Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Covid nakopl zvířecí byznys. Na mazlíčcích vyděláte i na Instagramu

Michael  DurčákJakub Žofčák
Michael Durčák, Jakub Žofčák
20. 6. 2022

Zdá se vám, že během pandemie přibývala v českých domácnostech zvířata tak rychle, že je čas nahradit lva ve státním znaku jezevčíkem? Nejsme v tom sami, podobný trend je patrný po celém světě.

Covid nakopl zvířecí byznys. Na mazlíčcích vyděláte i na Instagramu
Američané si od začátku pandemie pořídili devět milionů psů a pět milionů koček (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Začneme od Adama a jeho Alíka z poslední doby ledové. Nejlepšího přítele dala člověku touha přežít. Podle archeologů se vlci zhruba před 15 tisíci lety nechali ochočit jednoduše proto, že jim křehké spojenectví pomáhalo snáz si opatřit potravu.

Skutečnou změnu představovala neolitická revoluce. Zhruba před 11 až 10 tisíci lety pravěký člověk opustil život lovce a sběrače, začal tvořit trvalá osídlení a taky chovat jako hospodářská zvířata prasata, kozy, ovce a další druhy.

Obchod s kočkami byl už ve starém Egyptě výnosný byznys, takže už tehdy existovaly kočičí množírny.

Božská číča

Z většiny zdomácnělých zvířat měl člověk užitek, ale nesloužila všechna jenom jako dojné krávy. Nejlepší příklad jsou kočky. Poprvé byly zřejmě domestikovány na Blízkém východě, kde pomáhaly chránit úrodu před hlodavci.

Kočičí hlavy za psí daně

V roce 1830 zavedli v Berlíně psí daň tři tolary ročně, aby snížili počet psů ve městě. Nejprve se uvažovalo o tom, že by jejich vlastnictví zakázali chudým – beztak nemají žádný majetek, který by potřeboval ochranu, povinná psí známka ale zabrala podobně.

Počet psů se snížil z šesti tisíc na něco přes tři tisíce. Drasticky, jak dokumentuje báseň romantika Adelberta von Chamisso o žebrákovi, který nemá jiné východisko než svého společníka utopit. Oproti zákazu ale měla daň výhodu: město z ní začalo platit dláždění ulic. Na opravy pěší infrastruktury se poplatek za hundesteuer, tedy psí známku, používá dodnes, kdy je v Berlíně registrováno přes 110 tisíc psů.

Regionu zůstala láska ke kočkám vlastní dodnes. Proslulý je Istanbul, který je podle různých odhadů domovem stu tisíc až milionu koček, které místní spíš než jako toulavá zvířata vidí jako obecní mazlíčky.

Nejvíc si ovšem kočky vážili Egypťané. Byla pro ně důležitým zvířetem už od první dynastie před pěti tisíci lety. Faraoni si jí cenili jako strážce svých komnat před jedovatými hady, škorpiony a další nebezpečnou havětí.

Od druhé dynastie uctívali Egypťané také bohyni Bastet, která měla nejprve lví a později kočičí hlavu. Byla ochránkyní faraona, Dolního Egypta a slunečního boha Re. Zároveň byla symbolem plodnosti a mateřství – plodnost ochočených koček staré Egypťany fascinovala.

Miciny ale byly důležité i pro staroegyptskou ekonomiku. Obchod s kočkami byl výnosný byznys, takže už tehdy existovaly kočičí množírny. A také speciální pryskyřice, oleje, obvazy a další věci nutné k pohřebním rituálům… Určitě jste minimálně na obrázcích viděli kočičí mumie, které doprovázely své pány na cestě do posmrtného života, v Egyptě byly ostatně postupně odhaleny celé kočičí hřbitovy. Trh tedy rostl i díky víře v život po životě.

Jedním z prvních výsledků šlechticí mánie je i známá britská modrá krátkosrstá kočka.

Kočičí eugenika

Doba se mění. Psa coby strážce domova nahradil alarm a bezpečnostní systémy, na myši víc platí pasti a jedy než kočka. Osvědčili se ale jako společníci a především na Západě vešli do nové role: do role mazlíčků. S tím vstoupila do hry i móda a poptávka po nových plemenech.

