Podnikání je vždycky o odvaze, vzpomíná na rané devadesátky miliardář Dědek

Dědek je v porovnání tehdejší a dnešní situace poměrně nekompromisní. „Neexistovala žádná legislativa, všechno se měnilo za pochodu, bylo to velmi komplikované tím, že probíhaly různé vlny privatizací,“ vyjmenovává zakladatel Jablotronu na úvod podcastu Offline Štěpána Křečka.

Ani jeho začátky nebyly růžové. Sice prý měli dobře rozmyšlený produkt – z počátku to byly řídící systémy pro testování spalovacích motorů, kterým se Dědek tehdy věnoval – a hned první zákazník si objednal zboží za víc než milion korun, následně se ale všechno zvrtlo.

„Nebylo příliš těžké přesvědčit příbuzné a známé, aby nám půjčili. Moje máma i tchyně zastavěly baráky na úvěr v bance, my nakoupili komponenty a začali jsme asi ve čtyřech lidech vyrábět,“ vypráví Dědek. „Během několika měsíců se ale ten náš zákazník dostal do platební neschopnosti a objednávku zrušil. A já se v noci budil hrůzou, jak budu vyprávět tchýni, že přišla o dům.“

Slovy známého podnikatele ale platí, že „když je nouze nejvyšší, vždycky přichází i inspirace“. Z dluhové pasti jim tak pomohl jiný výrobek, a to konvertor televizních standardů. V raných devadesátkách se totiž ze Západu začaly ve velkém dovážet televize či videorekordéry, které ale neuměly s českými standardy pracovat: televize tak byla bez zvuku a šla černobíle.

„My jsme to tehdy začali podomácku, na koleně, vyrábět v docela velkém objemu. To nám pomohlo překlenout tu těžkou chvíli,“ ilustruje zakladatel Jablotronu začátky skupiny, která dnes generuje roční obraty v řádu několika miliard korun.

Alarm nemůže být nějaký nedovařený produkt, u kterého je třeba každý měsíc posílat update, který opraví vnitřní chyby.

Hlas shůry

V té době přišel podle Dědka pro jeho podnikání klíčový nápad: věnovat se vývoji zabezpečovacích systémů. Sám to označuje za „jakýsi hlas shůry“. „Ve chvíli, kdy proběhla malá privatizace, kdy lidi za své celoživotní úspory nakoupili obchody, restaurace, a na druhé straně velká amnestie, jen hlupáka by nenapadlo, že ochrana majetku se stane žhavou záležitostí. A tak jsme začali s alarmy.“

I když se jeho firma věnuje i celé řadě jiných produktů, dnes si jméno Jablotron většina lidí spojí právě se zabezpečovacími systémy. Do nich i nadále putuje většina peněz, které firma vydělá. „Je to nekonečný proces, stále je co vylepšovat,“ říká Dědek s tím, že alarm si lidé nekupují pro radost, ale proto, aby se na něj mohli spolehnout při ochraně majetku.

Tomu odpovídá i náročnost ladění produktu, protože alarm nemůže být podle Dědka jen „nějaký nedovařený produkt a každý měsíc posílat nějaký update, který napraví jeho vnitřní chybu“. „Tady to musí být důkladně otestováno. Inovační cyklus je tedy poměrně dlouhý, protože vyvinutí vlastního produktu netrvá tak dlouho jako samotné testování, certifikace a tak dále.“

Vedle alarmů firma vyvíjí i další produkty, namátkou dětské chůvičky, nebo zkraje nultých let velmi populární „maximobil“, což je mobilní telefon ve tvaru běžné pevné linky. Žádný osobní žebříček produktů, na které je nejvíc pyšný, si však Dědek podle svých slov nevede. „Já jsem nejvíc pyšný na naše zaměstnance. Že dokázali spoustu věcí nejen vymyslet, ale i zrealizovat a taky prodat.“

Ctím jednohlavé vedení, protože vícehlavé organismy většinou žijou jen v pohádkách a končí špatně.

Místo práce podnikání

Právě v tom podle miliardáře, jehož majetek je odhadován na 5,5 miliardy Kč, tkví zásadní klíč k úspěšnému podnikání. „Je to tak 35 procent úspěchu. Spousta dobrých produktů, které kdy vznikly, skončily v propadlišti dějin, protože je někdo nedokázal prodat.“ Za důležité proto považuje, že když už si člověk daný produkt vysní, musí vymyslet i příběh, se kterým půjde k zákazníkovi.

Možná i to ho nakonec přivedlo k myšlence rozdělovat mezi zaměstnance deset procent zisku celé firmy. „Je to novinka, se kterou jsme přišli letos. Deset procent ze zisku celé skupiny rovným dílem rozdělujeme mezi zaměstnance, kdy ten svůj podíl dostane na investiční účet, kde mu jej ještě potom zhodnocujeme,“ říká s tím, že stejný podíl dostane uklízečka i vrcholný manažer. Například letos si tak zaměstnanci Jablotronu přišli ke svému základnímu platu zhruba na sto tisíc korun.

Dědek tento postup definuje slovy, že chtěl, aby „v Jablotronu platilo, že tam lidé nechodí pracovat, ale že tam chodí s firmou podnikat.“ Vzal si to za svůj první cíl po svém návratu do vedení firmy. „Už před nějakými dvanácti lety jsem usoudil, že přišla chvíle vedení firmy předat někomu jinému. A jelikož ctím jednohlavé vedení, protože vícehlavé organismy většinou žijou jen v pohádkách a končí špatně, užil jsem si – jak já říkám v legraci – dvanáct let důchodu,“ říká.

Právě získaný odstup ho k nápadu motivovat zaměstnance skrze rozdělování části zisku skupiny přivedl. Zaměstnanci si získané prostředky mohou vybrat po pěti letech v akciovém investičním fondu, který sám Jablotron spravuje a má na to přímo vyčleněné odborníky. „Zhodnocujeme takto prostředky firmy, a tak nám přišlo rozumné i výchovné lidi směřovat k tomu, aby si dokázali naspořit podstatné prostředky na nakoupení nového vozu či splacení hypotéky,“ vysvětluje zvolený postup Dědek.

Přispěla k tomu ale i ona negativní zkušenost zmíněná na začátku textu: „Jsem člověk, který se brání myšlence zadlužovat se. Byl jsem babičkou vychován, že dluh je hanba. A jelikož jsem měl na začátku velmi nepříjemnou zkušenost, velmi dobře jsem si vždy rozmýšlel, zda a kdy se zadlužit.“

Co dále v podcastu zazní?

• Co konkrétně Dědka přimělo se do firmy po dvanácti letech vrátit
• Jaký „jediný problém“ Dalibor Dědek má
• Čemu přesně se ve firmě věnuje a proč
• Kde vidí Jablotron za pět až deset let
• Co ho přivedlo k politice a proč to nevyšlo
• Proč se rozhodl pomáhat válce zmítané Ukrajině

Kam dál? Podnikatelské příběhy na Finmagu:

• Nejdřív sen, pak plán, potom celý svět. Partners mají velké cíle
• Český chytrý zámek dobývá Evropu. Před expanzí přidal GPS a láká investory
• Horákovi: Albatros stál a padal s Harrym Potterem. Bylo třeba to změnit
• Vymysleli mixážní pult na energie a slaví úspěch. Nápad z Brna šetří miliony
• Lžou, kradou a podvádějí. A vy jim za to ještě zaplatíte