Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Vymysleli mixážní pult na energie a slaví úspěch. Nápad z Brna šetří miliony

Martina Fojtů
Martina Fojtů | 26. 7. 2021 | 8 553
energiepodnikánísuccess storyúsporné budovy

Vyměnit dodavatele elektřiny, namontovat nové technologie či jen šetřit. Energetické úspory se dají dělat různě, když ale jde o velkou fabriku či komplex budov, nic z toho nebude samo o sobě stačit. Ukočírovat všechny složky energetické spotřeby a tím i výdaje je v takových případech výzva jako blázen. Brněnští podnikatelé na ni našli řešení a úspěch slaví i díky pandemii.

Vymysleli mixážní pult na energie a slaví úspěch. Nápad z Brna šetří miliony

Zdroj: PKV

Když se v roce 2001 otevřelo brněnské nákupní centrum Futurum, jeho majitelé měli velká očekávání. Mělo výhodnou polohu u dálniční křižovatky, přes kterou auta sviští do Prahy, Vídně i Bratislavy. Bylo dostupné nejen Brňanům, ale i lidem, kteří do jihomoravské metropole míří z jižně položených měst a obcí. Navíc se to dělo v době, kdy se lidé velkých nákupních domů ještě nenabažili.

Jenže spousta z toho se během pár let změnila. Zákazníci se nákupních monster trochu přejedli, začali preferovat ta blíž k centru města, a měli také čím dál větší nároky na skladbu obchodů a jejich sortimentu. Nové majitele Futura, realitní skupinu Trikaya, to vedlo k rozsáhlé rekonstrukci centra s rozpočtem několika set milionů korun.

Lidé chodí s tím, ať jim vymyslíme klimatizaci. A my jim řekneme, že to bude přece další spotřebovaná energie navíc a že raději vymyslíme, jak to teplo jímat...

Energetická věda

Součástí této rekonstrukce, lépe řečeno jejím významným prvkem, jsou právě energetické inovace. Takové, na které se oni brněnští podnikatelé Jiří Pech a Ondřej Vaněk se svou firmou PKV jako jedni z mála v Česku přímo specializují.

Mixážní pult na energie

I u sebe doma se možná zamyslíte nad tím, že se někde občas zbytečně svítí, a kdybyste vyměnili ledničku za novější, účtu za elektřinu to asi dost uleví. Představte si ale tohle uvažování v kontextu nákupního centra. Takových zbytečně svítících žárovek můžou být tisíce a spotřebičů, které by mohly běžet s menší spotřebou, jakbysmet. Pechova a Vaňkova firma tohle všechno pomáhá zkoordinovat.

Firma na budovy nasazuje vlastní energetický management, který monitoruje odběry různých energií, takže majitel má přehled a vidí, co by se mohlo zlepšovat. K tomu ale zároveň navrhuje i technologie, které by na místě bylo nejvhodnější použít: třeba vzhledem k materiálům, z jakých budova je. Celé je to vlastně něco jako zvukařský mixážní pult, kde se ladí jednotlivé energetické složky.

„Původně nás oslovili proto, že chtěli pomoct s fotovoltaikou, která se tam měla montovat na střechu. Při tom jsme ale společně vymysleli spoustu dalších vylepšení,“ říká Pech. Z Futura se tak podle něj stane nejen obchodní centrum s největší solární elektrárnou v Česku, ale i s jedním z nejmodernějších systémů energetického řízení.

Trochu to zavání marketingovým vychvalováním, ale i když Pech v případě Futura nepopírá, že vylepšené energetické fungování má pomoct vytvořit obchodnímu centru v hlavách návštěvníků novou tvář, on a jeho kolegové jsou pragmatici. Nemluví o zelené ideologii a záchraně planety, ale o tom, že nasazením různých forem inovací se dosáhne efektivnějšího fungování a úspor nákladů.

Do budoucna se navíc podle něj stane energetická úspornost staveb a projektů jedním z kritérií hodnocení firem. Už dnes lze díky tomu například získat výhodnější úvěr od banky.

Vymysleli mixážní pult na energie a slaví úspěchPKV
Další fotky v galerii (11)

„Konkrétně ve Futuru jsme navrhovali systém vytápění, nastavení odběrného místa, měnila se tam kompletně světla, vzduchotechnika i chlazení, celý objekt se zateploval a všechno se napojovalo na energetický management. Výhoda samozřejmě je, že se to dělá všechno najednou. U objektů se často setkáváme se tím, že třeba nemají špatná zařízení, ale některé části jsou špatně seřízené,“ popisuje Pech.

Typickou poptávkou je podle něj třeba požadavek výrobní firmy, která se v létě potýká s příliš velkým teplem ve výrobním prostoru, protože k energii generované stroji se přidává vysoká venkovní teplota. „Takoví lidé chodí s tím, ať jim vymyslíme klimatizaci. A my jim řekneme, že to bude přece další spotřebovaná energie navíc a že raději vymyslíme, jak to teplo jímat a dál využít,“ ilustruje přemýšlení svojí firmy Pech.

Lidé nám říkali, že musí být skvělé poskytovat něco, co je ze zákona potřeba. Jenže nebylo...

Trnitá cesta

Nebylo takové ale od začátku. Než si PKV vydestilovalo svoji současnou podnikatelskou cestu, zkusili si její spolumajitelé několik jiných, u kterých si vždycky nabili nos. Oba se znají už od střední školy a s prvním společným podnikáním začínali už na vysoké. Tehdy kreslili projekty rodinných domů.

Eva Dlabalová a Petr Heneš před svým podnikem v Olomouci
Long Story Short

Navzdory lockdownu tlačí byznys dál. K hostelu s restaurací přidali kavárnu

V létě v době uvolnění si trochu oddechli, na podzim otevřeli novou kavárnu a znovu rozjeli e-shop s vlastními produkty. I přes náročné období tvrdých vládních opatření to ale spolumajitele olomouckého hostelu Long Story Short a přidružené restaurace s pekárnou Eatery&Bakery nikdy nenapadlo vzdát. A vyplácí se to.

Ukázalo se ale, že obor má spoustu problémů a oni se v něm nechtějí pohybovat. Pak se vrhli na zajišťování energetických průkazů rodinných domů, které byly tehdy povinné. Tohle podnikání jim ale pro změnu zhatily zákonné změny; povinnost se zrušila nejdřív u rodinných domů a pak i u těch bytových.

„Lidé nám tehdy říkali, že musí být skvělé poskytovat něco, co je ze zákona potřeba. Jenže nebylo. Pamatuju si, jak jsme proti sobě s kolegou seděli a říkali si, jestli má smysl dělat něco, co nám může někdo takhle ze dne na den ukončit. Bojovali jsme i s tím, že klienti zkrátka jen chtěli mít razítko a bylo jim jedno, v jaké kvalitě službu dostanou, hlavně ať je co nejlevnější. Jenže my to chtěli dělat dobře.“

S obchodním partnerem tak znovu stáli před rozhodnutím, kam s podnikáním dál. Když už se v energetice pohybovali, vrhli se na energetické audity – nejen hodnocení staveb, ale také navrhování řešení, jak by mohly fungovat lépe. „Protože když už firma přijde s tím, že ji něco trápí, má většinou zájem problém vyřešit a udělat to co nejefektivněji. Ne si jen splnit povinnost,“ naznačuje Pech, v čem se v podnikání poučili.

Chceme spolupracovat primárně s těmi, kterým naše projekty dávají dlouhodobý ekonomický smysl. V poslední době řešíme hodně i uhlíkovou stopu...

​Dotace ano, ale pozor na ně

V začátcích jim hodně pomohl energetický gigant E-ON, přes kterého se dostávali k prvním klientům. Typicky průmyslové podniky, které ve svých budovách fungovaly už dlouho, ale došlo jim, že za teplo nebo elektřinu platí zbytečně moc. Tady lidé z PKV přišli na to, že nestačí jen navrhnout změny, ale budou se muset pustit i do samotných realizací.

Podzimní volby se blíží...

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Ivan Bartoš: Nevyměknu! Co když Piráti budou vládnout? Na co se máme připravit? Ač titulky hlásaly něco jiného, zvyšování daní to prý není

Téma čísla: medicínaPavel Jégl: od pazourku ke gama noži • Iva Brejlová a startup Diana Technologies, kde vymýšlejí, jak nově vymýšlet léky • Dominik Stroukal učí investovat do postelí a Jaroslav Šura do zdravotnických firem

Vítězná družstva? Vyřeší bytová družstva nedostatek bytů? Peter Bednár vysvětlí, proč ne teď a ne u nás. Ale potěší: díky nim nebude v architektuře a urbanistice nuda

FIN. Před 50 lety skončil zlatý standard. Teď, říká Josef Tětek, končí to, co přišlo po něm • Má volnonožec někdy volno? ptáme se s Robertem Vlachem • Investice do private equity • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz


„My jsme často navrhli řešení tak, aby na něj bylo možné získat dotace, jenže pak to převzal někdo jiný a s dotací to nemuselo vyjít. Na takových projektech se totiž potkává spousta lidí – my, majitel, energetici, stavaři, projektant, statik, stavební úřad, dotační agentura, právníci – a na každém stupni se to může pokazit. Dnes už za projekty plně zodpovídáme a vedeme je od začátku do konce, aby se s tím nemusel trápit majitel objektu,“ vysvětluje Pech, jehož kolegové vyběhávají i všechna možná povolení a řeší administrativu.

Dotace byly ostatně v začátcích fungování firmy důležitým argumentem, proč se do renovací vůbec pouštět: malé subjekty můžou získat až 50 procent výdajů zpět. V rozjezdu se to i PKV hodilo, teď ale říkají, že za zákazníka, který přijde jen proto, že se mu tak rekonstrukce zlevní, nejsou rádi. Stejně jako za toho, který se do rekonstrukce žene proto, že „zelenání“ budov je aktuálně sexy.

„Vždycky je to poznat. My chceme spolupracovat primárně s těmi, kterým naše projekty dávají dlouhodobý ekonomický smysl. V poslední době řešíme hodně i uhlíkovou stopu, kde vidíme výraznou změnu v uvažovaní našich klientů. Proto jsme náš energetický managemant Enmon rozšířili o výpočet CO₂ a postupně na něj napojujeme dodavatele tak, aby do něj nemuseli klienti zadávat data ručně,“ zdůrazňuje spolumajitel firmy, která dnes funguje na dlouhodobých vztazích. Než se totiž připraví projekt, uskuteční plán a doběhne doba udržitelnosti, která je s dotačními tituly neoddělitelně spjatá, trvá to průměrně osm let.

To je hodně velký závazek, ne? „Ale já jsem za něj hrozně rád. Když jsme tehdy s kolegou nešťastně seděli, jak to vymyslet, aby to zase změna legislativy nezasekla, přesně tohle jsme chtěli,“ říká Pech.

Paradoxně pomohla covidová pandemie. Řada majitelů nemovitostí si totiž uvědomila, že i zavřené hotely a kanceláře spotřebují nepříjemně mnoho elektřiny a tepla.

​Pandemická pozitiva

Jeho firma se dnes stará o rekonstrukce starých i novějších areálů a často funguje jako poradce už při koupi objektů. A jejich byznys se netýká jen samostatných staveb, ale třeba i obchodních řetězců fungujících v rámci obchodních center.

Každé z nich má totiž hospodaření s energiemi nastavené jinak: některá centrálně vytápějí zázemí i všechny obchodní jednotky, jinde se o energie v jednotkách starají jednotliví nájemníci. Když se pak optimální podmínky musí zařídit v desítkách poboček, vyplatí se už mít komplexní srovnání a monitoring.

Vymysleli mixážní pult na energie a slaví úspěchPKV
Další fotky v galerii (11)

Na zakázky si Pech nestěžuje, paradoxně pomohla i covidová pandemie. Řada majitelů nemovitostí si totiž uvědomila, že i zavřené hotely a kanceláře spotřebují nepříjemně mnoho elektřiny a tepla.

A i když by Pech a jeho kolegové rádi vyhověli všem, jejich kapacity jsou omezené. Už teď mají asi 70 zaměstnanců a další asi padesátku si příležitostně nasmlouvávají. Víc lidí je už ale problém sehnat: není kde brát. Odborníky s komplexním pohledem, kteří by se orientovali ve stavebnictví a energetice zároveň a k tomu měli přehled o legislativním prostředí, zatím české školství nevychovává.

Firma si je tak postupně školí z těch, kteří už přičichli k různým odbornostem jinde. A nebo si vytipovává šikovné absolventy, které baví přesahy oborů, a postupně si je vychovává.

Jako fatální problém to zástupci společnosti ale neberou. Vnímají to tak, že aspoň pomůžou vychovat novou generaci pracovníků, kteří se už na stavby budou dívat daleko komplexněji.

Podzimní volby se blíží...

Finmag srpen 2021Zdroj: Finmag

Ivan Bartoš: Nevyměknu! Co když Piráti budou vládnout? Na co se máme připravit? Ač titulky hlásaly něco jiného, zvyšování daní to prý není

Téma čísla: medicínaPavel Jégl: od pazourku ke gama noži • Iva Brejlová a startup Diana Technologies, kde vymýšlejí, jak nově vymýšlet léky • Dominik Stroukal učí investovat do postelí a Jaroslav Šura do zdravotnických firem

Vítězná družstva? Vyřeší bytová družstva nedostatek bytů? Peter Bednár vysvětlí, proč ne teď a ne u nás. Ale potěší: díky nim nebude v architektuře a urbanistice nuda

FIN. Před 50 lety skončil zlatý standard. Teď, říká Josef Tětek, končí to, co přišlo po něm • Má volnonožec někdy volno? ptáme se s Robertem Vlachem • Investice do private equity • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Martina Fojtů

Martina Fojtů

Martina Fojtů vystudovala žurnalistiku, germanistiku a marketing. Začínala jako sportovní novinářka, léta psala o zákulisí vědy a výzkumu a dnes učí klienty marketingové agentury komunikovat lidsky.