Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Ani vítr, ani voda. Potenciál Česka je v chytrých lidech, říká šéf Siemensu

Hana Marko
Hana Marko
27. 11. 2021
 9 307

Jím řízená firma patří k lídrům v oblasti digitalizace průmyslu. Oboru, který dost možná zcela změní fungování řady oblastí podnikání, včetně drobných živnostníků. Česko proto nesmí zůstat pozadu a využít toho hlavního, co má. „To jsou chytří lidé a je na nás, abychom tento potenciál podpořili a využili,“ říká v rozhovoru Eduard Palíšek, šéf české pobočky Siemensu.

Ani vítr, ani voda. Potenciál Česka je v chytrých lidech, říká šéf Siemensu
Generální ředitel české pobočky společnosti Siemens a absolvent FP VUT Eduard Palíšek / Zdroj: Siemens

Navzdory všeobecnému trendu hlubšího technického vzdělávání Palíšek tvrdí, že pro průlomové změny je naopak potřeba multioborovost. Sám proto není zastáncem uniformního rozdělování na humanitní a technické obory. „K novým průlomovým změnám většinou dochází přenosem znalostí z jednoho oboru do druhého,“ upozorňuje s tím, že Česko je na rozdíl od vodních či větrných zdrojů bohaté především na chytré lidi.

Právě tohoto potenciálu je potřeba také využít při nezvratné digitalizaci. Jako příklad uvádí německého tesaře, který před opravou poničené střechy nechal naskenovat její model dronem, vytvořil 3D řešení, poukázal na slabá místa, a až po konzultaci s klientem řešení realizoval. A to je jen jeden z mnoha příkladů, které komplexní digitalizace produktů a postupů přinese.

Eduard Palíšek (57)

Eduard Palíšek
Siemens
  • vystudoval strojní a poté podnikatelskou fakultu na Vysokém učení technickém v Brně, titul MBA má z Nottingham Trent University
  • v roce 2010 se stal novým CEO společnosti Siemens pro Českou republiku 
  • ve firmě působí od roku 1996, od roku 2003 jako ředitel brněnského závodu Siemens Industrial Turbomachinery
  • vedle pozice v brněnském závodě byl také celosvětově zodpovědný za strategické plánování, akvizice a rozvoj obchodních aktivit v oblasti parních turbín v rámci koncernu Siemens AG
  • od října roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
  • v únoru 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Palíšek tvrdí, že digitalizace a virtualizace průmyslu se nevyhne žádnému oboru a pronikne i do menších provozů a živností. České firmy ale ve srovnání se zahraničními zaostávají, spoléhají na standardní výrobní metody a svou konkurenceschopnost opírají o relativně nízké mzdové náklady.

Generální ředitel české pobočky společnosti Siemens a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR to říká v rozhovoru, který jakožto absolvent doktorského studia na Fakultě podnikatelské při Vysokém učení technickém v Brně poskytl serveru Zvut.cz. Ten pravidelně přináší zajímavosti z brněnského kampusu i rozhovory s úspěšnými absolventy.

Jak v praxi vypadá kompletní digitalizace, často označovaná jako průmysl 4.0?

Digitalizace znamená virtualizaci procesů, produktů, výrobních prostředků i výrobních kapacit. Je to virtualizace celého hodnotového řetězce – od návrhu produktu přes jeho inženýrskou přípravu, technologii výroby, její řízení, optimalizaci až po kontrolu funkčnosti produktu a jeho recyklaci. Všechny tyto věci se ve virtuálním prostředí dají navrhovat, simulovat, testovat, optimalizovat a uvádět do provozu.

V Siemensu pracujeme s konceptem dvou digitálních dvojčat – digitálním dvojčetem výrobku a digitálním dvojčetem procesu, ve kterém se vyrábí. Celý proces můžete digitálně sestavit, otestovat jeho kapacitu a slabá místa. Můžete jej optimalizovat, modifikovat či simulovat výrobu jiných produktů. Digitální dvojčata totiž nejsou jen detailní 3D obrázky, jak by si je někdo mohl představit – jsou to funkční modely celého výrobku a výrobního zařízení, na kterém se produkty vyrábí.

Dnes dokážeme virtuálně otestovat aerodynamiku, funkčnost elektronických obvodů, mechanické vlastnosti produktů. Bez digitalizace by takové testy byly velmi nákladné, muselo by se vyrábět víc prototypů, využívat nákladných zařízení, jako jsou například tunely na testování aerodynamiky. Zkrátka jít starou cestou s lehkou nadsázkou pokus-omyl.

Mnoho podniků ale stále vyrábí a prototypuje své výrobky bez potřeby digitalizovat.

Starší výrobní metody fungovaly, když firma mnoho let vyráběla stejný produkt. Pokud ale potřebujete, aby se výrobek neustále inovoval, reagoval na měnící se prostředí či technologické trendy, případně byl na přání zákazníka individuálně upravený, bez digitalizace to nejde zvládnout. Ekonomicky, časově ani kapacitně.

Digitalizaci začíná využívat i módní průmysl – třeba ve výrobě sportovní obuvi, kdy si můžete za dostupnou cenu navrhnout vlastní botu podle hmotnosti běžce, terénu i způsobu běhu. Simulační systémy vše zpracují do popisu produktu a třeba s pomocí 3D tisku vyrobí.

Siemens Česká republika

info
Shutterstock

Siemens Česká republika patří mezi největší elektrotechnické firmy v Česku. Firma Siemens na českém území působila už koncem 19. století, po pádu komunismu se vrátila roku 1990. K roku 2016 tu vytváří víc než devět tisíc pracovních míst, což ji řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Své technologie, produkty a služby dodává zákazníkům ze soukromého i státního sektoru v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruktury. Skupina Siemens ČR je součástí globálního elektrotechnického koncernu Siemens AG. (Wikipedia)

Jaké procento firem v České republice začalo digitalizovat?

Ve Svazu průmyslu a dopravy jsme nedávno prováděli průzkum tisícovky firem. Ukázal, že za posledních deset let zavedlo automatizační technologie šestnáct procent firem, robotizační technologie osm procent a umělou inteligenci čtyři procenta firem. Otázkou ale zůstává, kolik firem k tomu přistoupilo opravdu koncepčním způsobem s dobře nastavenou digitalizační strategií, protože samotná dílčí automatizace či využití robotizačních technologií ještě neznamená, že firma koncepčně digitalizuje svůj hodnotový a technologický řetězec.

Často se setkáváme se situací, kdy se firmy nadchnou pro konkrétní software či robot – ale vzniknou oddělená řešení, která drží pohromadě jen díky nadšenému ajťákovi. Zvenku to sice vypadá, že firma funguje na digitálních principech, ale nemá efektivní digitální páteř. V České republice jsme v této oblasti stále ještě na začátku.

Myslíte ve srovnání se zahraničím? Tam digitalizace postupuje rychleji?

Ano, tam si hlavně uvědomují, že digitalizace je nevyhnutelný trend. A to nejen u velkých průmyslových podniků, ale i u menších provozů a živnostníků. Pokud zůstaneme pozadu, bude to pro českou ekonomiku velká hrozba. Dnes jsme žádaní, protože máme nízké mzdy, a proto dobrý poměr mezi cenou a výkonem. To v budoucnu nebude hrát zásadní roli a takto komparativní výhoda zcela jistě vymizí.

Přibližně šedesát procent našeho průmyslu tvoří subdodávky pro firmy dodávající své finální produkty konečným zákazníkům. Ty budou vyžadovat, aby byly výrobní procesy dodavatelů plně digitálně propojeny s jejich. Pokud na ně budou kladeny požadavky na změnu konstrukce či na variabilitu dodávek, budou tak moci tyto nároky flexibilně přenést na subdodavatele. Ideálně tak, že v okamžiku, kdy dojde k modifikaci výrobku, změna se automaticky virtuálně promítne do digitálního dvojčete produktu a tím do přenastavení výroby u subdodavatelů. České firmy, které toto včas pochopí a přizpůsobí se, zůstanou součástí řetězce.

5G sítě
Shutterstock

Když si lednička pokecá s vysavačem. 5G sítě změní svět i společnost

5G. Číslo a písmeno. Dvojka, která budí víc vášní a dohadů než racionálních diskuzí nebo nadšení. Přitom právě ty by měla budit především. Tyhle sítě promění fungování lidstva.

Bude se digitalizace týkat jen některých průmyslových odvětví, nebo půjde napříč všemi obory?

Myslím, že zasáhne všechny obory. Například ve stavebnictví jsme si nedávno neuměli představit, že by se stavělo jinak než obrazně řečeno metodou panel na panel či cihla na cihlu. Dnes se objevují nové technologie 3D tisku celých budov, které jsou pevnější a flexibilnější, jsou rychleji postaveny a jsou levnější. V zemědělství vznikají chytré systémy simulující a optimalizující práci na polích. V Japonsku začali v oblasti sociálních služeb vyvíjet humanoidní roboty, kteří přebírají rutinní úkoly. Digitalizace pronikne do všech oblastí našeho života.

Jde o trend, který si budou moci kvůli vyšším vstupním nákladům dovolit jen velké společnosti?

Menší firmy si často myslí, že na digitalizaci nemají. Ale zdroje mají, jenom je vynakládají jiným způsobem – na nekvalitu a neefektivní zacházení s materiály a energií. Pro kapitálově slabší firmy však může být problémem vstupní investice. Považuji proto za důležité, aby stát systematicky podporoval právě tyto kapitálově slabší firmy a pomohl jim nastartovat proces digitalizace. Díky tomu se udrží konkurenceschopné, budou generovat vyšší zisk, a to jim umožní financovat další kroky v digitalizaci.

Ruku v ruce s digitalizací průmyslu a celé ekonomiky by v ideálním případě měla jít i digitalizace státní správy, jak tomu je třeba ve Finsku, Estonsku a Litvě.

Mimochodem znám příklad z Německa, kde řemeslník dostal za úkol opravit střechu. Ze všeho nejdřív nechal nad domem proletět dron, všechno si naskenoval, vyrobil digitální dvojče střechy, identifikoval riziková místa a pak navrhl virtuální řešení na míru. A to byl „jeden“ řemeslník. Tohle je budoucnost – nejen v případě velkých výrobních procesů, ale i u menšího podnikání.

Promítne se digitalizace průmyslu i do poptávky po nových typech profesí či požadavků na vzdělání?

Mám na to názor, se kterým ne všichni souhlasí. Nemyslím si, že uniformní rozdělování na humanitní a technické obory je správné. K novým průlomovým změnám většinou dochází přenosem znalostí z jednoho oboru do druhého. Multioborovostí a propojováním oborů můžeme nastartovat velký inovační potenciál, který je zásadní právě pro Českou republiku. Nemáme tolik míst, kde využít vítr, vodní toky, na kterých lze stavět hydroelektrárny, moře ani nerostné suroviny. To hlavní, co máme, jsou chytří lidé. A je na nás, abychom tento potenciál podpořili a využili. Nové výzvy, které před sebou máme, se musí skládat z celé řady propojených kompetencí – sociálních, humanitních, technických.

Jaká digitalizační řešení nabízí Siemens?

Naše vedení si naštěstí včas uvědomilo, že specializovat se pouze na hardware není cesta. Proto jsme s propojováním hardwaru se softwarem – těla s duší – začali před mnoha lety. Díky tomu se Siemens stal patrně jedinou firmou na světě, která umožňuje kompletní provázanou digitalizaci celého hodnotového řetězce – od návrhu nápadu přes simulaci, konstrukční proces, řízení výrobních procesů až po servis, monitoring a případnou recyklaci. V dílčích řešeních jistě najdete řadu firem, které se více specializují na konkrétní oblast a některé parametry mohou díky tomu mít i lepší. Nikdo jiný ale nedokáže nabídnout provázaný digitální – hardwarový systém, který spolu komunikuje v celém hodnotovém řetězci.

Z pohledu jednotlivých inovací se zaměřujeme na simulační technologie, které zefektivňují celý cyklus návrhu produktu a jeho výroby. V digitalizačních řešeních využíváme edge-computing, což je celkem nový trend. Namísto centrálních systémů, které hvězdicovitě řídí celou výrobu, dnes do každého uzlu vyžadujícího autonomní rozhodování implementujeme edge-computing systém, který část výpočtů zpracovává sám a vyššímu celku předává jen nejdůležitější informace. Je to rychlejší, efektivnější a spolehlivější. Vyvinuli jsme vlastní cloudovou technologii a řešení MindSphere, které propojuje stroje s cloudovými systémy. Unikátních řešení a patentů máme celou řadu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
22
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Hana Marko

Hana Marko

Copywriterka, marketérka a externí redaktorka serveru zVUT.cz. Psaním se živí deset let, celou dobu z Brna. Po studiích žurnalistiky a sociologie na Masarykově univerzitě začala ryzí novinařinou ve zpravodajství,... Více

Související témata

automatizacebudoucnostbyznysdigitalizacepersonalistikaPodnikavé ČeskoPrahaprůmyslrozhovortechnologieumělá inteligencevzdělávání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo