Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Těžká hodina českého piva. Uzávěra končí, ale hospodští vyhráno nemají

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 31. 5. 2021 | 3 komentáře | 3 399
covidgastronomiekoronavirusnázorpivopivovarnictví

Mistři v pohřbívání řemeslného piva v českých zemích byli komunisté. Covid takovou sílu snad mít nebude, ale pár bolavých ran průmyslu dal. A ačkoli s dneškem padá několikaměsíční uzávěra hospod, vyhráno zdaleka není. Hledá se recept, jak dostat pijáky zpátky k čepovanému.

Těžká hodina českého piva. Uzávěra končí, ale hospodští vyhráno nemají

Zdroj: Shutterstock

Dvě stovky pivovarů. Tolik jich skončilo mezi léty 1948 a 1990 v důsledku plánovaného hospodářství a komunistické rajonizace výroby. Naši dědové a otcové si jistě vzpomenou hned na několik značek, jež během totality z Československa zmizely.

Jak to komunisti vedli, dobře dokládá vývoj na Kladensku. Řada tamějších pamětníků se jistě probere, když uslyší jméno Kladenka. Šlo o světlé pivo, které si po šichtě rádi dávali místní huťaři. Tedy až do září roku 1967, kdy závod Buštěhrad – součást národního podniku Středočeské pivovary – vyvezl z vrat poslední sudy a nadobro zastavil chlazení ve sklepě. Výstavní pivovar s bohatou historií a dobrým jménem napodobil necelých sedm kilometrů vzdálenou výrobnu v Kročehlavech, kterou komunisti zlikvidovali hned po roce 1948.

Že tato dvě rozhodnutí centrálně řízeného hospodářství nebyla příliš promyšlená a neměla co dělat se zastaralostí obou pivovarů, dokládá nejlépe fakt, že jejich železné technologie dodnes fungují v Broumově-Olivětíně. Tam je před desítkami let převezli.

Dopad proticovidových opatření byl a je v pivovarském segmentu velmi silný. Ztráty jdou do miliard a několik pivovarů v uplynulých měsících zastavilo výrobu.

Podobné události už dnes nehrozí, přestože ekonomický dopad proticovidových opatření byl a je v pivovarském segmentu velmi silný a ztráty jdou do miliard. A přestože několik pivovarů v uplynulých měsících zastavilo výrobu a propustilo zaměstnance; povětšinou to jsou podniky, které už tak byly ve špatné kondici a nastalé situace jejich majitelé rychle využili.

Ztracený půlrok

Téměř půl roku. Tak dlouho musely restaurace přežívat jen skrze výdejní okénka. Své zahrádky sice mohly otevřít už v půlce května a většina z nich toho také využila, pivovarům se tím ale značně zkrátila letní sezona. Za sebou přitom mají z pohledu spotřeby čepovaného piva jeden z nejhorších roků v historii. A i letos v ní čekají podle Svazu pivovarů a sladoven propad zhruba o deset procent. I nadále sehrají vliv stále trvající bezpečnostní opatření, chybějící turisté i změna spotřebních návyků u Čechů. Jen první tři měsíce roku 2021 podle svazu ukázaly, že Češi pijí čepované pivo méně. Spotřeba meziročně poklesla o víc než 600 tisíc hektolitrů. Přesto svaz věří, že se trend po plném otevření restaruací podaří zvrátit.

Řeč je především o skupině Pivovary Lobkowicz Group, jež se kvůli klesajícímu výstavu a nevelkému zájmu o svá piva na českém trhu pustila do centralizace výroby a zavřela varny v Uherském Brodě, Vysokém Chlumci a Klášteře.

Potíže na venkově

I tak je ale zřejmé, že dění uplynulých měsíců bude mít na pivovarský trh velmi silný dopad. A to hned v několika rovinách. Tím nejcitelnějším se zdá být změna v návycích českých pivařů, kteří si v době zavřených výčepů a restaurací museli najít jinou zábavu. A našli ji buď v lahvovém nebo jinak baleném pivu (které je mnohem lacinější než čepované), nebo rovnou ve vlastním výčepním zařízení. Ty dnes člověk pořídí za pár tisíc korun a pak už si jen jezdí pro sudy rovnou do velkoobchodů.

Tyto lidi teď budou muset pivovary a hostinští opět navnadit a vysvětlit, že popíjení piva v hospodách je zábavnějším a hlavně kvalitnějším požitkem. Ve městech asi nepůjde o žádné složité přesvědčování, ale na venkově a menších obcích s obyvatelstvem vyššího věkového průměru to bude dost velká fuška.

Hospoda je podle sociologů tradiční součástí české a moravské vesnice. Kde zavře výčep, tam už se pak lidé příliš nepotkávají a nescházejí...

Přitom zavírání venkovských hospod bujelo už před epidemií covidu a pivovary tenhle trend nedokázaly podchytit, natož zastavit. I proto je pivní kultura nejohroženější právě tam. Svou vinu na tom mají ovšem i sami výčepní a jejich lenost, dalo by se dodat. Ti se v řadě případů nedokážou o pivo starat tak, jak je nutné, a kromě sanitace a správného chlazení nezvládají ani samotné čepování. A zákazníci od nich proto odcházejí.

Pivní pád...

Roční spotřeba piva v roce 2020 dosáhla 135 litrů na osobu, což je zatím nejméně od šedesátých let minulého století. Snížil se i celkový výstav, který v meziročním srovnání klesl o 1,5 milionu hektolitrů. Nejprodávanějším obalem zůstala klasická pivní lahev (46 % podíl z celkového výstavu), velký pokles byl samozřejmě patrný u sudů (25 % podíl z celkového výstavu) a cisteren (2 % podíl z celkového výstavu). Naopak mírný nárůst si připsaly plechovky (15 % podíl z celkového výstavu). Plastové lahve se udržely na 12 % (podíl z celkového výstavu). V dlouhodobém horizontu stabilně mírně roste spotřeba ležáků (spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° - 12°), za posledních deset let o víc než 16 %. Výrazně stoupla obliba nealkoholických piv a míchaných nápojů na bázi piva. Loni také poprvé po 9 letech export poklesl. Vývoz v roce 2020 činil 5 milionů hektolitrů piva, což je meziročně o 381 tisíc hektolitrů méně.

Hospoda je přitom podle sociologů tradiční součástí české a moravské vesnice. Zavírání těchto podniků má pak velký vliv na společenský život v obci. Kde zavře výčep, tam už se pak lidé příliš nepotkávají a nescházejí, vazby mezi lidmi se přetrhnou a vesnice se rychle proměňuje v nefunkční sídlo určené pouze pro přespání.

Padlo to na úrodnou půdu

Jak v rozhovoru pro Finmag.cz (viz box Do bezové šťávy bychom lidi nezbláznili) zmiňuje pivovarník Michal Pomahač, změny na pivovarském trhu mohou mít i pozitivní nádech. Právě on před rokem rozjel iniciativu ZachraňPivo.cz, díky níž minipivovary rozprodávaly své zásoby navařeného piva namísto toho, aby byly nuceny ho vylít do kanálů.

„Loni na jaře jsme cítili, že jsme oslovili velké množství lidí, kteří s craftem příliš zkušeností neměli. Tyto nováčky jsme ,donutili' ochutnat i pivní styly, které předtím neznali, a troufám si tvrdit, že to někde muselo padnout na úrodnou půdu,“ popisuje Pomahač.

Během uplynulých měsíců se vazba mezi pijáky a jejich sládky hodně zúžila. Lidé využívají rozvozů pivovarů, chodí do pivoték...

I to je důvod, proč může minipivovarský byznys z doby covidové vyjít v naprosto jiné kondici než průmyslové pivovary. Faktem totiž je, že se během uplynulých měsíců vazba mezi pijáky a jejich sládky hodně zúžila. Lidé využívají rozvozů pivovarů, chodí do pivoték. Že se děje opravdu něco zásadního, potvrzuje i raketový nárůst eshopů minipivovarů.

A tenhle nový prodejní kanál jen tak nezanikne. Někteří pivovarníci navíc přiznávají, že díky pravidelným rozvozům „kolem komína“ objevili nové zákazníky a rychlý výdělek. A tudíž se tohohle nástroje rozhodně zbavovat nebudou.

Anketa

Vyrazíte na čepovaný?

Pravdou nicméně je, že stejně jako velcí ekonomicky strádají i ti menší. A z nich nejvíc restaurační minipivovary navázané přímo na prodej ve vlastní hospodě, která byla po mnoho měsíců zavřená. Pro upřesnění - ze 463 aktuálně fungujících minipivovarů v Česku jich je 259 restauračních.

Zákazníkův požitek

Velcí i malí teď mají společný marketingový cíl. Zákazníky přesvědčit, že nebezpečí pominulo, že v hospodách je bezpečně a především: že čepované pivo v restauraci představuje ten nejlepší zákazníkův požitek.

Pokud se tohle nepodaří, Česká republika se velmi rychle přiblíží k realitě sousedních zemí. Třeba v Polsku nebo Německu je dlouhodobě podíl čepovaného piva na celkových prodejích velmi malý. A právě tenhle vývoj a odklon od sudového piva je tím největším strašákem tuzemského pivovarského byznysu. Velkého i malého.

Autor je reportérem CNN Prima News.

Do bezové šťávy bychom lidi nezbláznili

Michal Pomahač, majitel Pivovaru KytínPivovar Kytín

Před rokem odstartoval Michal Pomahač, majitel kytínského pivovaru, akci ZachraňPivo.cz. Desítkám pivovarů se díky ní podařilo prodat stovky hektolitrů uvařeného piva. Teď Pomahač bojuje za státní kompenzace pro craft a soustředí se na fungování vlastního pivovaru. „Kvůli přežití paradoxně objemově stále lehce rosteme – abychom vygenerovali finanční prostředky na úhradu nákladů, musíme prodat mnohem víc piva ve flaškách, než by stačilo piva čepovaného,” říká. 

Jak velký výstav plánujete v Kytíně pro letošní rok? Bude to víc než 1200 hektolitrů, které jste uvařili v roce 2020?

Po prvním čtvrtletí těžko soudit, velmi záleží, kolik dnů letos bude reálně otevřeno. Nicméně kvůli přežití paradoxně objemově stále lehce rosteme – abychom vygenerovali finanční prostředky na úhradu nákladů, musíme prodat mnohem víc piva ve flaškách, než by stačilo piva čepovaného. Je to zejména dáno cenami, za které pivo do obchodů prodáváme, a také tím, že naše restaurace prodejem jídla přes okénko velmi strádá. Každopádně tajně doufám, že lidi mají pivní deficit a pojedeme na plnou kapacitu sklepa a výstav letos zase o něco posuneme.

Změnila se nějak preference vašich zákazníků za uplynulý rok, co se týče pivních stylů a druhů?

My v Kytíně jsme hodně konzervativní minipivovar, páteř našeho sortimentu tvoří ležáky, které neměníme, a přijde mi, že lidem stále chutnají. Za iniciativu ZachraňPivo jsme ale loni na jaře cítili, že jsme oslovili velké množství lidí, kteří s craftem příliš zkušeností neměli. Tyto nováčky jsme „donutili“ ochutnat i pivní styly, které předtím neznali a troufám si tvrdit, že to někde muselo padnout na úrodnou půdu. Já craft vnímám jako rozmanitost a možnost výběru. Jsou pivní styly, které můžu pít denně, a jsou pivní styly, na které dostanu chuť jednou za rok. A to mě na tom baví.

Když zmiňujete iniciativu ZachraňPivo.cz - co bylo, s ročním odstupem, hlavním důvodem jejího úspěchu?

Rozhodně to přičítám obrovské popularitě piva v České republice. Věřím, že do bezové šťávy bychom lidi nezbláznili. Podporou minipivovarů jednak pomáháte postiženým podnikům, samotný způsob pomoci považuji za velmi příjemný – prostě pijete pivo (úsměv) – a v neposlední řadě podporujete regionální byznys, který je pro spotřebitele stále více zajímavý.

Jak bude projekt ZachraňPivo.cz pokračovat? Dnes už je to vlastně jen taková mapa pivovarů a prodejních míst. Budete ho utlumovat, nebo rozvíjet?

Ano, dnes se jedná spíše o stránku plnou dat, která ale stále slouží jako takové vodítko k plánování výletů a volnočasových aktivit. Již nějakou dobu vykazujeme spíš činnost, která není příliš vidět na venek – snažíme se minipivovarům zajistit takové státní kompenzace, které by jim alespoň zvedly šance na přežití pandemie. V současné době je to opravdu mizérie, proto téma maximálně tlačíme do popředí. Součástí této aktivity je i nově vzniknuvší podcast Poslední pivo, který má posluchačům přiblížit život pivovarníků za covidu.

Jarní Finmag

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Až nám technologie rozvážou ruce. Popularizátorka umělé inteligence Sara Polak o revolučních dobách, ve kterých žijeme.

Dobrou! Téma čísla – spaní. Pavel Jégl zkoumá, jak spali předkové. Lifehacker Tomáš Baránek líčí, jak zkoumá, jak spí on sám. Fyzioložka Zdeňka Bendová o biorytmech a světle.

Učit se, učit se atd. Tematický blok o vzdělávání a kariéře. Česko rekvalifikuje, i když o tom úřady práce, nevědí, píše Jiří Hovorka. Nevyužili jsme historickou šanci zničit maturity, lituje Vojtěch Dobeš. Robert Vlach o údělu celoživotního vzdělávání u volnonožců.

FIN. Ve finanční části magazínu Dominik Stroukal a investeens. Petr Kučera sleduje bankovní novinky. Balík textů o realitách a realitních fondech.

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Od ledna roku 2021 působí jako reportér zpravodajské stanice CNN Prima News, je externím dopisovatelem magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).