Aero znovu v nejistotě. Výrobce letadel je vydán napospas Orbánově vládě

V minulých letech to s tradičním leteckým výrobcem sídlícím v Odoleně Vodě nevypadalo vůbec dobře. Managment dosazený investiční skupinou Penta Investments, tehdejším majitelem fabriky, vsadil vše na jednu kartu. Naplno se pustil do časově i finančně velmi nákladného vývoje nového podzvukového letounu L-39NG, většina ostatního byznysu firmy – například výroba komponentů pro vrtulníky nebo opravy letadel – klesla na minimumm, nebo skončila.

Firmě tak rapidně klesly příjmy a dotovat vznik L-39NG bylo stále náročnější. I proto, že se pro něj stále nedařilo najít zákazníky. Vidina společnosti přitom byla jasná: nový letoun měl navázat na globální úspěch stroje L-39 Albatros.

Těžkou situaci jeho pokračovatele nejlépe ilustrovaly dohady s minulým vedením českého ministerstva obrany, respektive vládou Andreje Babiše (ANO).

Ty se vedly o to, jestli a jakým způsobem si má stroje L-39NG pořídit státní podnik LOM Praha pro výcvik pilotů v pardubickém Centru leteckého výcviku. Podle ideálních představ měli být Češi referenčním zákazníkem. Obchod ale zůstal na mrtvém bodě.

Když v roce 2010 začal Maďarsku vládnout Fidesz, stal se Szalay-Bobrovniczky významnou figurou ve stranickém think-tanku a vedl provládní týdeník.

Do maďarských rukou

I tohle byly momenty, které – spolu se špatnými hospodářskými výsledky továrny – uspíšily rozhodování investiční skupiny Penta o prodeji Aera.

Po zdlouhavých jednáních, kdy se několikrát změnila konstelace a navrhované podíly nových vlastníků, se většinovým majitelem tradičního výrobce letadel stala zásadní osobnost maďarského byznysu a politiky: Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Pouhý pětinový podíl pak zůstal na českou průmyslovou skupinu Omnipol, která měla původně mnohem větší choutky.

Na kariéře Szalay-Bobrovniczkého je nejzajímavějších jeho posledních dvanáct let. Když v roce 2010 začala Maďarsku vládnout strana Fidesz vedená Viktorem Orbánem, stal se významnou figurou ve stranickém think-tanku a vedl provládní týdeník.

Slovenský Denník N nedávno shrnul jeho minulost takto: „Skutečně se však rozběhl až po roce 2016, kdy se stal velvyslancem v Londýně a následovaly velké obchody. Nejprve vstoupil do železničního obchodu s Egyptem, kde spolupracoval s ruskými partnery.“

V té souvislosti Denník N zmiňuje, že Szalay-Bobrovniczky kooperuje s ruským podnikatelem Iskanderem Machmudovem. Právě jeho společnost UGMK až do letošního jara ovládala kunovický podnik Aircraft Industries, který vyrábí dopravní letouny L-410. Koncem dubna však Omnipol, jinak také menšinový vlastník Aera Vodochody, oznámil, že si kunovickou továrnu od ruských majitelů koupil.

Denník N o Szalay-Bobrovniczkém dále píše: „Po smrti filmového producenta a oligarchy Andyho Vajny získal v roce 2020 pět kasín v Budapešti. K tomu dostal i výhodný úvěr od maďarské centrální banky. Szalay-Bobrovniczky, manžel mluvčí vlády Alexandry Szentkirályiové, se v roce 2021 dostal k továrně Penty na letadla rovněž díky státní pomoci: maďarská rozvojová banka mu zabezpečila státem ručený úvěr ve výši přibližně 137 milionů eur.“ V přepočtu tedy asi 3,39 miliardy Kč.

Jako vlastník Aera Vodochody bude ministr obrany zároveň u obchodu, v jehož rámci si maďarské letectvo pořídí tucet strojů L-39NG.

Střet zájmů? Prý ne

Vyvrcholení příběhu nastává nyní. Szalay-Bobrovniczky se má stát ministrem obrany v nové Orbánově vládě. Jako vlastník Aera Vodochody bude zároveň u obchodu, v jehož rámci si maďarské letectvo pořídí tucet strojů L-39NG (osm pro výcvik, čtyři v průzkumné verzi). Jeho manželka, tedy mluvčí Orbánova kabinetu, pak oznámila, že o konflikt zájmů prý nejde.

Shutterstock

Vyzbrojeni nepřítelem. Proč obrana Česka stále závisí na sovětské technice?

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Jenže co v Budapešti projde zřejmě jednoduše, může v jiných zemích narazit. Nejen kvůli obchodně-politickým vazbám Szalay-Bobrovniczkého, ale také kvůli stále jasnějšímu a problematičtějšímu proruskému postoji maďarského vedení.

Například Slovensko, razící velmi jasnou a tvrdou protiruskou pozici, potřebuje nové podzvukové letouny pro výcvik svých pilotů na nové stíhačky F-16. Nyní zvažuje čtyři řešení. Stroj L-39NG je jedním z nich. Rozhodovat se prý bude na základě ceny či zapojení slovenského průmyslu.

Bratislava ovšem také po začátku ruské agrese na Ukrajině mnohoznačně naznačila, že do finálního výběru mohou vstoupit i „další faktory“. Pravděpodobné je, že podobné „faktory“ nakonec mohou zasáhnout i do českého kontraktu na pořízení celkově až osmi L-39NG pro výcvik mladých vojáků.

Z extrémně úzkého spojenectví Aera Vodochody s establishmentem Viktora Orbána bude ještě v českém leteckém průmyslu trápení a bolení hlavy.

Špatné načasování

Pro byznys Aera Vodochody tyto potíže nemusejí být nijak zásadní. A možná ho ani nemusejí trápit. S letounem chce uspět především na Blízkém východě a na asijském a africkém trhu. A tam se podobné nuance, jako nyní na Západě kvůli barbarském chování Vladimira Putina, příliš neřeší.

Faktem ale je, že ani s novým majitelem nenastalo pro středočeského leteckého výrobce kdovíjak klidné období. A to platí i pro další české firmy, jež s Aerem Vodochody spolupracují a jsou na jeho byznysu závislé. Továrna píšící svou historii od roku 1919 měnila majitele ve špatnou chvíli, kdy se bez dechu brodila ve velmi kritické situaci, na což doplácí dodnes.

Zůstává otázkou, co se s podnikem stane, až odbaví nyní diskutované objednávky (kromě dvanácti strojů L-39NG pro Maďarsko jde o další tucet strojů pro Vietnam či letouny pro Ghanu). Tedy jestli Budapešť bude mít sílu a finance na to, aby Aero Vodochody podržela i dál, nebo se bude snažit snížit svůj majetkový podíl ve firmě.

Dohoda s Omnipolem sice mluví o tom, že jeho procenta mají stoupat a ve výsledku by mohl vlastnit více než dnešní jednu pětinu Aera. Jenže není zřejmé, kdy a zda vůbec bude mít česká zbrojní skupina Richarda Hávy sílu a prostředky na to, aby svůj vliv v Aeru nějak razantněji zvýšila.

Jasné zato už dnes je, že z extrémně úzkého spojenectví Aera Vodochody s establishmentem Viktora Orbána, mimochodem blízkého spojence bývalého českého premiéra Babiše, bude ještě v českém leteckém průmyslu trápení a bolení hlavy.

Autor je členem redakce Reportérů ČT

Kam dál? Armáda a zbrojení na Finmagu:

• Americká základna v Česku? Proč je tahle debata už dávno zbytečná
• Peníze přicházejí pozdě. Zbrojení armády zamrzlo u líbivých slibů
• Nízké daně? Zapomeňte, Česko bude zbrojit
• Připrav se, kdo můžeš. Komunita prepperů radí, jak přežít válku
• Kdo ohlídá české moře? Armádu čeká stamiliardový tendr