Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Hazardní byznys v Česku aneb Kde se točí miliardy

Jakub Žofčák
Jakub Žofčák | 1. 12. 2021 | 3 komentáře | 7 849
byznyshazardHazardní byznysloterienákladyspolečnost

Hazard je celosvětový fenomén, který provází lidstvo už od vzniku civilizace. Pro jedny bezbožný byznys s lidským (ne)štěstím a závislostí, pro druhé zábava, sport nebo lákadlo pro turisty. Povyražení pro bohaté a falešná naděje pro chudé. Jak si stojí tenhle byznys v Česku?

Hazardní byznys v Česku aneb Kde se točí miliardy

Hazardní byznys. Speciál Finmag.cz vás pohledem ekonoma provede světem heren, kasin i gamblingu (Ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Hazard začal u nás psát svou novodobou historii od roku 1989, kdy se doslova vřítil do rodící se kapitalistické ekonomiky. Mimo jiné může i za to, proč devadesátky považujeme za „divoké“. Ostatně dodnes se celé odvětví nemůže zbavit pověsti zaplivaných non-stopů, mafiánského podsvětí, prostituce a dalších neřestí.

Hazard ale nejsou jen hrací automaty v barech vedle zastaváren. Zahrnuje vše od středečního losování Sportky, sázení na výsledek voleb až po tombolu na hasičském bále. Od svého překotného vývoje před 30 lety se také leccos změnilo – mimo podoby samotných heren a kasin je to hlavně legislativa, počty hracích automatů, ale i prevence a přístup k lidem se závislostí.

Přesto je v určitých vyloučených lokalitách hazard stále úzce provázán s exekucemi, nezaměstnaností a dalšími sociálními problémy. Někde noblesní kasina, jinde špinavé herny. Kolik ale máme v Čechách hazardních hráčů, kolik jich je na této činnosti závislých a jak hazardní hraní změnila pandemie covid-19? A co si s hazardem mají počít obce?

Hazardní byznys - speciál Finmag.czFinmag.cz

Přinášíme první díl speciálního miniseriálu Finmag.cz na téma Hazardní byznys. Každou prosincovou středu v něm detailně mapujeme, jak si dneska stojí nejen v Česku, ale i ve světě. Nebo třeba to, jak se vyčíslují jeho věhlasně obrovské společenské náklady.

Bezkonkurenčně nejoblíbenější hrou jsou loterie, mezi něž se počítají třeba i stírací losy.

Dělá to každý druhý

Úvodní díl věnujeme právě hazardu v Česku. Za klíčový ukazatel velikosti tohoto byznysu lze považovat fakt, že podle nejčerstvější Výroční zprávy o hazardním hraní, kterou vypracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS), hrálo v roce 2020 alespoň jednu hazardní hru zhruba 35 až 50 % dospělých obyvatel České republiky.

Prevalence hazardního hraní v posledních 12 měsících v dospělé populaci 15+ a v populaci mladých dospělých 15–34 let – srovnání studií realizovaných v l. 2012–2020, v %

Jinými slovy, s hazardní hrou má jen za rok 2020 zkušenost každý druhý až třetí Čech i přesto, že tento rok znamenal pro hazard mírný pokles (do roku 2019 soustavně rostl). To je dáno především pandemií. Velkou část tohoto roku – celkem 155 dnů – byly herny a kasina zavřené a kvůli zrušenému sportu nebylo na co sázet.

Bezkonkurenčně nejoblíbenější hrou jsou u nás celkově loterie, kam se ovšem počítají třeba i stírací losy (zákon je bere jako „okamžitou loterii“). Alespoň jednou v životě si loterii nebo stírací los zkusilo 39,3 % Čechů. Následují kurzové sázky a technické hry neboli staré známé automaty (respektive VLT, tedy videoloterijní terminály, viz box), které si alespoň jednou zahrálo 15 % populace. Bronz získávají kurzové sázky (s prevalencí 12,8 %).

Celoživotní prevalence hazardního hraní v obecné populaci starší 15 let podle typů her – Národní výzkum (F2F dotazování) 2020, v %

„Kamenný“ (neboli land-based) hazard zkusilo alespoň jednou 43,7 % obyvatel, online hazard 7,4 %. To, jak moc hráče na hraní online „přeučila“ pandemie, ale ukážou až čísla za rok 2021. Už teď je však jasné, že se tento trend výrazně urychlil. Stačí se podívat, jak se během několika posledních let poměr online a kamenného hazardu přirozeně měnil.

Vývoj podílu land-based a on-line hazardních her na trhu podle příjmu provozovatelů v l. 2008–2020, v %

Dlouhodobě roste hazardní hraní u obou pohlaví (více u mužů) a zejména ve věku mladých dospělých (15–34 let). Co se týče (samozřejmě ilegálního) hraní dětí a mládeže, prevalence (výskyt) hazardu u šestnáctiletých je několik let poměrně stabilní – kolem deseti procent. Pozitivním faktem však je, že ubylo nezletilých, kteří hrají pravidelně.

Hazard se hraje v 1 007 kamenných provozovnách a v roce 2020 počet kasin poprvé v historii předčil počet heren.

Návratnost přes devadesát procent

Tolik trošku nudných, ale pro představu důležitých statistik. O celkové velikosti hazardního bynysu promluví ještě lépe jiná čísla. Tak třeba, že se u nás podle výroční zprávy prosázelo za rok 2019 neuvěřitelných 393,1 miliardy Kč. Tedy zhruba třetina objemu státního rozpočtu a asi stopadesátkrát víc, než se ve stejném roce utratilo za lístky do kina.

Poměrně překvapivé jsou pak výherní podíly, tedy poměr vyplacených výher vůči sázkám. V průměru kasina a herny v roce 2019 vyplatily na výhrách 90,7 % prosázených peněz. Videoloterijní terminály – nechvalně známí „jednorucí bandité“ – vyplatily dokonce 92,3 % ze sázek. Ještě v roce 2013 to přitom bylo pouhých 72,6 %.

Výzkum hazardu

V Česku probíhá souběžně hned několik dlouhodobých šetření a výzkumů týkajících se hazardního hraní, jeho prevalence, problémového hraní, kriminality a hromady dalších údajů. Výzkumníci v tomto směru provádějí opravdu skvělou mravenčí práci, za kterou jim patří velké uznání. Výsledky studií a stav hazardního odvětví ze všech úhlů pohledu každý rok shrnuje bezmála 200stránková Výroční zpráva o hazardním hraní v České republice, kterou vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Většina údajů v tomto článku je převzata z ní.

Překvapivě nejhorší jsou v tomto směru loterie, zejména pak stírací losy, které výhercům vyplatí jen o něco víc než polovinu prosázených peněz. Naopak nejvýhodnější jsou online živé hry (96,3 %).

Co se celkové nabídky hazardu týče, povolení k provozování hazardu v ČR má 51 společností (z nich pouze dvě mají sídlo v zahraničí) a celkový objem trhu činí 32,7 miliardy Kč. Hazard se hraje v 1 007 kamenných provozovnách a v roce 2020 počet kasin poprvé v historii předčil počet heren.

Po letech se tak Česko zbavilo pozice automatové velmoci. V roce 2014 jsme tu měli 6,6 výherních automatů na tisíc obyvatel, tedy dvakrát víc než Německo a téměř třikrát víc než Velká Británie a USA. Po přijetí novely loterijního zákona v roce 2017 (viz níž) a poměrně velké mediální kampani jsme dnes na čísle 3,4. Stále víc než Německo, ale už jen o málo.

Nejvíc automatů na obyvatele má tradičně Karlovarský a Ústecký kraj. Mimochodem zdaleka nejvíc automatů má Japonsko – neuvěřitelných 33,4 na tisíc obyvatel. Je tomu tak hlavně díky popularitě pachinko, o kterém se blíže zmíníme ve třetím díle tohoto speciálu.

Nejrizikovější hrou ke vzniku závislosti je technická hra v kamenné herně: na automatech v roce 2020 hrálo 35 až 40 % rizikových hráčů.

Všeho moc škodí

Když už je řeč o hracích automatech, jen těžko lze mluvit o hazardním hraní a nezmínit fenomén patologického hazardního hraní. Jako u každé zábavy vyplavující do mozku vlny endorfinů je odvrácenou stranou této aktivity riziko vzniku závislosti.

Na rozdíl od drogové závislosti si závislý na hazardu nehuntuje tolik tělo jako spíš vlastní peněženku, v horším případě rodinný rozpočet. Dlouhodobá závislost proto vede velmi často k chudobě, nezaměstnanosti, exekucím a dalším sociálním problémům. Ve vyloučených oblastech a upadajících regionech se z toho stává problém s celospolečenskými dopady.

Problémové hraní s rizikem vzniku závislosti se týká zhruba 2,4 až 4,5 % české populace, řádově tedy statisíců lidí. Odhady se však různí kvůli tomu, že se používají dvě různé škály. Jeden výzkum tedy mluví o 144 až 254 tisících závislých, druhý o 400 až 800 tisících. Do vysokého rizika ovšem oba typy studií řadí shodně zhruba 1,3 % populace, tedy kolem sta tisíc lidí. Důležité je, že podíl problémových hráčů v roce 2020 po několika letech vzrostl.

Srovnání výsledků odhadů problémového hraní v obecné populaci za použití screeningové škály Lie/bet v l. 2013–2020, v %

Poměrně nepřekvapivě je nejrizikovější hrou ke vzniku závislosti technická hra v kamenném kasinu nebo herně. Na automatech (tedy na VLT) v roce 2020 hrálo 35 až 40 % rizikových hráčů. Na druhou stranu, jak už bylo řečeno, automatů ubývá – druhou gamblery nejoblíbenější hrou jsou tedy kurzové sázky včetně živých sázek online.

Přesun gamblerů z automatů do online prostoru lze sledovat i podle léčeben, kde dlouhodobě klesá podíl pacientů, kteří se léčí kvůli automatům. Zatímco v roce 2013 to bylo 83 % pacientů, v roce 2019 už jen 57 %. Naopak roste počet závislých na kurzových sázkách (24 %) a celkově závislých na online hazardním hraní (26 %).

Mimochodem, pacienti léčící se ze závislosti na hazardu jsou z drtivé většiny (84 %) muži. Jejich průměrný věk je 35 let a s hraním začali v průměru ve 20 letech.

Hrací automaty podléhají úplně jiné regulaci než veselé obrázkové stírací kartičky, které vám vnucuje paní na poště.

Gambling z pohodlí domova

Trendem je pak rostoucí počet hráčů závislých na online hraní, na což upozorňuje celá řada odborníků, například bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Při hraní na mobilu nebo počítači není třeba nikam jezdit, hráči jsou „bez dohledu“ jiných lidí, hazard je nepřetržitě dostupný a je snadné hrát i pod vlivem drog nebo alkoholu. Rizikovým gamblerům tak v prosázení výplaty během jediného dne brání už jen vlastní vůle.

Přesunu hráčů do online prostředí navíc nepomáhá jen covidová pandemie, ale i stále lepší triky, kterými hráče lákají sami poskytovatelé. Mezi horkou novinku lze řadit online stírací losy. U nich se podobně jako u těch běžných během pár sekund z displeje mobilu dozvíte, zda jste vyhráli, a navíc si během okamžiku můžete koupit za dalších 50 korun los další.

Jak je to s těmi automaty?

Info
Shutterstock

Pojem technické hry mají lidé spojený se starými „jednorukými bandity“ v podobě klasických herních automatů (výherních hracích přístrojů, VHP) s mechanickými otočnými válci. Vhodíte dvoukorunu, a pokud se na válcích objeví stejné symboly, vyhráváte. Tyto přístroje jsou však už dávno nahrazovány buďto jejich variantami s dotykovou obrazovkou, nebo videoloterijními terminály (VLT).

VLT se od VHP liší v tom, že se na výhru „skládá“ více přístrojů (klidně ve více provozovnách). Sázka putuje do jednotného poolu, ze kterého se pak vyplácí jackpot. Posledním typem technické hry je technická hra online. Zákon omezuje maximální výhru na technické hře na 500 000 Kč.

V čem se tato hra liší od výherního automatu, kde se místo stírání barevných obrázků točí (digitální) válce? V ničem. Tedy až na fakt, že hrací automaty podléhají úplně jiné regulaci než veselé obrázkové stírací kartičky, které vám vnucuje paní na poště. A že na automatu pravděpodobněji vyhrajete.

Opravdu – stírací los Mates vyplácí v průměru 30 Kč za jeden padesátikorunový los, návratnost „investice“ je tedy 60 %. Automaty mají návratnost klidně 80 až 90 procent. Kupovat příbuzným k Vánocům stírací losy tak opravdu nemá smysl.

Přísná legislativa a regulace heren a kasin, společenské trendy, inovace i pandemie vyhnala závislé vstříc internetovým sázkám.

Kamenné herny mizí

Pravidla hazardu v Česku určuje takzvaný loterijní zákon (zákon č. 186/2016 Sb.). Svou poslední novelizací prošel v roce 2017 – čtvrt století od původního zákona, kdy konečně do legislativy vstoupily takové novinky jako členství Česka v Evropské unii nebo vůbec existence online hazardu.

Asi nejdůležitější novotou tehdy byla sebeomezující opatření. Každý hráč musí mít možnost nastavit si limity – u technických her například maximální denní sázku, maximální prohru, počet přihlášení za jeden měsíc a podobně. K tomu je ovšem nutné hráče identifikovat a zjistit, zda není zapsán v registru vyloučených hráčů. Ten ale vznikl až loni v prosinci.

Hazardní byznys - speciál Finmag.czFinmag.cz

Mimoto zákon velmi striktně reguluje kamenné herny a kasina – je nutné zřídit 24hodinový kamerový dohled nad celým herním prostorem, zakázáno je podávání alkoholu, regulována je otevírací doba, podoba herny, varování před vznikem závislostí a tak dále. Provozovatel musí získat nejen povolení od státu, ale nově i povolení od obce, která nově může hazard na svém území úplně zakázat.

I vzhledem k výše uvedenému se tak kamenný (land-based) hazard stává v Česku spíš výjimkou. Přísná legislativa a regulace heren a kasin, společenské trendy, inovace a nakonec i pandemie covidu vyhnala závislé, ale jakž takž regulované gamblery z kamenných kasin vstříc internetovým sázkám a online hazardu.

Počet provozoven s TH a/nebo ŽH v l. 2009−2020 ( Údaje do r. 2017 nezahrnují provozovny, které měly pouze povolení na VHP od obce. V r. 2018 již takové provozovny neexistovaly a údaje od r. 2018 již zahrnují všechny provozovny s TH a/nebo ŽH.)

Změny zaznamenala i daňová sazba. Původní loterijní zákon z roku 2017 uvaloval na všechny typy her stejnou 23% daňovou sazbu s výjimkou technických her (35 %), které byly a jsou považovány za nejnebezpečnější, co se vzniku závislosti týče. Od prvního ledna loňského roku však tuto sazbu dostaly i loterie a vznikla nová povinnost platit 15% daň ze všech výher nad milion Kč.

Sečteno a podtrženo, kamenný (land-based) hazard se stává spíše výjimkou. Přísná legislativa a regulace heren a kasin, společenské trendy, inovace a nakonec i pandemie Covidu vyhnala závislé, ale jakž takž regulované gamblery z kamenných kasin vstříc internetovým sázkám a online hazardu.

Obec pouze uklidí problémové hráče z dohledu a připraví se o peníze, kterými by mohla ony negativní dopady vykrýt.

Obecní Sofiina volba

Má tedy smysl, aby obce a města zakazovaly technické hry? Abychom pochopili rozhodování obce ohledně hazardu, musíme nejdřív pochopit, kam putují daně z hazardního hraní – obcím náleží 30 % z celostátního daňového výnosu z hazardu (zbylých 70 % státu). Výjimkou jsou však technické hry, ze kterých jde naopak 65 % obcím a 35 % státu.

Zjednodušeně řečeno platí, že čím víc má obec technických her (například VLT), tím víc inkasuje. A pro mnoho zvláště menších obcí nejde o malou částku. Zruší-li obec na svém území všechny technické hry, přichází o svůj podíl z oněch 65 %, a to i z technických her hraných online.

A zde právě začíná ona zajímavá Sofiina volba obecních zastupitelů. Obec totiž může dle zákona úplně zakázat, nebo velmi omezit hazard na svém území pomocí obecně závazné vyhlášky. A mnoho jich tak na popud nespokojených obyvatel udělalo.

Vývoj počtu obcí s OZV regulující provozování hazardních her v ČR v l. 2009–2020 ( Vzhledem ke komplikované evidenci OZV jde o orientační údaje. Údaje za r. 2018 jsou k 18. 3. 2019. Údaje za ostatní roky jsou vždy k 31. 12. daného roku.)

Jenže tím se připraví o často velkou část příjmů do rozpočtu. A především samotní gambleři nikam nezmizí. Pouze se přesunou z heren a kasin do online prostoru – tam sice nebudou páchat vandalismus a brát drogy na veřejnosti, „neviditelné“ náklady jako nezaměstnanost, chudoba nebo domácí násilí však budou pokračovat.

A dost možná naopak kvůli uvolněnějšímu online prostředí vzrostou.

Obec tak pouze uklidí problémové hráče z dohledu (a z alespoň částečně bezpečného prostředí regulovaných heren) a připraví se o peníze, kterými by mohla ony negativní dopady vykrýt. Nemluvě o tom, že si gambleři mohou často popojet a zahrát si o pět kilometrů dál v herně ve vedlejší obci. Negativní dopady si ale stejně přivezou zpět domů.

Hazardní odvětví není jen nekonečnou studnicí statistik, grafů a trendových křivek, ale také velkým tématem pro regulátory a zástupce obcí.

Zákaz za půl miliardy

Co je tedy lepší? Kultivovat hazard pomocí regulovaných heren a kasin a z daňového výnosu vykompenzovat dopady? Nebo jej úplně vystrnadit ze svého území?

Praha si například zvolila druhou možnost. Ve druhé polovině roku 2020 magistrát rozhodl o plošném zákazu všech technických her na celém území. A 41 z 57 městských částí zakázalo hazard úplně. Příjmy Prahy z hazardu přitom nejsou žádné drobné.

Příjmy hl. m. Prahy z podílu na dani z hazardních her v letech 2016–2020 (v mil. Kč)

Analytici z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) na začátku roku provedli analýzu, o kolik peněz město přišlo svým rozhodnutím zakázat technické a většinu živých hazardních her. V prvních dvou letech budou ještě automatům dobíhat licence, ztráta za roky 2021 až 2022 je tedy „pouhých“ 53,6 milionu Kč. S předpokládaným růstem celého sektoru a výnosu z něj však zastupitelé v roce 2025 přijdou na to, že na dani z hazardu mohli za pět let získat celkem 1,27 miliardy korun. A každý další rok to bude dalších půl miliardy navíc.

Pražští zastupitelé přitom rozhodovali v době, kdy ještě nikdo neměl ani tušení o dopadech pandemie. Ta značně vysává i městskou pokladnu, takže každá koruna navíc by se dneska hodila. Hlavně když přihlédneme k faktu, že polovina daňových příjmů městským částem jde na kulturu a druhá na sport – dva nejpostiženější sektory pandemií.

Anketa

Regulovat hazard?

Hazardní odvětví zkrátka není jen nekonečnou studnicí statistik, grafů a trendových křivek, ale také velkým tématem pro regulátory a zástupce obcí. Jako u jiných „hříšných“ statků (alkohol, tabák, prostituce...) stojí i zde veřejný sektor před rozhodnutím mezi ochranou veřejnosti a individuální svobodou.

Je lepší uchránit obyvatele před negativními dopady hazardu za cenu toho, že omezíme hazardní hráče? Nebo raději ponechat svobodu volby za cenu nebezpečí úpadku mnoha rodin do chudoby? V příštím díle speciálu ještě blíž prozkoumáme problematiku gamblerů a jejich dopadů na společnost. A necháme střetnout medicínu s ekonomií.

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák

Jakub Žofčák je absolventem oboru Ekonomická analýza na NF VŠE a momentálně si dělá doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Živí se lektorstvím a pořádáním kurzů pro studenty, spolupracuje jako analytik s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) a je editorem časopisu Trade-off. Mimo psaní ekonomických článků o obskurních tématech se několik let neúspěšně pokouší hrát na ukulele.