Muskův Twitter, Twitterův Musk. Proč je převzetí sítě rizikem pro všechny?

Daniel Deyl
Daniel Deyl
2. 5. 2022
 5 567

Nejbohatší muž planety se rozhodl, že vlivná, sporná a prodělečná sociální síť bude jeho. Na tom, co se bude dít dál, závisí pravidla velkého byznysu, osud svobody slova i Muskova příčetnost. Ani jedno nelze brát jako samozřejmost.

Muskův Twitter, Twitterův Musk. Proč je převzetí sítě rizikem pro všechny?
Elon Musk zaplatí za Twitter 44 miliard dolarů. Teď ještě zjistit, co tím sleduje. / Zdroj: Sergei Elagin / Shutterstock.com

Elon Musk, asi největší hvězda světového byznysu za poslední desetiletí, v posledním dubnovém týdnu koupil provozovatele sociální sítě Twitter, aby jej mohl stáhnout z burzy a vést jej sám.

Svůj zájem odůvodňuje starostí o svobodu slova (o niž se podle jeho mínění Twitter staral nedostatečně), tvrzením, že jedině on dokáže firmu postavit na nohy ekonomicky, a více než 46 miliardami dolarů nabídky (nakonec mu stačilo o dvě miliardy méně, v přepočtu zhruba jeden bilion korun).

Management se převzetí nejprve bránil, ale neodolal – také proto, že Twitter až na výjimky po celou dobu své existence prodělává. Co s tím, a co to znamená pro zbytek světa? Pro odpověď je třeba jít trochu od lesa.

Vývoj hodnoty akcií Twitteru (v USD)

Čtvrtého dubna se veřejnost dozvěděla o tom, že se Musk stal vlastníkem téměř deseti procent Twitteru. Akcie vyletěly o 26 procent a po částečné korekci si téměř celý zisk udržely, ačkoli celý index Nasdaq tou dobou ztrácel.

Twitter akcie
Trading Economics

Zdroj: Trading Economics

Musk netroškaří. Když mu v samotném závěru dvacátého století začalo připadat, že bankám trvá převod peněz příliš dlouho, sestrojil elektronickou banku X.com, dnešní PayPal.

O dva roky později si usmyslel, že je třeba létat do vesmíru lépe než NASA; za další dva roky ho začala trápit energetická krize. Dnes je jeho SpaceX největším vesmírným hráčem a elektroautomobilka Tesla má tržní hodnotu větší než třináct největších konkurentů dohromady.

I kdyby ode dneška nesáhl na žádnou práci, čestné místo v pomyslné síni slávy konstruktérů, inženýrů a techniků vůbec má Musk bezpečně zajištěné.

Jak sedět na mnoha židlích

Není divu, že se Musk sám stal nejbohatším mužem světa; jeho jmění ke konci dubna čítalo, byť jen teoreticky, zhruba 253 miliard dolarů (5,9 bilionu korun). A také není divu, že si zvykl vlastnímu úsudku bezmezně důvěřovat. Kombinace obojího je však nebezpečná.

Musk ve formě

Elon Musk provokuje rád a v posledních dnech je opravdu ve formě. Na (již brzy) svém Twitteru kromě popichování krajní levice i pravice vzkázal svým followerům, že dalším artiklem na jeho nákupním seznamu je Coca-Cola, do které vrátí kokain.

Odkázal tím na původní recepturu nápoje, když byl v roce 1886 uveden na trh ještě jako lék. Zároveň připojil jeden z reklamních sloganů společnosti, podle něhož vás od prožití „skutečného kouzla“ dělí jediný doušek.

I kdyby ode dneška nesáhl na žádnou práci, čestné místo v pomyslné síni slávy konstruktérů, inženýrů a techniků vůbec má Musk bezpečně zajištěné. Pustil se však jiným směrem.

Těžiště jeho ambicí – soudě alespoň podle energie, kterou jim věnuje – se přesunulo od řešení problémů technických k nápravě lidstva. Nejprve se mu znelíbila pravidla, jimiž se řídí podnikání veřejně obchodovaných firem, poté se rozhodl masivně podpořit kryptoměny a nakonec si usmyslel, že ovládne Twitter.

Dokud první principy jeho inženýrské kariéry formulovala fyzika, nacházel Musk coby inovátor pramálo konkurence. To mu otevřelo mnohé dveře; rozhodl se vejít těmi, které obvykle otvírá erudice v oblasti práva, finančnictví, aplikované psychologie a kdo ví, čeho ještě. A rozhodl se vejít všemi najednou. Není divu, že není zjevné, kam dojde.

Je to podobné, jako kdyby se Paul McCartney přihlásil na souběžně konaná mistrovství světa v lyžování a kuželkách, očekávaje úspěch na základě faktu, že je všestranně úspěšným hudebníkem.

Twitter je velkým soustem. Na rozdíl od popichování burzovního regulátora a laškování s bitcoinem vyžaduje jeho provozování serióznost.

Jednou ano, jednou ne

Twitter je tedy bezpochyby velkým soustem. Na rozdíl od popichování burzovního regulátora a laškování s bitcoinem, což lze obojí snadno dělat na částečný úvazek, vyžaduje jeho provozování jistou dávku serioznosti.

Donald Trump Twitter
kovop58 / Shutterstock.com

Výhra pro Trumpa? Muskova akvizice Twitteru mu zvyšuje prezidentské šance

Z rozhodnutí šéfa Tesly Elona Muska koupit Twitter musí mít radost Donald Trump. Jeho návrat do Bílého domu se znovu o něco přiblížil. Ovlivněny mohou být i bezpečnostní zájmy Česka, píše Lukáš Kovanda.

Musk začal tím, že se vykašlal na pravidlo o zveřejňování své téměř třímiliardové investice, když ji nahlásil Komisi pro dohled nad obchodem s cennými papíry (U.S. Securities and Exchange Commission, zkratka SEC) později, než zákon ukládá. A jen tak mimochodem na tom zpoždění vydělal 156 milionů dolarů (3,6 miliardy korun).

Vzápětí se zeptal svých 83 milionů twitterových fanoušků (dnes už jich je přes 87 milionů), jestli by firma neměla vypustit z názvu „w“. Nově vzniklý název Titter by neuctivě odkazoval na dámské vnady.

Den poté, tedy 5. dubna, oznámil CEO Twitteru Parag Agrawal, že Musk přijme křeslo v představenstvu. Obě zprávy dohromady pořádně zamávaly trhem: cena akcií Twitteru stoupla o čtvrtinu, přičemž podíl individuálních – často amatérských – investorů (day traders) na objemu obchodování s nimi stoupl z obvyklých osmi na třináct procent. Co chce Musk s Twitterem dělat, lámali si hlavu analytici.

To vydrželo pět dnů. Během nich Musk nahlas mudroval o tom, co všechno dělá firma špatně a jestli zachází na úbytě (s odkazem na nízký počet tweetů od některých celebrit).

Za obzvláštní zmínku stojí anketa na téma svobody slova: sedmdesát procent respondentů řeklo, že na Twitteru „svoboda slova nepanuje“ – to celé samozřejmě na řečené síti. Po uplynutí oněch pěti dnů CEO Agrawal oznámil, že se Musk nakonec k představenstvu nepřipojí.

O další čtyři dny později přišel Musk se zmiňovanou nabídkou na odkoupení celé společnosti po 54,20 dolaru (zhruba 1250 Kč) za akcii, zhruba deset procent nad tržní cenou. Nabídku podal – tentokrát podle pravidel – na SEC.

Hned na druhý den oznámilo představenstvo firmy, že se bude převzetí bránit rozmělněním stávajících akcionářských podílů v podobě vydání nových akcií. Taková „jedovatá pilulka“ je obvyklým způsobem boje, k němuž se uchyluje vedení firem ohrožených nepřátelským převzetím.

Twitter nemá zdaleka tolik uživatelů jako největší sítě, ale o to je vlivnější. Po čtyři roky byl hlavním komunikačním kanálem Bílého domu.

Twitter otočil

V následujícím týdnu však Musk překvapil konkrétností svých plánů. (Kdo již zapomněl, je zde řeč o chlapíkovi, který před čtyřmi lety oznámil, že má zajištěno financování odkupu všech akcií Tesly za 420 dolarů ve chvíli, kdy akcie stály asi 360 dolarů. Proč? Chtěl udělat dojem na svoji přítelkyni cenou vyjádřenou číslem, které symbolizuje sympatie k marihuaně.)

Musk oznámil na SEC, že má po ruce hned 46,5 miliardy dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč), přičemž třináct miliard (asi 301 miliard Kč) si chce půjčit od konsorcia finančních ústavů v čele s investiční bankou Morgan Stanley, za dalších 12,5 miliardy (290 miliard Kč) půjčky bude ručit vlastním majetkem a 21 miliard (asi 490 miliard Kč) dodá sám ze svého. To přesto, že Musk má téměř všechny peníze v akciích Tesly, které pochopitelně nemůže podle libosti prodávat, protože by razantně srazil jejich cenu.

To se také stalo – 26. dubna, den poté, co dohodu o převzetí vedení Twitteru oznámilo, poklesly akcie Tesly o víc než deset procent (celkem za týden o dvacet). Propad tak vymazal z hodnoty Tesly zhruba dvojnásobek částky, kterou Musk za Twitter zaplatí.

Vývoj akcií Tesly za poslední měsíc

Zdroj: peníze.cz

Z fantasmagorie se stala skutečnost: automobilový a kosmický magnát se zároveň stal jedním z nejmocnějších mužů světa sociálních sítí. Co s tou mocí Musk provede, je druhá věc. „Uvolním obrovský potenciál, který v sobě Twitter má,“ slibuje.

Co má na mysli? Twitter sice nemá zdaleka tolik uživatelů jako největší sítě, ale o to je vlivnější; kdyby nic jiného, byl po čtyři roky hlavním komunikačním kanálem Bílého domu. To je pochopitelně dané formátem obsahu: můžete na jeho síti sdílet fotky a videa, ale základním stavebním kamenem twitterové komunikace je krátký text. Pro šíření informací je to ideální médium.

Uvolnění obrovského potenciálu, o němž Musk mluví, však může znamenat změny ve struktuře, jíž firma svůj byznys vede.

Komerční hlavolam

Naopak to není moc výhodné z komerčního hlediska, jak se vedení firmy proti své vůli mnoho let přesvědčuje. Nabízí se srovnání s vizuálním zaměřením konkurenčního Instagramu: zatímco Twitter sděluje informace, Instagram komunikuje aspirace. Z posledně uvedeného to činí daleko vhodnější médium pro umisťování komerční reklamy.

Čistý zisk Twitteru po čtvrtletích

Statistic: Twitter's net income from 1st quarter 2012 to 4th quarter
2021 (in million U.S. dollars) | Statista
Zdroj: Statista

Uvolnění onoho obrovského potenciálu, o němž Musk mluví, však může znamenat změny ve struktuře, jíž firma svůj byznys vede. Twitter není jedna služba, nýbrž několik služeb na sebe navázaných – jedna pro profily, jedna pro timeliny, jedna pro tweety a tak dále. Ty všechny jsou spojeny do jednoho rozhraní, které koncový uživatel vidí na svém displeji.

V prostoru mezi firmou Twitter a vaším telefonem však funguje důležitý mezičlánek – „klient“, neboli API. Ten určuje konečnou podobu toho, co na obrazovce či displeji vidíme.

Application Programming Interface

Zkratka API označuje v informatice rozhraní pro programování aplikací. Jde o sbírku procedur, funkcí, tříd či protokolů nějaké knihovny (ale třeba i jiného programu nebo jádra operačního systému), které může programátor využívat.

API určuje, jakým způsobem jsou funkce knihovny volány ze zdrojového kódu programu. Funkce API jsou programové celky, které programátor používá namísto toho, aby je sám naprogramoval.

Zdroj: Wikipedia

V současné podobě je celý tento proces pod centrální kontrolou Twitteru – ale nemusí to tak být, a také zprvu nebylo. V prvních letech existence povoloval Twitter třetím stranám, aby provozovaly své vlastní API.

Vzniklá konkurence měla za následek rychlý vývoj: koneckonců ptáček, jejž má firma v logu, i výraz tweet pocházejí od takové třetí strany, firmy Twitterrific.

Twitter však chtěl ovládat celý proces sám (především proto, aby mohl určovat umisťování reklamy) a třetí strany ze svého byznysu postupně vytlačil.

Úspěch takového uspořádání je však nevalný. Lze si tedy snadno představit situaci, za níž by podobné aranžmá jako v počátcích firmy fungovalo i v budoucnosti.

Twitter sám by účtoval třetím stranám-klientům za přístup ke své síti; při tržbě cca 13 dolarů (300 Kč) ročně na uživatele si lze představit cenu například poloviční. Starost o uživatelské rozhraní, a tím pádem i umisťování reklamy by připadla klientovi a jeho API.

Musk coby šéf neproslul tolerancí vůči nesouhlasu mezi podřízenými. Twitter tak může očekávat vlnu rezignací i propouštění.

Cena svobody

To zároveň souvisí i s tím, co zřejmě Muska na nápad Twitter převzít přivedlo: s moderováním obsahu samotného.

Podoba i rozsah svobody slova jsou předmětem sporů všude po světě; ideální vzorec ani nic, co by se mu byť jen vzdáleně blížilo, dosud neexistuje. Musk sám v minulosti řekl, že Twitter je „ďábelské semeniště nenávisti“, ale zároveň sám o sobě mluví jako o zastánci „absolutní svobody slova“.

Vývoj počtu uživatelů sociálních sítí

Statistic: Most popular social networks worldwide as of January 2022,
ranked by number of monthly active users (in millions) | Statista
Zdroj: Statista

Jeden ze způsobů, jímž by coby jediný vlastník Twitteru mohl oba vzájemně konfliktní postoje smířit, by bylo nechat na klientech, aby prostřednictvím svých API určovali míru a způsob moderování obsahu sami. To by alespoň teoreticky mohlo vést k tomu, že by vyšlo najevo, jaký způsob moderace je komerčně nejúspěšnější.

Další otázkou ovšem je, jestli komerčně nejúspěšnější způsob moderace je také společensky nejprospěšnější, nebo aspoň únosný. Tam se můžou názory lišit – a největší rozdíl může být mezi představami nového vlastníka a postojem zhruba sedmi tisíc zaměstnanců Twitteru.

Máte účet na Twitteru?

Většina z nich s Muskovým libertariánským pojetím svobody slova nesouhlasí. Musk zároveň coby šéf neproslul tolerancí vůči nesouhlasu mezi podřízenými. Twitter tak může očekávat vlnu rezignací i propouštění. To samo může představovat provozní problém.

Nikde není psáno, jestli Muskovi leží víc na srdci společenská prospěšnost a „imperativ svobody slova“, nebo jestli prostě chtěl prosadit svou tváří v tvář něčemu, co jej otravuje.

V příkladech zmíněných v úvodu textu nejprve přišel věci na kloub technicky a poté své řešení úspěšně prodal. V případě Twitteru sám přiznává, že „odpovědi na všechny otázky nemá“. Napřed na problém naházel spoustu peněz a až poté se začne učit, jak na něj. Sám říká, že „vůbec neuvažuje“ o tom, jestli se jeho twitterové dobrodružství vyplatí komerčně.

Jak tedy píše agentura Bloomberg, záleží na tom, jestli mu jde víc o filozofii, nebo o šikanu. Odpověď na tuto otázku budeme znát brzy – do několika měsíců, kdy mají obě strany transakci formálně dokončit.

Kam dál? Sociální sítě na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Daniel Deyl

Daniel Deyl

Narodil se v době, kdy byli Beatles na vrcholu slávy, Američané rozjížděli válku ve Vietnamu a na Trofima Lysenka se provalilo, že je šarlatán. Posledních 27 let píše do českých médií (Lidové noviny, Týden,... Více

Související témata

analýzabyznysElon Musksociální sítětechnologietwitter

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo