Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

I arcikapitalista Bezos může znít jako odborový předák

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 4. 5. 2021 | 3 komentáře | 3 588
AmazonHenry Fordjeff bezosodboryTomáš Baťa

Jeff Bezos slibuje, že Amazon bude přívětivější ke svým zaměstnancům. Dá se tomu věřit?

I arcikapitalista Bezos může znít jako odborový předák

Zdroj: Ben Von Klemperer / Shutterstock.com

Amazon je gigant ve světě zasílatelských řetězců. Jedna z nejrychleji se rozvíjejících společností světa. Táhne se však za ní pověst jednoho z nejhorších zaměstnavatelů – firmy, kde je úmorné pracovní tempo, ubíjející dril, kde člověk svázaný normami funguje jako robot.

A také firmy, kde se za robotu ve skladech (byť nekvalifikovanou) platí podprůměrně.

Může se na tom něco změnit?

Odbory jako noční můra

Jeff Bezos před dvěma týdny zaslal akcionářům výroční dopis. Je pozoruhodný nejen tím, že to je dopis rozlučkový, protože zakladatel, šéf a největší akcionář firmy se koncem roku z místa generálního ředitele stáhne. Zajímavé je na něm i to, že v něm zabírá víc místa vztah mezi vedením a zaměstnanci než vztah vedení s akcionáři.

Potřebujeme lepší vizi toho, jakou hodnotu chceme pro zaměstnance vytvářet...

Nejbohatší člověk světa v něm upozorňuje, že společnost se musí o své zaměstnance líp starat. „Potřebujeme lepší vizi toho, jakou hodnotu chceme pro zaměstnance vytvářet,“ napsal Bezos. Už týden poté vedení Amazonu oznámilo, že zvýší víc než půl milionu pracovníků v Americe mzdy. Stoupnou o půl až tři dolary za hodinu, což firmu vyjde na víc než miliardu dolarů (podle aktuálního kurzu přes 21 miliard Kč).

Jeffrey Jeff

Jeff Bezos
Gwoeii / Shutterstock.com

Že ho snad neznáte? Ale no tak... Jeffrey Preston „Jeff“ Bezos (* 12. ledna 1964) je americký podnikatel, zakladatel, prezident a do roku 2021 i výkonný ředitel (CEO) a velkoakcionář amerického internetového portálu a zasilatelského obchodního řetězce Amazon.com. Bezos v žebříčcích nejbojatších lidí světa pravidelně obsazuje první pozici, v roce 2020 se podle časopisu Forbes stal prvním člověkem s majetkem přesahujícím 200 miliard dolarů (téměř 4,28 bilionu Kč). O pozici se aktuálně přetahuje s Elonem Muskem. Podrobné informace o Bezosovi nabízí i česká Wikipedie.

Bezos napsal dopis jen dva týdny poté, co se firmě podařilo zažehnat snahu o vznik prvních odborů Amazonu v Americe. Zaměstnanci distribučního centra v Bessemeru (stát Alabama) odmítli návrh skupiny pracovníků na jejich založení – pro bylo 738 hlasů, proti 1798. K tomu, aby byly ustaveny odbory, byla nutná jejich většina (jaký rozdíl proti Česku, kde odbory ve firmě můžou založit už tři její zaměstnanci – viz box Odbory v Česku).

Odbory v Česku

Zákony jsou nuda, víme. Ale tohle stojí za to. Zatímco v USA je k založení odborů třeba nadpoloviční většina zaměstnanců, v Česku jsou to zaměstnanci tři. Tři! Fakt:

§ 286

(3) Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.

A jestli jste ještě neusnuli, třeba tady je ten paragraf celý.

Pro vedení Amazonu, který je po Walmartu druhým největším soukromým zaměstnavatelem v zemi, jsou odbory noční můrou. Vyvolávají obavy ze stávek, které by na firmu závislou na plynulých dodávkách zboží měly ničivý dopad. V minulých letech se to projevilo třeba v Německu, kde odbory vyhlásily několik stávek, a to v časech, kdy firma čekala rekordní tržby.

Bezosovi i dalším akcionářům po hlasování zaměstnanců v Alabamě nepochybně spadl kámen ze srce.

Vezeme vám lepší práci

Signalizují snad vyšší mzdy (kterých se však nedočkají pracovníci Amazonu v Česku) změnu v přístupu k zaměstnancům? Dá se odhadnout, že pro firmu, která chystá expanzi a chce přibírat desítky tisíc zaměstnanců, to je spíš nutná motivace nově příchozích.

Amazon vyjdou na miliardu dolarů, což pro něj není problém. Obdobně jako jiné velké technologické společnosti – Microsoft, Facebook či Google – těžil z lockdownů, protože kvůli zavřeným kamenným obchodům lidé víc nakupovali on-line. V letošním prvním čtvrtletí dosáhl čistého zisku 8,1 miliardy dolarů (asi 174 miliardy Kč), což je trojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Utěšuje mě snad výsledek nedávného hlasování odborů v Bessemeru? Ne, ne. Myslím, že musíme udělat lepší práci pro naše zaměstnance.

Zvýšení mezd nicméně neznamená, že se zaměstnanci dočkají lepších pracovních podmínek. Právě ty se stávají terčem kritiky. Amazon byl například nedávno nucen přiznat, že jeho řidiči jsou někdy nuceni močit do lahví.

Bezos ale ve zmíněném dopise akcionářům místy zní jako odborový předák. „Utěšuje mě snad výsledek nedávného hlasování odborů v Bessemeru? Ne, ne. Myslím, že musíme pro svoje zaměstnance udělat práci lepší,“ upozorňuje generální ředitel.

To však neznamená, že na Bezosově odporu k odborům se něco mění. Šéf Amazonu jím může připomínat průmyslové velikány první poloviny dvacátého století – Henryho Forda nebo Tomáše Baťu. Také oni nemohli odboráře vystát a odbory vykazovali za brány fabriky.

Kratší pracovní týden
Shutterstock

KRATŠÍ PRACOVNÍ TÝDEN? TO SE DŘÍV NAUČÍTE PĚSTOVAT RAJČATA

Je doba zkracování, říkala Maryška v Postřižinách, když se téměř před sto lety krátila pracovní doba i vlasy. Nenazrává doba pro nové pracovní postřižiny?

Jak to bylo v Detroitu a ve Zlíně?

Zatímco Bezos ve svých podnicích čelí tlaku na vznik odborů zakládáním zaměstnaneckých fór podřízených vedení, detroitský fabrikant ve své automobilce zřizoval zaměstnanecké samosprávy. Také ty sloužily především vedení. Dohlížely třeba na to, aby dělníci chodili do práce včas a nebyli závislí na alkoholu nebo hazardních hrách.

Práce dělníků ve Fordově závodě byla obdobně vysilující jako v logistických centrech Amazonu. Rozdíl byl však v tom, že Fordovi dělníci brali dvojnásobek průměrné mzdy. O tom si zaměstnanci Amazonu můžou nechat zdát.

Ford ve svých automobilkách zkrátil pracovní týden na čtyřicet hodin. Zavedl tak volné soboty – ve své době nevídanou věc. Měl ale technologický náskok před ostatními, a tak kratší pracovní dobu mohl ustát.

Tlak na výkonnost a přísný režim v Baťových továrnách byl trnem v oku odborářům, sociálním demokratům i komunistům.

Obdobně postupoval Tomáš Baťa. Když se omezovala zákonem práce žen o sobotách, zavedl rovnou volnou sobotou pro všechny. Také tím bral odborům vítr z plachet. Ve své firmě je zakazoval. Pokládal je za pobočky politických stran (do značné míry měl pravdu) a politiku striktně vykazoval za brány továrny.

Tlak na výkonnost a přísný režim v Baťových továrnách byl trnem v oku odborářům, sociálním demokratům i komunistům. Pro komunisty byl Baťa symbolem vykořisťovatelů. Komunistická spisovatelka Marie Pujmanová Tomáše Baťu ve svém románu Lidé na křižovatce vylíčila jako bezcitného kapitalistu (továrníka Kazmara). Za „reálného socialismu“ to byla povinná četba na základních školách.

Anketa

Pracovali byste pro Amazon?

Realita však byla taková, že Tomáš Baťa si dokázal se sociálním napětím poradit. Obdobně jako Ford vyplácel nadprůměrné mzdy a ze své firmy vybudoval světovou značku, takže pro většinu zaměstnanců byla práce u Bati věc, na kterou byli hrdí.

Dočká se odborů v Americe?

Jeff Bezos vybudoval světovou firmu, obdobně jako Ford nebo Baťa. Stejně jako oni získal technologický náskok před konkurencí. Zaměstnanci jeho společnosti to však zatím nepocítili.

Nabízí se proto otázka, jestli by si nakonec odbory doma v Americe nezasloužil. Může je mít.

V Demokratické straně sílí tlak na to, aby přísné podmínky pro zakládání odborů byly zmírněny. Demokraté přitom mají v obou komorách Kongresu většinu a v Bílém domě svého prezidenta, který už myšlenku odborů v Amazonu podpořil.

FINMAG NA PRÁZDNINY!

Finmag červen 2021Zdroj: Finmag

Na internetu naletíš hned, říká Mikýř. Jakub Jetmar se ptá, jak je Martinu Mikyskovi v dresu strážce webové morálky, který drtí internetové pokrytce i prodejce hrnců

Start me up! Pavel Jégl zkoumá, jak chystáme půdu startupům • Michal Hron s Andrejem Kiskou ml. na lovu jednorožce • Martin Vlnas se ptá šéfa CzechInvestu, co má pro startupery • Jak se stal z Izraelců startup nation?

Drogy vyhrály. Před 50 lety Richard Nixon vyhlásil válku drogám. Prohrály USA, prohrály země, které do vojny zatáhly. Ale zas to stálo hodně peněz

FIN. Bitcoin drž, utrácej špatné peníze. Dominik Stroukal představuje kryptomilionáře z chatrče • Josef Tětek ví, že bitcoin není bio. Ale zelená, neb se to vyplatí • Rádce Petra Kučery, šéfa Peníze.cz

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.