Pesticidy vynášejí, přesto jsou na odpis. Jaké alternativy řeší výrobci?

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za víc než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů.

Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Evropská komise dokonce už přijala návrh na velké omezení pesticidů.

Až 95 procent pesticidů se do tuzemska dováží. Místním výrobcem je podle experta na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Františka Kocourka pouze Draslovka Kolín. Trh si dělí osm velkých nadnárodních výrobců, největší jsou německý BASF, švýcarská Syngenta a americká Corteva.

„Malý výrobce nemá prostředky na náklady spojené s výrobou registrovaných pesticidů. Ty se pohybují v desítkách milionů za jednu účinnou látku – od vývoje po zavedení do praxe,“ uvedl Kocourek v rozhovoru pro web Ekonews.cz.

Největší chemický koncern na světě BASF dosáhl v agrobyznysu v Česku tržeb 915 milionů korun.

Těžké váhy

Corteva měla loni v Česku tržby z prodeje pesticidů 1,4 miliardy korun a dosáhla zisku po zdanění ve výši 93 milionů. Podle zveřejněné výroční zprávy její podíl na tuzemském trhu činí 19 procent, což odpovídá celému trhu o rozsahu 7,4 miliardy korun.

„Čisté tržby společnosti Corteva rostly už třetí rok po sobě,“ říká Jean-Philippe Riffat, regionální ředitel Corteva Agriscience pro střední Evropu. Růst podle něj přineslo jednak rozsáhlé zavádění nových produktů v oblasti pesticidů i osiv a dále „sebevědomá cenová politika, spojená s velkou poptávkou po technologiích“.

Dalším důležitým subjektem na poli pesticidů je německá společnost Bayer, která od roku 2018 vlastní americkou firmu Monsanto. Ta v sedmdesátých letech minulého století objevila herbicid glyfosát, o jehož další používání už byl několikrát sveden boj i na půdě Evropské unie. Česko zakázalo používání glyfosátu od začátku roku 2019 na předsklizňovou aplikaci u plodin pro potravinářské účely, tedy primárně na obiloviny a veškerou řepku.

Koncern Bayer, který je i výrobcem léků, v Česku nezveřejňuje zvlášť tržby za svou divizi pesticidů a osiv (crop science). Ve výroční zprávě za rok 2020 pouze píše, že tržby vzrostly o dvě procenta, a to „hlavně z důvodů příznivého počasí“.

Negativně naopak počasí ovlivnilo prodej fungicidů, tedy postřiků proti plísním. Pro výrobce pesticidů je špatným počasím v tomto případě sucho, protože v něm se plísním nedaří. Pokles zaznamenaly u Bayeru i herbicidy, což jsou látky na hubení plevele, hlavně kvůli poklesu ploch, na nichž se pěstuje cukrová řepa. Naopak dobré tržby si Bayer za předloňský rok pochvaloval u kukuřičných herbicidů či insekticidů používaných na hubení hmyzu.

Největší chemický koncern na světě, německá společnost BASF, dosáhl v agrobyznysu v Česku v roce 2020 podle výroční zprávy tržeb 915 milionů korun, švýcarská společnost Syngenta pak předloni 770 milionů a navzdory nepříznivému počasí růstu o necelých šest procent.

Kromě těchto čtyř světových výrobců patří k velkým hráčům na tuzemském trhu rovněž společnosti Adama a FMC Agro Česká republika. Společnost Adama s centrálou v Izraeli měla loni tržby téměř půl miliardy korun. FMC Agro, vlastněné nizozemskou FMC Chemicals, vykázalo za rok 2020 tržby 514 milionů.

Uvedených šest společností je členem asociace CropLife Česká republika, neboli sdružení výrobců pesticidů. Ta se prezentuje jako organizace představující „udržitelná řešení v ochraně rostlin“ a jako svůj hlavní předmět činnosti uvádí „koordinovaný postup a ochranu zájmů členů sdružení ve vztahu k orgánům a institucím státní správy a samosprávy v České republice“. Jinými slovy jde o lobbistickou organizaci, která spadá pod stejnojmennou centrálu v Bruselu.

Ukončení registrace přípravků nebo účinných látek na úrovni EU má za následek jejich následný konec v jednotlivých státech.

Byznys pod tlakem

Lobbing je pro výrobce pesticidů důležitý, protože v posledních letech čelí rostoucí regulaci ze strany Evropské unie, která tlačí na omezení používání pesticidních přípravků obecně. Zároveň ale přibývají na seznamu zakázaných pesticidů další a další přípravky s tím, jak jde vývoj dopředu a prokazují se jejich negativní účinky – ať už na lidské zdraví, nebo na životní prostředí.

Jak zmiňuje František Kocourek, syntetických pesticidů v rámci ekologizace a cílů Green Dealu ubývá. „Počet každoročně schválených biologických přípravků v EU už převyšuje ty syntetické. Loni to bylo v poměru čtyři ku jedné, předtím obráceně, tedy pět syntetických na jeden biologický. U ovoce a zeleniny se náhrada v brzké době může týkat až dvaceti procent syntetických pesticidů,“ uvedl.

Zmíněná společnost Bayer na to upozornila i ve své výroční zprávě, kde píše, že v roce 2021 předpokládá pokles obratu kvůli ztrátě registrace účinné látky thiacloprid (insekticid, jed, který narušuje přenos impulsů v nervovém systému hmyzu a postupně vede k jeho usmrcení, který se používá na řepku i ovocné stromy, pozn. aut.).

Shutterstock

Vaše odpadky, naše miliardy. Kdo vydělává na českých skládkách?

Skládkování je sice nejšpinavější, ale zároveň nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu. Pro čtveřici velkých hráčů, kteří dominují tuzemskému trhu, je to dobrý a stálý byznys s tržbami v řádu miliard korun. Proto dlouho odolávali evropskému tlaku na jeho omezení. To se ale blíží.

Podobně vidí dopad kroků EU na pesticidový byznys i Syngenta. „V letech 2017 až 2019 nás postihly opatření Evropské unie a došlo k zákazu prodeje našich klíčových produktů, které se promítlo do poklesu tržeb v roce 2019,“ uvádí s tím, že v roce 2020 se situace stabilizovala a chybějící produkty byly nahrazeny novými v souladu s opatřeními EU.

Zmíněné ukončení registrace přípravků nebo účinných látek na úrovni EU má za následek jejich následný konec v jednotlivých státech. Za BASF se například v Česku loni jednalo o přípravky na bázi Epoxikonazolu. „V následujících letech lze očekávat, že bude docházet k úbytku dalších účinných látek, a tak i přípravků, které se v zemědělství používají,“ dodává Stanislav Větrovský, vedoucí marketingu BASF pro Česko a Slovensko.

Podobně je na tom výrobce Corteva, protože EU neobnovila registraci přípravku chlorpyrifos a firma jej loni přestala vyrábět. „Stojí za to říci, že chlorpyrifos-methyl byl nejúčinnějším řešením proti kněžici mramorované (ploštice původem z Asie, pozn. aut.), která se Evropou rychle šíři,“ uvádí za Cortevu regionální ředitel pro střední Evropu Riffat s tím, že žádná aktivní látka nebyla tak pečlivě zkoumána. Zemědělci tím podle něj přišli o klíčový nástroj, jak svou úrodu ochránit.

Zvyšující se tlak z Bruselu vyvolaný zhoršující se biodiverzitou a stavem přírody nutí výrobce se přizpůsobovat.

Nesmrtelná chemie

Podle expertů, především hydrologů, je ale problém, že i když je nějaký pesticid zakázán, neznamená to, že je od něj životní prostředí vyčištěno. Pesticidy či jejich metabolity (zmutovaná účinná látka daného pesticidu, pozn. aut.) se totiž ve vodě či v půdě objevují i desítky let poté, co jsou zakázány.

„V podzemních i povrchových vodách stále nacházíme i metabolity látek, které se už patnáct let nepoužívají,“ potvrzuje Vít Kodeš z Českého hydrometeorologického ústavu.

Cílem Evropské unie je snížit do roku 2030 používání pesticidů na polovinu. Minulý měsíc jej schválila Evropská komise, nyní jej musí ještě projednat Evropský parlament a Rada.

Zvyšující se tlak z Bruselu vyvolaný zhoršující se biodiverzitou a stavem přírody nutí výrobce se přizpůsobovat. Samozřejmě se ale snaží evropské cíle zmírnit, dopady pesticidů zpochybňovat a varovat před hrozivými následky, když je nebudeme používat. Nejčastěji poukazují na to, že neexistuje jiné účinné řešení, jak daného škůdce či plíseň zastavit, případně varují, že dojde k velkému propadu výnosů.

Výrobci ale zároveň hledají cesty, kde mizející byznys vykrýt. Jednou z možností, jak chemické pesticidy nahradit, jsou bio přípravky. „Jedná se o řešení založená na přírodních mechanismech, jako jsou mikroorganismy, rostlinné extrakty nebo například feromony,“ uvádí za BASF Větrovský.

V nabídce jsou podle něj především pro ochranu ovoce a zeleniny. „Jejich podíl v našem portfoliu se zvyšuje a bude nadále narůstat, nicméně vzhledem k jejich obecně nižší účinnosti se zatím jedná víc o společenskou poptávku než o poptávku ze strany našich zákazníků,“ dodává.

Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Kam dál? Ekologie na Finmagu:

• Brčka v době války a závislost na Rusku. Změna klimatu křiví naše priority
• Jak efektivně investovat do sociálně odpovědných společností
• Mikroplasty nelze ignorovat, z půdy už je nedostaneme, říká vědec
• Padesát let klimatické paniky. Proč už dávno nejsme mrtví?
• Migrační krize byla jen demoverze, může být i hůř, varuje energetický analytik

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag