Kovanda: Česká ekonomika trpí, dolu ji táhne krize v autoprůmyslu

Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu zhruba 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den víc než ten letošní.

Důvodem propadu, nejhlubšího od loňského května, je především zastavení produkce automobilů. To nastalo v důsledku světové přepravní a výrobní krize, zejména pak takzvaného čipového hladomoru. Hlavně ve druhé polovině října se úplně zastavila výroba například v automobilce Škoda Auto.

Shutterstock

Čipy došly, autoprůmysl v krizi. Kde je problém?

Pozastavení výroby automobilů, zpoždění dodávek herních konzolí, ale i potíže s výrobou chytrých telefonů, ledniček a všeho, co má jednu konkrétní součástku: čip. Až dosud jste pravděpodobně o jeho výrobě téměř neslyšeli, ale pandemická krize vše mění. Kde je tedy problém?

Propad české průmyslové výroby, hlubší než očekávaný, kontrastuje naopak s lepším než předpokládaným výkonem průmyslu německého. Ten v říjnu přidal 2,8 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali růst pouze jednoprocentní. Společně s dnešními údaji z Číny, která v listopadu vykázala historicky rekordní objem dovozu i vývozu, to dává jistou naději do budoucna i pro průmysl český.

Čínský výsledek je totiž překvapivě pozitivní, zejména co se vzestupu tamního dovozu týče. Čínská ekonomika se ocitá pod oslabujícím tlakem prohlubujícího se útlumu jejího nemovitostního sektoru. Ochabnutí čínské ekonomiky je nepříznivou zprávou i pro český průmysl, jehož výkon je silně ovlivněn německou poptávkou, jež je pro změnu silně ovlivněna poptávkou právě čínskou.

Pokud by tedy čínská ekonomika nakonec tolik neoslabila, jde o příznivou zprávu i pro Česko.

I tak zejména kvůli problémům s čipy český průmysl za letošní rok vykáže růst 7,5 procenta, což je po loňském víc než sedmiprocentním propadu, jenž dramaticky ponížil základnu meziročního srovnání, zklamání. Nebýt čipového hladomoru a obecně problému v mezinárodní přepravě, mohl tuzemský průmysl letos vykázat víc než dvacetiprocentní růst.

Zahraniční obchod padá

Vlivem automobilové krize se navrch v říjnu propadl také český zahraniční obchod. V národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o téměř padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 procenta.

Klíčovým důvodem výrazněji záporného salda je právě horší než očekávaný výkon průmyslu. Zásadním důvodem výrazněji záporného salda je také dramatické zdražení ropy v posledním víc než roce. Česká republika tak letos v říjnu dovážela ropu a ropné produkty citelně dráž, a navíc ještě kvůli popandemickému otevírání ekonomiky naší i zahraničních ve znatelně vyšším objemu. Oboje má samozřejmě výrazně negativní dopad do bilance zahraničního obchodu, jelikož ČR je čistým dovozcem ropy a ropných produktů.

Letos od ledna do října tak přebytek zahraničního obchodu představuje hubených zhruba deset miliard korun, přičemž loni od ledna do října přebytek činil 132 miliard korun. Přebytek loni celkově činil 180 miliard korun, letos může být i jen desetinový, v krajně nepříznivém případě nelze vyloučit „přetočení“ do schodku. Jednalo by se o první schodek zahraničního obchodu ČR od roku 2010.

Zahraniční obchod nyní stěžejním způsobem stahuje dolů celou českou ekonomiku.