Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Konec plýtvání? Volvo šlape na brzdu

Spolupráce
Spolupráce | 5. 6. 2021 | 566

O nutnosti proměny ekonomiky na ekonomiku cirkulární, ve které se zdroje po použití nevyhazují, ale využívají opakovaně, se mluví roky. Většinou ale jen mluví. Automobilka Volvo ale tvrdí, že podle jejích principů bude do roku 2040 opravdu fungovat.

Konec plýtvání? Volvo šlape na brzdu

Zdroj: Volvo Cars

Období lidských dějin jsme pojmenovali podle surovin, které jsou pro danou etapu klíčové. Máme dobu kamennou, bronzovou nebo dobu železnou. Pro dvacáté a jednadvacáté století někteří aktivisté razí pojem doba plastová. Na jednu stranu je v tom snad trochu nadsázka, na tu druhou ale –pokud budeme vyrábět a vyhazovat plasty dosavadním tempem, už v polovině století bude ve světových oceánech víc plastů než ryb.

Odpad není odpad, odpad je zdroj

Jiné a možná přiléhavější označení naší éry je ale doba odpadková. Zhruba dvě třetiny všech zdrojů, které vyčerpáme z přírody, končí vyhozením. Suroviny, které tak náročně vytěžíme, odhazujeme jako nepotřebné. Podle údajů Ministerstva životního prostředí vyprodukovalo Česko za rok 2019 přes 37 milionů tun všech druhů odpadu (z toho bezmála dva miliony tun odpadu nebezpečného). Přibližně třetina všech potravin ve světě se vyhazuje, zatímco kácíme deštné pralesy, abychom vytvořili prostor pro další civilizační růst.

Obchod stojí od dob průmyslové revoluce na lineární ekonomice. Tento byznysový model postavený na opakování řetězce „take – make – waste“ (vezmi – vyrob – vyhoď) počítá s nekonečným přísunem přírodních zdrojů. Hodně lidí už pochopilo, že je potřeba šlápnout na brzdu, že to není model trvale udržitelný.

Co ale místo něj? Východiskem by mohla být takzvaná cirkulární ekonomika. V lineárním systému je odpad konečným bodem řetězce, v cirkulárním představuje zdroj něčeho nového. Jinými slovy, cílem cirkulární ekonomiky je udržet věci v oběhu.

Znamenalo by to přirozeně zásadní omezení současného plýtvání. Odborníci v tomto smyslu hovoří o obrovské příležitosti, jak nastartovat moderní produkci smysluplných a trvanlivých výrobků.

Plně elektrické Volvo C40.Foto: Volvo Cars

Plně elektrické Volvo C40.

Zas se bude opravovat

K přechodu na cirkulární ekonomiku se hlásí i švédská automobilka Volvo, která v automotive průmyslu tradičně patří k těm nejprogresivnějším. Svědčí o tom dnes už legendární inovace v oblasti bezpečnosti, později vývoj autonomních vozidel, rovné zaměstnanecké benefity, nebo v nedávné době oznámení plného přechodu k elektřině.

Příklon k cirkulární ekonomice není ekonomický kalkul – je to prostě nezbytnost. Neznamená to ale, že přechod k cirkulárnímu systému ekonomické benefity nepřinese. „Věříme, že v důsledku tohoto přechodu můžeme od roku 2025 ušetřit zhruba miliardu švédských korun [přes 2,5 miliardy Kč – pozn. red.] ročně a snížit množství námi vyprodukovaných emisí uhlíku o 2,5 milionu tun,“ píše se v oficiálním prohlášení automobilky k přechodu na cirkulární ekonomiku. „Podle informací poradenské společnosti Accenture má zisk automobilových společností pramenící z obchodních modelů cirkulární ekonomiky potenciál do roku 2030 se víc než zdvojnásobit a navýšit se o 400–600 miliard dolarů.“

Co to v případě Volva v nejbližších letech konkrétně znamená? Jsou to především různá úsporná řešení, a to například formou opětovného využití součástek, jejich oprav, renovací nebo repasování. Podle propočtů to automobilce umožní zachovat 85 procent hodnoty materiálu komponentů, současně si ale i vystačí s nákupem menšího množství nových dílů. Dále se počítá s mnohem efektivnějším využíváním kovů, zejména oceli, a to v rámci všech operací automobilky (s důrazem na recirkulaci těchto materiálů na vyšší hodnotu).

Kam s unavenými bateriemi

Když to celé zjednodušíme, jedním z hlavních témat cirkulární ekonomiky je, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikl. Repasování a využití „běžných“ součástek je jistě náročná, ale vcelku snadno představitelná činnost. Pro řadu odpůrců elektřiny je ovšem situace méně jasná právě u výroby elektromobilů.

Značka Volvo Cars skutečně nyní řeší repasi akumulátorů jako klíčový problém. Koneckonců, akumulátor je zásadní a nejdražší částí vozů na elektrický pohon.

V současné době proto ve Volvu pracují na různých variantách – od repasí přes druhotná využití až po recyklaci, kdy se z akumulátorů extrahují cenné suroviny, které se pak využijí při výrobě nových akumulátorů, čímž dojde ke snížení produkce emisí CO2 a k úspoře nákladů.

Obecnou snahou je akumulátory ve vozech udržet funkční, co nejdéle to bude možné. Podle aktuálního odhadu automobilky Volvo by měly akumulátory ve vozech fungovat až 15 let.

Téma, o kterém se nyní také hodně mluví, je druhotné využití akumulátoru pro ukládání energie mimo automobily. Automobilka Volvo se konkrétně zabývá jejich přeměnou v úložiště energie pro nabíjecí stanice Volvo Bil.

Další zajímavé využití akumulátorů tkví při vyvažování výkyvů produkce energie v elektrárnách získávajících energii z obnovitelných zdrojů. Na skandinávském trhu s elektřinou se propady vyvažují převážně energií z vodních elektráren. Ty jsou poměrně flexibilní a můžou zařít dodávat energii rychle a po dobu od sekund po měsíce. Někdy je ale žádost o vyvážení sítě natolik rychlá, že některé turbíny vodních elektráren nedokážou požadavek splnit. Proto se počítá s využíváním akumulátorů, které umožní rychlejší vyvážení. Soustava akumulátorů, do které se ukládají přebytky, umožňuje elektrárně hbitěji reagovat na požadavky ze sítě.

Chcete-li konkrétní příklad, tak automobilka Volvo Cars nyní elektrárenské společnosti Fortum dodává 48 akumulátorů z vozů s PHEV pohonem, jejichž úkolem je sloužit jako komerční úložiště energie v jedné ze švédských vodních elektráren Fortumu. To je v podstatě geniální řešení, které plně rezonuje s dalším akcentem cirkulárního modelu ekonomiky: aby byl odpad zdrojem…

Přechod na cirkulární nebude jednoduchý. Vzhledem k systémům a finančním mechanismům, které se v běhu posledních dvou staletí vyvinuly na podporu lineární ekonomiky, bude zapotřebí mnoha opatření ze strany vlád, společností, investorů, spotřebitelů a dalších.

Klíčovou roli při prosazování změn sehrávají výrobní a průmyslová odvětví. Přehodnotit svůj obchodní model obdobným způsobem, k jakému se odhodlala automobilka Volvo Cars, je teď úkol číslo jedna pro mnoho světových společností. Včetně těch našich. Že obchod v „globální vesnici“ brzy pojede podle pravidel nikoli lineární, ale cirkulární ekonomiky, je nepochybné.

Autor článku