Zpomal, kočka

Chov koček skýtá mimo podrápaných rukou a nábytku ještě jedno nebezpečí – toxoplazmózu. Jednobuněčný parazit Toxoplasma gondii přinesl kočkám evoluční výhodu při lovu myší. Myš chytí parazita (z kočičího trusu), ten změní její chování a zpomalí reakce. Kočka chytí myš.

Podle vědců má ale od koček toxoplasmu taky 30–50 procent (!) lidské populace. Těhotným ženám se proto nedoporučuje chov kočky (nebo přinejmenším čištění bedýnky), důsledkem zpomalených reakcí by prý mohlo být i vyšší riziko autonehod. Výzkumem se zabýval i český vědec s notoricky známým účesem Jaroslav Flégr a nemocí trpěla třeba Martina Navrátilová během US Open v roce 1982.

Ve velkém to začalo asi před sto padesáti lety ve viktoriánské Anglii. Psi se už dřív šlechtili k různým pracovním účelům, u koček šlo jenom o hledisko estetické. Britové byli šlechtěním posedlí. Na prvních výstavách koček, které se konaly v Británii v roce 1871, bylo jen několik tradičních plemen. Jejich počet jsme od té doby několikrát znásobili, různé asociace jich uznávají zhruba mezi 50 a 75.

Jedním z prvních výsledků šlechticí mánie je i známá britská modrá krátkosrstá kočka. Britskou kočku vlastně na ostrovy importovali Římané a její popularitě v 19. století hodně pomohla kočka Šklíba z Alenky v říši divů, která vyšla roku 1865. O šest let později byla na první ze zmíněných výstav představena její šedomodrá varianta. A do světa se rozšířila nejen britská modrá, ale i posedlost dalším šlechtěním pro soutěže, ale i potěchu domácnosti.

Britové dali světu kočičí globalizaci, existoval ovšem i kočičí protekcionismus. To ilustruje příběh norské lesní kočky. Zvířata plemene uvyklého na drsné severské klima mívali na palubách svých lodí už vikingové, ale mezi světovými válkami mu hrozilo vyhynutí. K jeho záchraně po druhé světové válce pomohl spolek nadšenců a také norský král Olaf V., který norskou lesní označil za oficiální kočku země. O kočky se začalo pečovat a až do 70. let byl zakázaný jejich prodej mimo Norsko. Dnes jsou populární vedle Skandinávie i ve Francii. Světové popularity ale na rozdíl od britek plemeno nedosáhlo.

Celkově připadají tři Američané na psa a čtyři na kočku, v Česku je to zhruba jeden pes na čtyři a jedna kočka na sedm obyvatel.

Báječná léta pro psa

Pandemie covidu přinesla několik překvapivých změn v chování lidí. Přechod na práci z domova například způsobil, že lidé začali zkrášlovat nejen své příbytky, ale i vlastní zevnějšek – na plastické operace se stojí stejně dlouhé fronty jako na řemeslníky. A především se začaly vyprazdňovat zvířecí útulky.

Podle dat American Pet Products Association si Američané od začátku pandemie pořídili devět milionů psů a pět milionů koček. Server Statistareportuje za rok 2021 meziroční zvýšení počtu domácích mazlíčků o čtyři procentní body. Celkově připadají tři Američané na jednoho psa a čtyři na jednu kočku, v Česku je to zhruba jeden pes na čtyři obyvatele a jedna kočka na sedm obyvatel. Řečí peněz má celkový trh s domácími mazlíčky v USA hodnotu neuvěřitelných 110 miliard dolarů (2,4 bilionu korun).

Počet psů a koček chovaných v domácnostech (v mil.)

Statistic: Number of dogs and cats kept as pets worldwide in 2018 (in millions) | Statista
Zdroj: Statista

Rostly i ceny „papírových“ psů v Česku – podle dat Forbesu oproti předpandemickému stavu nejvíc vystřelila cena trpasličích pudlů (až o 470 procent), zlatých retrívrů (až o 400 procent) a francouzských buldočků (až o 300 procent). Už i „obyčejný“ německý ovčák se běžně pořizuje za 15–17 tisíc korun.

Není se čemu divit, pejsek do domácnosti je v podstatě ideální lék na lockdownové neduhy. Liat Morgan a jeho kolegové v časopisu Nature potvrzují, že zvířecí společníci uleví od stresu, úzkostí a dalších duševních obtíží, a mají dokonce potenciál zlepšovat vzájemnou úctu, empatii a mezilidské vztahy celkově. Mimo to pes donutí páníčka několikrát denně se venčit a zlepšuje tak i jeho fyzickou kondici, nemluvě o vítaném rozptýlení mezi vysilujícími virtuálními meetingy.

Blahodárnost zvířecích společníků potvrzuje i dotazník, který si nechali udělat tvůrci aplikace na venčení a hlídání psů Rover. Z tisícovky respondentů 93 procent potvrdilo, že „pandemic pet“ zlepšil jejich fyzický nebo psychický stav a 80 procent si díky němu užívalo víc práci z domova.

Oblibu mazlíčků během pandemie signalizují mimo jiné i podvody s nimi spojené, množírnami počínaje a únosy psů konče. Severoamerická nezisková organizace Better Business Bureau, která se zabývá ratingem důvěryhodnosti firem, zaznamenala mezi březnem a červencem 2020 celkem 1649 podvodů zahrnujících štěňata – třikrát víc než ve stejném období předchozího roku. Kanadské protipodvodové centrum zaznamenalo v prvním čtvrtletí roku stejný počet takových podvodů jako za celý předchozí rok dohromady.

Ale ukončeme kapitolu pozitivně – podle zprávy Americké společnosti pro prevenci krutosti na zvířatech (ASPCA) z května 2021 je 90 procent psů a 85 procent koček převzatých během pandemie stále u nových majitelů. Obavy zvířecích útulků, že se jim mazlíčci budou ve velkém vracet zpátky, se nepotvrdily. Největším výhercem pandemie tedy není Zásilkovna ani Dáme jídlo, ale všichni psi, kteří si doma můžou dosyta užít svých majitelů.

Se zvířetem, které má pět tisíc sledujících, si můžete říct v průměru o 10 až 60 dolarů za sponzorovaný příspěvek.

Podnikej jak zvíře

Některým lidem karanténní mazlíčci zpříjemnili práci z domu, jiným dokonce práci našli. Stačilo je postavit před kameru. S Instagramem šli psi a kočky dohromady i před covidem, ale už v posledním březnovém týdnu roku 2020 se zvýšil počet příspěvků s tagem #puppies (štěňata) o 38 procent a se slovem #dog o 11 procent.

Přidejme fakt, že tou dobou kvůli pandemii trávilo 43 procent uživatelů víc času se svými mazlíčky (podle mezinárodního průzkumu společnosti GWI), a z petfluencerů se staly stroje na peníze. Pět z deseti největších zvířecích účtů na Instagramu má dnes víc sledujících než nejsledovanější z Čechů, Petr Čech. A ten jich má 2,2 milionu. Vznikl začarovaný kruh – víc mazlíčků znamená víc mazlíčků na Instagramu, což dál stimuluje poptávku po mazlíčcích.

Nejvlivnější zvířata světa

Pes JiffKathy Hutchins / Shutterstock.com

Nejsledovanějším zvířetem světa na Instagramu je pes plemene pomeranian Jiff s 9,7 milionu sledujících.

Následují kočka Nala (4,4 milionu), mops Doug (3,7 milionu), liška Juniper (3 miliony) a husky Borley Blue (2,4 milionu).

V různých zemích lidé dávají přednost různým zvířatům. Třeba podle singapurského webu Seedly jsou v zemi mezi nejsledovanějšími zvířaty králíci, křečci, nebo dokonce kuřata. Světově jsou ale „nejvlivnější“ psi a kočky a do první desítky se probojovala ochočená liška.

A popularita nese zisk. Web Hypeauditor.com, který se zabývá ratingem influencerů na Instagramu, uvádí, že se zvířetem, které má pět tisíc sledujících, si můžete říct v průměru o deset až šedesát dolarů za sponzorovaný příspěvek. Pokud máte sledujících mezi dvaceti a sty tisíci, můžete si říct až o dva a půl tisíce a s milionem až o 15 tisíc dolarů. Pro ty, co mají přes milion fanoušků, už web horní hranici neuvádí. Samozřejmě záleží na zemi, kde má zvířátko publikum, i na tom, jak je páníček obchodně zdatný. Ale pokud v tom umí chodit, může si připočíst honoráře za vystoupení v různých pořadech, reklamy nebo třeba klíčenky – a za pár let jsou s mazlíčkem za vodou.

Ovšem stejně jako u lidských influencerů i úspěšný mazlíček se musí něčím lišit. Sympatie lidí si získávají unikátní zvířata. Třeba kočka Lil Bub z americké Indiany, kterou internet miloval mezi lety 2011 až 2019. Nejslabší kotě z vrhu nikdo nechtěl, dokud se ho na žádost přátel neujal Mike Bridavsky.

Bub byla vážně jedinečná – chyběly jí některé zuby, oči měla vypoulené, jazýček neustále venku, při chůzi se kymácela a navíc byla maličká. Přesto si ji internet zamiloval. Nashromáždila tři miliony sledujících na Facebooku, fotili ji slavní fotografové, chodila do televize, měla vlastní talk show a setkala se se slavnou Grumpy Cat. Kočičí celebrita. Majitel na ní vydělával, ale také její popularitu využíval k propagaci kastrace domácích zvířat nebo pomoci útulkům, které se starají o nemocná zvířata. Mnohé útulky pak dostávaly kromě mediální pozornosti také část výdělků z Bubiny popularity coby dary.

Za co utrácí majitelů psů a koček v USA

Statistic: Average annual expenditure on dogs and cats in the United States as of 2020, by category (in U.S. dollars) | Statista
Zdroj: Statista

Japonci Šuičimu Cunodovi zas nasbíral od roku 2016 skoro půl milionu sledujících na Instagramu jeho ježek Azuki. V zemi vycházejícího slunce se stal národní senzací poté, co Cunoda vyrobil ve spolupráci s firmou Coleman Japan sérii fotografií, kde ježek pózuje s kempingovým vybavením.

Spojení roztomilosti a chytrého brandingu nikdo neodolal. „Fotím ho každý den zhruba 15 minut poté, co ho obstarám,“ řekl magazínu New York Cunoda. Ježek podle něj vůbec nevnímá, že ho někdo fotí. To samozřejmě vyvolává otázku, nakolik si zvířecí celebrity můžou užívat život a jestli nejsou jen prostředkem k výdělku svých páníčků.

V Česku je pojišťování zvířat výjimka – pojištěna jsou dvě procenta domácích mazlíčků, z 95 procent jde o psy.

Jak pojistit devět životů

Mezi méně příjemné povinnosti spojené s domácími mazlíčky patří návštěva veterináře. Oproti západním zemím je v Česku poměrně levná, přesto se zejména majitelům více zvířat může prodražit. Rutinní prohlídka nebo očkování se pohybuje v řádu vyšších stokorun, kastrace kočky je zhruba za dva tisíce, kastrace psa ještě jednou tolik. Možnosti veterinární péče poskočily v posledních deseti letech obrovsky kupředu – už nejsou problémem ani složité ortopedické zákroky, nebo dokonce chemoterapie. Tady už jsme ale v řádu desetitisíců.

Proč pošťáka nekousne

Pokud chcete čas od času překvapit svého psa, můžete mu pořídit Dogsie. Startup vznikl v roce 2016 na půdě ČZU a od té doby stihl udělat radost víc než 20 tisícům zvířat.

Za cenu od 520 do 720 korun (podle velikosti psa) přiveze pošta každý druhý měsíc psí mystery box s tematicky laděnými dobrotami a hračkami. Letos v lednu měl například téma vesmír – obsahoval třeba psí Milky Way, tedy mléčnou dráhu, kalamárové kroužky s názvem Saturnovy prstence nebo plyšovou raketku. Dvacet procent výdělku jde neziskovkám Pes nejvěrnější přítel a Dočasky.cz, které pomáhají opuštěným chlupáčům. Zatím to na psí charitu hodilo přes půl milionu korun.

Podle Jana Moravce ze společnosti PetExpert, který poskytl rozhovor serveru E15, závisí průměrné roční náklady nejvíc na zdraví daného zvířete. Pokud má jeho majitel štěstí a zvíře netrpí chronickými zdravotními problémy, jedná se o tisícikoruny ročně, pokud štěstí nemá, jsou to desetitisíce. U středního psího plemene můžou celoživotní náklady činit až dvě stě tisíc korun.

Logickou odpovědí je pojištění. Pojištění lidského zdraví je povinnost daná zákonem, co ale zdraví chlupatých členů domácnosti?

V Česku je pojišťování zvířat spíš výjimka – pojištěna jsou podle Moravce zhruba dvě procenta domácích mazlíčků, z 95 procent jde o psy. Pro srovnání – Němci mají pojištěných šest procent mazlíčků, Rakušané zhruba tři procenta. Standardem je pojišťování zvířat ve Velké Británii (kde je pojištěna přes polovina zvířat) a ve Švédsku (70 procent).

České pojišťovny nabízejí trojí krytí – pojištění při úrazech a nemocech, pojištění proti uhynutí nebo utracení a pojištění osobní zodpovědnosti. Čtěte ale malá písmenka: počítá se vždycky se spoluúčastí a s karenční lhůtou, pojištění se nevztahuje na chronická onemocnění, očkování, kastraci a na závody a sportovní akce. Často lze pojistit pouze „papírová“ zvířata a platí věková omezení (nejčastěji mezi půlrokem a osmým rokem života). Podle webových srovnávačů by si majitelé měli připravit kolem šesti tisíc ročně. Mimo psy a kočky lze u nás pojistit i hospodářská zvířata (ovce, kozy, skot a drůbež) a koně.

Průměrné roční výdaje na veterináře v USA vycházejí na 1334 dolarů.

Přispějte na chlupáče

V Americe se zdravotní péče prodraží nejen lidem, ale bohužel i jejich domácím mazlíčkům. Z dotazníku American Pet Products Association vyplývá, že průměrné roční výdaje na veterináře v USA vycházejí na 1334 dolarů (28 500 Kč) u psů a na 801 dolarů (17 tisíc Kč) u koček.

Máte domácího mazlíčka? Jakého?

Pojištěných zvířat v USA bylo ale na konci roku 2020 jenom 3,1 milionu (podle Severoamerické asociace pojistitelů domácích zvířat NAPHIA). Nemluvě o tom, že z celkového počtu 128,5 milionu amerických domácností s domácím zvířetem žije 22 milionů zvířat v komunitách s nedostatečnou obsluhou a 88 procent z nich není kastrovaných.

Vzniká tak poměrně velký prostor pro charitu. Jestli totiž něco snadno otevírá srdce a peněženky, je to fotografie smutného psa s ovázanou nohou. Ve Velké Británii jsou to například organizace PDSA nebo Blue Cross, které provozují několik zvířecích nemocnic a nabízejí bezplatnou veterinární péči pro Brity, kteří pobírají státní příspěvky. Ve Spojených státech je to organizace The Humane Society, která organizuje například psí potravinové banky, pomoc se zaplacením veterináře, zachraňuje zvířata z nevyhovujících podmínek a další. 

Twitterový účet WeRateDogs, který začal v roce 2015 jako populární „hodnocení“ psích fotografií, organizuje každý pátek fundraising pro nemocné psy, kterým vybírá peníze na drahou veterinární péči. Za celou dobu jeho vlastník Matt Nelson se spolupracovníky vybrali víc než 1,5 milionu dolarů (přes 32 milionů korun). Účet zároveň velmi propaguje pojišťování domácích zvířat skrze svou spolupráci se společností Trupanion. V Česku působí charitativní projekt VetPark, který financuje veterinární péči opuštěným zvířatům a právě tak zvířatům, jejichž páníčci jsou v dlouhodobě tíživé finanční situaci.

Kam dál? Durčák a Žofčák na Finmagu:

 

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
18
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Michael  Durčák

Michael Durčák

Má rád fotbal a kočky. Kromě Finmagu píše pro magazín Reportér nebo komentáře o dění v USA pro Seznam Zprávy. Zároveň je redaktorem videoherního časopisu Score.

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák je absolventem oboru Ekonomická analýza na NF VŠE a momentálně si dělá doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Živí se lektorstvím a pořádáním kurzů pro studenty, spolupracuje jako... Více

Související témata

byznyscovid
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo