Když z prášku upečete součástku aneb První slovenská firma na pražské burze

Gevorkyan je úplně první slovenská společnost, která bude na pražské burze, a velikostí emise se řadí na první místo vůbec: chce získat až 800 milionů korun. „Máme víc zakázek, než dokážeme vyrobit. Chybějí nám kapacity,“ vysvětluje majitel a zakladatel Artur Gevorkyan.

Firma si mohla vzít úvěr nebo pořídit stroje na leasing. Nestačilo by to ale na všechno, co majitel plánuje. „Investujeme do dlouhodobé konkurenční výhody, chceme co nejvíc činností dělat automatizovaně. Není to levné, náklady na automatizaci jsou víc než polovina nákladů na pořízení nového stroje. Ale vyplatí se to a pro zákazníky je to dobrá zpráva – nepřijdeme za rok, že musíme zdražit, protože zaměstnanci chtějí přidat kvůli inflaci,“ říká Gevorkyan.

Už roky se mu ten přístup vyplácí. Počet zaměstnanců za posledních pár let klesl o třetinu – teď Gevorkyan zaměstnává 149 lidí –, tržby stouply na dvojnásobek. Loni firma utržila 53 milionů eur (asi 1,31 miliardy Kč), čistý zisk byl 2,3 milionu (téměř 57 milionů Kč).

Známe hodně případů, kde se po vstupu strategického partnera z původního podniku stanou úplně jiné firmy...

Doba je zlá. A vhodná

Na výběr byly dvě možnosti. Buď se Gevorkyan spojí se strategickým partnerem, nebo uvede akcie na burzu. „Pana Gevorkyana známe přes deset let, organizovali jsme pro něj několik kol financování, například prostřednictvím dluhopisů. Je hlavním motorem firmy. Poznali jsme jeho podnikatelskou a životní filozofii. A usuzujeme, že spojení se strategickým partnerem by pro něj nebylo vhodné. Víc by mu vzal, než dal,“ říká Marek Šubrt, manažer alternativních investic a podnikového financování v licencovaném obchodníku s cennými papíry BH Securities, který Gevorkyan na burzu přivádí.

Artur Gevorkyan

Foto: Gevorkyan

Arménský podnikatel svůj první metalurgický závod vybudoval v roce 1991 na Ukrajině. O pět let později ho přesunul na Slovensko, kde pro něj vybudoval fabriku na zelené louce. Společnost se zabývá práškovou metalurgií, vstřikováním kompozitních materiálů na bázi kovů a plastů a 3D tiskem. V letošním roce se stala první slovenskou firmou, která vstoupila na Burzu cenných papírů Praha.

Slovenská firma je technologicky na špici, nedává pro ni smysl spojovat se s někým kvůli přístupu k novým technologiím. Silný finanční partner by zas chtěl zasahovat do řízení. A to by asi stávající šéf neviděl rád: „Budujeme to jako rodinnou firmu. Známe hodně případů, kde se po vstupu strategického partnera z původního podniku stanou úplně jiné firmy a na dřívější majitele zapomenou. A já nechci ztratit značku,“ říká Gevorkyan.

Společnost Gevorkyan by se velikostí emise rozhodně kvalifikovala i na dospělejší trh pražské burzy. „Je to první krok, ale rozhodně ne poslední. Rádi bychom Gevorkyan v budoucnu nasměrovali i na hlavní trh. V té chvíli by na trh mohlo jít až 49 procent firmy, aby se zajistila řádná likvidita obchodování s akciemi společnosti,“ říká Šubrt z BH Securities.

A dodává, že i přes prudké propady v první polovině roku je pro vstup Gevorkyanu na burzu vhodná doba. „Gevorkyan vždycky během zpomalení ekonomiky – ať už v důsledku hospodářského cyklu, nebo krize jako nyní – nastartuje další růst. Jejich produkty přinesou zákazníkům výraznou úsporu nákladů. A na to zákazníci ve chvíli, kdy rostou ceny materiálů, energií i práce, obzvlášť slyší,“ říká Šubrt.

Je třeba vyrábět něco hmatatelného a něco, co je stále potřebné. S našimi výrobky se lidé setkají všude.

Součástky, kam se podíváš

Společnost Gevorkyan se specializuje na výrobu součástek na míru ze směsí kovových prášků. Samotná technologie je postavená na knowhow správné kombinace metriálů a parametrů jejich zpracování, směsi se lisují nebo vstřikují do forem a pak zapékají při velmi vysokých teplotách. Gevorkyan ale pro své zákazníky pouze nevyrábí. Ještě před samotným spuštěním výroby vývojáři společnosti hledají cesty, jak danou součástku zhotovit co nejefektivněji.

NextPage Media

„Razím tezi, že je třeba vyrábět něco hmatatelného a něco, co je stále potřebné. S našimi výrobky se lidé setkají všude. Když berou za kliku, když sedají do auta nebo letí letadlem. Na naše součástky spoléhají čerpadla ve stojanech na benzinkách nebo tiskárny na účtenky u pokladen. Jsou v kombajnu, který seče obilí, i ve vysokozdvižných vozících, které nakládají palety s potravinami,“ vypočítává Gevorkyan. Asi třetina výrobků jde do automobilového průmyslu, 16 procent jsou součástky pro ruční nástroje, 15 procent pro zámky a 12 procent jde do ropného průmyslu.

Výnos akcií má pomoct odstranit prostoje mezi výrobními programy. Přenastavení linek z jednoho výrobku na jiný může trvat i den, kdy výroba stojí. Nové výrobní kapacity by problém pomohly vyřešit.

Bývalo běžné, že na nás odběratel tlačil, že si klidně výrobky z našeho portfolia objedná v Asii. Teď tohle nikdo neřekne.

Čína je ze hry

Sám Artur Gevorkyan navazuje na práci svého otce, který byl jedním ze zakladatelů oboru práškové metalurgie v Arménii. V začátcích se obor zaměřoval hlavně na letecký průmysl, sám Gevrokyan vystudoval leteckou akademii. „Už je to taková rodinná značka. Když jsem před čtvrtstoletím přesouval firmu z Ukrajiny na Slovensko, potkával jsem se s lidmi ze západní Evropy, kteří buď znali přímo otce, nebo aspoň výsledky jeho práce,“ říká.

Z byznysového pohledu mu na Slovensku vyhovuje poloha. Továrnu otevřel v obci Vlkanová poblíž Banské Bystrice, na dosah má dálnici i mezinárodní letiště Sliač. Klíčovou roli hraje poloha zvlášť dnes, kdy jsou narušené světové dodavatelské řetězce. „Nestěžujeme si, nám to nahrává. Ještě před sedmi lety bylo běžné, že na nás odběratel tlačil, že si klidně výrobky z té „jednodušší“ části našeho portfolia objedná v Asii. Teď tohle nikdo neřekne. Pro srovnání: za jeden kilogram našich jednodušších výrobků zaplatíte v průměru sedm eur. Stejnou částku teď stojí jeho přeprava z Číny. Před pandemií to byl zlomek. Zákazníci změnili strategii, chtějí lokální dodavatele. A nás jako takové berou nejen Němci, ale třeba i Britové,“ říká Gevorkyan.

Gevorkyan usiluje o to, aby výroba pokračovala za všech okolností a ideálně co nejvíc soběstačně. „Chceme mít alternativy, plán B. Už před lety jsme upravili pece, můžeme přepínat mezi plynem a elektřinou. Chceme si vyrábět vlastní technické plyny, abychom je nemuseli kupovat. Chystáme stanici na výrobu dusíku ze vzduchu. Uvažujeme i o zeleném vodíku. Ještě před třemi lety návratnost nevycházela, teď už to bude jiné. A část peněz z akciové emise půjde i na vybudování fotovoltaiky na všech střechách,“ vysvětluje Gevorkyan.

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Alkohol jako investice? I na láhvi či sudu lze vydělat jmění
• Do čeho nyní (ne)investovat? Inflace mění zažitá pravidla
• Je tohle konec bitcoinu? Proč hlavní kryptoměna ztrácí na hodnotě
• Strach není na místě. Proč se vyplatí investovat i v krizi
• Jak vydělat na válce? Shortování není pro každého, varuje investor

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag