příjmů z prodeje tištěných knih, ale nárůst tržeb u audioknih má výrazně větší dynamiku.

Majitelé Audioteky se rozhodli vyhnout se trhům, kde je příliš velká konkurence, tedy hlavně těm, kde funguje Audible od firmy Amazon. Ten Audible, který podle polského webu Mamstartup ve svých počátcích Audioteka kopírovala. Zatím tedy Audioteka funguje v Polsku, v Česku, ve Španělsku, v Litvě, na Slovensku a v Turecku, kde je jedničkou nebo dvojkou na trhu.

A pak je tu výjimka, která pravidlo o vyhýbání se Amazonu potvrzuje. V Německu, kde mají Američané silnou pozici, Audioteka nenašla partnera mezi vydavateli, ale přihlásila se do veřejné soutěže jednoho z místních mobilních operátorů.

„Hledali, kdo by pro ně exkluzivně dodával audioknihy. Audioteku už jsme v Německu měli, je to ale hodně rozvinutý trh, tak jsme sháněli partnera. A nakonec nám páku pro další rozvoj zajistila tahle soutěž,“ říká Seidler. Německý trh je podle něj tak velký, že i když tu Audioteka nepatří mezi největší firmy v segmentu, pětiprocentní tržní podíl údajně dočasně stačí.

Při tvorbě audioknihy můžou mladí tvůrci realizovat i věci, které se jim ve filmu jen tak nepovedou.

Restart v uších

Audioteka dnes sází hlavně na zmíněné superprodukce. A zapojuje do nich mladé filmaře. Neustále hledá nové talenty, a to i v Česku. Na pražské FAMU s tím pomáhá Kinga Krzemińska, místní absolventka a filmařka, která je ale sama podepsána pod několika bestsellery Audioteky.

Anketa

Posloucháte audioknihy?

„Při tvorbě audioknihy máte mnohem víc svobody, než když děláte film,“ tvrdí Krzemińska. Jde totiž o to, že při tvorbě audioknihy můžou mladí tvůrci realizovat i věci, které se jim ve filmu jen tak nepovedou, protože vyžadují hodně času a peněz a obojího je ve filmovém průmyslu omezeně. „Na filmu v produkci a postprodukci pracuje v průměru sto lidí, u audioknihy je to desetina,“ říká Krzemińska.

Dál chce Audioteka expandovat v Pobaltí a na Balkáně. „Je to pořád stejná strategie. Zaměřujeme se na menší jazyky, pokoušíme se proniknout na trhy, které se teprve rozvíjejí. Máme znalosti, jež nám umožňují podpořit růst takového trhu tím, že pomůžeme místním vydavatelům,“ tvrdí Seidler.

O budoucnost audioknih se nebojí. Růst trhu nezbrzdila ani pandemie covidu a nezbrzdí ho prý ani válka na Ukrajině. „Na začátku pandemie lidi začali sledovat Netflix a podobné videostránky, ale po dvou měsících už z toho byli unavení. Začali tedy něco poslouchat a při tom třeba vařit nebo sportovat. Poptávka po našich audioknihách pak rostla až do doby, než začala rusko-ukrajinská válka. Lidé začali hledat informace o válce, třeba na sociálních sítích. Ale za nějaký čas budou potřebovat restart a my jim nabízíme zajímavé příběhy, u kterých můžou relaxovat,“ říká Seidler.

I tenhle kousek jste mohli najít v tištěném Finmagu, a to v letním čísle. Měli byste tak náskok před ostatními. Zoufat ale nemusíte, už pro vás pečeme další. Na stáncích či ve schránkách ho najdete už za 14 dní!

Kam dál? Startupy na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Marek Hudema

Marek Hudema

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval jako novinář například v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách nebo Lidovkách. Zajímá se o Blízký východ a Asii, kde se snažil co nejvíc cestovat, a také ekonomiku a ekonomii.