Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Miliony Poláků se bojí o střechu nad hlavou. Kvůli silnému franku

Luboš Palata
Luboš Palata
4. 2. 2015
 7 237

Přes dva miliony Poláků si před lety vzaly hypotéku ve švýcarských francích. Po rozhodnutí Švýcarské centrální banky ponechat kurz franku víceméně osudu jim jde o střechu nad hlavou.

Miliony Poláků se bojí o střechu nad hlavou. Kvůli silnému franku

Hypotéka v pevné cizí měně vypadala před lety v Polsku a Maďarsku jako jedna z mála možností, jak si vzít úvěr na bydlení s rozumnými úroky. Sám musím přiznat, že když se na mě během pobytu v těchto zemích hrnuly z televizní obrazovky reklamy s fantasticky nízkými sazbami, výrazně výhodnějšími, než jaké mi nabízely české stavební spořitelny, vážně jsem uvažoval, že bych si něco takového pořídil. Komplikace, které by s tím byly spojené, mě ale nakonec odradily. A tak jsem Polákům a Maďarům jen tiše záviděl, jak výhodně si mohou půjčit na byt nebo dům, k akci jsem se neodhodlal.

Dnes si říkám zaplaťpámbu. Rok 2008, který znamenal konec zlatých časů pro celou středovýchodní „novou Evropu“, byl také rokem, kdy přestaly středoevropské měny posilovat vůči euru, dolaru a švýcarskému franku posilovat a vydaly se opačným směrem.

První dramata s dluhy ve švýcarských francích, ale i eurech, nebo dokonce japonských jenech se začala kolem roku 2010 odehrávat v Maďarsku. To se kvůli rozhazovačné politice socialistických vlád dostalo do tak vážných finančních potíží, že mu hrozil bankrot. Forint klesl na rekordní minima a z úvěrů v cizích měnách se stala černá můra.

Kolik forintů za frank

Zvětšíte klikem. Zdroj: Reuters

Orbán: Cizáci to platí

Jedním z hesel, se kterými získal v roce 2010 Fidesz Viktora Orbána ve volbách ústavní většinu, byla právě pomoc asi půlmilionu maďarských domácnosti, které měly hypotéky převážně ve švýcarských francích. Přes tvrdý odpor bank šel Orbán nekompromisně za svým cílem, kterým bylo přeúvěrování hypoték v pevném, pro dlužníky výhodném kurzu 180 forintů za švýcarský frank. V době, kdy si většina z nich půjčovala, byl kurz kolem 155 forintů za frank, v roce 2011, kdy byl speciální zákon navržen, se ale pohyboval už kolem 233 forintů za frank. „Jde o jedno z opatření v rámci plánu na záchranu země,“ říkal Orbán. A díky neomezené moci v parlamentu speciální zákon, který přenesl tíhu přeúvěrování na banky, prosadil.

Převod hypoték ze švýcarských franků na forinty se týkal úvěrů v celkové výši odpovídající zhruba deseti miliardám eur. V Maďarsku byl krok populární nejen proto, že věřitelé ušetřili nejméně dvě miliardy eur – dnes se kurz blíží třem stům forintů za frank, ale také proto, že náklady nesly především filiálky zahraničních bank, včetně rakouské Erste.

V Polsku je problém se „švýcarskými hypotékami“ o něco menší. Především pokud jde o rozsah. Nominálně je sice jejich počet zhruba stejný, ve čtyřikrát větším Polsku jde ale přece jen o daleko menší část hypotečního trhu. Místní měna byla také po roce 2008 stabilnější než forint. Když ale před pár dny kurz vystřelil ze 3,50 až na 4,30 zlotých za frank, polské „frankovce“ , jak se tu přezdívá lidem s hypotékou ve francích, mohli omývat.

Kolik zlotých za frank

Zvětšíte klikem. Zdroj: Reuters

Polská vláda se populismu vzdala. Možná ji to zamrzí

Chvíli se zdálo, že vláda premiérky Ewy Kopaczové převezme „Orbánův model. Uplatnit ho v Polsku by ale bylo obtížnější, mimo jiné proto, že na rozdíl od Maďarska mají většinu těchto hypoték v rukách – a náklady by tudíž musely nést – domácí banky.

Druhou odlišností je, že většina z takto zadlužených asi dvou milionů Poláků patří k dobře vydělávající střední třídě; a polská ekonomika sice nezažívá fantastické roky, ale stabilně roste. K „revolučnímu řešení“ maďarského typu nakonec ale není důvod především proto, že kurz franku zase začal klesat pod čtyři zloté a hlavně – banky nabídly dlužníkům snížení úroků, změnu splátkového kalendáře a další úlevy. Splátky, které nově nabízejí, odpovídají kurzu 3,5 franku za zlotý. Kabinet tak rád mohl dát od „švýcarské krize“ ruce pryč

Bude ale zajímavé sledovat, jestli se liberální přístup vládě nevymstí. Na podzim jsou v Polsku parlamentní volby a drtivá část z dvou milionů „frankovců“ jsou voliči vládní Občanské platformy premiérky Kopaczové. Předvolební průzkumy ukazují, že v souboji s Právem a spravedlností Jarosława Kaczyńského půjde nejspíš o každý hlas. Nechají se Poláci přesvědčit, že vláda pro ně v těžké chvíli nic neudělala, ačkoli jiní by se snažili, nebo naopak ocení její zodpovědnost?


Autor je redaktor MF DNES

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

euroewa kopaczforinthypotékykurzové rizikomaďarskopolskošvýcarský frankviktor orbánzlotý
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo