Klinickou smrt střídají nové turbulence. Co dusí letecký byznys?

Po několika měsících úplného uzemnění strojů v roce 2020 se aktuálně letecká doprava probírá z letargie způsobené následnými plošnými covidovými restrikcemi. Oživení globální poptávky po letenkách tak postupuje ruku v ruce s tím, jak se jednotlivá opatření ruší. Proti roku 2019 jsou to však stále velmi skromná čísla.

Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) ve své nedávné zprávě hovoří o „zvyšující se dynamice“ leteckého cestování. Tato dynamika však představuje stále jen polovinu objemu proti srovnatelnému období před třemi lety: v období končícím 8. února (sedmidenní klouzavý průměr) dosáhl počet prodaných letenek 49 procent stejného období roku 2019.

OAG

Celkový počet sedadel aerolinek v letových řádech pro vnitrostátní a mezinárodní lety od začátku roku 2019 a částečná predikce pro rok 2022 (data OAG k 21. únoru 2022)

Onen optimismus způsobuje fakt, že v období končícím 25. ledna to bylo jen 38 procent stejného úseku roku 2019. A ono zvýšení o 11 procentních bodů je nejvýraznějším nárůstem tohoto ukazatele od začátku covidové krize.

Živelné upouštění od restrikcí se projevuje i v notně odlišných hospodářských výsledcích aerolinií působících na daných trzích.

Jeden nahoře, druhý dole

Jakkoli je to působivý vývoj, stále to nestačí. Vědom si toho je i generální ředitel IATA Willie Walsh: „Třináct z padesáti největších trhů z hlediska letecké dopravy očkovaným pasažérům cestování nadále příliš neusnadňuje. Patří mezi ně velké ekonomiky, jako jsou Čína, Japonsko, Rusko, Indonésie a Itálie,“ upozornil Walsh.

Ke zrušení karantén a testování před odletem u očkovaných pasažérů přistoupilo podle IATA 18 z 50 největších světových trhů letecké dopravy. Povinnost karantén (při zachování testování) pak zrušilo 28 zemí z této padesátky, které v roce 2019 obstaraly přibližně 50 procent globálního leteckého provozu.

Živelné upouštění od restrikcí se projevuje i v notně odlišných hospodářských výsledcích aerolinií působících na daných trzích. Příkladem může být hongkongská Cathay Pacific se silnou pozicí na asijském trhu, která minulý měsíc přepravila necelých 25 tisíc lidí, což je o 18,8 procenta méně než v lednu 2021 a o drtivých 99,2 procent méně než před pandemií v lednu 2019. Pokles proti loňsku i roku 2019 aerolinky navíc vykázaly i v nákladní přepravě, která v uplynulých dvou letech řadu leteckých společností držela alespoň částečně nad vodou.

Naproti tomu třeba nízkonákladová Norwegian hlásí za třetí i čtvrté čtvrtletí loňského roku návrat do černých čísel navzdory faktu, že jde o období spojené s neurózou z nové varianty koronaviru omikron. Ve třetím kvartále loňského roku společnost vydělala 169 milionů norských korun (asi 420 milionů Kč), v posledním čtvrtletí to pak bylo 117 milionů norských korun (přes 290 milionů Kč), zatímco o rok dřív zahučela ve stejném období do obří ztráty 16,4 miliardy norských korun (40 miliard korun českých).

Obzvlášť citlivě pandemie dopadla na úvěrové ratingy aerolinií. Eventuální další vlna koronaviru by pro řadu z nich mohla být také tou poslední.

Rok, dva, nebo pět let?

Pandemie zavedla letectví do nejhorší krize v jeho moderní historii. Postihla letecké společnosti, pronajímatele letadel, jejich výrobce i provozovatele letišť, což mělo devastující vliv na jejich finanční i úvěrové ukazatele. Tlak na úspory je zřejmý a bude se projevovat i v dalších letech, což je patrné už v objednávkách nových letadel. Oba hlavní světoví výrobci – Airbus a Boeing – evidují rostoucí poptávku především po letadlech menší a střední velikosti (viz box).

Pokud jde o letiště, očekávání návratu k předpandemickým počtům odbavených pasažérů závisí do značné míry na jejich poloze a úloze. V regionech, kde převažuje vnitrostátní doprava, jako je tomu v USA, východní Asii a Oceánii, by se měla zotavit rychleji. Odhady většinou hovoří o jednom roce až dvou letech. Naopak v Evropě, v Africe a na Blízkém východě s větším podílem mezistátních linek se očekává pomalejší rekonvalescence; v závislosti na rychlosti ústupu pandemie až pět let.

Právě další vývoj kolem pandemie a případná opětovná zavádění restrikcí jsou klíčové i z hlediska dalšího podstatného faktoru - míry zadlužení. To je již nyní hluboké napříč celou branží a obzvlášť citlivě pandemie dopadla na úvěrové ratingy aerolinií. Eventuální další vlna koronaviru by pro řadu z nich mohla být také tou poslední.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví EASA ve své loňské zprávě naplno říká, že „pokles odborné způsobilosti může vytvářet přímé bezpečnostní riziko...

Vedlejší účinek uzemnění

Covid-19 uzemnil celé flotily leteckých společností. Nejsou to však jen pasažéři, koho toto omezení postihlo: řada zaměstnanců aerolinií a letišť musela skončit, nebo byli na nucené dovolené. Někteří si pak našli práci novou a nyní tak v oživujícím se segmentu trhu významně chybí. Ne pro všechny profese je navíc návrat na pracoviště po delší odmlce snadný, ukazuje web americké zpravodajské televize CNN na několika případech „nevylítaných“ pilotů.

Britský Úřad pro vyšetřování leteckých nehod například podal zprávu o incidentu ze září 2021 v Aberdeenu, který se obešel bez vážnějších škod, ale zmatečné chování posádky Boeingu 737 během přiblížení na letiště způsobilo přinejmenším pozdvižení. Zpráva uvádí, že posádka v předchozích 18 měsících ne vždy létala pravidelně, ačkoli k udržení dovedností používala letové simulátory, a že nedostatečné vystavení reálnému prostředí může narušit schopnost posádek účinně zvládat jeho výzvy.

V červenci 2020 vydala IATA oznámení, v němž informovala o rostoucím počtu „nestabilních přiblížení“ neboli pokusů o přistání, při nichž byla nesprávně stanovena rychlost letu, směr nebo rychlost klesání letadla. Jejich počet se ve srovnání s úrovní před pandemií víc než zdvojnásobil.

Australský dopravce Qantas zas podrobně popsal chyby, kterých se dopouštěli jeho piloti po dlouhých obdobích nečinnosti v důsledku covidu, jako je například start se zataženými brzdami.

A Evropská agentura pro bezpečnost letectví EASA ve své loňské zprávě naplno říká, že „pokles odborné způsobilosti může vytvářet přímé bezpečnostní riziko, protože s nedostatkem praxe se zhoršuje přesnost, rychlost a nakonec i efektivita plnění úkolů.“

Existence tohoto rizika si je vědom i prezident Českého sdružení dopravních pilotů ČSA Ladislav Kostolný. „Úřad civilního letectví přímo udává, kolik letů minimálně musí mít pilot absolvovaných. Když má pak nějakou přestávku, třeba delší než tři měsíce, tak jsou tam různé způsoby obnovení kvalifikace. ... Většina pilotů si svoji kvalifikaci udržuje. Jednou za rok je povinné přezkoušení na simulátoru, a co já vím, tak i ti, kteří aktuálně nelétají, si přezkoušení dělají, aby pak byli k dispozici, kdyby se situace s leteckým průmyslem zlepšila,“ uvedl Kostolný v loňském rozhovoru pro web Aktualně.cz.

Na palubách letadel jsou obchodní cestující nahrazováni rodinami dovolenkářů, což od aerolinií bude vyžadovat úpravu obchodní strategie.

Na co se těšit

Uplynulé dva pandemické roky lze ovšem chápat i jako příležitost. Ať už k dílčím inovacím, nebo i k transformaci celého leteckého průmyslu, o níž někteří odvážně hovoří v souvislosti s úsilím o snížení objemu emisí skleníkových plynů. Automatizace procesů spojených s leteckou dopravou jistě není dítkem dvou posledních let, koronavirová krize ji však velmi urychlila. Inovace, jako je bezdotykové odbavení, pomohly udržení provozu během pandemie.

Letecké společnosti se budou muset připravit také na to, že se výrazně změní skladba cestujících. Před rokem 2019 tvořily služební cesty většinu odlítaných osobokilometrů a na příjmech aerolinií se podílely z 75 procent. Že se jejich podíl na tuto úroveň vrátí, není v dohledné době pravděpodobné. Na palubách letadel jsou již nyní obchodní cestující nahrazováni rodinami dovolenkářů, což od aerolinií bude vyžadovat úpravu obchodní strategie.

A pak je tu téma nejvděčnější: environmentální stopa letecké dopravy. Důraz se zatím klade především na alternativní pohony a zavádění biopaliv. S elektroletadly experimentuje několik společností, například Harbour Air, ale třeba vesmírná agentura NASA. Pokud jde o biopaliva, Boeing se už zavázal, že do roku 2030 bude vyrábět letadla schopná létat na palivo, kde podíl biosložky dosáhne sta procent.

Že nejde o nijak vzdálenou budoucnost, potvrzuje zpráva německé dcery britské ropné společnosti BP. Ta oznámila, že ve městě Lingen spouští jednotku na výrobu „biokerosinu“, neboli leteckého benzinu, do nějž bude přimíchávat použitý olej z gastronomických provozů. Jeho podíl bude zatím dosahovat pěti procent a vliv na objem emisí CO2 tak bude minimální, celková klimatická bilance paliva však bude příznivější kvůli opakovanému použití tuku, který byl primárně vyroben pro jiný účel (na rozdíl třeba od řepky či jiných energetických plodin). Použití paliva navíc nevyžaduje úpravu leteckých motorů a BP už údajně sbírá objednávky svého nového produktu.

Nikdo nepochybuje o tom, že letecká doprava pandemii (i mírnou korozi pilotů) přežije. Navzdory aktuálnímu útlumu se očekává, že v příštích 20 letech se objem letecké dopravy zdvojnásobí. A na tento růst se zadělává už dnes.

Kam dál? Letectví na Finmagu:

• Zatracený covid. Letectví krvácí, do šrotu míří i mladé stroje
• Dost snění, boom supersoniků nepřijde. Už Concorde to ukázal
• Dovolená bude drahá, ale letenky za to nemůžou. Připravte si tisíce navíc
• Kdo ohlídá české moře? Armádu čeká stamiliardový tendr
• Fascinující koncept létajícího taxi se blíží. Svěříte mu život?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag