Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Americe došel kečup. Apokalypticky vyznívající krize, která by vás měla zajímat

Michael  Durčák
Michael Durčák | 19. 5. 2021 | 2 komentáře | 20 893
dodavatelské řetězcedopravakrizemezinárodní obchodSpojené státy americké

Amerika bez kečupu? Žádný praštěný výmysl, ale realita, do které se Američané na začátku dubna probudili. A která na některých místech trvá dodnes. Jen teď kromě kečupu došly také cereálie a někde dokonce i benzin.

Americe došel kečup. Apokalypticky vyznívající krize, která by vás měla zajímat

Zdroj: Shutterstock

Začněme ale kečupem. To je v Americe naprosto klíčové dochucovadlo, které si místní dávají doslova na všechno. Ročně se ho v amerických restauracích sní zhruba 300 tisíc tun a jen za uplynulý rok se ho prodalo za jednu miliardu dolarů. Sedmdesát procent amerického trhu má pod palcem celosvětově známá místní značka Heinz.

Kečupová krize začala na začátku dubna. Důvodů pro to bylo víc, jedním z hlavních byl enormní nárůst poptávky po rozvážkových službách. A tedy i zvýšená potřeba malých balení kečupu, která restaurace k rozváženým jídlům přidávají. Heinz tenhle skokový růst pokrýt nedokázal, a to ani když otevřel dvě nové výrobní linky. Ty měly výrobu „cestovních“ balení kečupu zvýšit o 25 procent na 12 miliard ročně.

Situace je pro řetězec tak zlá, že musel kompletně přehodnotit svoji politiku. Nově tak servíruje maximálně dvě omáčky na jídlo.

Jenže ani tenhle efekt se doteď neprojevil. Na zvýšenou poptávku po malých baleních kečupu nebyl připraven nejen Heinz, ale prakticky žádná restaurace napříč USA. A protože kdo na jaře jídlo nerozvážel, zkrachoval, růst poptávky byl opravdu enormní. Jen za rok 2020 kvůli tomu vzrostly ceny kečupu zhruba o 13 procent a lidé dokonce balíčky s ním (a nejen s ním) začali ve velkém prodávat na eBayi.

Aby běžný Evropan tuhle závislost vůbec pochopil, je dobré poznamenat, že americký kečup je docela jiný než ten evropský. Ve zkratce je mnohem sladší (více viz box Sladká lobby).

Sladká lobby

Americký kečup je oproti tomu evropskému kvůli mnohem volnějším regulacím celkem vzato dost jiný. Najdete v něm třeba příšerně sladký kukuřičný sirup, což jej řadí k obecně typicky sladším potravinám oproti například britským protějškům. Vysokofruktózový kukuřičný sirup se tu ostatně cpe do všeho, a to kvůli místní vlivné kukuřičné lobby (Corn Refiners Association). Ta má zatraceně dlouhé prsty a do Američanů dostává skrze sladký sirup obrovské množství cukru.

​(Nejen) kečupová krize

Důsledky nedostatku kečupových balíčků jsou vidět všude kolem. Na kampusu, kde bydlím, mají studenti možnost si kromě do klasických jídelen zajít i do fast foodů, které mají pobočky přímo v areálu. A jelikož tu není mé oblíbené KFC, rád jsem si čas od času zašel do řetězce Chick Fil-A, v Česku známého především pro své konzervativní postoje. Tedy alespoň donedávna.

V něm vám obvykle, na rozdíl od jiných restaurací, dají k libovolné objednávce tolik omáček, kolik chcete. Včetně kečupu. Jenže když jsem šel několikrát v dubnu pro kuřecí sendvič, překvapilo mě nečekané omezení: situace je pro řetězec tak zlá, že musel kompletně přehodnotit svoji politiku. Nově tak servíruje maximálně dvě omáčky na jídlo. „Víc ti dát opravdu nemůžu. Tohle je teď firemní politika, nevíme, jak dlouho to bude trvat,“ omlouvala se mi slečna za přepážkou.

Řekněte si ingredienci a já vám potvrdím, že je problém ji sehnat...

Zajímalo mě, jestli to platí i jinde. A tak jsem napsal své známé, republikánské starostce Suzie Razmusové z městečka Corbin v Kentucky, kde se zrodilo KFC. „Sem to došlo taky. Kvůli naší poloze občas v místním KFC není vůbec žádný kečup,“ odepsala mi pobaveně na SMS zprávu starostka sedmitisícového horského městečka.

Zachráněné drive-thru

Jedním z vedlejších efektů pak bylo, že pandemie zachránila ikonický americký drive-thru. Ten kvůli různým regulacím a snaze Američany dostat z aut až do loňského března vymíral. Některá města ve státech jako New Jersey či New York dokonce zakázala výstavbu nových restaurací s možností drive-thru. Jenže pandemie s podobnými snahami zatočila a třeba řetězec Burger King plánuje ve své restauraci budoucnosti koncept oživit a vylepšit.

Obecně si Američané musejí zvykat možná na něco, co naposledy zažili během stagflace (stagnace ekonomiky + inflace) v 70. letech minulého století. Kromě kečupu jsou nedostatkové už i některé snídaňové cereálie, jelikož se Američané víc stravují doma a výrobce nestíhá. A stejný problém jako kečup a cereálie postihl i bubble tea.

Ne za všechno ale může pandemie. V dubnu podle federálních dat narostly ceny jídla o 2,6 %. To je největší skok za posledních 46 let. Nejvíc rostly ceny masa, ryb a vajec – o 4,3 %. Důvodem je narůstající inflace a špatná úroda obilovin v Číně.

„Řekněte si ingredienci a já vám potvrdím, že je problém ji sehnat,“ popisovala zděšeně realitu agentuře AP restauratérka z Iowy.

Nádrž benzinu je pro Američany často rozdíl mezi tím, jestli se dostanou do práce, nebo ne.

​Benzin v igelitkách

Aby toho nebylo málo, před necelým týdnem neznámí hackeři vyřadili z provozu Colonial Pipeline v Georgii. Ta dodává 45 % veškerého benzinu pro východní pobřeží USA. Společnost, která ropovod provozuje, byla nucena hackerům vyplatit výkupné ve výši pěti milionů dolarů v nevystopovatelných kryptoměnách.

Američané, hákliví na ceny pohonných hmot (a ještě víc na jeho případný nedostatek), se zachovali po svém a začali palivo tankovat doslova i do igelitových pytlů. To možná může znít směšně, ale je nutné si uvědomit, že nádrž benzinu je pro mnohé Američany často rozdíl mezi tím, jestli se dostanou do práce, nebo ne. Úřady byly už nuceny lidi oficiálně vyzvat, aby benzin do igelitek netankovali.

Výpadek jeho dodávek přetrvává doteď. Třeba v hlavním městě Washingtonu chybí palivo na zhruba 90 % čerpacích stanic. Nakonec se tak možná můžou smát šetřílkové s benzinem v igelitce. Pokud jim tedy taška nechytne.

Křehký svět

Pandemie tak plně ukazuje, jak křehké jsou nejen globální, ale i lokální dodavatelské řetězce. Jak hospodářství nestíhá, když je po nějaké komoditě skokově zvýšená poptávka. Jak stačí i jedna zaseknutá loď v Suezském průplavu, kterým proplouvá 12 % světového obchodu.

Anketa

Globalizace je...

Nebo že stačí krátký výpadek jediné – ovšem klíčové – továrny v jihovýchodní Asii, aby v USA hrozil nedostatek kondomů. Nakonec snad už nepřekvapí ani bizarní fakt, že si v USA nemůžete vyrobit ani Bibli. Pro americký trh se totiž tiskne v Číně.

Problém ale není jen outsourcing. Problém je také tržní koncentrace. To znamená, že klíčové produkty pro dané trhy vyrábí maximálně jedna až tři firmy. A pak stačí, aby dvě z nich udělaly špatné obchodní rozhodnutí, a máme všichni obrovský problém. To platí jak u kečupu, tak u benzinu.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Michael  Durčák

Michael Durčák

Má rád fotbal a kočky. Jeho texty kromě Finmagu vycházejí nebo vycházely v Reportéru, Echu 24, E 15, Seznam Zprávách nebo na Info.cz i jinde.