ČNB to zatáhne! Babišův nápad na lepení děr v rozpočtu očima expertů

26. 3. 2021

9 038

Premiér by si měl zjistit fakta. Kdyby centrální banka teď měla posílat peníze do státního rozpočtu, Česku by to ublížilo. Experti vám vysvětlí proč.

ČNB to zatáhne! Babišův nápad na lepení děr v rozpočtu očima expertů

Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že Česká národní banka (ČNB) by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Doba je zlá a podle něj je teď správný čas, když centrální banka v posledních dvou letech hospodařila s výrazným ziskem. Ten se v součtu pohybuje kolem 150 miliard korun. Státní rozpočet naopak loni a letos zapisuje v důsledku koronavirové pandemie rekordní schodky v řádech stovek miliard korun.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok hned premiérovi vzkázal, že centrální banka žádné peníze, které by mohla do státní pokladny poslat, nemá a že by se politici od ČNB, která je na nich nezávislá, měli držet dál. Po kurzových intervencích z let 2013 až 2017 je centrální banka i přes účetní zisky z posledních dvou let stále v kumulované ztrátě a její rezervní fond je na nule. Až po jeho naplnění může podle Rusnoka bankovní rada v budoucnu rozhodnout o odvedení zisku do státního rozpočtu. Zároveň guvernér očekává, že po pandemii bude koruna posilovat a hospodaření ČNB se tak vrátí do ztrát. Centrální banka má totiž po intervencích stále mnoho rezerv v cizích měnách.

„Česká republika je na rozdíl od Německa nebo Švýcarska zemí, jejíž hospodářství stále tzv. konverguje, tedy přibližuje se ekonomické úrovni nejvyspělejších zemí. K tomuto trendu se česká ekonomika po odeznění pandemie pravděpodobně vrátí, což bude způsobovat tlak na posilování kurzu koruny a generovat účetní ztrátu ČNB z přecenění cizoměnových devizových rezerv do korun,“ říká Rusnok.

Jak spor premiéra s guvernérem ČNB rozsoudí experti? Je zisk ČNB, který za poslední dva roky dělá v součtu zhruba 150 miliard korun, reálný? Jsou to peníze, na které si lze sáhnout a lze jimi přispět na rekordně schodkové hospodaření státu? Pokud to teď není dobrý nápad, byla by situace jiná, kdyby ČNB mezi roky 2013 a 2017 neintervenovala?

ČNB by do státního rozpočtu výhledově přispívat skutečně mohla. Je to tak podchyceno i v české legislativě a je to i běžná praxe v zahraničí. Příspěvky centrálních bank do rozpočtu vlád se různí země od země. Například v Maďarsku je vztah mezi hospodařením centrální banky a rozpočtem poměrně úzký, centrální banka sice zisky přispívá, pokud ale skonči ve ztrátě, musí být tato ztráta pokryta ze státního rozpočtu. V Rumunsku centrální banka odvádí zhruba 80 procent zisků.

Prozatím má ale ČNB i navzdory ziskům z posledních let kumulovanou ztrátu, kterou je potřeba nejdřív uhradit. I se ziskem roku 2020 je to necelých 40 miliard korun. Pokud by se do státního rozpočtu převáděly peníze ČNB z let ziskových, a naopak z let ztrátových by se kumulovala ztráta, dříve nebo později by to vedlo ke zpochybňování nezávislosti centrální banky a schopnosti provádět měnovou politiku. V situaci, kdy ČNB stále disponuje kumulovanou ztrátou z předešlých let, bankovní rada ČNB převod zisků do státního rozpočtu neschválí.

Situace je komplikovanější i s ohledem na to, že centrální banka může skončit za daný rok ve velkém zisku jen z titulu tržní volatility, a hned příští rok může opačný vývoj trhu způsobit centrální bance vysoké ztráty. I z toho důvodu by měla mít centrální banka nejdřív naplněný určitý rezervní fond a až poté by bylo možné zisky státu převádět. Taková je praxe například v Německu.

Otesánek zamířil Na Příkopy. Tam se ale nedají. Ale vážně. Znovu narážíme na nepochopení významu rezerv a rezervního fondu, a ještě hůř účetní rozvaha s výsledovkou. V případě ČNB se jedná hlavně o účetní položky z přecenění devizových rezerv v cizích měnách uložené stranou pro pravděpodobné – např. budoucí posilování české koruny – i nenadálé události.

Obrovské devizové rezervy ČNB, které nás řadí ke světové „špičce“, jsou jiný příběh, kerý po návratu do „normálních časů“ volá po řešení. Ale jakém? Prodávat devizové rezervy na volném trhu by spustilo raketové posilování koruny. Takže sterilizovat nákupem cenných papírů? Bilance ČNB by ale zůstala plus minus stejně nabobtnalá. Jen bychom přesouvali položky z přihrádky do přihrádky.

Jenže s obrovskými devizovými rezervami budou obrovské i budoucí ztráty při posilování koruny. Pojďme prodiskutovat možná řešení. Mezi ně ale určitě nepatří financování státního manka. Naštěstí ČNB nemá ze zákona povinnost dělit se o svůj účetní zisk s někým, kdo očekává každý rok tučnou „dividendu“, na rozdíl třeba od švýcarské centrální banky. To jí umožňuje provádět nezávislou měnovou politiku s jasným cílem: držet inflaci pod kontrolou. Příklad švýcarské centrální banky ukázal nemalá úskalí této povinnosti.

V době zjitřené diskuse nad rizikem vzedmutí inflace je nezávislost centrální banky deviza, kterou nelze vyvážit ani zlatem. Stačí malé zpochybnění nezávislosti (výroky vládních představitelů apod.) a trh se obrátí proti vám, obzvlášť v okamžiku, kdy se projednává zvýšení pravomocí centrální banky, které jí mimochodem umožní nakupovat na sekundárním trhu. Za těchto okolností je nezávislost centrální banky dvojnásob důležitá.

Že centrální banky vytvářejí zisk a ten převádějí státu je prastará a logická praxe. V případě ČNB je problém v tom, že většina zisku vytvořeného v loňském roce vznikla v důsledku oslabení koruny. Hodnota ohromných devizových rezerv – název je vlastně přežitek, takové rezervy Česko nepotřebuje, jsou to prostě aktiva v cízích měnách – se v korunách vyjádří tak, že se prostě cena všech dluhopisů, akcií či vkladů v zahraničí vynásobí aktuálním kurzem. ČNB v kolonce rezervy vykazuje přes 135 miliard eur, tudíž posun kurzu z 26 na 27 korun za euro automaticky vytváří účetní zisk 135 miliard korun. Ovšem při opačném pohybu vzniká stejně velká ztráta.

A protože ČNB s posilováním koruny počítá a má probíhat dlouhodobě, musí na to vytvořit rezervy. Jak budou velké není v zákoně pevně stanoveno, ale podle vyjádření ČNB by „rezervní fond měl být ve výši ne desítek, ale spíše stovek miliard korun“. A předtím je ještě nutno umazat ztráty z předchozích let, aby banka neměla záporný vlastní kapitál.

Z čistě ekonomického hlediska tak převod zisku z ČNB do státního rozpočtu nedává smysl a nepůjde to ještě dlouho. O tom se fakticky rozhodlo v době intervencí proti koruně v letech 2013 až 2017, kdy se „rezervy“ neúměrně nafoukly, přičemž ČNB nedokáže nakoupená zahraniční aktiva spravovat tak, aby jejich zhodnocení ztráty z posílení koruny vykompenzovaly. Do akcií totiž uložila jen desetinu získaných deviz.

Doporučujeme kompletního průvodce problematikou od Luďka Vainerta na jeho domácím webu: Malá násobilka pro inženýry ekonomie Babiše a Zemana. Proč se stát nedočká miliard z ČNB a jak k tomu přispěl Rusnok

Vláda ani prezident nesmí ČNB úkolovat, takže v tomto smyslu byl premiérův výrok velmi nešťastný. Kumulovaná ztráta ČNB navíc stále přesahuje její zisk z minulého roku, takže převádět peníze z ČNB do státního rozpočtu by bylo v tuto chvíli přinejmenším nemoudré. Kde vidíme jistý potenciál do budoucna, je možnost ČNB zhodnocovat svá aktiva. Pokud by se centrální bance podařilo zvýšit výnos ze svých investic, mohla by vytvářet zisk navzdory posilování koruny. Pokud by se povedlo vyrovnat z tohoto zisku minulou ztrátu, bylo by možné část získaných prostředků převést do státního rozpočtu.

ČNB vykazuje kumulovanou ztrátu, a dokud bude koruna mít tendenci posilovat, budou kurzové ztráty ČNB přibývat. Tyto ztráty jsou cenou za stabilizaci české ekonomiky, kterou ČNB prováděla v minulosti. Opakované ztráty samy o sobě ničemu nevadí a nevytvářejí žádné riziko.

Až česká ekonomika dokonverguje k eurozóně, a koruna tedy přestane trendově posilovat, ČNB by měla být schopna tyto ztráty postupně umořit svými každoročními čistými výnosovými zisky – na aktivech totiž jinak obvykle vydělává a bude vydělávat víc než na pasivech. Do té doby nedává smysl, aby ČNB prováděla jakékoli přesuny peněz do státního rozpočtu. Šlo by jen o přesun dluhu z vlády na centrální banku, která by mohla začít posílat zisky do státního rozpočtu o to později v budoucnu.

Horší je, že by šlo o signál, že vláda není schopna obhájit rozumnost svého hospodaření natolik, aby vyvolala dostatečnou poptávku po svých dluhopisech jen od soukromých investorů, a tak musí žádat o příspěvky u centrální banky, nota bene zadlužené.

Je to debata úplně mimo realitu. ČNB žádné přebytečné peníze nemá, je pořád zhruba 50 miliard v minusu, a pokud bude koruna nadále posilovat, bude to ještě horší. Česká národní banka musí odevzdávat zbylý zisk do státního rozpočtu, na tom by nebylo nic kontroverzního, to máme v legislativě od jejího vzniku. Pokuty, které naše centrální banka čas od času vybere, už dokonce do rozpočtu posílá. Politici by rádi měli tučnějšího oslíčka, s kterým můžou otřást a rozdá jim peníze. Jenže dnešní zisky a ztráty ČNB jsou proměnnou zejména kurzu a zákon na to pamatuje, když říká, že zisk má ČNB primárně používat k vytváření rezervního fondu, teprve poté poslat zbylý zisk do rozpočtu. A je to tak dobře, politici ať si sáhnou do svědomí a začnou se chovat k rozpočtu zodpovědně a nespoléhají se na instituci, která umí vytvářet peníze z ničeho. Úplně nejlepší by bylo jít opačným směrem a odvod zisků ČNB do rozpočtu zákonem přímo zakázat. Ony to ani žádné zisky nejsou. Zisk je výsledkem podnikatelské aktivity, překonání nejistoty, zatímco ČNB nakupuje z nově vytvořených peněz a bez jakéhokoliv rizika.

Každý by se měl držet svého řemesla. Politik by se měl držet politikaření a nemluvit do věcí, které neviděl ani z rychlíku. Pan premiér a jeho poradci, kteří mu takový nesmysl jako brát si peníze z ČNB a řídit administrativně úroky, by se měli vrátit do školy a stydět se. Nebo vlastně nemusí, pokud je jejich (a tedy i naším) vzorem Turecko, Kuba a podobní světoví hegemoni.

Myšlenka brát si zisk ČNB se tu již před rokem objevila a byl to obrovský nesmysl, kterému se mnoho lidí z praxe s chutí zasmálo. Premiér najednou zapomněl, že si ČNB před sebou tlačí stamiliardové ztráty a v dohledu má další stovky miliard ztrát, což je následek kritizovaných intervencí. Jen v roce 2017 měla ČNB ztrátu 250 miliard korun a nikdo se tehdy neozval, kam se tyto peníze poděly a kdo z nich měl užitek.

Babišova snaha vytáhnout peníze z centrální banky je nešťastná. Pokud by se jeho tlak dále stupňoval, investoři začnou o Česku smýšlet jako o zemi, kde se stírá předěl mezi fiskální a měnovou politikou. To nakonec může prostřednictvím zhoršení ratingu českou veřejnou kasu připravit o více, než kolik Babiš po ČNB žádá z jejího zisku.

Zejména z důvodu nešťastné intervence z let 2013 až 2017 má ČNB ve svém majetku relativně vysoký podíl cizoměnových aktiv, zejména eurových. Tento podíl je relativně vysoký na poměry běžné ve světovém centrálním bankovnictví. Tím pádem je ovšem hospodaření ČNB zvláště citlivé na pohyb kurzu koruny. Při jejím oslabování vůči cizoměnovým aktivům tak hospodaření ČNB účetně, z důvodu prostého kurzového přepočtu do korun, inklinuje k vytváření zisku, při jejím posilování vůči cizoměnovým aktivům naopak k vytváření ztráty.

Vzhledem k tomu, že Česko dohání – a dohánět bude – bohatší země EU, bude koruna i v příštích letech dále trendově posilovat. Bude tedy převažovat tlak na vytváření ztráty ČNB.

Jestliže Babiš argumentuje, že centrální banky zemí jako Německo nebo Švýcarsko posílají část svého zisku do veřejné kasy, odhlíží právě i od toho, že jde o země, které patří k nejvyspělejším a „nikoho nedohánějí“. Narozdíl od Česja. Takže nemusí z důvodu vyhlíženého pokračování takového dotahování očekávat posilování své měny, tudíž ani nemusí z daného důvodu předpokládat ani pokračování kumulace ztráty. Je pak pro ně jednodušší a smysluplnější posílat peníze ze zisku vládě, místo do rezerv.

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (88)

Vstoupit do diskuze

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě... Více

Další články autora