Covid nás bolel, museli jsme sáhnout do rezerv, říká šéfka Kongresového centra

V sále, který pojme přes dva a půl tisíce lidí, řečnil Leonid Brežněv, Kim Ir-sen i Michail Gorbačov. První pražský koncert tu měl v 80. letech Elton John a Občanské fórum tu o pár let později jednalo s představiteli KSČ o polistopadové vládě.

Stavět se oficiálně začalo v roce 1976 podle projektu architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. Poslední jmenovaný před časem na sedmdesátá léta vzpomínal: „Stavba neoficiálně začala už v roce 1974 přípravou území a drobnými demolicemi, ale opravdu stavět se začalo až o rok později. Půl roku to byla největší černá stavba v Praze.“

Lenka Žlebková

Daniel Hamerník

Vystudovala na VŠE v Praze obor mezinárodní obchod se zaměřením na cestovní ruch. Během studia absolvovala na École supérieure de commerce v Paříži stáž zaměřenou na mezinárodní marketing a v USA management trainee program v hotelovém řetězci Marriott. Pracovala mimo jiné jako produktová manažerka v CzechTourism, obchodní a marketingová ředitelka v President Hotel Prague, nebo jako ředitelka a později jako členka a místopředsedkyně představenstva v Prague Convention Bureau. V Kongresovém centru Praha působí od roku 2016, nejprve na pozici obchodní a marketingové ředitelky, od března 2020 jako generální ředitelka.

Sjezdový palác, později Palác kultury, slavnostně otevřeli tehdejší papaláši 2. dubna 1981. „Praha dostává kulturní stánek krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na světě,“ řečnil šéf pražských komunistů a jeden ze strůjců normalizace Antonín Kapek. Taky někdy mluvil pravdu. Budova se pyšnila třeba ojedinělým systémem klimatizace, který mimochodem funguje dodnes, nebo pohyblivým stropem v hlavním sále a v té době šlo opravdu o jedno z největších a nejmodernějších společenských center v Evropě.

Právě velikost Kongresáku přitom hodně lidí dráždí – vidí v něm nevyužitou budovu. „Lidi si často myslí, že je Kongresové centrum prázdné a nic moc se v něm neděje. Nahrává tomu i neutěšenost prostranství kolem budovy. Přitom před covidem se tu konalo přes dvě stě akcí každý rok, z toho třicet velikých mezinárodních kongresů. Když se tu hrál muzikál Mamma Mia!, byla návštěvnost až 270 tisíc návštěvníků za rok,“ říká generální ředitelka Kongresového centra Lenka Žlebková.

Když jsme se scházely, postával před budovou centra hrozen Ukrajinců a místo přednášek zněl chodbami zvuk harmoniky z koutku pro děti uprchlíků. Kongresové centrum vede Lenka Žlebková druhým rokem a na stereotypní práci si rozhodně nemůže stěžovat.

Zvažuji všechny scénáře, i ten krizový. Snažím se být připravená na nejhorší. To mě ty dva roky naučily.

Do funkce jste nastoupila v roce 2020, jen pár týdnů před lockdownem. Měli jste připravený krizový scénář, nebo jste improvizovali?

Posledních několik let před pandemií jsme se měli velmi dobře a krizový scénář jsme vůbec nepřipravovali. Takže v první fázi se improvizovalo opravdu hodně. Na druhou stranu, v našem oboru jsme na improvizaci zvyklí. Každá akce je jiná a potřebuje něco jiného.

Jak těžkou ránu covid pro centrum znamenal?

U krátkodobých akcí, jako jsou kongresy a konference, a u hotelu HolidayINN, který pod nás také spadá, byly v roce 2020 propady víc než 80 procent. Tehdy jsme museli hodně sáhnout do rezerv. Naštěstí nám přinášejí tržby tři segmenty, kromě kongresů jsou to dlouhodobé pronájmy, dalším parking. Zůstalo nám 40 procent tržeb a to nás celou dobu drželo nad vodou, nebyli jsme úplně na nule. V roce 2021 to už bylo trochu lepší a já doufám, že se v roce 2022 vrátíme na nějaká pozitivní čísla.

Jak na tom bylo Kongresové centrum před pandemií?

Za rok 2019 mělo Kongresové centrum Praha rekordní výsledky, výnosy rostly meziročně o 12 procent na 549 milionů korun, hospodářský výsledek o 15 procent na 38 milionů korun a zisk před zdaněním byl přes 124 milionů, o osm procent víc než o rok dřív. V roce 2020 došlo k propadu kvůli covidu, v roce 2021 se díky úsporným opatřením a krizovému řízení podařilo výsledek mírně zlepšit, takže ztrátu odhadujeme už jen na 23 milionů.

Pakul bez pachuti. Bývalý Palác kultury, dnes „Kongresák“

Daniel Hamerník

Daniel Hamerník

Další obrázky v galerii (28)

Jste prý pověstná optimismem. Neztrácela jste ho ani tehdy?

Párkrát ano. Hlavně jsem ale začala být daleko větší realistka a víc myslím na zadní vrátka. Zvažuji všechny scénáře, i ten krizový. Snažím se být připravená na nejhorší. To mě ty dva roky naučily. Když se ale člověk narodí optimistou, tak jím i zůstane, takže já pořád všechno vidím růžovější, než to je.

Vystudovala jste Vysokou školu ekonomickou. Během studií jste odjela do USA a pracovala v hotelovém řetězci jako pokojská. Co vám to dalo?

K cestování jsem tíhla od střední školy. Udělala jsem si průvodcovský kurz a ještě před vysokou školou průvodcovala. Když jsem odjela do Ameriky, ještě jsem si dostatečně nevěřila s angličtinou. Byla jsem pokojská, nějakou dobu jsem chystala snídaně, zkusila si i práci na recepci a vedla restauraci. Jsem přesvědčená, že by manažeři měli projít provozem od základů, aby pak mohli své podřízené dobře vést. Je to velké plus, stejně jako mezinárodní zkušenost.

Jste první žena v čele Kongresového centra. Pomohlo vám to v něčem?

Určitě to pomáhá podtrhnout změnu, která byla nutná, jak pro vnímání budovy, tak pro lidi, kteří tu mnohdy pracují dvacet nebo třicet let. I způsob, jakým vedu lidi, je něco naprosto jiného, než na co byli zvyklí. Tady vždycky bylo hierarchické řízení, tradiční pro veřejný sektor. Já jsem příznivec otevřeného řízení. Je pro mě důležité, jestli jsou lidé v práci spokojení. Snažím se o změnu firemní kultury. V covidových letech ale bylo bohužel nutné řídit tým hierarchicky, v krizi prostě musíte zavelet. Takže jsem šla trochu proti tomu, co jsem chtěla jako ředitelka po nástupu dělat. Teď už to snad konečně půjde.

(...)

Líbilo? Lenka Žlebková prozradí ještě víc

Zdroj: Finmag

Celý příběh Kongresového centra Praha, kolosální stavby, jejímž většínovým vlastníkem je od roku 2014 stát, najdete v aktuálním tištěném Finmagu.

Lenka Žlebková v něm dále mimo jiné prozradí, jestli budova trpí tíhou minulosti, jak se palác v čase proměnil, jakou budoucnost pro centrum vidí a jak mu ji chce zajistit a jak velký potenciál Praha pro kongresovou turistiku má.

K tomu všemu přidáme dalších 132 stran zajímavého čtení. K dostání elektronicky, nebo v každé dobré trafice.

Koupit Finmag

Kam dál? Rozhovory na Finmagu:

• Bikero byl megaprůšvih, říká o začátcích Coufal. Zkušenosti teď předává dál
• Proč vtipkujeme o frontách na banány? Pradědové měli císaře, říká sociolog
• Většina NFT jsou blbosti, varuje Mára. Jak vydělal na imaginární opici?
• Výplach jako příležitost? Zkušený investor radí, jak se chovat v době pádu
• Andrej Kiska zblízka. Měl jsem víc štěstí než rozumu, říká mladší z klanu