S Maurickem jsem se poprvé setkal přesně před rokem. Loni v říjnu mi vyprávěl o tom, jak lidi v NN učí znovu komunikovat a jak z pojišťovny, která byla zahleděná sama do sebe, staví „the new NN“. Firmu, která ví, co chce, poslouchá přání svých klientů a podle nich vyrábí životní pojištění, které budou finanční poradci rádi prodávat.
Pokud vám ta věta před odkazem zní jako úryvek z bullshit binga, které spolu každý týden hrají ředitelé na strategicko-manažersko-exekutivním committee, když přestanou vycházet fórkásty, tak vězte, že jsem měl ze začátku tenhle pocit taky. Podobná slova jsem na diktafon nahrál už mnohokrát. Na Maurickovi mě ale zaujal zápal, s jakým o svých plánech ohraničených pětiletým kontraktem mluvil. Rozhodl jsem se proto, že si ho otestuju. Zkusil jsem si proklepnout náladu ve firmě jak u kmenových zaměstnanců NN, tak u relativně nepočetné skupiny lidí, která se do oranžové převlékla o pár týdnů dřív, kdy NN koupila českou a slovenskou divizi pojišťovny Aegon.
Maurick Schellekens
Narodil se v roce 1976. Vystudoval pojistnou matematiku na Univerzitě v Amsterdamu. Expertizu v oboru ještě prohloubil další kvalifikací z Institutu pojistné matematiky v Utrechtu. Ve skupině NN pracuje od roku 2006, nejprve jako manažer pojistných rizik v amsterdamské centrále tehdejší ING Insurance Central Europe, poté jako chief risk officer v ING/NN v Rumunsku a následně tamtéž jako finanční ředitel. Do NN v České republice nastoupil v srpnu 2016 jako výkonný ředitel pro finance. Od ledna 2018 je generálním ředitelem NN Životní pojišťovny, která je po loňském spojení s Aegonem třetí největší životní pojišťovnou v Česku.
Lidi, s nimiž jsem se bavil, za Maurickem stáli, věřili mu a chtěli do toho jít s ním. A překvapivě nejvíc ti z Aegonu. Kdo někdy zažil pohlcení jedné firmy druhou, ví, že taková reakce není úplně normální. Jenže Maurick se do Aegonu zamiloval. „Fungovali přesně tak, jak jsem chtěl, abychom jednou pracovali my, jen v menším měřítku,“ vyprávěl. Kousky skládačky mi začaly zapadat do sebe. Mladou dynamickou pojišťovnu nečekala integrace a asimilace. Naopak se měla stát středobodem proměny řízené člověkem, který má cíl a myslí to vážně.
V měsících po našem setkání čekal NN přechod na obchodní systémy Aegonu, propojování týmů, hledání lídrů, nová strategie založená na open door policy bez žabomyších válek jednotlivých oddělení a na jejím konci hlavně spuštění nového produktu. Prvního hmatatelného důkazu reinkarnace pojišťovny, jejíž tržní podíl před Maurickovým příchodem rok od roku klesal.
Do roka a dne
Po roce spolu sedíme v kanceláři znovu. Je polovina září a diktafon se kroutí, protože spolu mluvíme přes roušky. „Celé jaro a léto mi od kolegů z ostatních zemí, kde NN působí, přicházely obdivné maily, že jsme to tady v Česku skvěle zvládli. Česká republika opravdu propásla obrovskou příležitost,“ vystihuje tristní poprázdninovou realitu šéf pojišťovny.
Sám si s covidem užil své. Den před příletem svého nadřízeného se nechal začátkem srpna preventivně otestovat. V pojišťovně se objevil pozitivní zaměstnanec a Maurick se s ním krátce potkal u kávovaru. Když mu o dva dny později dorazil pozitivní výsledek, nechápal. Všichni ostatní lidé, kteří také museli na testy, vyšli negativní. „Doufal jsem, že pořád špatně rozumím češtině. No a pak mi zavolala hygiena a bylo to jasné. Nic mi nebylo, ale začal jsem se bát o ty desítky lidí, které jsem za poslední týden potkal. Aby toho nebylo málo, několik dní před testem jsem potkal své rodiče – poprvé po šesti měsících, protože jsem se celou dobu bál, že je nakazím. Vzal jsem si do ruky telefon a volal a volal. Všechny testy, ke kterým můj pozitivní případ vedl, se ale velmi rychle vrátily negativní. A tak jsem vyrazil na testy po třech dnech znovu a negativní se vrátil i můj test. Hned další den jsem zas utíkal do nemocnice a negativní byl i třetí test. Očividně došlo k nějaké chybě a za pozitivního mě prohlásili omylem. Ani nevíte, jak se mi ulevilo.“
Budova NN pojišťovny, v níž se před koronou každý den potkávalo víc než šest set lidí, je už měsíce skoro prázdná. „Fyzicky dnes musí do práce chodit jen čtrnáct lidí, ostatní většinou pracují z domova. Pokud by se první čtrnáctka ocitla v karanténě, je připravena druhá, záložní,“ popisuje Maurick nový normál. Prázdná zůstala i Sborovna, společná kancelář celého představenstva, která se stala symbolem transformace pojišťovny.
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
Digitální realita
Kola firmy se ale nezadrhla. Po úvodních týdnech překotného učení se už jede business as usual. „Kdybyste se mě před rokem zeptal, kolik lidí tady musí fyzicky sedět, aby mohla pojišťovna fungovat, určitě bych vám odpověděl, že stovky. Je neuvěřitelné, jak covid všechno zrychlil a dal nám motivaci rozhoupat se k rozhodnutím, která bychom dřív neudělali, protože nám přišla moc radikální. Už teď je mi jasné, že se do plného stavu v kancelářích nevrátíme. Není to nutné.“
Díky koronaviru se musely zásadně změnit i komunikační kanály, jimiž šéf pojišťovny řídí firmu a lidi v ní. Politika otevřených dveří a rychlé brainstormingy na chodbách se přece jen z obýváku nebo pracovny dělají o něco hůř. „Setkávání v týmech jsme vyřešili rychle. Začali jsme dělat ranní stand-upy, z nich vznikaly zápisy. Ty se pravidelně porovnávaly s celofiremním seznamem priorit, který byl dostupný úplně každému. Všichni ve firmě jsme tak neustále věděli, jestli postupujeme dostatečně rychle a hlavně jestli jdeme správným směrem. Sice mi v tom všem pořád chyběl osobní kontakt, ale fungovali jsme. Klíčové bylo, že i doma každý věděl, proč dělá to, co dělá, chápal svou odpovědnost, a byl tak ochotný udělat o kus víc.“
Maurick každý den od rána do večera absolvoval meeting za meetingem. Aby byl čas alespoň na kávu, nechal si hacknout aplikaci, aby se pětapadesátiminutový meeting tvářil jako hodinový. Stejně se ale nakonec schůzka o pět minut protáhla…
Pro zachování alespoň zdání fyzického kontaktu začal místo celofiremních mailů točit vlogy. Influencerem už byl předtím, teď se jím stal i ve významu, ve kterém slovo v češtině zdomácnělo. Kromě plnohodnotného přechodu do onlinu a příprav spuštění nového životního pojištění Maurick ve videích nahrávaných na svůj iPad často řešil i souboj mezi omezeními vynucenými potřebou nenakazit ostatní a obavami ze ztráty svobody. „Někdo do práce chodit chtěl a nechápal, proč mu v tom bráníme. Jiní kolegové zase neradi viděli, když jsme museli z pracovních stolů odstranit osobní věci, aby se snáz dezinfikovaly.“
Navzdory
„Covid naši firmu změnil mnohem víc než já. Ve vší skromnosti jsem jen položil základy,“ odpovídá mi Maurick, když se ptám, jestli se podařilo naplnit všechny plány, o nichž jsme se bavili před rokem. „Důležité bude, jak rychlost, s níž se rozhodujeme, a motivaci lidí posouvat věci dál udržíme dlouhodobě, až nás nebude strašit a zároveň stmelovat společný nepřítel, který navíc úplně mění vnímání životního pojištění u našich klientů,“ dodává.
Čistě byznysově životní pojištění nejlepší období nezažilo. I když u lidí rostl zájem, ještě víc rostly obavy ze setkání s finančním poradcem. „Právě tady se ukázalo, jak flexibilní dokážeme být, když musíme, a jak důležité bylo, že jsme se tímhle směrem vydali už před krizí. Za dva týdny jsme měli funkční videohovory pro interní síť, za týden přibyla i možnost digitálního podpisu, takže jsme najednou byli schopni uzavírat smlouvy bez fyzického kontaktu. I tak jsme obchodně propadli, ale mnohem méně, než kdybychom posílali smlouvy kurýrem nebo čekali, až všechno přejde.“ Vedle toho navíc neustále běžely přípravy revolučního životního pojištění NN Orange Risk, nakonec spuštěného v červenci. Podle původního plánu.
Je dobré? Minimálně na papíře. Přináší totiž na český trh pojištění dlouhodobé péče i pro lidi nad šedesát let, navíc za rozumnou cenu. A jako jedno z prvních u nás nehledí na to, co zhoršení vašeho zdravotního stavu způsobilo, ale vyplácí pojistně plnění čistě podle toho, jaké máte následky bez ohledu na to, jestli je vaše přesná diagnóza v pojistných podmínkách.
„Pracovali jsme mnohem víc než normálně, navíc zmizel rozdíl mezi pracovním a osobním životem. Úřadovali jsme z obýváků a poznávali tak všechny manželky, manžely a děti. Na druhou stranu spousta lidí, mě nevyjímaje, ušetřila spoustu času stráveného na cestách a zbytečných schůzkách. Je to udržitelné? Něco ano, něco ne, ale jsem si jistý, že od teď budeme mnohem efektivnější. Ať už z domova, nebo z práce. Covid nás poznamenal všechny, ale nemusejí to být zdaleka jen negativní vzpomínky.“
Vyšlo v říjnovém Finmagu
