Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
9. 4. 2021
 13 554

Třídenní víkend je velké lákadlo. Stane se v dohledné době realitou i v Česku? Může reorganizace práce během pandemie pomoct výrazněji zkrátit pracovní čas?

Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů
Zdroj: Shutterstock

Chodit do práce jen čtyři dny v týdnu? Pro většinu českých zaměstnanců utopická představa. Naopak Španělé si zřejmě budou moci vyzkoušet kratší pracovní týden už brzy. Tamější vládní koalice se totiž rozhodla pro experiment, při kterém bude ještě během letošního roku několika stovkám středně velkých firem vyplácet dotace na zavedení 32hodinového pracovního týdne pro jejich zaměstnance. Španělsko pro tento účel plánuje využít 50 milionů eur z fondů Evropské unie. „Nejde o to použít evropské fondy k tomu, aby Španělé méně pracovali. Jde o hledání toho, jak můžeme zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost našich společností,“ vysvětluje poslanec Héctor Tejero z levicové strany Más País, která za návrhem stojí. Kritici ale upozorňují, že pouštět se do podobných kroků v době ekonomické recese, kterou s sebou přináší pandemie koronaviru, nemusí mít na hospodářství země pozitivní dopad.

Trávit prací méně času a výrazně tím neuškodit své peněžence je sen mnoha z nás. Ze šesti na pět pracovních dnů se přitom v Československu přešlo v roce 1968. V šedesátých letech se střídaly soboty pracovní a volné. Volné soboty vykládala KSČ jako výdobytek socialismu, jenže na druhé straně železné opony byly už leckde běžné. Například už v roce 1926 je ve svých automobilkách zavedl Henry Ford, poté co pásová výroba zvedla v jeho fabrikách produktivitu práce. A i dnes by to měla být zvýšená produktivita, co by mělo zkracování pracovní doby umožnit. Stát by mohl mimo jiné začít větší podporou částečných úvazků, což je „disciplína“, ve které za nejvyspělejšími evropskými zeměmi výrazně zaostáváme. 

Jak se na tuto problematiku dívají respondenti naší ankety? Může být pandemie koronaviru a s ní spojená „reorganizace“ pracovního života urychlujícím faktorem při cestě k výrazněji kratšímu pracovnímu týdnu? Je nyní správný moment pro podobné změny, jako se plánují například ve Španělsku, nebo na to není vzhledem k ekonomické nejistotě správný čas? Dočká se Česko kratší pracovní doby?

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+40
+

Vždycky se snažím držet biblického „vaše řeč budiž ano, ano – ne, ne“. Jenže v tomto případě to nejde, protože záleží na tom, o kterých pracovnících a oborech se bavíme. Pokud jde o vzdělané lidi, zejména v různých oborech, které nejsou fixované na konkrétní místo a čas práce (IT, právní a jiné poradenství, ale třeba i účetní a jiné zpracování dat), tak tam se zkracování pracovní doby už dnes děje. Zkrácené týdny jsou oblíbené i v obchodech. A kdyby se příští vláda obtěžovala dořešit podporu zkrácených úvazků, byl by ten přesun ještě rychlejší.

Zkracování pracovní doby čím dál tím častěji aplikují sami na sebe i různí řemeslníci, kterým díky růstu cen jejich práce stačí pracovat méně než v minulosti. Pokud ale jde o lidi, kteří pracují ve výrobních podnicích za nízké mzdy, tak ti mají smůlu. Je jich totiž takový nedostatek, že si zaměstnavatelé nemůžou dovolit úvazky zkrátit.

Sečteno podtrženo – dokud nepomine hlad po zaměstnancích a dokud se nezmění byznys model velké části českého průmyslu, který stojí na levné pracovní síle, k celkové změně nedojde. Ale řada lidí si tu změnu udělá sama pro sebe i bez jakékoliv vládní intervence. Je ovšem pravda, že tlak na digitalizaci práce v posledním roce tuto možnost výrazně zjednodušil.

Filip Pertold

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Souhlasíte s názorem?

-
+27
+

Podle výzkumů direktivní nařízení kratšího pracovního týdne nevede k pozitivním dopadům, ale k většímu stresu a naakumulování pracovních povinností. Nicméně podpora částečných úvazků pomocí kurzarbeit nebo nižšího zdanění práce může mít pozitivní efekt pro rodiče. Částečné úvazky jsou obecně dražší pro firmy a jejich nižší zdanění, ať už přímé nebo nepřímé, může pomoci rodičům kombinovat péči s prací.

Ilona Švihlíková

Ilona Švihlíková

ekonomka

Souhlasíte s názorem?

-
+29
+

Nejsem si jistá, jestli pandemie povede automaticky ke zkrácení pracovního týdne, spíš ke změně práce (hybrid práce doma, resp. správněji odkudkoliv, a práce s účastí na pracovišti) a k menší poptávce po kancelářských prostorech. A asi s námi už zůstane i vyšší využívání digitálních nástrojů, Zoom a další ušetří náklady na zahraniční cesty, konference a podobně.

U nás zkracování pracovního týdne nečekám. Lidé tu pracují mnoho hodin a hlavní důvod je samozřejmě mzdový, nižší mzdy musí dohánět tím, že pracují hodně hodin, berou brigády (kvůli hypotéce) atd. To je problém nedostatečné mzdové konvergence. Podle politiky vlády to spíš vypadá, že sází na přerušení mzdové konvergence (viz zrušení superhrubé mzdy, přerušení organického růstu mezd). A také prognózy ministerstva financí počítají s poklesem klíčového ukazatele náhrady zaměstnancům.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Souhlasíte s názorem?

-
+77
+

Na tom, že španělští levicoví politici zatoužili po experimentu se čtyřdenním pracovním týdnem, jsou pozoruhodné dvě věci. Zaprvé to, s jakou vehemencí část politiků chce podobné opatření dekretovat plošně. Proč? Ať firmy mají třeba třídenní pracovní týden, pokud tak podpoří produktivitu zaměstnanců a docílí vyšší ziskovosti. Ať, uznají-li za vhodné, mají zkrácený týden jako benefit. Proč ale ta plošnost? Vidí snad politik lépe než šéf firmy do jejího hospodaření?

Zadruhé je pozoruhodné, že s tím přichází zrovna Španělsko. Tedy země, která v uplynulém čtvrtstoletí dramaticky zaostává v dynamice produktivity za zeměmi typu Německa. Za běžných tržních podmínek by se tento neblahý vývoj promítl ve vyšším úroku, který Madrid za svůj dluh platí. Jenže Španělsko platí eurem, takže mu úrok na dluhu uměle stlačuje Evropská centrální banka. Umožňuje jí to právě i produktivita německého pracovníka. Němci o takovém zkrácení pracovního týdne neuvažují. Takže snadno může nastat stav, kdy budou delší pracovní dobou platit Španělům den volna navíc. Převodovou pákou bude euro a Evropská centrální banka. Jde o další ilustraci toho, jak tištění peněz ve velkém a stlačování úroků vede k lenivění a zaostávání, místo aby motivovalo k reformám a vyššímu nasazení.

Vít Samek

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Souhlasíte s názorem?

-
+24
+

Nemyslím si, že pandemie napomůže rychlejší cestě ke kratšímu pracovnímu týdni. Spíš urychlila využívání různých forem práce na dálku, spojených s využíváním informačních technologií, i nových podnikatelských aktivit, reagujících na uzavření řady podniků, zejména malých a středních. Pracovní doba se ale fakticky spíš prodlužuje. Potvrzují nám to i zkušenosti z praxe. Firmy, které můžou pracovat a mají zakázky, jedou často nadoraz, včetně přesčasů. Také home office fakticky často pracovní dobu prodlouží a o situaci ve zdravotnictví snad ani není nutné mluvit. Skoro si ani nedovedu představit, že se při současném nasazení zdravotnického personálu dá ještě dodržovat právní úprava pracovní doby.

V Poslanecké sněmovně je nyní poslanecký návrh novely zákoníku práce, který zkrácení pracovní doby navrhuje, a to v některých případech až na 35 hodin týdně. Nám by to rozhodně nevadilo. Musíme tedy počkat, jak dopadne tento návrh zákona – před volbami může i tato právní úprava projít a mohli bychom se tak kratší pracovní doby dočkat. Ostatně smyslem digitalizace a robotizace by mělo obecně být i krácení pracovní doby, nejen náhrada živé práce neživou.

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Souhlasíte s názorem?

-
+23
+

Zkracování pracovního týdne je fenomén, který se v příštích letech bezpochyby nevyhne ani Česku. Všude kolem sebe vidíme technologický pokrok a digitalizaci. Je to paradoxně pandemie koronaviru, respektive její důsledky na fungování firem, která přechod k efektivnější práci v podnicích poměrně výrazně urychlila. Většina jednání a porad se přesunula na elektronické platformy, podniky – pokud to jejich provoz jen trochu dovolí – využívají u zaměstnanců práci z domova atd. To vše vede k postupné digitalizaci běžné agendy a do velké míry i k vyšší efektivitě zaměstnanců.

Kdo to má srovnané?

Zkracování pracovní doby zejména v průmyslových firmách nicméně úzce souvisí s rostoucí přidanou hodnotou ve výrobě. Pokud levicově zaměření politici a odbory argumentují situací v západních zemích, kde zaměstnanci odpracují méně hodin a mají delší dovolené než Češi, zapomenou vždycky dodat nejpodstatnější rozdíl. A sice, že například Německo má produktivitu práce, na kterou tuzemské hospodářství ještě nedosáhlo.

Jinými slovy, směrodatná vždy musí být produktivita práce, nikoli kolik kdo tráví času v práci. Je absurdní, pokud si někdo myslí, že zákonem se nějak vynutí vyšší produktivita práce. Stát má naopak vytvořit takové podmínky, aby firmy mohly svou produktivitu zvyšovat. Pracovní dobu dobrovolně zkracují a delší dovolené poskytují podniky s vysokou produktivitou práce už nyní. Plošné krácení pracovní doby je ale zvláště v době koronakrize nezodpovědné a populistické řešení, na které můžou v konečném důsledků doplatit právě ti, za které se odbory a někteří politici údajně perou – samotní zaměstnanci. Kratší pracovní týden totiž logicky znamená nižší objem produkce, což se nepochybně promítne do celkových výsledků jednotlivých podniků.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
11
+

Sdílejte

Diskutujte (130)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

anketaprácepracovní dobaproduktivita prácezaměstnání
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo